PORT

Záznam chatu ze středy 6. června 2007

Já jsem já: „Chtěl jsem vám položit otázku ale jelikož málo která osobnost odpovídá, raději jen vás pozdravím a řeknu chat ČT je nuda a každý odpovídá na to co se mu hodí což mi dojde nefér“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „Dobrý den. Já bych chtěl pozdravit všechny účastníky chatu a doufám, že budou mít víc důvěry a klidně se zeptají. Co budu vědět, to odpovím, co nebudu vědět, tak to přiznám. Z vědy jsem zvyklý, že zdaleka neumím odpovědět na všechno a nepovažuji to za ostudu nebo osobní prohru.“

marky: „baví vás to?“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „Teď nevím, co máte na mysli. Jestli tenhle chat, tak určitě, jinak bych to nedělal. Jestli výzkum v oblasti biotechnologií, tak to je to samé. Baví měto, protože jinak bych šel dělat něco jiného.“

Jana Śavrdová: „Co je to modifikovaná celulóza a škrob?“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „Celulóza je základní stavební látka, z které jsou "postavené" rostliny. Spolu s ní tvoří základní "kostru" rostlin ještě hemiceluloza a lignin. Dědičná informace rostlin se dá upravit tak, aby se obsah těchto základních stavebních látek změnil. Napříkald se dá získat len, který nemá tolik ligninu a tkaniny z něj jsou potom mnohem měkčí a podobají se bavlně. Celulóza rostlin (třeba ze slámy) by mohla sloužit jako surovina pro výrobu biopaliv, například biolihu. Jenže se nejdřív musí rozložit na jednodušší "součástky" a to chce často "tvrdou" chemii. Ale lze upravit dědičnou informaci rostlin tak, aby byly k rozkladu celulózy náchylnější. Pokud jde o škrob, tak ten je zase směsí několika látek. Právě složení této škrobové směsky dělá při výrobě ve škrobárnách a následném zpracování potíže. Po zásahu do dědičné informace bramboru lze získat hlízy, které mají škrob tvořený převážně jen jednou látkou. A hned je všechno jednodušší, energeticky úspornější a tudíž i ekologičtější.“

Martin: „Dobrý den, právě sem se díval na ČT na dokument o geneticky modifikované zelenině. Z tohoto dokumentu vyznělo, že tato upravená zelenina neohrožuje jak přírodu tak i lidi. Tak by mě zajímalo proč tolik lidí protestuje proti tomuto pokroku.“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „Já myslím, že je to nepochopení. A také fakt, že spotřebitelům - konzumentům té zeleniny, to zatím mnoho nepřináší. Výhody přináší pěstování geneticky modifikovaných plodin hlavně farmářům. A pak ve srovnání s tím malým přínosem se zdá i maličká nejsitota jako důvod ke strachu. Ale už se pracuje na plodinách, které budou přinášet něco i nám, co zeleninu kupujeme a jíme. Třeba vyšší obsah vitamínů, lepší složení mastných kyselin apod.“

jarda: „prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. :Dobrý den, mám dceru a bojím se jí dát modifikovanou zeleninu je se třeba bát a nebo se není čeho bát??“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „U nás se geneticky modifikovaná zelenina nepěstuje. Ale kdyby se pěstovala, byla by tak prověřená, že by to byla nejprověřenější zelenina na trhu. U nás lze koupit třeba olej z geneticky modifikované soji. A ten já kupuju a svým dětem ho dávám.“

urys: „Dobrý den, na pěstování geneticky modifikovaných plodin se spííše dívám optimisticky a nejsem v zásadě proti, ale při sledování dnešního PORTu mě napadla otázka, zdali se někdo zaobírá dopadem na ekosystém například z hlediska té housenky, která napadá nemodifikovanou kukuřici. Předesílám, že o té housence nic nevím, nevím zdali má přirozeného nepřítele, atd. Vyvstává tedy otázka, jestli pěstování modifikované kukuřice nedojde ke změně stavovacích návyků té housenky, či zdali nevymře a případně pokud existuje její přirozený nepřítel, tak zdali se to i jeho nedotkne a tak bych mohl pokračovat dál a dál. děkuji“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „Zavíječ kukuřičný se u nás rozšířil do oblastí, kde nikdy před tím nebyl. Navíc napadení housenkami zvyšuje riziko růstu plísní a produkce nebezpečných mykotoxinů (vyvolávají rakovinu). Takže boj s ním je namístě a vyhubení mu rozhodně nehrozí. Vliv na ekosystém velmi důkladně zkoumal tým profesora Sehnala z Entomologického ústavu AV ČR. Je to rozhodně lepší než stříkání polí pesticidy. To jsou skutečné jedy a jak se ukazuje, narušují třeba i život půdních bakterií.“

