(1982 – 1984) Havlíčkův Brod
Toto podivné seskupení, tvořené havlíčkobrodskými androši, vzniklo v roce 1982. Tehdy se během letní zábavy Jasné Páky v Babicích setkali dva pozdější protagonisté souboru Karel „Kadlos“ Novák a „zeppelinovec“ Petr „Hraboš“ Hrabalik (člen hard rocků Oxygen a H-Band) a ve společném opilství sepsali text „Velmi vysoce virtuosně perverzní mucholapka“. Asi o měsíc později Kadlos seznámil Hraboše se starší máničkou Josefem „Pepinem“ Fričem a při jednom sezení v brodské Národní kavárně vzešla myšlenka o založení vskutku nonkonformní skupiny. Po čase se k těmto třem bohémům připojil ještě hráč na saxofon Jiří „Koutňák“ Koutný, bratr známého Charlieho, člena brodského bandu Kejvavý koně. Na projektech kapely se ještě spolupodílely dvě divoženky z okruhu přátel skupiny – Koutňákova manželka Marta a výstřední hippie „Alžběta Česká“ (vl. jménem Petra Honzigová).
Tato šestice tedy utvořila společenství, jež si začalo říkat Maama (název trochu evokuje polskou punkovou skupinu Maanam, ale jinak to s ní nemělo nic společného), a které se začalo scházet v brodském hostinci U Hnáta. Na různé androšské akce pak skupina vyjížděla ve své pomalované dvanáctsetdvojce, nazvané díky velkému množství eprozinu v kapotě, příznačně „Lepidlo“.
Skupina Maama byla ovlivněna hlavně kapelami hnutí Rock In Opposition a sanfranciským undergroundem konce 70. let, dále tvorbou M. Chadimy a nechyběla ani návaznost na industrial (vliv Throbbing Gristle) a happeningové linie 60. let. Kapela nikdy nevystoupila veřejně. Soubor dělal svoje „koncerty“ nebo spíše hromadné events přímo v terénu, kde používal přírodní nástroje (klacky, listí, kameny, vodu, oheň), přičemž vznikaly velmi syrové zvukové obrazy simulující např. hudbu přírodních národů (vliv Residents a její desky „Eskimo“, též hudby domorodců Arnhemské země). Jednalo se tedy spíše o jakési zvukové happeningy. Na nahrávkách ze sálu je zase slyšet přítomnost netradičních nástrojů (např. kovadlina, kladivo), přičemž hudba je pomalá a ponurá přesně tak jak se na třiaosmdesátý rok slušelo; ovlivnění prvními nahrávkami MCH Bandu je velmi čitelné – zvláště kvůli výrazné saxofonové lince. A třetí poloha Maamy leží ve zvukovém experimentování s magnetofony (přednatočené pásky, smyčky, echa). Kapela nikdy nezkoušela (ani nebylo kde): většina nápadů vznikala přímo na „místě činu“, tedy v momentě hraní, jejich náznaky při předchozích debatách v hospodě. Z toho lze usoudit, že soubor hodně využíval hudební improvizace.
Co se týče textů – skupina pracovala s „novým“ pojetím češtiny, volně nazvaném „neoblábolismus“, vymýšlela nová slova (např.: „desplonktace“ – opilost, „Hú il slono“ – to je vono atd.) nebo využívala prvky dada (text „Maama pere hubu“). Některé texty byly velmi depresivní jako např. „Dělníkův den“.
V letech 1983 – 84 okolo sebe členové souboru nabalili další místní alternativce z okruhu kapel Křečový Žíly a Gumovej Knedlík a dali tak vzniknout barvitému společenství, jež se scházelo v hostinci U Hnáta, a které dnes vágně nazýváme „havlíčkobrodský underground“. Vzájemné putování hudebníků mezi skupinami ovšem způsobilo zánik Maamy. Nejprve do Křečových Žil asi na dva měsíce přišli Pepino (obsluhoval zvláštní vypreparovanou kytaru, které se říkalo „kačena“) a Koutňák (sax). Po jejich odchodu se na podzim 1984 v „žilách“ objevil i Hraboš (g, voc), který tam vydržel až do úplného konce kapely, tedy do jara 1986.
Význam souboru Maama netkví ani tak v hudební oblasti ale hlavně v tom, že do svého okruhu soustředil velký počet mladých alternativně uvažujících teenagerů, kteří pak po celá 80. léta tvořili jakousi opozici vůči místním oficiálním strukturám.
Pozn: Pokud se z tehdejších pokoutních nahrávek koncertů androšských a alternativních kapel ozve z řad publika osamělý mohutný burácivý řev hulákající „jedéém!“, „to je vono!“ nebo „to je materiál!“ vězte, že se jedná o hlas člena skupiny Maama Karla „Kadlose“ Nováka.
Co se zachovalo do roku 1989:
Audio:
Maama: „…Live At Jewish Cemetary“ (1983)
Maama: „In HB-Vršovice“ (1983)
Maama: „Home Studio“ (1984)
