Praha mne nechtěla uznat, proto jsem se vydal svou cestou. Je starou známou pravdou, že otcovská vlast nechce uznat své děti, až umělec je nucen udělat si jméno v cizině, a tam získávat i obživu. I já jsem byl tímto údělem postižen.“
Takto si v dopise rodičům den před Vánocemi roku 1856 postěžoval z Göteborgu ze západního Švédska jeden z nejslavnějších českých hudebních skladatelů Bedřich Smetana.