Jaroslav J.: „Dobrý den, v nějakém časopise jsem četl, že obavy ekologů jsou hlavně proto, že dochází k přirozenému křížení rostlin, a že by ty GM rostliny mohli přenést své "vylepšené" geny na nějaký plevel nebo tak. Je to pravda?“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „Ano, je to tak. Tohle riziko tu teoreticky existuje. Ale je velice nízké. Na polích nám akutně hrozí horší ekologické průšvihy, a to nemluvím o zabírání půdy pro různé průmyslové zóny atd. Třeba u kukuřice, která se u nás jako jediná geneticky modifikovaná plodina smí pěstovat to nehrozí, protože kukuřice je z Ameriky a u nás žádné blízké příbuzné nemá. S třešní nebo mateřídouškou se prostě nezkříží.“

Ondra: „Dobrý den. Měl bych několik dotazů. Jednak to, zda je možné do genetické informace rostlin vnášet geny živočichů, bakterií apod. Pokud ano, pak by mne zajímalo, zda lze tímto způsobem, zcela hypoteticky, vnést do genetické informace gen, který by mohl poškodit zdraví člověka. A opět pokud ano, lze zabezpečit, aby tyto technologie nebyly zneužity? Děkuji“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „Ano, geny bakterií nebo živočichů lze do dědičné infromace rosltin vnášet a také se tam vnášejí. Teoreticky lze provést i takovou úpravu, aby to cíleně ohrozilo lidské zdraví. Mohla by se tak vyšlechtit rostlina působící jako "biologická zbraň". Ale k tomu se genetické modifikace nepoužívají. Víte k čemu jsou takové přenosy genů využívány? Třeba k tomu, aby se dal na poli vypěstovat v rosltinách lidský inzulín pro léčbu cukrovky. Nebo pro výrobu očkovacích látek, např. proti moru nebo antraxu. Je to jako s každou technologií. Záleží na tom, kdo ji má v ruce. Nožem můžete krájet chleba, ale také podřezávat lidské krky. Přesto nikdo nechce nože zakázat. Spíše hledáme, jak pohlídat ty potenciální hrdlořezy.“

franta: „Dobry den. Protoze kdyz se geneticky upraví plodiny ,tak tim ziskavaji výhodu nad puvodnimi plodinami a vytlačují je.Jako přiklad mohu uvést zanik puvodnich odrud kokuřice v Mexku. Co si myslite o modifikovanych plodinach a jejich pusobeni na ostatni puvodni plodiny?“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „Mizení původních odrůd není otázka genetických modifikací. To je výsledek tvrdé ekonomiky. Nové odrůdy jsou lepší, výnosnější a tak se pěstují stále víc. Staré opouštíme. Kdo by ještě dneska jezdil škodovkou 1000 MB, když je tu fabie? To je podobné. Staré odrůdy je třeba chránit, protože mohou mít vlastnosti, které se ještě jednou budou hodit. Třeba odolnost k chorobám či škůdcům.“

Ondra: „Dobrý den. Rád bych se připojil k minulému příspěvku, který napsal Martin. Když i takový velikán, jako Greenpeace je proti geneticky modifikovaným potravinám, tak k tomu má určitě své opodstatnění. Pokud by tato technika nějakým způsobem neměla vliv na lidi či přírodu, proč by jim to vadilo?“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „Tohle je otázka na Greenpeace. Já vám mohu říct jen to, že tradičně šlechtěné odrůdy nejsou prakticky prověřovány a mají zcela nové vlasnosti. Jinak by nebyl důvod je pěstovat. Geneticky modifkované plodiny prověřené jsou a důkladně. Já myslím, že Greenpeace se mýlí. Myslí to dobře, ale v tomhle prostě podle toho, co já o genetických modifkacích vím, se zásadně pletou.“

šplhoun: „Jak se podařilo (podařilo-li se) vymýtit chorobu šarku u švestek? Díky.“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „Existuje celá řada možností. Jednou z nich je vyšlechtění odolných odrůd. Ty lze šlechtit buď tradičně, což je velmi zdlouhavé a výsledek je nejistý, nebo pomocí genetických modifikací. Slivoň (švestka) odolná k viru šarky už byla genetickou modifikací získána a testuje se. Zkouší se u u nás v ČR.“

