00:01:05-Můžeme začít, Honzo?
-Ano.

00:01:08Čím je pro tebe tohle století výjimečné?

00:01:14Pro mě je tohle století takové hodně technické.

00:01:18Přesně před 50 lety se stala věc, která ho hodně poznamenala.

00:01:25Co máš na mysli? Vynález elektrické kytary?

00:01:31Na to jsem opravdu nemyslel.

00:02:08ZDRAVÍ JAPONSKY.

00:12:27Kam to bude?

00:12:30Zatím rovně, já vám pak řeknu.

00:12:41Tamhle doprava?

00:12:46-Řekni mu to.
-Proč pořád já? Ty mu to řekni.

00:12:51Chceme se milovat.

00:12:57-Milovat jako... milovat?
-Ano, jako "milovat".

00:13:05Takže vás mám zavézt do nějakého penzionu?

00:13:09Ne, to musí být za jízdy. On to má nejradši za jízdy.

00:13:14-Za jízdy?
-Ano.

00:13:24-Tak jo.
-To jste hodný.

00:13:28Já bych to mohl vzít po starý Velvarský směrem na letiště.

00:13:34Tam teď nebude žádný provoz a je tam pěkná rovná silnice.

00:13:39Tak jo, můžeme jet.

00:13:47-A co ty semafory?
-Jaké?

00:13:49Ty velké, jak jsou na Pavláku. Tam bude muset zastavit.

00:13:53-A proč?
-Přece na červenou.

00:13:56Kdyby šlo o život, tak já to klidně projedu.

00:14:01-On to projede. Můžeme jet!
-My si snad nerozumíme.

00:14:05Mluvím o těch semaforech, které jsou vidět na 4 kilometry,

00:14:10stojí u nich policajti...

00:14:13Nedovedu si představit, že by to ten řidič projel.

00:14:17Pan řidič je šikovný, a on to projede.

00:14:20Ale semafor my nemůžeme potřebovat!

00:14:23Můžeme jet!

00:14:24Ale víš, které mám na mysli?

00:14:28Takové ty velké, jak mají ty kryty proti kyselým dešťům.

00:14:32Minulý týden jsem ti přece o nich vyprávěl.

00:14:47HLAS Z RÁDIA:

00:14:49Pro mě je taky tohle století příčina - důsledek.

00:14:54Mně tohle vysvětlení moc nevyhovuje.

00:14:58A jsou takové chvíle, kdy najednou se začnou odvíjet děje současně.

00:15:05Tzn. podle příčiny a následku. Odstartovává to vlastně ta náhoda.

00:15:12-Dokážeš rozlišit různé náhody?
-Náhody nijak rozdělené nemám.

00:15:19Ale jinak mám takovou stupnici: úplně nejvýš je zázrak.

00:15:27Pak jsou různé věci, jako je telepatie a jasnovidectví.

00:15:33Myslím si, že náhoda je takový každodenní zázrak.

00:16:11Promiň.

00:16:16Co se děje? Prosím vás, můžete vypnout to rádio?

00:16:22-Co se zase směješ?
-Jel moc pomalu.

00:16:27-To myslíš vážně?
-Jel moc pomalu.

00:16:32To snad není možné. Prosím vás, čím jste jel?

00:16:36Šedesátkou, jako vždycky.

00:16:39Jel pomalu.

00:16:41Jel šedesátkou, jel úplně normálně, ale ty jsi vyřízený!

00:16:45-Ty jsi vyřízená.
-Já nejsem vyřízená.

00:16:48Já nepotřebuju jezdit taxíkem. My jsme tady kvůli tobě!

00:16:52-Kvůli mně rozhodně ne.
-A kvůli komu asi?

00:16:55S Pavlem taxíkem rozhodně nejezdíme.

00:16:58Ale mě vůbec nezajímá, co děláte se svým manželem.

00:17:02No, nejezdíme taxíkem.

00:17:05-To asi ne.
-Nech toho!

00:17:08-S Pavlem v taxíku...
-Víš, čím to je?

00:17:11-Víš, čím to je?
-Čím? To mě teda zajímá.

00:17:15To je tím, že nežereš maso.

00:17:18Nežereš maso! Prostě jsi nedokrvený. Neprokrvuješ se!

00:17:23-Vy jíte maso?
-Ano.

00:17:26A to není proto, že by mu nechutnalo, že by ho nejedl.

00:17:29On by si ho totiž strašně rád dal.

00:17:33On ho totiž nejí, aby mi mohl ukázal, jak je morálně nade mnou.

00:17:36Aby mě mohl morálně ponižovat.

00:17:39-Prosím vás, co jsme dlužni?
-Snad ani nic.

00:17:43-Když se vám to nepovedlo...
-To se teda nepovedlo.

00:17:48To jste hrozně hodný. Taxikáři takoví většinou nejsou.

00:17:54-Já mám takové uklidňující pilulky.
-Nemohl byste nám nějakou dát?

00:18:01Ne, to byl vtip.

00:18:05-To byl vtip, víš?
-Vím, vtip.

00:18:08Nežereš maso, nepoznáš vtip.

00:18:12Prosím vás, vezměte nás k Rudolfinu.

00:19:06Lipanská deset.

00:19:33Mohl bych vás o něco poprosit?

00:19:36Jestli byste mi nepomohl. Samozřejmě, že se s vámi vyrovnám.

00:19:43-A o co jde?
-O takovou delikátní záležitost.

00:19:53Já jedu svoji ženu nachytat při nevěře.

00:19:59-Potřebuju nestranného svědka.
-To jako mě?

00:20:03Jasně. Jenom byste stál a jenom byste se díval.

00:20:08A všechno, co uvidíte si prostě jenom zapamatujete.

00:20:13-Počkejte, to asi nepůjde.
-Proč by to nešlo?

