Herbář

Jídla ze skanzenu

Snad každý alepoň jednou navštivil skanzen a četl si tam recepty našich předků. Bývají k vidění na stěnách světnic chudých rolníků. Taková ta pohádková jídla v pohádkových chaloupkách. Po prvotním váhání jsme tyto recepty začaly zkoušet a objevily jsme, že jsou to ta nejjednosušší a zároveň nejchutnější jídla, která jsme kdy v Herbáři připravily. Zde je najdete všechny pěkně pohromadě.

Škvarkové placky

Velmi jednoduchý recept, podobný i jiným sušenkám, ale čočková mouka jim dodá speciální nádech.

Pobožný buchty s masem

Tentokrát recept trochu složitější a díky masu bohatší. Velmi podobné plněným knedlíkům, ale díky pečení získají jednotlivé kusy krásnou kůrčičku a dají se jíst rukama, takže se hodí i ke svačině.

Sejkory na sladko

Tradiční krkonošský recept. Sejkory jsou podobné bramborákům, také je základem bramborové těsto a připravují se na rozpáleném tuku, ideálně na sádle. My však přinášíme jejich sladkou verzi, kterou jsme potkali na horách.

Lepiduša

Základem jsou rozšťouchané brambory s moukou. Právě výsledné konzistenci zřejmě pokrm vděčí za svůj název. Chuť pak dodávají povidla, mák a rozpuštěné máslo.

Rosničky

Jídlo ze skanzenu tentokrát s masem! Původem rakousko-uherský recept, kdy se masová směs balí do špenátových, mangoldových či řepných listů.

Kocmrda

Vypadá to až neuvěřitelně jednoduše: brambory s jíškou a octem. A jednoduché to taky je, a moc dobré. Chcete-li zkusit vegetariánskou verzi, místo sádla použijte přepuštěné máslo.

Pražmo

Podávalo se o druhé postní neděli před Velikonocemi. Jedná se o pražené obilí (pšenici, žito, špaldu či bezpluchý oves), je přitom důležité sehnat neobroušená zrna, jinak nevyklíčí. A pozor, obiloviny klíči delší dobu než hrách.

Pučálka

Naklíčený, opečený hrách je nejtradičnější postní pokrm. V dřívějších dobách běžně pučálku prodávaly v ulicích Prahy takzvané báby pučálnice. Připravovaly ji přímo na ulici – naslano i s cukrem. Zajímavostí je, že klíčky se před smažením odlamovaly a používaly do polévek jako náhražka čerstvé zeleniny v době končící zimy. Naši předkové si uměli poradit.

Moumelich

Když se řekne moumelich, zní to sladce, hřejivě a labužnicky. A přesně tak to i chutná. Lahodný pokrm pochází z Českého středohoří, kde jej s oblibou připravovali němečtí obyvatelé. Označovali tak speciální makovou omáčku, kterou konzumovali s knedlíky nebo s vánočkou.

Pšenice s mákem

Staroslovanský vánoční recept, kterým vykouzlíte jídlo s velmi specifickou oříškovou chutí. Jednoduché a nezaměnitelné.

Hoďbidlo neboli uhlířina

Jen brambory a noky, a co dál? Dál právě nic, to je celé, je to jednoduché, prosté a naprosto skvělé.

Kočičí svatba

Kroupy a hrách s pečenou cibulkou se někdy nazývaly česká svatba. Odpradávna se totiž kroupy vařily společně s hrachem. Ty ječné byly považovány za méně dobré, ty pšeničné za luxusnější. Obdobě tohoto receptu, do které se přidává místo hrachu čočka, se říká kočičí tanec.

Žebračka

Polévka pro ty nejkrušnější časy a zároveň dobrý způsob, jak zužitkovat starý chléb. Při zvláštních příležitostech můžeme přidat kefír či máslo.

Oukrop neboli česnečka

Jednoduchá polévka, která vás postaví na nohy a díky česneku dá pocítit parazitům. Pro osvěžení můžete přidat bylinky – třeba vojtěšku, špičky ovsa, lebedu, řebříček a kopřivu. Nebo které najdete kolem chalupy.

Kucmoch neboli škubánky

Škubánky jsou klasika, asi je znáte. Možná ale nevíte, že pod záhadným slovem kucmoch se skrývají právě ony. Připravit je můžete jak nasladko, tak naslano.