V. Mareš: „Můžete vysvětlit, jak vzniká a co je chiméra? Může vzniknout i u lidského tvora? Děkuji Vám.“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „Chiméra není výsledkem genetické modifikace. Je to živočich, který vznikl splynutím dvou různých embryí. Na první pohled vypadá normálně, ale tělo má poskládané z buněk dvou různých jedinců. Ano, takové splynutí je vzácně možné i u člověka. V těle nastávající matky mohou splynout dvě sourozenecká embrya a narodí se člověk složený z buněk dvou sourozenců. Ale jak říkám, je to hrozně vzácné. V řadě případů se na to navíc nepřijde.“

fankulin: „Greenpeace se "mýlí" nejenom v tomhle a lidé jim zbytečně naletí - ve svůj neprospěch. Není dost věcných diskusí v médiích, tak , aby se lidé vzdělávali. Dobře, že je tady PORT a uvádí věci na pravou míru - doufejme i nadále a ve všech vědních oborech.“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „Budeme se snažit.“

Pincovi: „Pane profesore, jaké akutní ekologické průšvihy na polích hrozí? Kde se takové informace zveřejňují, aby o tom věděli nejenom vědci, ale lidi v praxi... Děkuji.“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „Průšvihy - třeba půdní eroze. Ztrácíme půdu děsivým tempem a náhrada za ní není možná. Nebo stmelení vrstev pod ornicí působením těžkých mechanismů. Vznikají nepropustné vrstvy a pak po každém dešti stojí na poli jezero. Zástavba probíhá často na té nejkvalitnější půdě, která je nenávratně ztracená. To jsou všechno smrtelné hříchy proti krajině. Necháváme příštím generacím opravdu nehezké dědictví.“

joke: „Co si myslíte o skleníkovém efektu?“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „O oteplování klimatu není pochyb. Ale před 50 miliony roků bylo i bez lidí podstatně tepleji. Na pólech asi jako dneska ve Středomoří. Po lidech ještě nebylo ani vidu ani slechu. Nevím, nakolik je dnešní oteplení dílem lidské civilizace a nakolik je to přirozený proces. A myslím, že to pořádně neví nikdo.“

joke: „Co si myslíte o straně Zelených?“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „Strana zelených je mi v některých ohledech sympatická a v něčem s jejími představiteli zase nesouhlasím. Ale to považuji za celkem normální.“

Hanka: „Dobrý den pane profesore, měla bych dotaz, které plodiny se nyní testují pro uvedení do životního prostředí / do oběhu, a co by měly přinést zemědělcům a spotřebitelům u nás? děkuji Hanka“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „U nás se pěstuje jediná geneticky modifkovaná plodina - kukuřice MON810. Ta je odolná k housenkám zavíječe kukuřičného. Pěstuje se na několika tisících hektarech. každoročně se plocha zvětšuje. Zatím se všechna zkrmila hospodářským zvířatům. Prodávat se smí ještě geneticky modifkovaná soja. Z té se dělá třeba olej. Ale pěstovat se nesmí.“

žák 7.třídy Kuba H.: „V jakých jiných oblastech než v zemědělství jsou důležité biotechnologie?“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „Nejvíc asi v medicíně. Už dneska se mnohé léky vyrábějí kvalitně a lacino pomocí geneticky modifikovaných bakterií, rostlin nebo zvířat. Tam je ten efekt jasný. Dříve se vyráběl inzulín z prasečích a hovězích slinivek a pacienti s ním měli potíže. Dneska užívají lidský inzulín vyrobený bakterií a je po problémech.“

