Pojďme vzít válku jako umělecký projekt!

Nečekaný úspěch televizní seriálové adaptace slavného románu Margaret Atwoodové Příběh služebnice vedl loni ke zvýšené reflexi dystopického subžánru. Server Vulture dokonce mluvil o zlaté době pro podobné typy příběhů. S kvantitou pochopitelně souvisí vysoký výskyt průměrných děl, hrajících na jistotu – v současnosti především laciné young adult variace subžánru (Labyrint, Hunger Games aj.). Skutečně podvratných a znepokojivých děl, schopných dostat čtenáře z jejich komfortní zóny, je pomálu. Román Město, nedlouho poté k oné hrstce patří. I téměř třicet let od svého vzniku.

Američanka Pat Murphyová (*1955) zasadila svůj příběh do San Franciska, kde dodnes žije. Osobní zkušenost a znalost prostředí nevyužila pouze geograficky – jakkoliv tvar pobřeží a slavné architektonické dominanty hrají v příběhu výraznou roli. Ještě důležitější je však kreativní ovzduší místa. Autorka v SF působila dlouhá léta v Exploratoriu, muzeu vědy, umění a lidského vnímání založeném Frankem Oppenheimerem (mladším bratrem J. Roberta Oppenheimera), které koncepčně pracuje s interaktivním, někdy zdánlivě až „šaškovským“ přístupem k expozicím. Podle Murphyové v Exploratoriu působili „odpadlíci a ikonoklasti, ten typ lidí, který klade až příliš mnoho otázek a nedá pokoj, dokud nedostane až příliš mnoho odpovědí“. Otevřený přístup a Oppenheimerova teze, že nežijeme v reálném světě, nýbrž ve světě, který jsme si vymysleli, se promítl i do Města, nedlouho poté (originál vyšel roku 1989).

Příběh střetu dvou typů komunit – jedné svobodné, demokratické a druhé totalitární, militaristické – je samozřejmě běžný. U Murphyové však tuctová zápletka směřuje k překvapivému provedení a závěru. Ano, generál Miles aka Brigadýr naplní své výhrůžky a vpadne do San Franciska, které v jeho vidění světa sedí na drahocenných zdrojích a jehož obyvatelé se oddávají nepřirozeným neřestem a jsou blíže neurčenou hrozbou všem spořádaným společnostem snažícím se učinit Ameriku „opět velkou“. Ovšem umělecká komunita San Franciska proti němu nevytáhne do otevřeného střetu dle jeho pravidel. Válka v jejich podání má být uměleckým projektem, happeningem, kdy se na jejich stranu přidá samo Město.

Most pokrytý motýly a déšť květin

 Město, nedlouho poté nelze jednoduše zařadit do škatulek. Krok stranou se u Pat Murphyové odráží i v žánrové rozmanitosti textu. Půdorys – dvacet let po Moru dochází ke konfliktu dvou ideologií – je jasně dystopický. Ovšem v dílčích dějových liniích rozeznáme ozvěny fantasy (město coby živá bytost, předtuchy a znamení), westernu (příchod vyvoleného válečníka – v tomto případě dívky Jax, která nalezne své jméno až ve Městě) či sci-fi (mladík Stroj je přesvědčený, že je mechanického původu, a sestavuje samohybné a dost možná uvažující roboty). A některé aspekty sanfranciské komunity a jejích „potíží“ s Brigadýrem jako kdyby dokonce odrážely berkeleyovské příběhy mistra próz o rozšířeném vědomí Philipa K. Dicka.

Murphyová navíc využívá poetického jazyka a postupů magického realismu, díky čemuž barvitě reflektuje éru hippies, která byla se San Franciskem neodmyslitelně spojená. Jeden z hrdinů knihy, mladík Danny, například přebarvuje Golden Gate Bridge namodro (dostane se mu výrazné pomoci od myriád motýlů) a v průběhu děje dojde k dešti květin.

Jednoznačně běží o román pacifistický a kontrakulturní (ostatně Frank Oppenheimer byl jedním z terčů mccarthyovského honu na čarodějnice a umělecké ovzduší San Franciska je dlouhodobě spíše levicové) a v mnoha ohledech naivní ve své víře v to lepší v lidech. Román zkrátka směřuje spíše k startrekovsky optimistické a pozitivně založené fantastice, která byla v době vzniku díla zatlačována do pozadí dravým, konfliktním a špinavým kyberpunkem.

Změna světa čokoládovými sušenkami

 Román Město, nedlouho poté tedy vykazuje určité tendence, ale nesklouzává k agitaci jakéhokoliv druhu. I proto, že přenašečem Moru se ukáží být posvátné opice dovezené z odlehlého buddhistického chrámu, neboť dle dávné pověsti s jejich rozšířením pozná svět mír. Což se ironicky a zcela jinak, než si kdokoliv představoval, naplní. Je přitom obdivuhodné, jak se Murpyhová umí vyhnout nástrahám postapokalyptických příběhů – neutápí se v detailech zmaru a zkázy, nesnáší další a další doklady „světa, který se hnul“.

Atmosféra románu je spíše melancholická v zachycení podivuhodné krásy, které jsou obyvatelé Města svědky, a smířlivá. Hrdinové sice ztratili své blízké (a střet s Brigadýrem také nezůstane beze ztrát), ale neztratili víru a ideály. Podstoupili jakýsi restart a očistu; bolestivou, ale pokorně přijatou. Postavy například téměř vůbec nemají sklony k nostalgii – což je v moderní fantastice, holdující retro vlně a obdivně vzhlížející k popkulturním fenoménům, nezvyklé samo o sobě (nemluvě o tom, že vzhledem k sanfranciské tradici rock’n’rollu se to přímo nabízelo – viz povídka George R. R. Martina Za jediný včerejšek).

Město, nedlouho poté je programovým naplněním teze Pat Murphyové, že je třeba hledat a vyprávět nové příběhy, podle nichž je možné žít. Jen ty mohou naši společnost změnit. Právě proto tato autorka – například spolu s Karen Joy Fowlerovou – založila Tiptreeho cenu udělovanou dílům zkoumajícím a prohlubujícím chápání genderu. James Tiptree, Jr. byl mužský pseudonym Alice B. Sheldonové. Kupříkladu velmistr sci-fi Robert Silverberg nemůže být dvakrát pyšný na svůj výrok „teorie, že je Tiptree žena, jsou absurdní, neboť v jeho psaní je něco neskonale mužského“. Tiptreeho cena je mimochodem financována z aukcí a z prodeje sušenek.

Sama Murphyová k tomu dodává, že „když už člověk nedokáže změnit svět pomocí cookies s čokoládou, tak jak jinak?“ Text Město, nedlouho poté je dokonalým ztělesněním odvahy myslet a žít jinak, která je pro jeho autorku typická, a nejen ve fantastice tak osvěživá a potřebná.

V textu jsou použity citace z doslovu Pat Murphyové ke knize a z materiálů připravených překladatelem a nakladatelem Jakubem Němečkem.

České vydání románu Město, nedlouho potés ilustrací Torgeira Fjereidea, repro: Gnóm

Pat Murphyová: Město, nedlouho poté. Přeložil Jakub Němeček, Gnóm, Praha 2018, 334 stran, doporučená cena 330 korun.