Reportáže v regionech
Köglerova stezka
První naučnou stezku u nás vybudoval amatérský přírodovědec Rudolf Kögler už před druhou světovou válkou v okolí severočeské Krásné Lípy. Uvědomoval si, že z geologického pohledu je tamní krajina nesmírně zajímavá. Původní dvanáctikilometrová cesta vedla od doubické Vápenky přes Kyjov do Vlčí Hory. Bylo na ní sedmdesát dřevěných informačních tabulí, které autor sám před každou zimou uklízel. Zemřel krátce po válce a jeho stezka upadla v zapomnění. Obnovy se dočkala až v novém tisíciletí. Od roku 2006 nese jméno svého tvůrce a je dokonce o deset kilometrů delší, než byla cesta historická.
Köglerova stezka
Soutěsky Kamenice
Řeka Kamenice začíná svou čtyřicetikilometrovou pouť v Lužických horách a končí v Hřensku. Tam se těsně před hranicemi se Saskem vlévá do Labe. Poslední část jejího toku vede pískovcovými skalisky Českého Švýcarska, kde vznikly unikátní soutěsky. Místy jsou sotva deset metrů široké a kolmé stěny skal tam dosahují do výšky až devadesáti metrů. Proto se naši předci tohoto úseku báli. Dokonce se tam neodvážili ani vplout. Vše se změnilo na konci 19. století a paradoxně za to mohla sázka v hospodě. Prozradíme vám, jak to tenkrát bylo a jak se tenhle krásný kout proměnit ve vyhledávanou turistickou lokalitu.
Soutěsky Kamenice
Děčínský Sněžník
Děčínský Sněžník patří k nejoblíbenějším cílům milovníků horské turistiky víc než 100 let. Už v roce 1873 odsud některý z výletníků poslal pohled. Byl na něm snímek kamenné rozhledny, navržené v neogotickém slohu významným saským architektem Karlem Moritzem Haenelem. Stavba se tehdy těšila velkému zájmu a na nezájem si nemůže stěžovat dnes, přestože ze žhavé novinky se proměnila v technickou památku. Společně vyšlápneme na vyhlídkovou plošinu a připomeneme si i další budovy, které tu kdysi vyrostly. Prozradíme vám i to, co měla hora společného s prvním příjmem televizního vysílání u nás a nahlédneme do podzemí, kde se těžil fluorit.
Děčínský Sněžník
Hrad Falkenštejn
Hrad Falkenštejn vybudoval ve 14. století rod Michaloviců. Ale už nedlouho poté se stal majetkem Berků z Dubé. Ti z něj podnikali loupeživé výpravy do sousední Lužice. Na svém sídle se mohli cítit v bezpečí i před spravedlností, brána totiž trčela šest metrů nad zemí a bez žebříku byla nedostupná. Což ovšem na druhou stranu nebylo pro panstvo nikterak pohodlně. Možná i proto už po husitských válkách Falkenštejn osiřel a začal chátrat. Ožil až v 19. století, kdy se stal oblíbeným cílem milovníků romantických toulek po pamětihodnostech. Zájmu turistů se těší dodnes. Pokud zláká k návštěvě i vás, potěšíme vás zprávou, že se k němu dostanete o dost snadněji, než tomu bývalo ve středověku.
Hrad Falkenštejn
Tolštejn
Vrch Tolštejn se vypíná do výšky 670 metrů nadmořské výšky nad severočeským městečkem Jiřetín. Je sice o celých sto metrů nižší než sousední Jedlová hora, ale ani tak ho rozhodně nepřehlédnete. Především díky výraznému ostnu jeho skalnatého vrcholu. Tuto přírodní čedičovou pevnost využila místní šlechta nejpozději ve třináctém století. Vybudovala na něm hrad, který byl za své existence ovšem hned několikrát dobýván. A úspěšně. Za vlády krále Jiřího z Poděbrad na něj papež dokonce uvalil klatbu. Pokud vás zajímá, co ho k tomu vedlo, prozradíme vám to. Nejzachovalejší část, tedy vnější opevnění, pochází z 15. a 16. století. Hrad už tehdy nesloužil jako panské sídlo, ale coby vojenská pevnost. Prohlédnout si můžete i zbytky původního paláce. A vyšlápnout by si každý návštěvník měl i za výhledy do kraje.