Ondra: „Tedy ještě jedna otázka, možná dvě. Jaký je předpoklad, že se organismy, které se na původní formě GMO rostlin živily nebo parazitovaly, přizpůsobí (samozřejmě v rámci evoluce). A druhá - některé rostliny jsou geneticky upravovány, aby nebyly poškozeny pesticidy, které lze pak plošně užívat na plevele bez ohledu na užitnou rostlinu. Považujete to Vy osobně za správné? Děkuji“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „Ano, škůdci se mohou rostlině přizpůsobit. Ale to je problém i při klasické ochraně rosltin nejrůznějšími pesticidy. I na tyhle "postřiky" si škůdci zvyknou. To máte jako s antibiotiky. Začne se používat nějaké nové a hned jsou na něj některé kmeny bakterií odolné. Odolnost rostlin k herbicidům - ono by se muselo říct, jaké rosltiny a k jakým herbicidlům jsou odolné. Tady se musí hodnotit případ od případu. Například na poli s geneticky modifikovanou kukuřicí odolnou k herbicidu přežívá více plevelů, hmyzu a dalších tvorů než na poli s kalsicky pěstovanou kukuřicí. Klasicky pěstovaná kukuřice je na poli asi jeden z největších "morů".“

Jana Śavrdová: „Děkuji za odpověď. Ale mně šlo o údaje na potravinách. Uvádí se často ,že obsahují modifikovaný škrob a modifikovanou celulózu. Vím jaké vlastnosti má normální škrob ale nevím jaké vlastnosti má modifikovaný. To by mě zajímalo,protože se doma snažíme vyrábět domácí uzeniny a kečup. Pátráme po tom jak výrobci docílí té správné hustoty a udržení vody ve výrobku.“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „U nás žádné plodiny s geneticky modifikovaným škrobem a celulózou nejsou a nejsem si vědom, že by se sem něco takového dováželo. Takže tohle nepředstavuje pro vaši výrobu žádný problém.“

Anna: „Dobrý den, zajímalo by mě, jaké další rostliny se geneticky upravují mimo kukuřici. Děkuji za odpověď a přeji další úspěchy ve výzkumu.“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „Spektrum plodin je široké, např. soja, bavlník, rýže, pšenice, řepka, rajčata, len, z ovoce třeba papája, která by jinak asi skončila, protože by ji zničil virus.“

Lukáš P.: „Je olej z geneticky modifikované soji zdravotně výhodnější než např. panenský olivový ? A jak ho poznám?“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „Olej z geneticky modifkované sóji je stejný jako olej z obyčejné sóji. Tam je rozdíl nulový. Pokud ho srovnáváte s olivovým, pak je důležité, na co ho použijete.“

dr. Matoušek O.: „Z Vaší odpovědi pí.Šavrdové jasně vyplývá, že investice do těchto vědních oborů mohou přinést řešení environmentálních problémů, v jejichž posuzování a hledání východisek se stává zbytečně zpolitizované téma.“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „Geneticky modifikované plodiny nejsou všelék a nejsou ani démon. Je třeba to probírat vždycky pro danou plodinu, typ modifikace a podmínky v jakých se bude pěstovat. Kukuřice v Mexiku a u nýás je rozdíl v tom, že v Mexiku jsou původní odrůdy, u nás ani náhodou.“

Jana Śavrdová: „Dobrý den , jste tam? Průběh diskuze je nějaký jednostraný.“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „To vám jen tak připadá. jen nestíhám odpovídat. Přeci jen nejsem profesionální písařka.“

JanBuda@email.cz: „Dobrý den. kolik plodin se takto již pěstuje ?“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „U nás jediná - kukuřice odolná k housenkám.“

TOM Hradec K.: „Česká komise pro nakládání s GMO ? Co všechno je, prosím, její náplní. Díky a hezký večer.“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „Česká komise je poradní orgán ministra životního prostředí. O tom, jestli se u nás bude nějaká geneticky modifkovaná rosltina pěstovat, zpracovávat a nebo se na ní bude třeba něco zkoumat, rozhoduje pan ministr. Ale protože by z toho měl brzy hlavu jako věrtel, má k tomu komisi odborníků na mikroorganismy, rosltiny a živočichy a k tomu i odborníky na ekologii, kteří mu každý připravovaný geneticky modifikovaný organismus "proklepnou". Pak už je jen na panu ministrovi, jestli se bude tímto doporučením řídit, nebo zda rozhodne podle svého uvážení.“

Petr Sprinz: „Vážený pane profesore, oblasti GM potravin nejsem odborník, vím jen, že Greenpeace (GP) před GM potravinami brojí, rád bych se Vás zeptal, zda jsou obavy GP nějak oprávněné, a jak vidíte budoucnost těchto produktů? Děkuji Vám.“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „GM potraviny se prosazují. A jejich budoucnost je především v zemích třetího světa. Tam je volba jasná. Buď se vypěstuje dost nebo lidé umřou hladem. Bohužel, často ti lidíé umírají. GM plodiny nejsou všelék, ale mohou pomoct. Jak už jsem napsal výše, já jsem přesvědčený, že se Greenpeace mýlí.“