00:20:16Já vás tam klidně zavezu, ale víc po mně nechtějte.

00:20:20-Ale copak vás nikdy nepodváděla manželka? -Ne.

00:20:24-Mně ano.
-Mně opravdu ne!

00:20:34Nejste celou noc doma, přijedete až ráno.

00:20:39-Promiňte, jste vůbec ženatý?
-Ano, osm let.

00:20:47Já deset.

00:20:51Stejně si myslím, že si vás vzala jenom proto, že jste taxikář.

00:20:56Může si dělat celou noc, co chce, a vy o ničem nevíte.

00:21:00Vsadím se, že jste se poznali v taxíku.

00:21:04Víte, já vlastně nejsem ani tak moc taxikář.

00:21:09-Počkejte, jak to?
-Poznali jsme se, myslím, v kině.

00:21:21Kdybyste tak věděla, co si všecko představuji, když se na vás dívám.

00:21:29-VZDYCHÁNÍ.
-Ticho!

00:21:36-KÝCHNUTÍ.
-Nechte toho!

00:21:49Stiskněte si tady kýchací nerv.

00:22:08Ticho!

00:22:18-Takže vy tam se mnou nepůjdete?
-Nezlobte se.

00:22:23Já to nějak zvládnu sám.

00:22:35Víte co? Tak zastavte ještě na kafe.

00:23:21Dvě espresa.

00:23:35Děkujeme.

00:23:37Jak jste to myslel, že nejste taxikář?

00:23:42Já vlastně dělám v televizi maskéra.

00:23:49A už jste vezl někdy někoho z televize?

00:23:53-Vezl.
-Poznal vás?

00:23:56Nepoznal. Já mám knírek, který když si takhle nasadím,

00:24:02tak mě nikdo nepozná.

00:24:09-A to umíte i měnit hlas?
-Ano.

00:24:12Takhle ho změním, řídím a nikdo mě nepozná.

00:24:24-Tak co, mám tam jít s vámi?
-Ne, děkuji, já to zvládnu sám.

00:24:31Ale chtěl jsem vás poprosit, jestli byste mi nepůjčil ten knír.

00:24:37Půjčím, ale pro tyhle případy mám jeden speciální.

00:24:46-Tenhle.
-Děkuju.

00:24:54-Počkáte na mě?
-Počkám.

00:25:13Paní Klímová, zavřete si ventil, praskla nám v baráku voda!

00:25:19Jaký ventil?

00:25:21Nebo mě tam radši pusťte, já ho zavřu sám.

00:25:33Ne! Ne!

00:25:56-Já se vám strašně omlouvám.
-Pardon.

00:26:00Já se vám strašně omlouvám, já jsem myslel, že to je moje žena.

00:26:11Nezlobte se, že jsem vás vyrušil.

00:26:18-To není vaše žena?
-Není.

00:26:21-Vy nejste...?
-Nejsem.

00:26:32A kdo tam teda byl?

00:26:35Já vůbec nemám tušení, tam byli úplně cizí lidi.

00:26:45To byl... to byl úžasný trapas.

00:26:53Ta moje žena, to je stejně poklad. To je ohromná ženská!

00:27:00A já jsem takový podezíravý idiot. Nechápu, kde se to ve mně bere?

00:27:06A jak jste na to vlastně přišel, že dneska v deset a Lipanská deset?

00:27:13No, přišel.

00:27:18Ale představte si, kdyby tam opravdu byla.

00:27:23Tak to by bylo dost blbý. To bych se musel rozvést,

00:27:28najmout si advokáta a vyměnit byt. Sbalit si věci.

00:27:34Všechno by bylo jinak. Ale ona tam hlavně nebyla.

00:27:45Tady mi zastavte.

00:27:53-Tak to bude rovných sto dvacet.
-Díky moc, to je pěkná cena.

00:28:02-Pěkná fotka.
-To je moje žena.

00:28:06Ukažte?

00:28:15-Má takový výrazný nos.
-To má, ale je to pěkná ženská.

00:28:21To je.

00:28:28Tak díky moc.

00:28:32-Já jsem Franta.
-Já jsem Pavel.

00:28:40-Tak nashledanou.
-Tak nashle.

00:29:27Já když jsem se dneska ráno probudil, tak jsem nedokázal vstát.

00:29:35Jenom jsem ležel a koukal do stropu.

00:29:39Pak jsem si všiml její postele, a pak jsem si do ní lehl.

00:29:44Napadlo mě, že se třeba do ní líp vcítím a konečně pochopím,

00:29:50proč mě opustila. Ale stejně to nefungovalo, tak jsem se zase

00:29:56vrátil do té své postele.

00:29:59Kdy jste se naposledy česal?

00:30:03A pak mě napadlo, že kdybych si na sebe vzal jiné šaty,

00:30:09tak bych se třeba do ní dokázal líp vcítit.

00:30:13Kdy jste se naposledy česal?!

00:30:17A tak jsem to zkusil, ale to taky nefungovalo.

00:30:30Kdy jste si naposledy myl vlasy?

00:30:38Čistíte si vůbec zuby?

00:30:45Hned jak jste přišel, tak jsem si všiml, že máte ulepené ruce.

00:30:50-Vy si ani ruce nemyjete, že?
-Myji si ruce.

00:31:00Tak si je běžte umýt.

00:31:26-Hele, první!
-Od koho je?

00:31:29Ten je od Zdeny.

00:31:31Co to je za zvyk, nechávat si rozjíždět klíče od svých bývalých

00:31:36partnerů, takhle před svatbou.

00:31:40Od jakých partnerů? Od bytů těch partnerů!

00:31:43Ale co je to za zvyk, nechávat si rozjíždět klíče?

00:31:47-To je starý židovský.
-Ty kecáš, viď? -Ne, opravdu.

00:31:51-Tak je to rockerský zvyk.
-Proč zrovna ten?

