Archiv tiskových zpráv — Pro média — Vše o ČT — Česká televize

Seniorský program ČT3 nabídne počátkem léta trojici osobitých seriálů z ostravského televizního archivu. Na obrazovkách se postupně vystřídají minisérie Stavy rachotí, Černá země a Kamenný řád, které ostravské televizní studio ještě pod hlavičkou Československé televize natočilo v sedmdesátých a osmdesátých letech.

Pojí je týž region, autor předlohy i jména tvůrců. Pod všemi třemi seriály z Ostravska je podepsaný režisér Alois Müller a dramaturg Karel Wojnar. A klíčové je i jméno autora příběhů, z nichž scenáristé Otto Zelenka a Šárka Kosková čerpali - předlohou byly pokaždé romány brušperského rodáka, spisovatele Vojtěcha Martínka.

Jako první přijde na ČT3 od 22. června na řadu čtyřdílná seriálová adaptace Martínkova románu o tkalcích z Brušperka s názvem Stavy rachotí (1983). V hlavních rolích Marie Logojdová, Petr Pelzer či Jiří Bartoška a tkalcovské stavy. Diváci se spolu s hrdiny vrátí do revolučního roku 1848 a čtyřicetileté éry po něm.

Naváže Černá země (1985), pětidílný televizní přepis stejnojmenné knižní trilogie, která pojednává o životě na Ostravsku od 90. let 19. století do konce první světové války. Vladislav Müller v něm ztvárnil svéhlavého sedláka Jakuba Obervu. Jeho švagra Bernáta si zahrál Radoslav Brzobohatý, nemanželského syna Kubu Sršáně Vladimír Javorský a manželského potomka Kubíčka Obervu pak Jiří Langmajer.

Archivní seriálovou trojici uzavře nejstarší a kritiky i diváky nejlépe hodnocený Kamenný řád (1976). Šest černobílých epizod Kamenného řádu přiblíží život na ostravském venkově od konce první války po rok 1942. Vypráví osud sedláckého rodu Poštulkových. „Velmi povedená románová freska patřila ve své době k nejlepším televizním seriálům. Nezpronevěřila se žádným normalizačním tlakům, přestože bylo velmi nesnadné prosadit tuto historickou látku do realizace. Filozofie Kamenného řádu totiž naplno zdůrazňovala příslušnost k rodinným tradicím, k půdě, k úctě ke zděděnému majetku,“ popisuje Jiří Moc, autor lexikonu Seriály od A do Z. Jak poznamenává, Otto Zelenka se tentokrát při psaní scénáře na motivy románu Vojtěcha Martínka jistě zapotil. „Martínek s pečlivostí jazykovědce nechává své postavy hovořit důsledně takzvaně šlonzáckým dialektem. Nejtěžší pro scenáristu Ottu Zelenku byl právě jazyk hrdinů Kamenného řádu. Dialogy mistrně převedl do obecné češtiny, zároveň zachoval osobitost, lidovost, humor a napětí původního textu.“

Dramaturg ostravského studia Aleš Jurda zdůrazňuje, že Kamenný řád nastavil laťku ostravské seriálové dramatiky vysoko. „Seriál znamenal zásadní přelom v dramatické tvorbě ostravského studia od jeho počátků a stal se měřítkem další tvorby.O šest let později Černá země už tolik nepřekvapila, spíš potvrdila, že Kamenný řád nebyla náhoda. Vedle něj sice působí, jako by se na rustikálnost zbytečně tlačilo, ale spíš to bude jen robustním hereckým výrazem Vlado Müllera. Do obsahu už se přece jen normalizace snaží vedrat, ale líčení nuzných životních podmínek chudých dělníků je zastoupeno ve stejné míře jako samotný příběh. Mezi těmito tituly natočená minisérie Stavy rachotí doplácí na dobu výraznou propagací odborového hnutí a je dnes kuriózní připomínkou tehdejší televizní technologie: kombinuje nekvalitní filmové exteriérové dotáčky s ostrým elektronickým obrazem studiových interiérů a k tomu ještě maketu dobového městečka.“

Všechny tři seriály se na obrazovku opakovaně vracejí, naposledy je Česká televize shodně reprízovala v roce 2012.