Markéta: „Dobrý večer. Co je nejnovějšího v biotechnologiích? Která země je v tomto oboru v Evropě (ve světě) nejvíce vepředu? Děkuji.“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „To by bylo na knihu a ne na chat. Port se k tomu určitě ještě vrátí. Já mám dojem, že hodně se děje v Číně. Ti nás ještě překvapí.“

katka: „dobrý den, mnohé z potravinových alergií alebo intolerancii sú zapríčinené, nepovodnostou potravín v regione, napr. intolerancia laktozy u cenochov, neobavate sa podobnych nasledkov pri geneticky modifikovaných potravinách, stihne sa imunologicka porucha prejaviť v priebehu 10 Rokov? dakujem“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „Na riziko alergií jsou GM plodiny velmi důkaldně testované. V USA se konzumují mnohem déle než než 10 let a problémy tu nejsou. Naopak, genetickou modifikací lze riziko alergií cíleně snížit tím, že získáme riosltinu bez látky, která alergii vyvolává.“

leos: „Jaky mate nazor na geneticky modifikované plodiny?“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „Jak na které rostliny a jak na ktere modifikace a jak do jakých podmínek. Musí se to brát případ od případu. Ale v principu považuji genetické modifikace za velmi užitečnou technologii.“

Rosťa: „Prosím, které rostliny (ovoce, zelenina) by se už dnes nedostaly na náš trh, jak bylo zmíněno v ůpořadu ?“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „Já myslím, že pan profesor Drobník měl na mysli třeba kiwi -čili plody aktinidie čínské. Ty obsahují četné alergenní látky a kdyby se mělo kiwi testovat stejně přísně jako geneticky modifikované rosltiny, tak by asi těmito testy neprošlo.“

gympl Praha: „Jakým způsobem jsou zemědělci od Vás informováni - viz např. o výhodách pěstování GM kukuřice a naopak... Existuje nějaká forma dalšího vzdělávání ? Co by se pro to dalo udělat ? Děkuji, pane profesore.“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „Tohle má na starosti třeba ministerstvo zemědělství, které pořádá pravidelné semináře. Tam se zemědělci dozvědí nejen to, jak je to na poli, ale třeba i o administrativě, která je s pěstováním geneticky modifkovaných plodin spojená. Svůj díl práce odvádějí i vysoké zemědělské školy, výzkumné ústavy a i Česká komise pro nakládání s geneticky modifikovanými organismy má v náplni práce informovat veřejnost. Nejde o propagaci, ale o objektivní informace. Tady se musí hrát na rovinu. Ale máte pravdu, dělat by se dalo pro informovanost veřejnosti asi víc. Jen kde na to vzít čas a energii. Tenhle chat je taky takový pokus něco málo vysvětlit. Film v Portu - to je taky součást informování veřejnosti. Však si taky na to veřejnoprávní televizi platíme, ne?“

sars: „Počul som, že geneticky modifikovaná sója znehodnotuje pôdu. Bohužial viacej informacii nemám. Čo si o tom myslíte?“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „Víte, já myslím, že k půdě se chováme v současnosti děsivě macešsky. Nevím, o tom, že by geneticky modifikované plodiny ničily půdu. Ale jsem si jistý, že divoká vystavba ji zabírá a ničí ve velkém. Jen mě mrzí, že o tom se moc nemluví.“

Cyril Pospisil: „Dobry den pane doktore, je mozne ze dusledky geneticky modifikovanych plodin se objevi az s casem, rekneme 30-50 let, a co se dela proti tomuto? Bude cesta zpet? S pozdravem Cyril Pospisil“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „Těch třicet let už v USA pomalu uplynulo a neděje se nic. S každou technologií se někdy začne a v té chvíli nikdo neví, co to udělá za sto let. Vezměte si mobilní telefony. Nebudou z jeich používání příští generace nějak postižené? Kdybychom to brali všechno takhle, tak by naši předci asi ani nezapálili oheň. Předtím se přeci všechno jedlo syrové a lidé žili v zimě. Tak proč maso opékat a ohřívat se. Co kdyby to mělo nějaké děsivé následky? Zavádění GM plodin je podorbeno důkladné kontrole. To riziko potenciálního průšvihu je elmininováno nebo sníženo na absolutní minimum. Kéž by tomu bylo u všech ostatních nových technologií stejně!“

