Nadávky a sexuální narážky – policie řeší kyberšikanu mezi žačkami 7. třídy

autor: Justin Sullivan, zdroj: isifa/Getty Images

Facebook

Kyberšikana teprve desetileté dívky začala ve chvíli, kdy její spolužačka získala její přístupové heslo na Facebook. Dívence změnila heslo a jejím kamarádkám a kamarádům začala posílat ošklivé a sprosté zprávy. "Atmosféra ve třídě se najednou změnila, s dcerou se najednou nikdo příliš nebavil," popsala počátky kyberšikany matka dívky.

K vyhrocení celé situace došlo ve chvíli, kdy se k šikaně připojila i starší sestra spolužačky. Nabourala se dívce i do e-mailu a odtud rozesílala zprávy s nejrůznějšími sexuálními narážkami a nabídkami širokému okruhu dívčiných známých. Jeden z e-mailů byl údajně adresován i učiteli. "To byl zlom, začali jsme to řešit. Vylučovací metodou jsme zjistili, kdo by ty věci mohl psát. Rodiče dívek to s námi ale neřešili, tak jsme se obrátili na policii," nastínila další události matka.

Policie případ stále vyšetřuje, vzhledem k tomu, že agresorkám je 10 a 14 let, se dá předpokládat, že případ odloží.

Do případu už se odmítla vložit škola, kterou všechny tři dívky navštěvují. "Ke kyberšikaně docházelo mimo půdu školy. Počkáme, jak věc vyřeší policie," reagoval ředitel zlínské základní školy Emila Zátopka Lubomír Vývoda. Obě dívky tak dál chodí do stejné třídy. "Já si nevšímám jí a ona zase mě," popsala současný stav oběť kyberšikany.

Podle psychologů je vyčkávání školy neobhajitelné. "Když dojde ke kyberšikaně, byť to není na půdě školy, tak stejně to má kořeny ve škole, školním kolektivu. Ty děti se znají, potkávají, jsou spolužáky ve stejné třídě. Je potřeba to brát jako prodloužení klasické školní šikany. Je dobré si uvědomit, že spojení mezi tradiční školní a kyberšikanou je až osmdesát procent – to je příliš velké číslo na to, aby se od toho škola mohla zcela distancovat," řekla psycholožka z Masarykovy univerzity v Brně Alena Černá.

V případě šikany ve školním kolektivu je nutné pracovat nejen s obětí a agresory, ale i s dětmi, které útokům jen přihlíželi. "Je potřeba, aby k nim byla vyslána zpráva, že toto není možné dělat," dodala.

Jak se správně zachovat?

Kyberšikana je podle odborníků velmi často svázaná s tradiční školní šikanou. Jejím terčem jsou logicky nejčastěji děti a dospívající, tráví totiž na internetu více času než starší uživatelé. Zakázání nebo omezení přístupu na internet ale podle psycholožky Aleny Černé není řešením. "Může to být dvojsečná zbraň. Internet je pro děti přirozené prostředí, takže lepší je zajistit to, aby rodič věděl, co a proč tam jeho dítě dělá," vysvětlila.

Psycholožka Alena Černá o fenoménu kyberšikany

• Psycholožka Alena Černá o fenoménu kyberšikany

"Pokud se rodiče setkají s tím, že se jim dítě svěří s nějakým nepříjemným zážitkem, tak by to rozhodně neměli bagatelizovat. Měli by je vyslechnout, zjistit, kdo to udělal, v jakém prostředí šikana probíhá a začít celou věc řešit - třeba i se školním psychologem," dodala.

Podobně citlivý přístup je potřeba zvolit k obětem i agresorům. "Rodiče by se měli v první řadě pokusit porozumět tomu, proč to dítě udělalo, jaké má motivy. Často se setkáme s tím, že děti si neuvědomují to, že jejich aktivita může někomu ublížit, že je nějaké chování neakceptovatelné," tvrdila Černá.

"Je těžké nastavit rozumnou míru a je velmi těžké dát rodičům univerzální radu. Jiný postoj by měli mít rodiče u malých dětí, jiný u adolescentů. Existují softwarové programy, které rodičům umožňují kontrolovat, co dítě na internetu dělá. Zablokují tak některé stránky s nežádoucím obsahem. Vždycky je lepší zapojit do toho debatu s dítětem - co na internetu dělá, poučit ho o rizicích a o tom, jaké chování je nežádoucí," uzavřela Černá.

• Vytisknout
• Poslat e-mailem
• Chyba v článku