00:31:55Rocker si ho prostě nechá rozjet, aby se nemohl vrátit ke své

00:32:01-bývalé partnerce.
-Podívej se na tenhle.

00:32:05-To by možná ještě šlo, viď?
-Ten je dost málo rozjetý.

00:32:09Sjedeme ho ještě jednou.

00:32:36VÝKŘIK.

00:32:55Počkej!

00:32:59-Počkej!
-Vždyť ho přejel vlak.

00:33:01-To je v pohodě.
-Ty to nechápeš?

00:33:03-Tobě je to úplně jedno.
-Není, ale co mám dělat?

00:33:06-Nech mě.
-Nasedej!

00:33:09-Nech mě být. Měl's mu pomoct.
-Jak? Vždyť je po něm!

00:33:12To vím taky.

00:33:14-Tak dělej, nastupujeme.
-Já nikam nejedu.

00:33:17Chceš tam jít?

00:33:21Pardon.

00:33:31Nebo půjdeme na panáka.

00:34:16ZPÍVÁ.

00:34:22Mám smutek v duši a lásku proklínám.

00:34:29Zůstal jsem sám, sám, sám!

00:34:37A vůbec nevím, proč jsi mě opustila?

00:34:42Proč jsi tak zlá, zlá, zlá?! Tak málo času a sil už zbývá.

00:34:52Tak málo času a sil už zbývá, zbývá, zbývá!

00:35:05Pane doktore, oba dobře víme, co je váš problém.

00:35:11Vy jste slušný člověk, ale také velice slabý.

00:35:16Není ve vašich silách s tím něco udělat.

00:35:21Proto vás také opustila žena.

00:35:25Já si nedělám iluze, že najednou začnete být praktický.

00:35:31Ale jednu věc byste dokázat mohl.

00:35:34Mohl byste si vytvořit pevný životní rytmus.

00:35:39Začněte se zase normálně oblékat, soustřeďte se na každodenní

00:35:45-hygienické rituály.
-Já se myji.

00:35:47Vybudujte si tak zvané civilizační návyky.

00:35:51Někdy večer se myji.

00:35:59Vy se nesmíte mýt "někdy", vy se musíte mýt pravidelně.

00:36:04Víte, jak přežili Angličani v zajateckých táborech?

00:36:08Denně si čistili zuby a boty a dvakrát denně si žehlili košile.

00:36:12-Není to moc často?
-Samozřejmě.

00:36:14Ale psychicky je to zocelilo tak, že vydrželi až do konce války!

00:36:18-Ale já nejsem ve válce.
-Jak to, že ne?

00:36:21Vy jste ve válce. Všichni jsme ve válce - obrazně řečeno.

00:36:26Nikdo z nás nemůže vědět, co nám život připraví.

00:36:30Jestli od nás odejde žena, nebo naše dítě vběhne pod auto?

00:36:34Já to taky nevím. Jak bych to mohl vědět?

00:36:37Ale čistit boty si může každý!

00:36:40Když si denně budete čistit zuby a boty, prožijete spokojený život.

00:36:46-Já myslím, že to není pravda.
-Ano, ale ta je vám teď k ničemu.

00:36:51Vaše jediná šance je upnout se na neškodnou lež.

00:36:55-A tím se vyhnout kolapsu.
-Kolapsu?

00:37:02Takhle se budete česat.

00:37:07Kdykoliv provedete tento úkon, stáváte se znovu sám sebou.

00:37:14Je to jasné?

00:37:19Musíte začít od začátku. Uvědomit si sebe sama

00:37:24a vzkřísit v sobě jiskru civilizačních návyků.

00:37:28Jinak v tomhle šíleném světě neobstojíte. Prosím.

00:37:59Ten Pánek, to je ale neuvěřitelný zjev, co?

00:38:02Že ten s tím svým obličejem neskočí pod vlak.

00:38:06Ty jsi cynik.

00:38:07Heleno, ty jsi v pohodě. Spravilo to pár panáků, viď?

00:38:11Ne pár panáků, ale z té hudby jsem v pohodě.

00:38:15Já nechápu, jak někdo může skočit pod vlak.

00:38:18Taková trapná, blbá věc, jako je vlak, viď?

00:38:22Ale ne - že nežije.

00:38:25Třeba měl před svatbou.

00:38:58VÝKŘIK.

00:39:39HLAS Z RÁDIA: Honzo, já se ještě vrátím k tomu,

00:39:42o čem jsme před chvílí mluvili. Ty považuješ média za důležitá?

00:39:47Já tomu říkám dezinformační exploze.

00:39:51Informací je čím dál tím víc, jejich zdroje jsou víc nejasnější.

00:40:04Vstávej!

00:40:10Vstávej! Co ti je?

00:40:20No tak!

00:40:45Vstávej!

00:40:53Do prdele!

00:40:57Nech ji! Nech ji, je mrtvá. Pojď, bouchne to!

00:41:01Neblbni, je mrtvá, bouchne to!

00:42:32Vstávej.

00:42:37Vstávej! Vzbuď se!

00:43:16HLAS Z RÁDIA:

00:43:18My už jsme dneska jednou o atomové bombě mluvili.

00:43:21Taky jsme mluvili o tom, v čem je tohle století výjimečné.

00:43:25Teď tady pro vás mám dalšího hosta. Jmenuje se Robert.

00:43:30-Ahoj Roberte.
-Ahoj.

00:45:03HRAJE HUDBA.

00:46:14-Škodu vám samozřejmě zaplatíme.
-Ale kdepak, to nechte být.

00:46:19Vy opravdu nechcete, abychom vám něco přispěli?

00:46:23-Opravdu ne.
-To jste výjimečný člověk.

00:46:26-Vy také.
-Tak děkuji. Nashledanou.

