Kde jsem:
Poznejte nás
Aktuální tiskové zprávy, programové plány a fotoservis k pořadům
Archiv tiskových zpráv — Pro média — Vše o ČT — Česká televize
Archiv tiskových zpráv
29. 12. 2020
První televizní klapka v Ostravě? Před 65 lety
Kamrlík o rozloze 45 m². V něm jedna kamera, filmový snímač, mikrofon a světla, která studio během okamžiku rozžhavila do závratně vysokých teplot. Poprvé se z televizní stanice Ostrava vysílalo na Silvestra roku 1955. Žádné jiné studio České televize nemělo tak kuriózní okolnosti vzniku a vývoje v prvních desetiletích své existence. Doba a společnost se postaraly o osudové náhody, paradoxy a zvraty.
V posledním dni letošního roku to bude přesně 65 let, co nejstarší regionální studio České televize začalo vysílat. Na malých černobílých obrazovkách, které vlastnilo tehdy jen několik koncesionářů, se objevila tvář první hlasatelky: „Dobrý večer, milí přátelé. Vítám vás k prvnímu zkušebnímu vysílání televisní stanice Ostrava,“ tak oslovila tehdejší diváky hlasatelka Eva Kunertová Mudrová. „Ano, je to pravda, už i Ostrava má svou televisní stanici. A vy, milí přátelé, jste opravdovými televisními diváky. Trochu nezvyklé, že? Však si časem zvyknete."
Počátky ostravské televizní stanice, jak se studiu v prvních letech říkalo, byly ohňostrojem náhod. Ve městě se o televizi začalo mluvit po válce. Souviselo to zřejmě s touhou dohnat ztracený čas a příležitosti. V Ostravě 50. let jako by na jedné straně doznívala první republika: v Palaci hraje Vlach, naproti v Elektře Brom a chodí na ně úředníci, kteří jsou po Únoru z celé republiky posíláni za trest do Ostravy. Město je černé, špinavé, mazlavé všudypřítomným mourem. Pro režim je klíčový těžký průmysl a vyžaduje přísun pracovních sil. V důsledku toho se ostravské noční ulice podobají Divokému západu. Stranické a státní orgány identifikují příčinu v odloučenosti přespolních od rodin. Je třeba chlapy na ubytovnách připoutat k obrazovkám, také proto, aby podávali náležité pracovní výkony.
Vládní nařízení z ledna 1954 je nesmlouvavé, termín šibeniční – uvést do provozu televizní vysílač v roce 1955. Aniž je známo, kde by měl stát. Znalci s nadsázkou tvrdí, že v Ostravě vždy všechno vznikalo horkou jehlou, a to buď nadšením, nebo silou. Vysílač má šířit pražský signál přivedený retranslační trasou. V Praze se produkuje televizní program od května 1953, proč se o něj nepodělit?! S místní programovou produkcí se ale nepočítá.
V lednu 1955 přijdou kopáči Čenkovy party na kopec nad Hošťálkovicemi. Stavba vysílače se sice nadále s odřenýma ušima stíhá, ale Tesla není schopna včas dodat vysílací zařízení. Budovatelská doba se vyznačuje nepodloženým, leč o to ráznějším rozhodováním. A tak první náhodou spadne Ostravě do klína technika vysílače pro Bratislavu, kde se naopak nestíhá stavba. Vysílač sice byl, ale pro změnu zase pokulhávalo budování trasy. Ostrava se ovšem na vysílání těší, i když většina obyvatel ví o televizi jen z doslechu. Radioamatérům se plní sen a nadšení přenášejí na obyvatele na osvětových přednáškách. Natěšenému městu nejde říct, že se start vysílání odsouvá. A tak se přijme rozhodnutí vypracovat provizorní projekt televizního střediska s vlastním programem. I když se ozývaly argumenty o nedostatečném profesionálním zázemí, stejně jako že svébytnost Ostravska by vyžadovala vlastní program, bylo rozhodnuto. Z Ostravy se vysílat bude!
Přichází okamžik premiéry. Diváci na Silvestra 1955 v 19 hod. na obrazovkách marně hledají monoskop. Zvuk funguje, a tak je hlas ujišťuje, že se vysílat bude. Až konečně zazní: „Vítám vás k prvnímu zkušebnímu vysílání Televisní stanice Ostrava. Ano, je to pravda…“
Málokdo si v tu chvíli dovede představit, jaký význam televize může mít. Je vnímána jako módní novinka, technická hračka, zdroj zábavy. Počáteční komplikace – tedy nedokončená trasa a spuštění provizorního programu – nejsou sice první, ale zato možná tou nejdůležitější náhodou, která sehraje roli při neplánovaném zrodu krajských studií Československé televize. Díky ní se v Ostravě začne rozvíjet plnoformátové studio.