Pasivní domy šetří peníze i zdraví

Podle příznivců pasivních domů mají tyto stavby výhody nejen ekonomické. Kromě peněz šetří i zdraví: zařízení, které pracuje i v noci, filtruje vzduch a tím ho zbavuje škodlivých nečistot a prachu. Pasivní dům ročně spotřebuje maximálně 15 kilowatthodin na metr čtvereční vytápěné plochy. U běžného rodinného domu, který má podlahovou plochu kolem 120 metrů čtverečních to dělá 1800 kilowatthodin. Pro vytápění místnosti o velikosti 20 metrů čtverečních stačí 200 wattů, pro porovnání tepelný výkon člověka v klidu je 80 wattů, výkon stolního počítače 250 wattů.

Zdroj: Pasivní domy

Nízkoenergetický, pasivní, nulový...

Úsporné domy lze rozdělit do několika kategorií, podle toho, jak moc tepla spotřebovávají. Pasivní domy jsou budovy s roční spotřebou tepla na vytápění nepřesahující 15 kilowatthodin na metr čtvereční. Takto nízkou energetickou spotřebu budovy lze krýt bez použití obvyklé topné soustavy, pouze se systémem zpětného získávání tepla z odváděného vzduchu (rekuperací) a malého zařízení pro dohřev vzduchu v období velmi nízkých venkovních teplot.

Norma dále dělí budovy s nízkou energetickou náročností obecně na domy nízkoenergetické a pasivní. Hraniční hodnotou pro nízkoenergetický dům je v České republice 50 kilowatthodin na metr čtvereční, například v Německu je za nízkoenergetický považován již dům na úrovni 70 kilowatthodin.

V zahraniční literatuře je také možné najít termín nulový dům. Těchto parametrů většinou dosáhnou domy jen s pomocí navýšení plochy fotovoltaických panelů. Za nulové domy jsou považovány ty se spotřebou tepla menší než 5 kilowatthodin na metr čtvereční.

Dalším navýšením vnějších tepelných zisků je možné dosáhnout i takového stavu, kdy lze kompletně pokrýt spotřebu domu, a ještě dodávat elektrickou energii nebo teplo do rozvodné sítě. Zde je používán termín dům s přebytkem tepla v zahraničí Energie-plus.

Zdroj: Pasivní domy

Příklady energeticky úsporných staveb v regionu

Ekocentrum v Otevřené zahradě

Na jaře 2013 byla v Brně zpřístupněna tzv. Otevřená zahrada. Tamní ekocentrum, jinak sídlo ekologických organizací, patří mezi provozně nejekologičtější stavby v zemi. Cílem bylo postavit modelovou zelenou budovu, která bude inspirací pro investory. Dům dosáhl pasivního energetického standardu, šetří vodu a byl zbudován z maximálního možného množství obnovitelných materiálů. Stavba vyhrála ocenění Český energetický a ekologický projekt v kategorii Stavby a také cenu Stavba roku podle ministra životního prostředí. Ekologické centrum například používá dešťovou vodu na zalévání a splachování, čímž ušetří 60 procent pitné vody.

Kaprálův mlýn

Skautské ekologické středisko Kaprálův mlýn je nabité zelenými technologiemi. Kromě šetrného provozu nabízí také možnost tyto technologie zkoumat. Stavební fakulta brněnského VUT díky zázemí skautského mlýna získala možnost v praxi testovat chování eko-technologií, jako jsou například světlovody, nebo tepelné vlastnosti střechy. Kaprálův mlýn funguje také jako výukové centrum, které učí další generace, jak se chovat k planetě Zemi, a jak je důležité důvěřovat obnovitelným zdrojům.

Tower B v rámci Spielberk Towers

Dvacetipatrová stavba Tower B šetří energii speciální klimatizací a fasádou, která odráží sluneční paprsky. Před kancelářským centrem jsou umělá jezírka, která jsou napájena recyklovanou vodou z budov. Uzávěry vody jsou v kancelářském zázemí na pohybová čidla.

Ekologické centrum Hostětín na Uherskohradišťsku

Obec Hostětín se prezentuje jako ekologické centrum, při stavbě tamního ekologického centra byly použity přírodní stavební materiály. Z venku budovu izoluje minerální vlna a slaměné balíky. Vnitřní omítka je zase z nepálené hlíny. V obci funguje bio moštárna, kořenová čistírna odpadních vod, obecní výtopna na biomasu, sušírna ovoce i ukázkový sad s přírodní zahradou. Centrum Hostětín funguje pod nadací Veronica. Obec se celá zaměřuje na ekologické pobyty v přírodě.

Jaké pasivní domy stojí na jihu Moravy? Podívejte se do databáze na portálu pasivnidomy.cz