00:46:43-Kde jste, už vás čekáme!
-Dobrý večer.

00:46:51Nezouvejte se, nejsme na sídlišti, račte dál.

00:47:00Půjdeme do vedlejšího pokoje.

00:47:21Jiří!

00:47:28Máte to tu krásné.

00:47:33Ta pohovka je pěkná.

00:47:35Žena restauruje historický nábytek.

00:47:39Jiří se také věnuje historii.

00:47:43-Myslela jsem, že jste režisér?
-Něco na ten způsob.

00:47:47-Vlastně ani nevím, co děláte vy?
-Já nedělám nic.

00:47:52Pavel nám nic neříká.

00:47:55Manžel je japonolog.

00:48:01No... no...

00:48:06Slyšela jsem, že japonština nemá nadávky.

00:48:11To je pravda, že určité výrazy v japonštině chybějí.

00:48:16-Jaké například?
-Například kurva.

00:48:31Kurva?

00:48:35Tak.

00:48:48-Na naše děti!
-Aby jim to vyšlo.

00:48:59MLUVÍ VŠICHNI NAJEDNOU.

00:49:03Pokud jsou naše informace správné, naši mladí si přejí skromný obřad.

00:49:11-Jen svědci a rodiče.
-Ano, ano.

00:49:14Trochu nás to zaskočilo.

00:49:17Vždycky jsme si představovali velikou svatbu, jako jsme měli my.

00:49:22Spoustu aut, květin, bohatou hostinu.

00:49:26Buďme rádi, že chtějí u obřadu alespoň nás.

00:49:30I když u našich mladých nikdo neví.

00:49:35Pro nás je důležité, aby se s Janinkou slušně zacházelo.

00:49:40Aby nepřišla, s prominutím, do špatné rodiny.

00:49:45Aby přišla do dobré rodiny, proto jsme vás chtěli poznat.

00:49:50Toužili jsme vás poznat - pozvat již dávno...

00:49:55-Teď jsem se do toho zapletla.
-Promiňte.

00:49:58Já jsem tak nervózní, že jsem si dala skleničku, a teď to mám.

00:50:02To teda máš.

00:50:05Teď vidíme, že jste solidní rodina.

00:50:07-Přece o tom už nebudeme mluvit!
-Promiňte.

00:50:12Neomlouvejte se. To je přece samozřejmé, že neprovdáte dceru

00:50:18do rodiny, kterou neznáte.

00:50:21-My máme o Pavla také strach.
-Je to výjimečný chlapec.

00:50:26Je to naše vysněné dítě.

00:50:30Dlouho jsem nemohla přijít do jiného stavu.

00:50:34Až jsem si říkala: Co já, ubožátko, mám kurva dělat.

00:50:39Nakonec šel manžel na vyšetření, ale to už bylo všechno v pořádku.

00:50:44-Jiří! Jiří, pokračuj.
-Cože? Ano - vyšetření.

00:50:51Já si vzpomínám, že jsem byl nejvíc zvědav, jak to vyšetření

00:50:56bude vypadat. Představoval jsem si, že mi ukážou nějaké časopisy...

00:51:04Nakonec mi promítli scénu z Ostře sledovaných vlaků.

00:51:09-Kterou?
-Tu, jak tam Pepa Somr razítkuje...

00:51:19Řekl jste Menzlovi, kde všude se promítají jeho filmy?

00:51:24Jsem přesvědčen, že mu neplatíte procenta z vysílání.

00:51:29-Vy se znáte s Menzlem?
-Ještě ze školy - z FAMU.

00:51:37-Vy taky točíte?
-Jenom Janu, když byla malá.

00:51:41Sylvie si to neustále pouští a pouští!

00:51:46Ještě jsem to nestačila uklidit, promiňte.

00:51:49-Nemůžeme se podívat?
-Přece se na to nebudeme dívat?!

00:51:54-Mě by to zajímalo.
-Raději ne, vždycky mě to rozpláče.

00:51:59-Ale proč?
-Ani nevím.

00:52:01Moje žena je tak trochu plačka.

00:52:04Když rodičům odejdou děti, tak se musí znovu naučit spolu mluvit.

00:52:11A já nevím, jestli se to s Honzou naučím.

00:52:15-Ty se mnou neumíš komunikovat?
-Ne.

00:52:23No dobrá. Tak se na to podíváme. Ale varuji vás!

00:52:27Je to černobílé, němé... a točila to moje žena.

00:52:36Nebojte se, my jsme průměrní diváci.

00:52:40Prosím, sedněte si na pohovku.

00:52:43-Ne, já bych radši tam.
-Jiří si sedne na židli.

00:52:47Ale, prosím vás, tuhle pohovku jsem sama dávala dohromady.

00:52:52Kdybyste ji viděl předtím. Prosím.

00:52:54Ano, je pěkná.

00:52:58Tak zhasni.

00:53:12Občas mě napadne, jestli o nás také někdy mluví?

00:53:16Těžko říct.

00:53:18Někdy mám dojem, že si neříkají vůbec nic.

00:53:25Mladí lidé mají dneska jiný vztah k informacím všeobecně.

00:53:31Víte, že Jana nečte ani noviny?

00:53:34Mladí lidé nemají to, čemu Angličani říkají class.

00:53:38-Class?
-Úroveň, třídu, vystupování.

00:53:44-Myslí si, že jim to projde.
-Ono jim to, bohužel, prochází.

00:53:50Ale jejich život je o to chudší.

00:53:54Já mám někdy takový dojem, že jsme poslední slušná generace.

00:54:00Poslední generace, která dodržuje určitá pravidla.

00:54:06-My ani nevíme, proč se berou?
-Prostě se chtějí vzít.

00:54:13-Rozsviť!
-Prosím, račte ke stolu.

00:54:19-Opravdu nádherné dítě.
-Mě to vždycky rozpláče.

