Ostravské muzeum připravilo výstavu o osudech ostravských Židů

zdroj: ČT24

Fotografie z výstavy

Otevřít galerii

• Fotografie z výstavy zdroj: ČT24 https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg
• Fotografie z výstavy zdroj: ČT24 https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg
• Fotografie z výstavy zdroj: ČT24 https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg
• Fotografie z výstavy zdroj: ČT24 https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg

Malíř David Fridemann se v Ostravě narodil a prožil tam své dětství. Když v roce 1923 přijel absolvent berlínské akademie za rodiči na prázdniny, strávil je malováním.

"Setkal se s Emanuelem Laskerem, v té době to byl jeden z nejlepších šachistů světa vůbec a Lasker ho požádal, jestli by je nemohl portrétovat," uvedla Jiřina Kábrtová, ředitelka Ostravského muzea.

Reportáž Heleny Dohnalové

• Reportáž Heleny Dohnalové

Vynikající portrétista nakreslil i berlínské filharmoniky a jeho umění mu zachránilo život i v lodžském ghettu, kde portrétoval nacistické pohlaváry.

David Friedmann měl štěstí. Holocaust přežil a odstěhoval se do Izraele. Většina ostravských Židů za války zahynula.

"Dnešní židovská obec je oproti té předválečné, která měla dvanáct tisíc členů, necelých sto a zdaleka není ve městě tak viditelná, jako byla její předcházející," uvedla historička Libuše Salomonovičová.

K židovským rodinám, které se zapsaly do dějin Ostravy, patřili třeba Gronnerovi, majitelé luxusního hotelu Palace a Ignatz Buschbaum měl velké knihkupectví, vydavatelství i zásilkový obchod.

Na výstavišti Černá louka stával až do druhé světové války rodinný pivovar Markuse Strasmanna, který v roce 1875 založil Židovskou náboženskou obec. Většina ze Strasmannových dětí nepřežila období holocaustu.

Jen o kousek dál stojí dům u Starého Borgra. Izák Borger v něm vybudoval vyhlášený obchoďák. Dnes je v něm vietnamská tržnice.

• Vytisknout
• Poslat e-mailem
• Chyba v článku