Reportáže v regionech
Bitva u Trutnova
V historických pramenech byste se dočetli, že 26. června roku 1866 se v okolí Trutnova proti sobě postavilo zhruba 215 tisíc rakouských a 221 tisíc pruských vojáků. Tím se bitva u tohoto východočeského města stala druhou největší vřavou 19. století. Do dějin se zapsala i tím, že byla jedinou, kterou v prusko-rakouské válce vyhrála armáda habsburské monarchie. Není tedy divu, že si ji v Trutnově každoročně připomínají. Strategickými body v jejím průběhy byly výšiny nad městem – Šibeník, Janský vrch a Chmelnice. A právě těmito místy dnes vede Naučná stezka nazvaná příznačně Po stopách války – Den bitvy u Trutnova 1866.
Bitva u Trutnova
Výstava Aeronautica
V letošním roce si připomínáme pětisté výročí úmrtí Leonarda da Vinci. Jednou z akcí s ním spjatých je unikátní výstava nazvaná Aeronautica na zámku v Novém Městě nad Metují. Renesanční génius toužil postavit stroj, který by člověku umožnil vznést se k oblakům. Popsal a nakreslil obdivuhodné množství mechanismů. A právě tyhle výtvory inspirovaly Aleše Drašnara ze Slavoňova. Sestavil podle nich s využitím historických postupů 13 vznášedel. Některé z nich nám předvede a prozradí nám taky, kde kresby získal, jak dlouho trvala příprava a které ze vznášedel ho fascinovalo nejvíc.
Výstava Aeronautica
Muzeum četnictva
V Chlumci nad Cidlinou vloni otevřela parta nadšenců muzeum četnictva, které neustále rozšiřuje. V českých zemích se začaly dějiny četnického sboru psát v roce 1850, v Chlumci nad Cidlinou až roku 1866. My se nejvíc dozvíme o éře první republiky. Základním prvkem systému byla četnická stanice. Nejvyššími řídícími orgány pak byla zemská velitelství v historických zemích, pro Čechy v Praze, pro Moravu a Slezsko v Brně, pro Slovensko v Bratislavě a pro Podkarpatskou Rus v Užhorodě. A nad tím vším byl generální velitel četnictva. V muzeu, které je rozděleno do několika částí, se dozvíme spoustu zajímavostí o historii četnictva u nás, jeho uniformách i výzbroji. Seznámíme se i s tím, jak vypadala stanice nebo kasárna, v nichž četníci často léta žili.
Muzeum četnictva
Markvartice
Z české krajiny v posledním století zmizela malá políčka a vytratily se i louky a remízky. A s nimi spousta lučních květů a hmyzu včetně motýlů. My jsme ale několik takových barevných políček objevili u Markvartic, které leží v mírně zvlněné krajině na hranici Českého ráje. První zmínky o obci bychom našli už před sedmi sty lety, turisty sem ovšem nejvíc láká řada unikátně dochovaných roubenek až z přelomu 18. a 19. století. A milovníky přírody pak výše zmíněná lokalita, která je výsledkem mnohaletého snažení dvou nadšenců, Bohumila Bradny a Zdeny Nikodémové. Ti už desítku let získávají semínka rostlin ze všech koutů naší země, aby je mohli namnožené vracet zpět do přírody.
Markvartice
Plstění Jolany Hlavové
Plstění ovčí vlny má tradici dlouhou už několik tisíc let. Postupem času vznikaly různé techniky, které začaly umožňovat z tohohle materiálu vyrábět i oděvy. Jednou z nejmladších je takzvané Nuno plstění, které se začalo šířit v roce 1992 v Austrálii, zejména novém Jižním Walesu. A rychle se zabydlelo i jinde ve světě. Vytváří se jím originální lehká tkanina, ze které je možné šít oblečení, ale také vytvářet krásné dekorace. Jeho kouzlu propadla i Jolana Hlavová z Hradce Králové. Předvede nám, jak se s vlnou pomocí této techniky pracuje a vysvětlí, čím dosáhne jemnosti tkaniny. A dozvíme se i to, kterou vlnu si pro tento účel vybírá, aby měla jistotu, že vytvořený model nebude takzvaně kousat.
