Autor: Petr Hrabalik
Vážení posluchači a milovníci rockové hudby,
tyto webové stránky by Vám pod lapidárním podtitulem Stručné dějiny světového rocku XX. století chtěly zprostředkovat setkání s historií světové rockové hudby v uvedeném období. Jedná se o velmi obecné připomenutí toho, co se dělo v bigbítu, povětšinou na západ od našich hranic.
Začneme v padesátých letech černým rhythm&blues a rock´n´rollem. V šedesátých letech popíšeme zrod a slávu liverpoolského a později celobritského Mersey beatu a bílého kytarového rhythm&blues, britského a i toho za oceánem, nastíníme vývoj amerického soulu a funku, důvody vzniku folk-rocku, zmíníme undergroundové scény v Kalifornii, New Yorku a Londýně. Hodně ze sedmdesátých let nám zabere hard rock se svými odnožemi jižanským rockem, glam-rockem a AOR, projedeme art a progessive rock, melodický pop-rock, znovu se vrátíme k folk-rocku a nově uvedeme také country rock. Probereme jazzrock a fusion music, podrobněji se podíváme na funk, pop-soul a také lehce naťukneme styl disco. Pochopitelně osvětlíme nástup newyorského a anglického punk rocku a nové vlny se subžánry new romance, futuristic rockem a gothic rockem. Nabídneme i krátké povídání o reggae, dále některé alternativní kapely a jejich sdružení či scény (R.I.O., San Francisco, kraut-rock, minimalistický rock).
V osmdesátých a devadesátých letech se podrobněji budeme zabývat zejména tvrdou scénou, jíž představovaly styly heavy metal a další mutace hard rocku, punk a z něj vyšlé hard core se svými odnožemi a na konci dekády se v Seattlu zjevivší grunge. Probereme crossover a industrial, znovu se vrátíme k rockovým písničkářům, alternativě, gotikům, britským kytarovkám a celé to zakončíme stručnou charakteristikou rapu a hip hopu, acid jazzu, world music a novodobými elektrárnami.
Věříme, že Vás uvedené stránky o historii světového bigbítu potěší. Že Vám znovu připomenou jména, jejichž hudbu máte v oblibě, či jména, která jste už možná zapomněli. A třeba Vás překvapí, jakou stylovou různorodost a barevnost může rocková muzika obsáhnout. Je také samozřejmé, že spousta subžánrů a jmen se na nich neobjeví, nemůžeme zařadit prostě všechno.
Ještě k žánrovému rozdělení: pokud si projedete různé současné servery a časopisy zabývající se historií populární hudby, zjistíte, že co zdroj, to zcela odlišná stylová charakteristika. Kupříkladu pro někoho je Hendrix hard rock, pro jiného heavy metal, pro dalšího rhythm&blues, čtvrtý mluví o funk rocku. Takže zmatek nad zmatek. Což v dnešní době nasycené relativismem ani nepřekvapí. Jenomže ony tyto „spory o umístěnky“ probíhaly už od samotného začátku rockové historie. Abychom tedy předešli nějakým nedorozuměním, tvrdíme: berte naše škatulkování poněkud s rezervou, jde jen o velmi obecná zařazení, přičemž ale vycházíme z dobových žánrových pojmenování. Pokud tedy narazíte na zcela neznámý pojem jako třeba futuristický rock, nedivte se – prostě v dávných časech patřil ke koloritu doby.
Jelikož se v první řadě jedná o pouhý přehled, neočekávejte nějaká sáhodlouhá podrobná čtení o jednotlivých interpretech a skupinách. Všichni by si jistě zasloužili mnohem více prostoru, ale to bychom stránky příliš rozdrobili, rozmělnili, a ona přehlednost by se možná mohla ztratit, proto se u některých níže uvedených jmen občas objeví charakteristiky podané třeba jen v jediné větě. V tomto ohledu bych chtěl upozornit na jednu nepříjemnost, kterou psaní ve zkratce přináší – v textu se nadmíru vyskytují závorky (většinou vyplněné názvy písní – no vida ji), což poněkud znesnadňuje čtenářovu orientaci. Zejména pak při výčtu alb a skladeb k nim náležícím. Snažil jsem se tento rozdíl vyjádřit tak, že názvy písniček jsou psány kurzivou.
Další věcí, která se může jevit jakožto podivná, je psaní o některých nedávno zesnulých umělcích v přítomném čase. Devadesát procent tohoto textu totiž vznikalo cca v letech 2003-2008, další čas se opravovaly různé chyby, určitou dobu se dával i s fotkami do redakčního systému. Vzhledem k tomu, že gró textu popisuje tvůrčí aktivity a počiny umělců ve XX. století, jejich další osudy už nezaznamenává. To jest třeba přenechat jiným, mladším sápačům, kteří se budou snažit popsat historii rocku a popu počátku století jednadvacátého.
A jsme u letopočtu. Co se týče deadline, striktně se držíme konce roku 1999, přestože někteří z Vás namítnou – a oprávněně – že XX. století přece končí rokem 2000. Ano, to je sice pravda, ale letopočet začínající dvojkou u většiny lidí vzbuzuje asociace nikoli konce, nýbrž začátku století. Proto se držíme tohoto obecného i když nesprávného pohledu na rok 2000, z čehož plyne, že alb a písní z tohoto roku se na těchto stránkách nedočkáte.
Další překvapivou věcí, na kterou narazíte, je fakt, že články z 80. a 90. let jsou (až na dva) vlastně totožné. Vychází to ze skutečnosti, že původně se mělo končit osmdesátými léty – stejně jako bigbít československý – a devadesátky měly být jen tak lehce načrtnuty. Nakonec tam ale byly zahrnuty kompletně a ona původní textová provázanost nineties s eighties prostě nedovolovala tento společný prostor nějak jednoznačně rozdělit.
Nu, a nakonec tu mám pomůcku pro ty odvážlivce , kteří by si celou historii světového rocku (a popu) chtěli přečíst od 50. do 90. let kontinuálně. Když v políčku "Oblast" kliknete na ikonu „Svět“ a následně v "Dekádách" zvolíte "Vše", naskáčou vám články popořadě za sebou a vy se tak dostanete od počátků rock´n´rollu vlastně až k elektronické scéně okolo millenia. To je služba, kterou vám žádná wikipedie nenabídne. Je to zároveň i nabídka k Vaším budoucím mnohým bezesným nocím.
Přejeme si, aby Vám browsení po našich stránkách nejenom dokázalo osvětlit některé nejasnosti nebo nové informace týkající se např. interpretů, alb nebo písniček, ale aby Vám ukázalo i nové, dosud nepoznané obzory, které rocková hudba skýtá. A hlavně - aby jste se u čtení stránek dobře pobavili.