00:54:33-Honzíku, pojď sem!
-Co se stalo?

00:54:36-Věřil bys tomu?
-Co... to... toto je?

00:54:46Jak jsi to přišila?

00:54:48Vlastnoručně - režnou nití, napuštěnou včelím voskem.

00:54:52-Já jsem tě prosila.
-Nech toho!

00:54:55Nedělej scény!

00:54:57-Tak jim to řekneme, Jiří.
-Co jim chceš říct?

00:55:01Ty se mě ptáš, co jim chci říct?

00:55:05-Stalo se něco?
-Ne, nic se nestalo.

00:55:11Jiří!

00:55:14Udělal to. Jiří je totiž "tverp".

00:55:22-Prosím?
-V podstatě nevinná záležitost.

00:55:26Oni si instalují mezi hýžďové svaly zubní protézy, a v nepozorované

00:55:33chvíli jimi uštípávají knoflíčky z čalounění.

00:55:37Na zadních sedadlech taxíků, u starožitného nábytku a tak.

00:55:43-Kdo oni?
-"Tverpové".

00:55:48To není možné. Hýžďovými svaly jen tak uštipují...

00:55:56-Ano - zubními protézami!
-Aha.

00:56:01Jiří! No, Jiří!

00:56:11Prosím.

00:56:14No, to je, to... to... to je úžasné!

00:56:24Nemohl byste mi to ukázat v praxi?

00:56:29-Jiří, předveď to!
-Jak jste to uštípl?

00:56:38V žádném případě.

00:57:07No né! To je neuvěřitelné, jak brilantně a rychle jste to uštípl!

00:57:15-Jakže se tomu říká?
-Tverpové - to je z angličtiny.

00:57:19Česky se jim říká knoflíkáři.

00:57:23Proč to děláte? Vy jste se s někým vsadil?

00:57:27Protože ho nic jiného na světě nevzrušuje.

00:57:32Opravdu? Vzrušuje vás to víc než sex? Víc než cestování?

00:57:35Víc než jídlo?

00:57:37-Bohužel, je to taková úchylka.
-Úchylka, aha!

00:57:42To čalounění vám samozřejmě zaplatíme.

00:57:45Ale, prosím vás, stejně jsme je chtěli vyměnit, viď, Honzíku?

00:57:50-Žena restauruje historický nábytek.
-Promiňte.

00:57:54Kam pořád spěcháte? Počkejte, já bych vám chtěl něco říct.

00:57:59Dosud se nikdy nikomu nepodařilo mě donutit, abych bral život vážně.

00:58:07Já nevěřím ani v Boha, v demokracii, ani v peníze, i když je to zvláštní,

00:58:13já věřím v lidskou individualitu, jedinečnost.

00:58:18I kdyby to měla být jedinečnost úchyláků.

00:58:22Pardon, zkrátka chtěl jsem říct, že mám rád takové knoflíkáře.

00:58:28Prosím, račte dál. Teď už konečně chápu, co vás tak neodolatelně

00:58:34táhlo k té pohovce.

00:58:42To bychom si snad už mohli tykat, ne?

00:58:47Výborně, tak si připijeme.

00:58:51-Já jsem Marta.
-Já jsem Jan.

00:58:55-Na lidskou jedinečnost!
-Děkuji.

00:59:07Chtěl jsem se zeptat, máte nějaký klub?

00:59:12Ne, knoflíkáři jsou velice uzavření lidé.

00:59:16Jen tak si žijí, uštípávají si knoflíčky a vůbec nic jim nechybí.

00:59:23Vůbec nic!

00:59:25Jednou jsme v Japonsku našli taky takovouhle protézu, viď, Honzíku?

00:59:30Ano, to bylo, jak jsem ji odnesl do té úschovny zavazadel.

00:59:35Pořád jsem musela myslet na to, jak mohla někomu vypadnout z úst.

00:59:41Myslíš, že patřila nějakému knoflíkáři?

00:59:43-To nevím, co myslíš ty?
-Já myslím, že určitě.

00:59:46Pamatuješ, jak jsme našli v Turecku v tom hotelu takové kanape

00:59:52úplně bez knoflíků?

00:59:58-Máš pravdu, takové zelené kanape.
-To nebylo zelené, ale růžové.

01:00:04To bylo zelené, já to vidím jako dneska.

01:00:08-Bylo růžové!
-To je jedno.

01:00:16-Vy hodně cestujete?
-Snažíme se.

01:00:19Člověk pozná nové lidi, úplně všelijaké lidi.

01:00:27Vraťme se k dětem!

01:00:29To... to není dědičné.

01:00:35Na Pavla to nemá žádný vliv.

01:00:41Mě teď napadlo, že bychom vám konečně taky měli o sobě něco říct.

01:00:47Jde o to, že máme taky takovou věc, která nás vzrušuje víc než cokoli.

01:01:00Víc než sex?

01:01:02Jde o to, že jsme to nikomu dosud neřekli. Jenom pár kamarádům.

01:01:08Ale když jsme se tak sblížili, že?

01:01:11Ale má to háček, potřebuje to určitou přípravu.

01:01:16Jezte, pijte, až budeme připraveni, tak vám řekneme.

01:01:23Co je? Co je?

01:01:59Už!

01:03:29Někteří lidé označují tento projekt za stejně významný jako přistání

01:03:36na Měsíci nebo svržení atomové pumy.

01:03:40Cílem projektu je vynést do vesmíru sušené a mražené sperma

01:03:43nejvýznamnějších mužů Země, aby mohl život pokračovat jinde,

01:03:47kdyby to na naší planetě už nebylo možné. Zastánci projektu doufají,

01:03:52že raketu s bílým práškem objeví jiná civilizace a použije jej

01:03:58k tvorbě nových lidských jedinců.

