Reportáže v regionech
Rybova mše
Jana Jakuba Rybu proslavila nejen u nás především jeho vánoční vše. Málokdo ví, že tenhle učitel a nadšený muzikant složil skladeb mnohem víc, prý až kolem patnácti set. Mnohé z nich poprvé zazněly v kostele Povýšení Svatého Kříže ve Starém Rožmitále, kde Ryba působil dlouhé roky jako ředitel kůru a kde objevil varhany z roku 1750. V Rožmitále pod Třemšínem si připomeneme nejen Rybovu hudbu, ale také jeho působení tady. Přišel jako mladý učitel s velkou láskou k hudbě. Ale křivdil by mu každý, kdo by se domníval, že kvůli muzice šidil školu. Dochovaly se totiž záznamy o tom, jak moc dbal o vzdělávání svých svěřenců, ale třeba i o čistotu ve škole. Naopak nevíme takřka nic o okolnostech vzniku jeho nejslavnějšího díla. Jen to, že poprvé ve zdejším kostele zazněla mše pravděpodobně na Štědrý den roku 1796 a autor ji složil pro místní hudebníky.
Rybova mše
Matějovy františky
Křivoklátsko bývalo rájem uhlířů. A když tomuhle řemeslu začala zvonit hrana, pustil se jeden z jeho milovníků alespoň do výroby klasických vánočních františků. Pavel Matějka nám dovolil nahlédnout pod pokličku a my se tím pádem dozvíme, jak se malé černé kužely rodí. Leckoho možná překvapí, že to trvá docela dlouho. Na začátku je lipové dřevo, které ovšem musí pan Matějka čtyři roky nechat sušit, aby ho mohl použít. Pak ho teprve může našoupat do pece a nechat zuhelnatět. V peci se topí zhruba 20 hodin, dalších 4-5 dnů je ale potřeba k chladnutí. A pak přijde to nejdůležitější. K mouru z lipového dřeva se přidá kadidlo, směs se pěkně promíchá a pak se vyklápějí bábovičky. I ty musí pořádně vyschnout. A teprve pak se mohou vydat na cestu k nám.
Matějovy františky
Hrad Křivoklát
Křivoklát patří k nejznámějším českým hradům a je spojený s nejvýznamnějšími panovníky našich dějin. Vybudován byl kolem roku 1230. Po Přemyslovcích ho využívali Lucemburkové. Ten nejznámější z nich, Karel IV., ale poněkud nedobrovolně. V dětství tu byl vězněn, takže není divu, že mu hrad moc k srdci nepřirostl. Velké oblibě se naopak těšil u jeho syna Václava IV., který na Křivoklátě pobýval velmi rád a dokonce se postaral o jeho velkolepou přestavbu. Ústup ze slávy hrad zažil za Habsburků, tehdy se dokonce stal obávaným vězením. Rudolf II. tu například uvěznil slavného magistra Kelleyho za to, že nedokázal vyrobit elixír mládí ani zlato. Projdeme si společně hradní prostory, z nichž k nejzajímavějším patří Rytířský sál, druhý největší pozdně gotický sál ve střední Evropě.
Hrad Křivoklát
Betlémy manželů Kabátníkových
Vánoce se blíží, takže pomalu nastane čas nachystat vánoční ozdoby a taky betlémy, pokud nějaký doma máte. U manželů Kabátníkových v Bělé pod Bezdězem mají betlém postavený po celý rok, a to ne jeden, ale hned několik stovek. A dokonce se na ně můžete přijet podívat, protože Kabátníkovým bylo líto, že mají své poklady v krabicích na půdách a ve sklepích a vybudovali malé muzeum. Většina jejich jesliček je z papíru nalepeného na překližku. Takhle vznikl i první betlém ve sbírce, který najdete na čestném místě. Ten svým dětem před víc než čtyřmi desítkami let vytvořil pan Cihla, tatínek Aleny Kabátníkové. Dlouho stával pod vánočním stromkem, sehnat další nebylo jednoduché, ale po roce 1990 se s betlémy tak trochu roztrhl pytel. Kabátníkovi začali všechny tištěné nadšeně kupovat a Josef Cihla mohl lepit, vyřezávat a stavět.
Betlémy manželů Kabátníkových
Kokořínsko
Pozdně podzimní výlet si dopřejeme na Kokořínsku. Naše putování začneme v Mělníku, v jedné z nejzajímavějších kostnic, v níž byly uloženy ostatky více než deseti tisíc lidí. Pak se porozhlédneme po městě i okolí z věže kostela sv. Petra a Pavla a vyrazíme do přírody. Cestou se ještě chvíli zdržíme v nedaleké Lhotce, která je známá skalními byty. Byla jich tu vybudovaná víc než stovka a poslední obyvatelé tu žili ještě v roce 1982. A pak už nás čekají krásné skalní útvary. Krásy Kokořínska pro turisty objevil před zhruba sto lety učitel Josef Bedřich Cinibulk, který celou oblast zmapoval a vytvořil dvanáct turistických stezek, které také sám v terénu vyznačil. My se projdeme po devítikilometrovém okruhu kolem města Mšena, na kterém nás čeká například skalní bludiště.