00:00:21PÍSEŇ

00:00:23Noční rosu, tři psí slzy,

00:00:27babí hněv a jedlou sodu zamícháme, zahřejeme,

00:00:34vařím, vařím škodivodu.

00:00:38Bludný kořen, špetku prachu,

00:00:42z osla chlup a čertí vztek,

00:00:46kapku žluče, trochu strachu,

00:00:49vařím, vařím vzácný lék.

00:00:54Jedna kapka škodivody

00:00:57všechno zničí, všechno shodí.

00:01:01Jedna kapka hravě zmaří všechno, co se komu daří.

00:01:09Jedna kapka všechno zkazí,

00:01:12vodu spálí, oheň zmrazí.

00:01:16Slávu změní v ostudu, jsem paní vašich osudů.

00:01:24Mňau, Miliusi, či či...

00:01:31Miliusi, ty jediný jsi svědkem mých čar a kouzel,

00:01:34ty jediný znáš mé tajemství, viď?

00:01:37Ty mě neprozradíš, viď? Já ti dám mlíčko.

00:01:40Honem rychle ho vypiješ, než tě začne hledat tvůj páníček.

00:01:44Nerada bych, aby tě tady viděl.

00:01:46-Miliusi!
-A je to tady!

00:01:49Zatrolený kocour, mám já tohle zapotřebí?

00:01:56Miliusi! Neviděla jsi kocoura?

00:01:59No to jsem si mohl myslet!

00:02:01Kdepak, on dobře ví, kam má jít,

00:02:05kde dostane něco dobrého na zub.

00:02:07Moc mi ho nerozmazluj, Laskonko.

00:02:09Já jenom trošičku mlíčka, pane králi.

00:02:13Dobře, dobře.

00:02:15Já vím, že u tebe nic špatného nedostane.

00:02:19Tvoje kuchyně byla vždycky moc dobrá.

00:02:21Děkuji.

00:02:23To víte, kuchařku vždycky potěší, když strávníkům chutná.

00:02:27I když v poslední době mám takový pocit,

00:02:29jako by vám u mě nechutnalo, do jídla jen dloubnete...

00:02:33Řekněte... Udělám vám, na co máte chuť.

00:02:36Ne, v tom to není, Laskonko. Vaříš pořád stejně dobře.

00:02:40Ale v poslední době mám nějak moc starostí,

00:02:44tak mi ani nechutná.

00:02:46Copak? Potíže s vládnutím?

00:02:50Chasa neposlouchá? Nebo špatné zprávy ze světa?

00:02:57Všechno se to na mě nějak hrne.

00:03:01Můj správce pokladny na mé dotazy odpovídá tak nějak vyhýbavě,

00:03:07můj poradce ve věcech zahraničních mě informuje nemastně neslaně,

00:03:13vrchní dozorce princezny jako by něco tajil...

00:03:17Prostě všude se něco děje, a mně se nic neřekne.

00:03:21Jak já mám vládnout, když se mi nic neřekne?

00:03:24Chápeš to?

00:03:26Pane králi, já jsem jenom obyčejná kuchařka,

00:03:32takovým věcem já nerozumím,

00:03:34i když je mi jasný, že bez informací se vládnout nedá.

00:03:38-To je jako vařit bez receptu.
-No právě.

00:03:41Tak se ani nediv, že mně potom nechutná.

00:03:44Musím už jít, čeká mě spousta práce.

00:03:50-Pane králi...
-Copak, Laskonko?

00:03:53Já bych možná věděla, jak vám pomoct.

00:03:57-Ty mně?
-Já vám.

00:04:01A jak?

00:04:03Já totiž, pane králi, ještě kromě toho vaření

00:04:08taky tak trošku, jenom málo a ve volných chvílích, čaruju.

00:04:17Cože? Ty čaruješ?

00:04:22Ale ano! Ovšem, že mě to hned nenapadlo.

00:04:26Vždyť kdekdo o tobě ví, že jsi kuchařka kouzelnice.