01:04:01Při výběru dárců byl především kladen důraz na jejich vysoké IQ.

01:04:56Kdyby se náklad vyrovnal za sebe, byla by to řada 3x delší

01:05:02než vzdálenost ze Země na Měsíc.

01:05:05Kdyby za svého života všechny v daný okamžik hýbli bičíky

01:05:09na jednu stranu, způsobilo by to vlnu vysokou 6,7 m.

01:05:16Tak 1905 bude mít zase zpoždění. To by se za mě stát nemohlo.

01:05:23Za tebe se to stávalo v jednom kuse. Proč myslíš, že tě vyrazili?

01:05:30Prosím tě, nech toho.

01:05:36-Podívej, co jsem našel?
-Ty jsi byl na smetišti?

01:05:40Ne, za barákem.

01:05:43-Viděl tě někdo?
-Ne, nikdo.

01:05:46To je fakt dobrý. Podívej, to normálně funguje.

01:05:51-Co to je?
-To já nevím, ale je to dobrý.

01:05:59Necvakej, prosím tě!

01:06:01K tomuto projektu jsme byli přizváni asi před 3 lety.

01:06:06Především proto, že máme bohaté zkušenosti v oblasti neobyčejných

01:06:10lidských výkonů.

01:06:12Připravovali jsme seznam mužů, kteří by mohli přispět.

01:06:16Co to je?

01:06:18Chtějí vystřelit sperma do vesmíru.

01:06:24-Co chtějí vystřelit?
-Sperma.

01:06:27-Jaký sperma?
-Normální sperma od chlapů.

01:06:34-A proč?
-Aby ho tam chytly ty civilizace.

01:06:40Jaký civilizace?

01:06:43Ty vesmírný civilizace, co tam nahoře žijí, tak jim tam

01:06:48vystřelujeme sperma od chlapů.

01:06:52-My?
-My dva ne!

01:06:53Ti Američani to tam vystřelují. Přestaň se už blbě ptát a dívej se!

01:07:00To je náhodou dobrý.

01:07:02Tipovali jsme lidi na celé planetě, kteří jsou svým způsobem jedineční.

01:07:06Celkem přispělo kolem 4 milionů mužů, tedy asi jeden z tisíce.

01:07:10Hudebníci, filmaři, sportovci, a pak také někteří podivíni.

01:07:14-Že jsem o tom nic neslyšel?
-To mě vůbec neudivuje.

01:07:18-Dáš si pivo?
-Já se napiju od tebe.

01:07:27Tento přístroj slouží k uchování spermatu a jeho nejdůležitější

01:07:33součásti - DNA. Kupodivu jde o stejnou látku, která se používá

01:07:38v čínských polévkách.

01:07:42Zde se sperma podchladí a smíchá s určitou tekutinou.

01:07:46-Myslíš, že známe někoho, kdo dal?
-Co kdo dal?

01:07:50-Jestli někoho známe, kdo dal?
-Kdo dal?

01:07:55No to sperma!

01:07:58Tak já nevím, říkali, že dal vždycky jeden z tisíce, tak...

01:08:03-Jak z tisíce?
-Vždycky jeden z tisíce přispěl.

01:08:13Jenom jeden?

01:08:16Z každého tisíce jenom jeden, z dalšího tisíce druhý.

01:08:22Takže dva jenom?

01:08:25Prosím tě, říkali, že dali 4 miliony.

01:08:294 miliony tisíce jich dalo, rozumíš?

01:08:33-Kolik to je tisíc?
-To nevím, to si spočítej sám.

01:08:38Ale vždycky bylo tisíc chlapů, jeden z nich dal, 999 šlo domů

01:08:44a zase přišel další tisíc. A ten zase dal.

01:08:48A tak to šlo, až jich nasbírali 4 miliony.

01:08:51A kde vzali 4 miliony chlapů?

01:08:57U nás ve fabrice asi nedal nikdo.

01:09:10-Leda Franta Brabec že by dal.
-Co?

01:09:17Franta Brabec že by dal.

01:09:26-No Franta Brabec že by dal.
-A co?

01:09:29U nás ve fabrice je jenom Franta Brabec.

01:09:33Prosím tě, dej mi to pivo. Neumíš ani otevřít pivo.

01:09:36-A běž si sednout na svoje místo.
-Mně to vůbec nejde.

01:09:40Tobě nejde nikdy nic. Sedni si na svoje místo a nekoukej.

01:09:45Měl jsem to štěstí, že jsem mohl letět do vesmíru třikrát.

01:09:49Dvakrát z toho na Měsíc. Poslední let byl Apollo 17.

01:09:54Doufám, že vstoupím do historie jako poslední člověk 20. století,

01:09:59který zanechal své stopy na Měsíci. I proto jsem rád, že jsem mohl

01:10:03přispět a že část mne poletí znovu do hvězdného prostoru.

01:10:08Protože vesmír je opravdu neskutečně krásný.

01:10:14Ani Franta Brabec nedal. Ten má moc malý to...

01:10:18-Co?
-No to...

01:10:21-Co "to"?
-Přece to.

01:10:28Jako péro, jo? Ty jsi opravdu úplně blbej.

01:10:32Jak s tím souvisí, jaký má kdo péro? To s tím vůbec nesouvisí.

01:10:37-Ne?
-To víš, že ne.

01:10:39S tím souvisí, jak je kdo blbej, a ne, jaký má péro.

01:10:44To jsi tak blbej, že bys nemohl přispět ani za milion let.

01:10:49-Ty asi jo, viď?
-A jak já bych asi mohla přispět?

01:10:55-Tak vidíš, že nemohla.
-Ty jsi opravdu blbej.

01:11:02Někteří lidé považují samotný systém výběru dárců za chybu.

01:11:07Jediný člověk ze všech živočišných druhů má právo vyslat svůj

01:11:12genetický materiál? Přitom je známý svojí agresivitou, krutostí.