Filip Ouzký Praha: „Co potřebují vědci Vašeho oboru, aby byli úspěšní (nemyslím vlastnosti).“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „Potřebují podporu od institucí, které vědu financují, potřebují důvěru veřejnosti, potřebují příliv "mladé krve" do oboru. A zybtek už je právě na těch "vlastnostech" - na invenci a trpělivosti.“

divák: „Když jste zmínil veřejnoprávní televizi - neměla by vysílat podobné pořady jako je PORT v čase, kdy to může vidět co nejvíce diváků? Kdo může být dnes doma v půl šesté večer a ještě v klidu sledovat TV?“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „To je dotaz na vedení televize. Já vysílací schéma neurčuji. Víte, mně by se líbil digitální kanál věnovaný jenom populrizaci vědy. něco jako má Český rozhlas v digitální stanici Leonardo. Tam je i archiv pořadů, takže si to můžete pustit nebo stáhnout na počítač, když vy máte zrovna čas a energii, a ne když se to zrovna vysílá.“

Petr: „Dobry den, prosim Vas, nemuze mit vliv na zdravi dlouhodobe konzumovani gen. upravovanych potravin? Zatim se jen vi o kratkodobe nezavadnosti. Dekuji za odpoved.“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „Jak jsme napsal jinde, v USA se geneticky modifkovane plodiny konzumují už skoro třicet let. Žádné zdravotní potíže z toho nejsou. Jsou to ty nejprověřenější a nejbezpečnější potraviny, jaké na trhu jsou. Jen kdybychom se o své zdraví takhle starali i v jiných souvislostech. Kolik nás má nadváhu, kolik znás kouří, kolik žije nezdravě atd. To jsou zcela jasná a neoddiskutovatelná zdravotní rizika, která veřejnost ignoruje. A pak se bojí, aby se neotrávila olejem z geneticky modifikované soji. Víte, že kouření poškozuje dědičnou informaci spermií a poznamenává zdraví příštích pokolení?“

Lída: „Je opravdu maso z BIOfarem kvalitnější než to ostatní? Co když se krávy třeba pasou na G neM kukuřici, napadené housenkou? Nebo se to nemůže stát?“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „To je zase případ od případu. Nelze hodit do jednoho pytle všechna GMO a nelze hodit do jednoho pytle všechny biofarmy. Víte, nic není jen bílé nebo jenom černé. Ale, ano teoreticky se může stát, že když někdo nepěstuje GM kukuřici odolnou k housenkám a ani proti housenkám nestříká, tak se najeho poli mohou housenky vyskytovat ve velkém, jeho je pak kukuřice zaplísněná a může obsahovat mykotoxiny. A ty přejdou jak do masa tak i mléka krmeného skotu.“

Kateřina: „Bylo by možné nějakou GM ovlivnit nedostatečný imunitní systém člověka?“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „Existují GM rosltiny, které lze využít jako vakcíny. To znamená, že po snědení GM banánu by bylo dítě imunní třeba k tuberkulóze. Takže ano, jde to. Pokud jde o vrozené poruchy imunity (třeba tzv. bublinové děti) tam je namístě zásah přímo do jejich DNA. Oprava poškozeného genu. Pokud jde o alergie, je možné získat genetickou modifikací rosltiny, které neobsahují alergenní látku.“

gympl Praha: „Co to je ekologická šlápota ?“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „Spíše ekologcvká stopa. Zjednodušeně jsou to dopady našich aktivit na životní prostředí. Když jedete do práce nebo do školy čoudícím trabantem, je vaše eokolgická stopa větší (pášet větší ekologické zlo) než když jedete městkou dopravou. Ještě meší je ekolická stopa když jedte na kole a ještě menší, když jdete pěšky (protože výroba bicyklu taky zatížila životní prostředí.“

dr. Mrázek: „Viděl jste nějaký dobrý film nebo pořad o biotechnologiích ?: Třeba i v zahraničí?“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „Stačí sledovat třeba BBC. Některé z těch filmů běží s určitým zpoždením i na ČT.“

žák 9.třidy: „Nase uucitelka pri vykladu o globalním oteplování uvedla,že ji to nevadí .Cituji:Aspon budem blíže k moři. Co si o tom myslíte?“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „Každý má právo na svůj názor. Když ho má podložený hodnověrnými informacemi. Jak to má "podložené=" vaše paní učitelka, to nevím.“