00:04:30Co ty dokážeš vyčarovat za dobroty...

00:04:34Ne, já to tak nemyslela, pane králi.

00:04:37Já čaruju zcela vědecky, čarodějnicky.

00:04:43Počkej, počkej, pomalu...

00:04:46Ty nabízíš své vědecké čarovnické řemeslo do mých služeb?

00:04:52Přesně tak.

00:04:57-A není to nějaká legrace?
-To bych si nedovolila, pane králi.

00:05:02Jestli mi nevěříte, můžu vás o tom nějak přesvědčit.

00:05:06A v čem spočívá to tvoje čarování?

00:05:10Je to úplně jednoduché. Namíchám prášek žalování.

00:05:15A ten, kdo ho sní, tak hned za vámi poběží

00:05:19a všecičko vám řekne na sebe i na druhé.

00:05:22Ale to je skvělé, výborně! Přesně něco takového potřebuju.

00:05:28Ale musíš mě o svém vědeckém čarování nejdřív nějak přesvědčit.

00:05:33To není nic těžkého.

00:05:35Řekněte, kdy a kdo má můj čarovný prášek žalování dostat.

00:05:42Kdo a kdy? Moment... Ale ano, už to mám.

00:05:48Dnes večer přece pořádáme slavnostní večeři,

00:05:52kde bude i vrchní komoří ze sousedního království.

00:05:57Bude nás informovat o princi Nimrovi,

00:06:03budoucím nastávajícím ženichovi naší dcery.

00:06:08-A vy myslíte...
-Já myslím, Laskonko.

00:06:12Že by...

00:06:15-Platí!
-Platí!

00:06:18Joj!

00:06:24Pozor, princezno, tenhle prstík patří sem.

00:06:35Korneli, nejsi unaven?

00:06:38Když člověk cvičí stále jedno a totéž pořád dokolečka,

00:06:42musí to být pro posluchače velmi únavné.

00:06:46Ne, nikoliv.

00:06:48Vaše Jasnost hraje skvěle, výborně, báječně.

00:06:53Podívej se, co pro tebe mám.

00:06:56Vzala jsem ho přímo královskému otci.

00:06:58Na, vezmi si ho.

00:07:01To je moje pochoutka, princezno. Šňupavý tabák, královská značka.

00:07:06-To nemohu, to opravdu nemohu.
-Jen se neupejpej.

00:07:09Však si ho za své dobré služby zasloužíš.

00:07:13No, když jinak nedáte... Nechám si ho na pak,

00:07:17abych milostslečinku nerušil při muzicírování.

00:07:21Ne, Korneli, jen si pěkně šňupni hned,

00:07:24nám to s Filipem nevadí, že?

00:07:26Ale no jo, jen si klidně šňupni.

00:07:29Opravdu mohu? Děkuju.

00:07:45Promiňte, princezno,

00:07:47je to na mě silný tabák, nejsem na něj zvyklý.

00:07:54A já myslel, že mu dáváš odměnu za to, jak tě dobře hlídá.

00:07:58Taky jo, vždyť to byl opravdu královský šňupavý tabák.

00:08:01Že ho to tak zmohlo?

00:08:03Jenom sem mu do něj přimíchala trochu pepře.

00:08:08Složil jsem ti písničku, Kateřinko.

00:08:16PÍSEŇ

00:08:18Možná se mi tóny někdy pletou.

00:08:23Dneska prsty samy začly hrát

00:08:28o loukách a kytkách, co tam kvetou,

00:08:33o kytkách, co z lásky chci ti dát.

00:08:39V kopretině střípek slunce svítí,

00:08:44do chrp kousek modře z nebe spad.

00:08:49Natrhám ti plnou náruč kvítí,

00:08:54abys věděla, jak mám tě rád.

00:09:00Já kolem těch květů budu kroužit,

00:09:05ponesou mě křídla motýlí.

00:09:10Budu si přát, a strašně moc toužit,

00:09:15ať nekvetou jenom na chvíli.

