4. října 2015

V šumavském Podlesí vás pozveme do Čestic a Dobrše. Nejprve si prohlédneme čestický zámek, který vyrostl v 17. století. Nahradil v té době už nevyhovující středověkou tvrz. Současné podoby se dočkal ještě o bezmála dvě stovky let později. V jeho areálu můžeme zavítat do regionálního muzea a zavzpomínat taky na zdejší pány. Ty připomíná i nedaleká Kalvárie. Jedna z hraběnek z rodu Reyů tu prý z vděčnosti za uzdravení nechala postavit malebnou kapli, která se pyšní architektonickým unikátem. Dozvíme se, jakým. Zastavíme se taky v poustevně, v níž ovšem nikdy žádný svatý muž nežil a vybudována byla jen jako atrakce pro poutníky. A pokud se vám některá z míst, kudy budeme putovat, budou zdát povědomá, prozradíme vám, kde jste je mohli vidět.

Nedaleko Olomouce, v Horce nad Moravou, společně zavítáme do Domu přírody Litovelského Pomoraví. Na co se tam můžeme těšit? Řada unikátních děl našich výtvarníků a zároveň nahlédnutí do přírody. Nejprve se zastavíme v Rajské zahradě, která je dílem Františka Skály. Pak se přesuneme do Lesního chrámu Miloslava Fekara. Ten je jakousi přírodní observatoří, v níž nás čeká putování Slunce, čtvero ročních období, seznámíme se s koloběhem života a díky horoskopu poznáme i svou povahu. Dalším zajímavým místem, kde můžeme poznávat svět kolem nás, je Sluneční hora snů. Kdo má chuť, vystoupá na její vrchol a vychutná si kontakt s krajinou, kdo se raději drží při zemi, taky nezůstane ochuzen. Společně odhalíme i význam Ohniště zlaté spirály a vybereme si některou ze zdejších bran, která nás povede.

Areál Pražského hradu nebýval jen sídlem panovníků naší země, ale i mocných rodů, jejichž členové chtěli být královskému dvoru a dění u něj nablízku. Jedním z nich byli Rožmberkové. Jejich palác patřil k ozdobám komplexu nad Prahou. V části jeho prostor našly později z rozhodnutí Marie Terezie azyl mladé české šlechtičny. Jak tu žily, si můžeme prohlédnout díky zajímavé expozici. Přidáme taky pár informací o tom, jak zdejší Ústav šlechtičen vznikl a fungoval. A taky o paláci samotném. Nemineme ale ani další zajímavou stavbu, jediný palác na Pražském hradě, který je dodnes v rukou aristokratického rodu. Původně se jmenoval Pernštejnský, dnes ho známe jako Lobkowiczký. V jeho prostorách můžou návštěvníci obdivovat poklady z uměleckých sbírek slavného rodu.

Umění zručných sklářů budeme obdivovat v malé sklárně v Nenačovicích. Je splněným snem pana Julia Sarove. Řemeslo bylo v jejich rodině tradicí a ani v jeho případě jablko nepadlo daleko od stromu. Když pak zatoužil po tom být svým vlastním pánem, založil si malou huť nedaleko Prahy. Roky budovali a současně vyráběli. Julius pracoval na mnohých unikátních zakázkách už v dobách předchozího režimu. Pod jeho rukama se například zrodila slavná skleněná koule, kterou známe z pohádkového seriálu Arabela. Nahlédneme do výroby, kam není zapovězen vstup ani zájemcům z řad laiků. Dokonce si všichni můžou otestovat své vlohy pro práci se sklem. Bude nás zajímat, jaké suroviny tu používají a kde všude bychom mohli narazit na výtvory zdejších mistrů.

Na Příbramsku budeme obdivovat krásnou přírodu, ale taky vzpomínat na dobu, kdy tahle oblast patřila k významným těžebním revírům. Pozůstatky důlní činnosti tu dodnes najdeme na mnoha místech. My se zastavíme třeba u dolu Řimbaba. Havíři v něm kutali až do přelomu 19. a 20. století. V areálu najdeme expozici, která nás provede zdejší hornickou historií a představí nám i tu nejmodernější technologii z druhé poloviny minulého věku. Těžební věž nabízí krásné výhledy do kraje, je dokonce zapsaná na seznamu našich rozhleden. Dohlédneme z ní až k vrchu Třemošná, který je dominantou středních Brd. I v jeho okolí se kdysi z podzemí dobývalo bohatství, tady konkrétně železná ruda. Ale abychom se nevěnovali jen těžbě, přidáme i pověst o vzniku názvu vrchu.

Raduň určitě nepatří k nejznámějším turistickým cílům naší země. Ale jak se při naší návštěvě přesvědčíte, zajímavých památek tu mají hned několik. My se budeme věnovat především místní vošárně, tedy prádelně. Kdy přesně vznikla, to odborníci nevědí a málo informací mají i o jejím fungování. Nicméně doloženo je, že přestavby se původně obecní prádelna dočkala v době budování místního zámku ve dvacátých letech 19. století. A začali se tu starat o prádlo zámeckého panstva. Jenže v posledních desítkách let vošárna chátrala a vypadalo to s ní bledě. Pak se ovšem místní nadšenci rozhodli, že ji zachrání. A pustili se do práce. Díky rekonstrukci tu odborníci objevili i několik zajímavých dokladů fungování prádelny. A navíc tu vzniklo malé muzeum praček, ždímaček, žehliček a šicích strojů.