01:11:17A možná není zdaleka tak inteligentní, jak se zdá.

01:11:21Jestli život na Zemi přestane existovat, bude za to jistě

01:11:26odpovědný člověk. A je nebezpečí, že tzv. noví lidé zničí pro změnu

01:11:31zase jinou planetu. Do vesmíru by se spíš mělo vyslat sperma velryb.

01:11:36Co je tohle?

01:11:42A kromě toho - Franta Brabec vůbec nemá malý péro.

01:11:49-Ne, jo?
-No ne.

01:11:59-Počkej, jak to víš?
-Vím to.

01:12:07-Dobře, ale jak to víš?
-Po tom nepátrej.

01:12:12To teda budu pátrat.

01:12:20Když už sis začala s Frantou Brabcem.

01:12:23S Frantou Brabcem začínáš vždycky ty, tak po tom nepátrej.

01:12:28To teda budu pátrat, to si piš.

01:12:37Ty jsi s ním něco měla?

01:12:40I kdybych měla, tak by se mi nikdo nemohl divit.

01:12:45-Tak měla, nebo neměla?
-To neřeš!

01:12:47Nikdo by se mi nemohl divit, protože žiju s pitomcem,

01:12:51který jediný, co umí, je nechat se živit od chudáka ženský.

01:12:55A jdi na svoje místo!

01:12:57-Já tě neživím?
-A nikdy jsi mě nikam nevzal.

01:13:07Tak sis měla vzít Frantu Brabce.

01:13:10Amerika odstartovala tento projekt částečně proto, že má pocit

01:13:15určitého dluhu za všechny hrůzy, kterých se v minulosti dopustila.

01:13:21To je bombarďák, to je dobrý. Hele, teď to otevře a hází bomby.

01:13:26To je dobrý. Škoda, že tu není Péťa, tomu by se to líbilo.

01:13:34Byli to Američané, kdo svrhl atomovou pumu na druhé lidi.

01:13:39A tohle je možná způsob, jak se Američané chtějí omluvit.

01:13:46-Ten je výbornej, vidíš to?
-To je blbec.

01:13:53Proč blbec? On řídí auta, a ještě přitom tancuje.

01:13:59-Kdo je tohle?
-To je on! On byl v přestrojení.

01:14:04To byl blbec, já bych ho normálně přejel.

01:14:08-Ale proč?
-To neřeš.

01:14:13Nech to tam, co děláš? Co si to dovoluješ?

01:14:16Neživíš, tak nepřepínej. Vrať mi to tam.

01:14:20Já se jenom kouknu, co dávají na jedničce.

01:14:23Ty můžeš být rád, že se můžeš dívat, co dávají na dvojce.

01:14:26Vrať to tam zpátky!

01:14:29-Teď mi to uteklo.
-To je blbec.

01:14:31-Mě tam mohli dát hned.
-Proč? Co ty umíš?

01:14:34-Náhodou jednu věc umím.
-Prskat na lokomotivu, viď?

01:14:39To je pro nás hrozně důležitý.

01:14:43Tak mi ukaž někoho, kdo si lehne mezi koleje a trefí plivancem

01:14:49lokomotivu přímo na osmičku. V takový rychlosti!

01:14:56-Uhni mi z obrazu.
-To mi ho teda ukaž!

01:15:01To by ani ten tvůj Franta Brabec nezvládl.

01:15:04A proč by to dělal?

01:15:06Protože by to nezvládl. To umím jenom já.

01:15:10Franta Brabec náhodou umí jiný věci.

01:15:13Ten není tak blbej, aby musel slintat po lokomotivách.

01:15:17-A co umí Franta Brabec?
-To neřeš, to není důležitý.

01:15:21-Co zvládne Franta Brabec?
-Po tom nepátrej!

01:15:26Nezamlouvej to!

01:15:28Není důležitý, co umí Franta Brabec, ale co umíš ty.

01:15:31A ty neumíš vůbec nic.

01:15:34Nezamlouvej to, co umí Franta Brabec?

01:15:37Franta Brabec umí moc věcí, a ty neumíš vůbec nic,

01:15:40proto musíš plivat na lokomotivy.

01:15:44-Víš, proč to dělám?
-Protože jsi blbej.

01:15:46Já to dělám, protože mi pořád opakuješ, že jsem blbej.

01:15:50Tak jdu a musím se uklidnit.

01:15:53A dělám už to tak dlouho, že jsem v tom možná nejlepší na světě.

01:15:57Co "možná", já jsem v tom nejlepší na světě.

01:16:01Proto bych si zasloužil, aby moje sperma taky letělo na Měsíc.

01:16:06Na Měsíc? A kdo by ho tam asi převzal, můžeš mi říct?

01:16:11Prosím tě, tohle neřeš! Seď, dívej se a tohle neřeš.

01:16:15To si vyřeším sám. Já jsem v tom nejlepší na světě, tak neřeš.

01:16:22Tohle neřeš a ukaž mi někoho, kdo se trefí plivancem na osmičku?

01:16:27To bych chtěl vidět, jestli někoho takového najdeš.

01:16:32A tohle neřeš. To je moje věc, to si vyřeším sám. Seď a neřeš.

01:16:40V zárodku tohoto projektu stojí odvěká touha mužů dopouštět se

01:16:46nevěry. Muži neustále někam zasouvají své penisy.

01:16:51Jenom tentokrát je to do souhvězdí Andromedy.

01:16:55Jestli je mému muži jedno, kam posílá své sperma,

01:16:59pak mně je jedno, kdo bude otcem mého dítěte.

01:17:02Ta je blbá. Jak jí může být jedno, s kým má dítě?

01:17:08Jim je taky jedno, kam to vystřelí a kdo to přijme.

01:17:13-To s tím jako souhlasíš?
-Tohle ty neřeš!

