Reportáže v regionech
Lokalita Na Plachtě
Královéhradecká lokalita Na Plachtě se pyšní dlouhou historií. V ní se střídaly šťastnější i méně šťastné momenty. Zatímco ve středověku se tu v klidu pásaly ovce a kozy, později prostory opanovala armáda. Na počátku 20. století tady bylo i vojenské letiště, které se dokonce stalo svědkem několika letů slavného průkopníka aviatiky Jana Kašpara. V minulých desítkách let lokalitě hrozila zkáza díky plánované bytové zástavbě, boje o její záchranu skončily až v roce 2012, kdy byla vyhlášena národní přírodní památkou. Dnes sem rádi vyrážejí za klidem nejen obyvatelé Hradce Králové. Lokalita je rájem i pro milovníky vzácných rostlin a živočichů, kterých byste tu našli spoustu. Narazit byste mohli například i na divoce rostoucí masožravou rosnatku okrouhlolistou.
Lokalita Na Plachtě
Teplicko-adršpašské skály
Připomínat krásy teplicko–adršpašských skal je tak trochu nošením dříví do lesa. Nicméně stejně se alespoň na několika místech zastavíme. Například u gotické brány, kterou procházeli návštěvníci už v první polovině 19. století nebo pískovcové jezírko, které si zahrálo v několika pohádkách. Naším cílem bude ale především nové muzeum horolezectví, které mapuje historii i současnost dobývání výšek v tomhle ráji milovníků skal. Je jediné svého druhu u nás a najdete v něm kupříkladu staré i moderní vybavení lezců. Dozvíme se mimo jiné to, proč se tihle dobrodruzi neobešli bez kousku kůže nebo to, jaká lana používali. A zavzpomínáme taky na počátky horolezení v Adršpachu. Těmi prvními byli lezci ze Saska, kteří už před devíti desítkami let pokořili věž Král.
Teplicko-adršpašské skály
Broumovsko
Všichni, kdo si rádi hrají, si na své přijdou při návštěvě výstavy Play Broumovsko. Projekt Jiřího Valda a Petra Nikla už procestoval pěkný kus světa a teď se vydal na pouť po našich regionech. Při prohlížení a zkoušení neobvyklých exponátů si užijí ti nejmenší i dospěláci. Z několika desítek exponátů, které se zabydlely v areálu broumovské textilky Veba, si jich alespoň několik prohlédneme a samozřejmě taky vyzkoušíme. Kupříkladu Světelnou hlavu, která funguje na principu kamery obskury nebo Golema, kterého se ovšem v tomhle případě bát nemusíte. Trochu zabrat dáme taky svému tělu, protože k tomu, abychom uvedli do chodu takzvaný Quskvintet, musíme pořádně šlápnout do pedálů podivného kola. A kdo si bude chtít zasoutěžit, dostane taky příležitost.
Broumovsko
Zámek Ratibořice
Zámek v Ratibořicích mnozí z nás znají hlavně díky Boženě Němcové a její Babičce. A taky díky Kuronské princezně Kateřině Frederice Vilemíně Zaháňské. A právě do jejích časů se alespoň symbolicky přeneseme při návštěvě ratibořického sídla. Kateřina si ho vybrala jako stálé letní, takže bylo jasné, že muselo projít řadou proměn, aby odpovídalo dobovým trendům. V té době vládl empír, takže se tu s ním samozřejmě setkáme. Prozradíme vám ale taky celou řadu zajímavostí ze života vévodkyně, která zasahovala i do světa politiky. Prohlédneme si například sál, kde se podle legendy měli potkat tři tehdejší panovníci a bude nás zajímat i to, jaký osud potkal ratibořický zámek po smrti této zajímavé ženy, kdo na něm pánem a kdo se tu scházel.
Zámek Ratibořice
Malování na sklo
K malování přivedla Janku Schmidtovou maminka. Ta se mimo jiné věnovala i podmalbě na sklo. Stará technika nakonec učarovala i dceři a ta jí dodnes věnuje každou volnou chvilku. Prozradí nám, jak obrázky na skle vznikají, v čem spočívají specifika podmalby, jaké barvy nejraději používá a taky poodhalí některá tajemství. Na jejích obrázcích nejčastěji najdeme ženu s dítětem, tohle téma je Janě blízké, protože dřív pracovala jako učitelka v mateřské škole. Dozvíme se i to, jací svatí se na jejích výtvorech objevují, a samozřejmě se budeme dívat na to, jak se obrázky rodí. Všechno začíná tím, že si Janka vybraný motiv namaluje na papír. Musí si taky důkladně připravit sklo. Kdyby kupříkladu bylo mastné, barvy by nepřilnuly a z obrázku by nic nebylo.