Reportáže v regionech
Čertovo břemeno
O mnohých kamenných útvarech legendy tvrdí, že jsou dílem pekelníků. Platí to i o několik stovek metrů dlouhém úzkém skalním bloku v úbočí vrchu Kožich nedaleko Libákovic, jemuž se říká Čertovo břemeno. Kdysi se tu prý v hlubokých lesích usadil poustevník, který dál ďáblům úkol, aby mu ze skály u Plzně do rána donesli balvany na stavbu kaple. Slíbil, že když ho splní, stane se jejich služebníkem. Jenže oni to nestihli, prohráli, a ve vzteku odhodili skálu tam, kde stojí dodnes. My se kolem Čertova břemena projdeme.
Čertovo břemeno
Malochova stezka na Plzeňsku
V těsné blízkosti města Plzně, nad řekou Berounkou, vede naučná stezka nazvaná Po stopách Františka Malocha. Tento významný botanik a středoškolský profesor proslul jako odborník na cévnaté rostliny, houby, lišejníky a řasy. Na jedenácti zastaveních naučné stezky se můžete seznámit nejen s jeho osobností, ale i s místní faunou a florou, která je skutečně mimořádná.
Malochova stezka na Plzeňsku
Janovský mokřad
Nýřany na Plzeňsku letos slaví 750 let od první písemné zmínky o své existenci a 130. výročí povýšení císařem Františkem Josefem I. na město, což si vysloužily v době, kdy se tu těžilo černé uhlí. Avšak před zhruba čtvrt stoletím éra dolování skončila a příroda zaceluje rány, které šachty způsobily. Na okraji městečka byla dokonce loni vyhlášena Přírodní rezervace Janovský mokřad, do níž se nastěhovali velcí kopytníci – novodobí pratuři a exmoorští poníci.
Janovský mokřad
Plzeňský pivovar
Plzeň má snad každý z nás neodmyslitelně spojenou s pivem. Vyrábět se tu začalo před víc než sedmi sty lety. Býval to ale nezřídka nápoj nevalné kvality. Traduje se dokonce, že několik sudů skončilo ve stoce. Zlom nastal až v devatenáctém století, kdy se na dvě stě padesát právovárečných rodin spojilo a založily nový měšťanský pivovar. Jeho vybudování svěřili mladému staviteli Martinu Stelzerovi. Společně se podíváme, co se v areálu od té doby změnilo.
Plzeňský pivovar
Červené Poříčí
Z Plzně do Klatov vede cesta přes Červené Poříčí se stejnojmenným zámkem. V minulém století se do někdejšího šlechtického sídla nastěhoval lesní úřad. Sloužilo také k ubytování a nezadržitelně chátralo. Naštěstí jej v roce 1997 převzal Národní památkový ústav, dočkalo se prohlášení národní kulturní památkou a letos už zve do zrekonstruovaného předzámčí 4na prohlídku expozice s názvem Děti ze zlaté kolébky aneb rané dětství ve šlechtických rodinách v dlouhém 19. století. Její ústřední postavou je Napoleonův syn.