01:17:18-To teda budu řešit.
-A nechoď pořád za mnou.

01:17:21Když s tebou mluvím, tak za tebou přece musím chodit.

01:17:25-Tak za mnou nechoď.
-Když s tebou mluvím, tak musím.

01:17:28Běž si sednout a dívej se na chlapy, kteří něco dokázali.

01:17:32-Ty jsi v životě nic neudělal.
-Já jsem taky udělal.

01:17:35Já jsem zapomněla, slintání na lokomotivu.

01:17:39Kluka jsem vychoval. Přece nemůžu být tak blbej, jak mi stále tvrdíš,

01:17:45když mám tak chytrého kluka. A Petr je chytrý.

01:17:50-On není blbej, to já poznám.
-Ty tak něco poznáš.

01:17:54Poznám, že není blbej, a on není blbej.

01:17:57-Petr je chytrý.
-Viď, že jo?

01:18:00Protože není po tobě blbej, tak je chytrej.

01:18:05-To je jako po tobě?
-Po tobě rozhodně není.

01:18:09Jak to, že není? To je jako po Frantovi Brabcovi?

01:18:17Tak já ti teda něco řeknu. Já jsem ti byla věrná.

01:18:21-Byla?
-Byla, ale to není důležité.

01:18:24I kdybych nebyla, tak to neřeš, to není důležité.

01:18:29Pro mě to je důležité.

01:18:31I kdybych nebyla, tak by se mi nikdo nemohl divit.

01:18:36Ukaž mi ženskou, která by chtěla mít blbý děti?

01:18:40-Neznám takovou, kromě tvé mámy.
-Teď jsi mě trochu vytočila!

01:18:47Prosím tě, mojí mámu nech na pokoji.

01:18:50Já kdybych ti byla nevěrná, tak to je služba celému lidstvu.

01:18:55A možná všem těm civilizacím, protože jeden blbec je až moc.

01:19:00Ty jsi v životě nikdy nic nedokázal a nikam jsi mě nevzal!

01:19:05Jsi obyčejný chudák, kterého vyhodili i od dráhy.

01:19:09Tak už nic neřeš, nepřepínej a hlavně po ničem nepátrej.

01:19:14Ty buď rád, že jsi.

01:19:16HOUKÁ VLAK.

01:24:53Hele, on mluví anglicky.

01:25:35-To byla válka.
-Ne, to nebyla.

01:27:13-To je atomovka.
-To by bylo bezva!

01:27:17Tak mu to řekni.

01:27:40-Tak padesát tisíc.
-Spíš sto.

01:28:09Nech ho, vidíš, že je z toho celý špatný.

01:28:54Považuješ média za důležitá?

01:28:57Já tomu říkám dezinformační exploze.

01:29:01Informací je čím dál tím víc a jejich zdroje jsou nejasnější.

01:29:07Skoro ke každé informaci najdeš informaci opačného významu.

01:29:13Nevím, jak tohle řešit.

01:29:16Tenhle svět nevnímám jako něco, co by bylo možné řešit.

01:29:49-MLUVÍ ANGLICKY.
-Prosím?

01:29:54Že máte hezké auto.

01:29:59A že je moderní.

01:30:02Kdo to je?

01:30:04To je duch amerického pilota z 2. světové války.

01:30:09-Z 2. světové války?
-Vy tomu asi nevěříte, že?

01:30:14Ale ne, věřím.

01:30:20Jestli posloucháte rádio 1, on tam za chvíli bude mluvit.

01:30:35-Znáš hudbu pro letiště?
-Já jsem na letišti nikdy nebyl.

01:30:40Tak tam ani nechoď.

01:30:43Ta hudba by měla lidi zklidňovat, aby vůbec do těch letadel šli.

01:30:50Ale pak máme třeba obchodní domy, kde se ozývá odevšad nějaká hudba.

01:30:58Pak máme výtahovou hudbu, hudbu na záchodcích,

01:31:02takže člověk je tomu všude vystaven a vlastně není úniku.

01:31:08Bude to za sto deset.

01:31:24Fajn.

01:31:46Ahoj, tati!

01:31:53Pojďte dál.

01:32:07Promiň, doděláme to později.

01:32:25My už jsme dneska jednou o atomové bombě mluvili.

01:32:29Taky jsme mluvili o tom, v čem je tohle století výjimečné.

01:32:33Teď pro vás mám něco opravdu zajímavého.

01:32:36Mám tady dalšího hosta, jmenuje se Robert.

01:32:40Robert je člověk, který svrhl atomovou bombu na Hirošimu r. 1945.

01:32:48-Kolik ti tenkrát bylo let?
-Bylo mi třicet. Je mi třicet.

01:32:59Co jsi cítil, když jsi to udělal?

01:33:07Vzpomínám si, jak jsme si říkali, co to musí být za šílenou bombu.

01:33:18Díval jsem se, když to tam nakládali a říkal jsem si,

01:33:24že to musí být něco zvláštního.

01:33:31A pak?

01:33:36Pocit viny, vlastně ještě nevím.

01:33:45Proč jsi šel k letectvu?

01:34:16Dobře, ale tys chtěl říct něco jiného.

01:34:21Chci se omluvit za to, co jsem udělal.

01:34:28Myslím si, že lidi jsou zodpovědní za své činy.

01:34:33Znepokojuje mě, že jsem zabil tolik lidí.

01:34:38I když to byli Japonci.

01:34:52Jestli si někdo myslíte, že Robertovi můžete odpustit,

01:34:58tak nám zavolejte sem do rádia. Číslo je 2522425.

01:35:04Taky děkuju.

01:37:16ZVONÍ TELEFON.

01:37:30Haló. Ano, moment.

01:37:41-Haló.
-Haló.

01:40:57Skryté titulky: Simona Sedmihorská