Juraj: „Dobry den, Nekde sem cetl, ze geneticky modifikovana soje by mohla trvale znehodnotit pudu, na ktere roste. Rad by se zeptal, ci ste o tom slysel a ak ano, jaky je vas nazor?“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „Už jsem to psal v jiné odpovědi. Nejsou důkazy o tom, že by GM plodiny ničily půdu. Naopak, tím, že se na pole s GM plodinou nemusí tolikrát jezdit s různými postřiky, může na tom být půda na poli s GM plodinou dokonce lépe. Půdě hrozí úpklně jiná rizika. Zabírání půdy na výstavbu. To nám příští generace neodpustí.“

divák: „Myslíte, že jsou u nás občané dostatečně informováni o biotechnologiích a jejich významu?“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „Myslím, že ne. Ale děláme pro to, co se dá. Fakt.“

Hanka: „myslíte si že kdyby teoreticky ze země zmizel člověk, že by GMO rostliny přežily, nebo by je naopak vytlačily jiné druhy?“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „Kdepak, zemědělské plodiny to jsou všeobecně choulostivé primadony. Kdybychom se o ně nestarali, tak zmiznou. V přírodě jsou jsou mnohem životaschopnější "borci". To platí i o GM plodinách.“

socrates: „Je nutné, aby biopotraviny byly dražší než ty ostatní? Proč, když ani není záruka kvality - viz Vaše odpově´d Lídě. Díéky a zdravím.“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „To je otázka ekonomiky. Když je poptávka, tak může jít cena nahoru. Když jsou lidé přesvědčeni, že biopotraviny jsou lepší, tak jsou ochotní si za ně i připlatit. To nemá s kvalitou nic společného. Koukněte se na vysledky spotřebitelských testů. Zdaleka ne vždy jsou nejdražšší výrobky ty nejkvalitnější.“

joke: „Dobrý nápad - modifikovat tabák, aby přestal chutnat či ještě hůře (:-)) To by bylo na Nobelovku.“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „Tabák je výborná modelová rosltina, na které se udělalo spousta důležitého a užitečného výzkumu.“

bábi z Prahy: „Myslíte, pane profesore, že se podaří prodloužit lidský život - a pokud možno plnohodnotný?“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „Jasně. Šlo by už dneska. Kdybychom se nepřejídali, cvičili, vedli zdravější životosprávu, tak se náš život prodlouží ihned. V současnosti to ale vedeme tak, že si celý život huntujeme tělo a na stará (i mladší) kolena chceme po medicíně, aby s tím něco udělala. Ale pokrok k biotechnolgiích může i na tomhle poli hodně pomoct. Zdaleka ne všichni nemocní si za chorobu můžou sami a třeba výzkum embryonálních kmneových buněk nebo genové terapie mohou lidský život zcela jsitě prodložit s odpvídající kvalitou.“

studenti: „Zúčastníte se Týden vědy v listopadu t.r. ? Kde Vás najdeme?“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „To já nevím, to nazávisí na mně. Týden vědy organizuje AV ČR. Pokud mě pozvou, tak samozřejmě rád přijdu.“

Hrachová Praha: „Prosím, proč se nesmí u nás GMO - ani ta sója - pěstovat?“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „Ona se u nás pěstuje skutečně jen maličko a drtivá většina se dováží. Takže k tomu vlastně ani není důvod. Ale drtivá většina té dovážené je geneticky modifikovaná. A výživa hospodářských zvířat se bez ní neobejde. Takže jde vlastně jen o to, aby byla kontrola nad dovozem soji do krmiv a případně na výrobu oleje.“

divačka: „Půdě hrozí úplně jiná rizika. Zabírání půdy na výstavbu. To nám příští generace neodpustí... Co byste navrhoval ?“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „Rozum do hrsti a dopřát sluchu takovým lidem jako je geolog pan doktor Václav Cílek nebo zemědělský odborník pan docent Vašků. Ti to umějí vysvětlit líp než já.“

joke: „Tabák je výborná modelová rosltina, na které se udělalo spousta důležitého a užitečného výzkumu. Ale kouření škodí a ničí spermie, jak jste řekl...“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „Jo, tak to je. I tabák lze použít pro hloupé nebo bohulibé účely. jako skoro všechno.“

barca: „Chystá se reforma Kjotského protokolu?“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „tak to nevím, to není moje parketa.“

