Reportáže v regionech
Kolowratský zámek
Rychnov nad Kněžnou byl založen ve 13. století v době kolonizace krajiny pod Orlickými horami. Do místní historie se výrazně zapsal rod Kolovratů, který se zasloužil se o jeho velký rozmach, ale také o vznik zámeckého areálu. Ten je jedním z největších barokních komplexů v Čechách. Místní mu neřeknou jinak, než „Rychnovské Hradčany“ a my si ho prohlédneme. Čeká nás celá řada zajímavostí. Stavitele zámku Františka Karla například připomíná ceremoniální meč moravského zemského hejtmana, jehož funkci vykonával celých 33 let.
Kolowratský zámek
Po stopách malíře Františka Kupky
František Kupka patřil mezi zakladatele moderního abstraktního malířství. Stal se taky významným představitelem takzvaného orfismu, směru, který kladl důraz na blízkost výtvarného umění k hudbě i poezii. Přestože dlouhá léta žil ve Francii, i u nás najdeme řadu míst, která jsou s ním neodmyslitelně spjata. My se po jeho stopách vydáme v Opočně a Dobrušce. V té si ve věži radnice navíc prohlédneme jedinečný soubor sedmi originálů z jeho rané tvorby. Dozvíme se mimo jiné, jakou historku světoznámý umělec s oblibou spojoval se svým mimořádným výtvarným talentem, kdo ho u něj ve skutečnosti objevil a přesvědčil jeho otce, aby synovi umožnil studia a kde nacházel inspiraci.
Po stopách malíře Františka Kupky
Lyže jasanky
První pár lyží k nám dorazil 5. ledna 1887 z Norska. O pět let později se díky hraběti Janu Harrachovi dřevěná prkýnka dostala i do Krkonoš. Brzy se v horách rozšířila a stala se běžným dopravním prostředkem pro dělníky i pro děti. A tak se řada truhlářů a stolařů pustila taky do jejich výroby. Dnes už sice jezdíme na lyžích podstatně modernějších, přesto se i v současnosti najde dost nadšenců, kteří rádi brázdí svahy na starých dobrých jasankách. A proto Zdeněk Fryml z Dobrého v Orlických horách oprášil takřka zapomenuté postupy a začal je dělat. Prozradí nám, jak vznikají a co je na nich tím nejdůležitějším. A taky to, kam na nich společně se svým parťákem vyráží.
Lyže jasanky
Kovář
Daniel Januš podědil lásku k černému řemeslu nejspíš po pradědovi, který se mu věnoval. Už jako kluk za ním pravidelně chodil do dílny a s jeho pomocí si udělal i první nožík. Rozhodování o své profesi tak neměl moc těžké. Vyučil se kovařině a po škole si začal vydělávat peníze na vybavení vlastní kovárny. V té tvoří už dvacet let, nejraději předměty spojené se skotskou a vikinskou historií. Prozradí nám kupříkladu to, čemu se říká kilt pin. S oblibou se věnuje taky užitkovým nebo dekorativním předmětům. Nářadí ke krbu, klepadlům na dveře, ale i brožím, náramkům, sponám nebo snubním prstenům. Sváří je starou technikou, kterou se vyráběly samurajské meče. Na kovu vzniká krásná damašková kresba.
Kovář
Liberk
Dominantou obce Liberk v podhůří Orlických hor býval kdysi dávno hrad. Do dnešních časů se z něj ale dochovaly jen příkopy, které ho chránily. Připomeneme si jeho krátkou historii i pány na něm. A pak se vydáme do nedalekého Kačerova a tamní přírodní rezervace. Na podmáčených loukách tu roste spousta druhů chráněných rostlin. Ozdobou mokřadů jsou kupříkladu vstavače. Objevíme na nich i vachtu trojlistou, které se v lidovém léčitelství říkalo zaječí jetel nebo hořký jetel. Zajímavé jsou taky suchopýry pochvaté, které vytvářejí na louce bílé koberce. V tůňkách se zase daří chrostíkům. Těm se lidově říká živé dřevo, protože larvy se obalují pískem, kůrou a dalším pro ně dostupným materiálem.
