Reportáže v regionech
Křížová cesta v Nepomuku
Velikonoce jsou nejvýznamnějšími křesťanskými svátky, kdy si věřící připomínají ukřižování a následné zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Na Velký pátek procházejí lidé s modlitbou křížové cesty. A to buď v kostelech, kde jsou vyobrazeny výjevy z umučení nebo se vydávají na ty, které vedou pod širým nebem Jedna taková nedávno vznikla v Nepomuku na jižním Plzeňsku. Místní kalvárii vytvořili mistři kovářského řemesla a my vám ji ukážeme.
Křížová cesta v Nepomuku
Velká synagoga v Plzni
První synagogu si plzeňští Židé zbudovali v polovině 19. století na zahradě svého obecního domu. Ale netrvalo dlouho a rozhodli se postavit v centru města druhou, která by byla více reprezentativní. Stavba je vůbec největší svého druhu u nás, ve světě pak pátou nejrozlehlejší. Od září 2019 byla však kvůli rekonstrukci uzavřená. Nyní jdou opravy do finále a slavnostní otevření modlitebny je naplánováno na 10. dubna. Znovuzrozený skvost vám ukážeme a prozradíme vám spoustu zajímavostí o něm.
Velká synagoga v Plzni
Kašperské Hory
Založení sídla v obtížně přístupných horách v nadmořské výšce kolem 750 metrů s drsným klimatem nebylo v raném středověku obvyklé. Přesto Kašperské Hory na Šumavě vznikly právě v těchto podmínkách díky zlatu. Těžba prosperovala a rozšiřovala se, z původní osady vzniklo dvojměstí, Horní a Dolní Reichenstein, které se v 16. století rozdělilo na dnešní Kašperské Hory a Rejštejn. Tato reportáž je bohužel tou poslední, kterou nás provázel šumavský patriot Emil Kintzl, který před týdnem zemřel po tragédii, kterou mu přinesla jeho celoživotní láska, lyžování.
Kašperské hory
Štěnovice
Jen pár kilometrů od jižního okraje města Plzně se nachází obec Štěnovice. Vůbec poprvé byla podle archeologických nálezů osídlena už před šesti tisíci lety. Nejstarší písemná zmínka je ale mnohem mladšího data, oficiální historie vísky se začala psát v roce 1327. Důvodů k návštěvě nabízí hned několik. Dozvíme se například, proč bylo nutné zvýšit věž místního zámku nebo zajímavosti z historie zdejších lomů. Prohlédneme si také kostel s farou či židovský hřbitov.
Štěnovice
Bolevec
Bolevec vyrostl kousek od Plzně jako kolonizační ves. První dochovaná zmínka o něm pochází z roku 1382. V roce 1811 tu byla založena široko daleko první česká škola. A protože v Plzni se tehdy učilo jen německy, docházely sem i děti z tamních českých rodin. Bolevec byl připojen k Plzni v roce 1942. Zbylo z něj torzo mezi paneláky, neboť musel v 70. letech ustoupit výstavbě největšího plzeňského sídliště Severního Předměstí. Naštěstí zůstala zachována Bolevecká náves, která je vesnickou památkovou zónou.