P. Vlasák, Praha: „Jaký v současnosti řešíte problém v oddělení reprodukční biologie hospodářských zvířat? Děkuji Vám a přeji hodně úspěchů.“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „Toho je hodně. Já sám třeba zkouším přijít na to, co spouští vývoj vajíčka a proměňuje ho v embryo. Takže vyrábím prasečí embrya z vajíček, která nejsou oplozená spermií a všelijak do nich šťourám.“

Misař: „Kdo u nás a kdo ve světě získal významné ceny ve Vašem oboru ?“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „Skvělých odborníků má naše republika hodně. Jmenujme třeba Josefa Fulku mladšího i jeho otce Josefa Fulku staršího, který je nestorem české reprodukční biologie. Oba jsou světově uznávaní vědci. Z dalších třeba Jan Motlík, Antoním Pavlok, Václav Kopečný. Asi vám tahle jména moc neříkajíé, ale věřte, že svět je zná. A ceny? Já nevím, žeby ti lidé nějakou velkou cenu dostali. Ale víte, nikdo z nich top nedělá pro cenu a slávu. Ono je to prostě baví. A světoví - třeba Ian Wilmut - "otec" ovce Dolly. já myslím, že ani on Nobelovu nebo Laskerovu cenu nedostane.“

studenti: „Počkáme si na výsledky jednání G8 - Kjóto se musí překonat, jít dál. Co myslíte, pane profesore?“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „No, jak jsem slyšel George Bushe, tak bych byl spíš skeptik.“

Jaroslav J.: „Dobrý den, v nějakém časopise jsem četl, že obavy ekologů jsou hlavně proto, že dochází k přirozenému křížení rostlin, a že by ty GM rostliny mohli přenést své "vylepšené" geny na nějaký plevel nebo tak. Je to pravda?“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „Já myslím, že to jsme si už dopověděli. Superplevele odolné k herbicidům vznikají i bez přispění genetických modifikací. Třeba stříkáním železničních náspů. To je hotová líheň. Takže při pěstování GM plodin odolných k herbicidům je třeba dávat pozor, ale na druhé straně by si měli dávat velkého bacha i ti, kteří s GM plodinami nemají nic společného, ale pracují s herbicidy. A takových lidí je hodně. Mnohem více než pěstitelů GM plodin. Mimochodem, u nás se GM plodiny odolné k herbicidům nepěstují na polích vůbec.“

studenti: „Ten vzdělávací kanál, kde by si lidi mohli najít co chtějí, kdy chtějí a podle své chuti, času a potřeby se dovzdělávat, by byl bezvadný, máte pravdu, pane profesore. Také tyhle chaty, možnost komunikovat s odborníkem, to je úžasná věc. V tom je PORT jedinečný.“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „Díky za všechny, kdo na přípravě PORTu pracují. taky myslím, že odvádějí prima práci.“

J. Špelina: „Prosím PORT, aby natočil informativní film o embryonálních kmenových buňkách a genové terapii - včetně chatů! Současné a důležité téma k vysvětlení, pochopení a podpoře.“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „K tomu já se mohu jen připojit. myslím, že je to zajímavé a důležité téma, které by si měla veřejnost pořádně promyslet a prodiskutovat.“

studenti: „G. Bush právě zmínil, že je třeba "jít dál"... Vkládat do vědy a výzkumu velké finance a umožnit rychlý pokrok atp.“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „Ale taky řekl, že omezení produkce skleníkových plynů je pro USA příliš tvrdé a monentálně na to nemohou přistoupit. Víte, to je aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Aby se jakoby něco dělalo, ale přitom to neohrozilo americkou ekonomiku. A "vkladat do vědy a výzkumu velké finance"? No, do výzkumu embryonálních kmenových buněk nechce dát ze státní kasy ani cent.“

Kateřina: „Děkuji, pane profesore, za odpověď a doporučuji Portu o tom natočit příspěvek. Zdraví Kateřina Jiříková“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „Není zač, od toho jsem tady. Vaše doporučení tvůrci PORTu určitě zváží. Také zdravím. Jaroslav Petr“

a: „Dekuju za objasnení nejakych veci“

prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. : „Já děkuji všem, kteří si našli tu chvilku a sedli si nejprve k PORTu a pak k našemu chatu. Strávil jsem s vámi všemi prima chvíle. Ještě jednou díky a mejte se fajn. Zdravím. Jarda Petr“