PORT

Záznam chatu ze středy 26. září 2007

Nikola007: „Dobrý den mohl byste mi vysvětlit v krátkosti co znamená ornitolog a arbonista dík předem“

Ing. Bohumír Chutný: „ornitolog se věnuje studiu volně žijících ptáků a arborista se věnuje ošetřování stromů“

Šárka: „Zjistili jste něco zajímavého nebo užitečného z rozboru mrtvých ptáčat, která jste naložili do lihu?“

Ing. Bohumír Chutný: „Zjistili jsme, že mláďata byla napadená larvami u nás vzácného druhu mouchy bzučivky a ta v kombinaci s deštivým počasím přivodila smrt mláďat. Za příznivého počasí mláďata napadení těmito larvami přežívají.“

Mariana: „Je i u jiných druhů ptáků sledování tak náročné? Nebo ještě náročnější???“

Ing. Bohumír Chutný: „Výhodou pozorování těchto ptáků je, že terén je relativně přehledný a nevýhodou je časté špatné počasí a jiné ptáky jsem nezkoumal, takže to nemohu srovnat :)“

Lada: „Žijí modráčci i na jiném území v ČR mimo Krkonoše?“

Ing. Bohumír Chutný: „V Krkonoších žije poddruh slavík modráček tundrový, který má červenou hnězdu v náprsence a v nížších polohách u rybníků, např. na Třeboňsku žije poddruh slavík modráček středoevropský, který má v modré náprsence bílou hvězdu“

Zdenek: „Dobrý den, viděl jsem až závěr pořadu. Možná to bylo zmíněno, ale zajímalo by mě, jestli u nás žijí slavíci modráčci tundroví celoročně, nebo se někam stěhují?“

Ing. Bohumír Chutný: „Ano, stěhují se a to pravděpodobně do Afriky poblíž rovníku (cca 11.rovnoběžka)“

Verča: „Ten snímač jste dali do hnízha po vylíhnutí?“

Ing. Bohumír Chutný: „Nikoliv, ten se tam může dávat už když jsou vejce snesená a několik dní inkubovaná (t.j. samička již na nich několik dní sedí) - pokud by se čidlo datalogru dalo do hnízda při snášení nebo na začátku inkubace, mohlo by dojít k opuštění hnízda samicí.“

Petr: „Jakou technologii používáte pro bezdrátový přenos z kamery? WIFI nebo nějaký analogový přenos? Jaký to má dosah?“

Ing. Bohumír Chutný: „Máme více systémů, z nichž jeden funguje jako WIFI. Dosah systému Profilink je cca 400m a druhého systému do 1km. Měli jsme i systém s dosahem do 10km, ale ten nám zrušil blesk.“

Honza: „Dobrý den,zajímalo by mne, pokud již najdete nějaká uhynulá mláďata, zdali děláte také rozbor těl za účelem zjištění koncentrace škodlivých látek v organismu slavíků?“

Ing. Bohumír Chutný: „Zatím je prioritou odběr krve na genetické rozbory a případně rozbory potravy (z obsahu žaludku). Rozbory za účelem zjištění koncentrace škodlivých látek neděláme, neboť jsou drahé a nemáme na ně dostatek finančních prostředků.“

Simona: „přeji dobrý den!Děkuji za zajmavou reportáž.Přemýšleli jste nad otázkou proč se zrovna tito ptáci snaží u nás přežít?spojoval by ste to i s globálním oteplováním?“

Ing. Bohumír Chutný: „Určitě ano, spojoval. Ptáci se u nás usídlili, neboť jim subalpinské pásmo Krkonoš zřejmě připomíná domovinu a jsou tam i podobné podmínky jako v severské tundře.“

Lada: „Jak časově náročná je práce ornitologa? Žijí modráčci i jinde v ČR než v Krkonoších?“

Ing. Bohumír Chutný: „Pro mne je ornitologie koníčkem, takže nejsem nucen za každou cenu publikovat ale profesionální ornitologie kromě terénní práce zabere asi témeř všechen čas na zpracovávání výsledků, sepisování publikací, na studium literatury a sepisování žádostí o granty.“

Emil: „Jaký je to pocit ,najít mladá ptáčata mrtvá ? Jaký máte názor na situaci , kdy svou pomocí tvoru ohroženému na životě jakoby (násilně, ale tomu já nevěřím) zasáhnete do přírody .“

Ing. Bohumír Chutný: „Pocity při nalezení martvých ptáčat jsou smíšené. Pokud mláďě zrovna nemá třeba vzácné larvy, což je vzácný nález, je to pro nás samozřejmě velkou ztrátou nejen mnoha hodin práce, neboť najít hnízda není jednoduché, ale také smutek. Ověřili jsme si, že mláďata umírají za určitých podmínek i bez jakýchkoli našich zásahů a že "to je prostě příroda".“

Bara: „Dobrý den,zajímalo by mě co v budoucnu plánujete ve výzkumu?“

Ing. Bohumír Chutný: „Předpokládám, že modráčči do Krkonoš přibyli z evropské části Ruska a proto plánujeme cestu nebo několik cest do Ruska, aby jsme získali dostatečné soubory dat z místních populací modráčků a mohli je porovnat s Krokonošskými a skandinávskými ptáky, které už máme zpracované. Děkuji vám za vaše zajímavé a podnětné dotazy. S pozdravem a zase někdy v Portu na videnou. Bob Chutný“