Průsery a kouzla „Rudého koutku“

Dekády: 80. léta

Autor: Petr Hrabalik

Záře, 1988

Centrum Východních Čech Hradec Králové bylo známo mezi bigbíťáky chadimovským rčením „správný rocker do Hradce nejezdí“, což mělo své opodstatněné důvody. I oficiálně pořádané koncerty tam prostě zaváněly průserem a také mnohokrát průserem skončily. Tím asi nejznámějším a „nejslavnějším“, který odstartoval vlnu zákazů kapel po celé republice, bylo vystoupení Pražského výběru v lednu 1983.

Hezky to popisuje ve své (zatím nedokončené) studii o východočeském undergroundu Zdeněk „Krepindl“ Fikar (zkráceno): „Svobodnější vyjadřování Pražského výběru narazilo na loajálnost a kariéristické donašečství právě v Hradci Králové. Pro maloměstskou provinciální zaprděnost je typické předstírání rozhledu a snaha ´být při všem´. Tak se stalo, že ´nová bomba z Prahy´ vyprodala hned dvě představení kina Oko (11. a 12. ledna 1983). Na rozdíl od jiných měst turné, kam se přišli podívat hudbymilovní bigbíťáci, v Hradci byl sál z poloviny zaplněn úředníky krajskými, okresními, různými referenty, jejich sekretářkami a jiným establishmentem, který chodil obvykle na koncerty Karla Gotta nebo na Dvořáka s Bohdalovou, kde bouřlivě tleskal jejich povoleným ´odvážným´ a košilatým vtípkům. Večerní róby, lakované lodičky a zlatem ošperkované dámy vyprodaly dobře polovinu sedadel. Čekali zjevně něco obdobného ´televarieté z Prahy´ nebo obdobu ABBA, kterou viděly o Silvestra v televizi: hezké melodie, poodhalená stehna zpěvaček.

Ale Kocáb v masce Ropotáma si dělal srandu, aniž o tom věděl, přímo osobně z nich. Novovlnné frázování a kvalitní zvuk udělaly přece jen své. Pro onu ´hoch´ polovinu publika to byl nepříjemný šok. V životě nic podobného neviděli natož slyšeli. Slušní občané krajského města se ozvali a zhodnotili… Výsledkem byla celorepubliková aféra a zákaz hraní pro Pražský výběr a persekuce nové vlny a punku.“

Podobně dopadlo i Letadlo i když nehrálo přímo v HK, ale jen o pár kilometrů severněji v Hořicích. Následoval slavný článek „Nová vlna se starým obsahem“ a tažení proti bigbítu mohlo začít.

Jak už je známo, každá akce vyvolá reakci a tak i v Hradci Králové, v té buňce komunismu, se vytvořily ostrůvky podzemního „odbojného“ hnutí, které mezi sebou vzájemně komunikovaly i mimo město po celém regionu a jejich obyvatelé se vzájemně zvali na neoficiální hudební akce. Centrem setkávání hudbymilovné mládeže se stala v Hradci Stoletá hospoda a asi nejznámější androšskou akcí, která se v HK konala, byl podzemní koncert několika skupin ve vísce Bukovina ve dvaaosmdesátém..

Co se týče zajímavých hradeckých kapel, můžeme vzpomenout na klasický novovlnný band Elektrickej šok, z něj vyvinuvší se soubor Záře (vlivy Rocku v opozici, F. Zappy a Pere Ubu), na hippies v ozdobných kostýmech Čertovy soustružníky (pozor! neplést si s Holého Ďáblovy soustružníky) a na kapelu punkerů Bohuna řekla že jo. Existoval tu textově jeden z nejradikálnějších undergroundů té doby, Slaďákův a Bivojův Hudební hluch, extemporeovské Houpací křeslo nebo crazy-nazi-punk Arbeiter. A samozřejmě mladičtí art-rockeři V.V.B (též Vrány), kde začínal jako teenager Petr Vyšohlíd, který se pak spojil se Slávkem Hamaďákem (Čertovy soustružníci), aby na konci 80. let založili nejznámější hradecký soubor Piráti. Tvrdilo se o nich, že jsou českou odpovědí na Beastie Boys a byli po Manželích druhou českou rapující kapelou. Z oblasti folku je možno jmenovat skupinu Nadoraz, prezentující se jakýmsi folk-punkem.

Zajímavou hradeckou postavou byl také pop artový malíř Milan Langer, který se několik let předtím pohyboval v undergroundu a měl přes Radka Pavlíčka, Vladimíra „Jazzovýho“ Kroula (ex-Bílé světlo) a Láďu Plívu styky s jeho výtvarnickou částí (Nepraš, Steklík, Kořán). V HK chodil se „starejma máňama“ do putyk Psí bouda a Na hrad a s mladšími příliš nekomunikoval, což bylo způsobeno jeho agresivitou vůči okolnímu světu. Později došlo k prolomení ledů a Langer začal spolupracovat s kapelou Piráti a psát texty (hlavně pro HC band Meat House Chicago I.R.A. - k tomu ale došlo až v 90. letech).

Z oficiálních kapel je možno uvést například pop rockovou [artist:ID=2710|text=Genezi] se zpěvačkou Janou Hruškovou, stylově poněkud roztěkaný Sprint,anebo dlouholeté art-rockové harcovníky Spektrum (s ústřední postavou, kytaristou Jiřím Kubátem), kteří nebýt z „provinčního“ Hradce možná by se stali stejnými legendami jako Blue Effect nebo Flamengo.