Reportáže v regionech
Bochov
Historie města Bochov na Karlovarsku sahá až do první poloviny 14. století. Tehdy byla v místech, kde se nachází, založená hornická osada. Jenže nevelké zásoby cínu se brzy vyčerpaly, a tak se hlavní obživou místních obyvatel stalo zemědělství, řemesla a obchodování. Vedla tudy totiž důležitá obchodní stezka, a tak zde bývalo podstatně rušněji než dnes. Historický význam Bochova dokládají i zbytky strážních hradů, které ho kdysi střežily. Navíc je považován za vstupní bránu do nedalekého Slavkovského lesa, a tak vedle prohlídky cenných historických památek můžete naplánovat i výlety do okolní krásné přírody. My se po naučné stezce vydáme kupříkladu ke kopci, kterému se léta říkalo hladový.
Bochov
Rotava
Dějiny města Rotava byly od samého počátku spjaty s hornickou činností. Původní osada vznikla v 16. století v blízkosti železnorudných dolů a hamrů, v nichž se vytěžená surovina zpracovávala. Bývala tu ovšem taky rýžoviště zlata a doly, v nichž se drahý kov získával i žulové nebo čedičové lomy. Dobývání nerostného bohatství už sice patří minulosti, památky na tyhle slavné časy se ale naštěstí dochovaly. Prohlédneme si kupříkladu starou dřevouhelnou pec, která patří k unikátním technickým památkám. Unikáty se pyšní i zdejší krajina. Turisté mohou obdivovat kupříkladu až dvanáctimetrové sloupy čediče, které při vhodném osvětlení připomínají varhanní píšťaly. Vznikly tak, že ve vulkánu došlo ke klidnému výlevu lávy a k jejímu poměrně rychlému zchlazení.
Rotava
Kraslice
Údolím říčky Svatavy v Krušných horách po staletí vedla důležitá obchodní cesta spojující Čechy s Německem, takzvaná Erfurtská zlatá stezka. Na její trase sevřena osmi kopci poblíž strážného hradu Neuhaus vznikla obec, kterou v roce 1370 povýšil císař Karel IV. na město. Chtěl tak získat kontrolu nad zdejší těžbou cínu, olova, mědi a stříbra. Jméno Kraslice dostala podle okolní přírody. Prozradíme vám, podle čeho konkrétně. Zjistíme taky, z jakého období pochází první zmínka o ní. Nejvýraznější dominantu Kraslic nalezneme v samém středu města. Je jí novorománský kostel Božího Těla z konce 19. století. Nahradil svatostánek původní ze 16. století, který už nevyhovoval potřebám věřících. Zajímavé je i nádraží. Místy, kudy procházela historická obchodní stezka, vede od roku 1876 Kraslická dráha. Najdete tu i muzeum téhle železnici věnované.
Kraslice
Karlovarské kolonády
Zázračnou sílu karlovarské termální vody podle pověsti vyzkoušel už Karel IV. A v místech, kde vyvěrala ze země, nechal založit město. Dnes léčivé prameny, které na západ Čech ročně přilákají desetitisíce lidí z celého světa, chrání kolonády. O jejich vznik se zasloužil lékař David Becher, který chtěl pacienty přilákat přímo ke zdrojům a zajistit jim u nich ochranu před nepřízní počasí. První vyrostly ve 2. polovině 19. století a my se projdeme mezi těmi nejznámějšími. Největší se jmenuje Mlýnská a vyvěrá v ní hned pět pramenů. Její podobu navrhl architekt Josef Zítek, který stál u zrodu Národního divadla a Rudolfina. Jenže místním se jeho dílo zpočátku nelíbilo a nazývali ho dokonce záhonem mrkví. Kdy a proč ho vzali na milost? I o tom bude řeč.
Karlovarské kolonády
Svatošské skály
Podzim krásně odkryl Svatošské skály, oblíbené místo vycházek karlovarských občanů. Zvláštní útvary vytvořila svým působením v žulovém masivu řeka Ohře a mezi Loktem a Doubím pak vznikl hluboký kaňon. Skalní město, které zdobí kamenní obři s neobvyklými názvy jako Ženich, Nevěsta, Muzikanti nebo Svědci, je místy vysoké až 50 metrů. Provede vás jím 12 kilometrů dlouhá naučná stezka, která ani v zimních měsících nezůstává opuštěná. Lokalitou se projdeme i my a cestou vám prozradíme, jak přišla ke svému jménu a taky pověst, která se váže ke vzniku jednotlivých skal. Dozvíme se i to, kdo tady nacházel inspiraci pro svou tvorbu