00:09:21V kopretině střípek slunce svítí,

00:09:26do chrp kousek modře z nebe spad.

00:09:32Natrhám ti plnou náruč kvítí,

00:09:36abys věděla, jak mám tě rád.

00:09:44Hezká, Filípku, moc hezká.

00:09:47Tak proč jsi tak smutná?

00:09:49Protože bych tvoje písničky

00:09:51nejraději poslouchala stále, až do konce života.

00:09:54Ale otec má jinou představu o mém ženichovi.

00:09:57Dnes večer mi bude o jednom povídat.

00:10:00Však já vím. Dokonce budu ctěné společnosti u té večeře hrát,

00:10:05aby bylo veselo...

00:10:10Ach, Filípku, proč jen tě mám tolik ráda?

00:10:15A k tomu, co jsem tady o princi Nimrovi říkal,

00:10:18bych rád ještě něco dodal.

00:10:21Kromě toho, že princ Nimra je velice udatný,

00:10:24má i velice citlivou duši.

00:10:27Princ Nimra miluje koně.

00:10:30Zrovna nedávno princ Nimra koupil šimla.

00:10:43Klid, klid... A vy pokračujte, prosím.

00:10:48-Princ Nimra koupil...
-Koně.

00:10:51Ano, koupil koně.

00:10:54Tak tedy princ Nimra koupil koně a ihned se s ním vydal na lov.

00:10:59Tak dlouho proháněli a honili lišku,

00:11:03až byl šiml, tedy kůň, velice unaven.

00:11:07Princ Nimra z něho sesedl

00:11:09a celou cestu zpátky do zámku šel pěšky.

00:11:13Tři dny, prosím.

00:11:18Úžasné, to je opravdu úžasně úžasné!

00:11:23Vyřiďte prosím svému šimlovi, že jestli bude tak udatný...

00:11:27-Svému princi.
-No ano, promiňte.

00:11:31Vyřiďte svému princi,

00:11:33že jestliže bude tak ohleduplný ke svému šimlovi...

00:11:37K naší princezně.

00:11:40Vyřiďte prosím princi, že jestli bude

00:11:43tak ohleduplný k naší princezně jako ke svému šimlovi,

00:11:47že jeho námluvy nejsou bez naděje.

00:11:52Tak já to nějak tak velice rád vyřídím.

00:11:56Už se to nese.

00:11:59Koláčky jako malované, vážení.

00:12:02Všechno je hotovo, všechno je připraveno.

00:12:05Který urozený pán to je?

00:12:08Támhle ten cizinec. Ale dej pozor, ať to nespleteš.

00:12:13Klídek, šéfe! Promiňte, pane králi...

00:12:17Ten koláček je označený, je to ten s tou rozinkou.

00:12:26Vážení, právě mi naše dvorní královská kuchařka přišla sdělit,

00:12:31že u příležitosti takto slavnostní

00:12:34si dovolila upéct několik svatebních koláčů

00:12:41jako vzorek k případné svatbě.

00:12:45Prosím, račte ochutnat.

00:12:48Když společnost dovolí, ráda bych zahrála jednu ze skladeb,

00:12:53kterou mě naučil můj učitel hudby, pan Filip.

00:12:58Výborně, já si velice rád poslechnu,

00:13:01jak Její Jasnost princezna hraje,

00:13:04abych mohl prince Nimru řádně informovat.

00:13:25Pane komoří,

00:13:27prince je nutno informovat nejenom o umění naší dcery,

00:13:32ale také o kvalitě svatebních koláčů.

00:13:36Prosím, račte ochutnat. Či je snad nerad?

00:13:41Tvarohové koláčky mám velice rád,

00:13:45ovšem já jaksi nemám rád rozinky.

00:13:50-Když dovolíte, já rozinky miluji.
-Prosím.

00:14:03Mně se něco zdá. Mně se zdá, že vám musím něco říct.

00:14:09No jo, to se řekne!

00:14:14Tuhle náš zahradník proklevetil celý den se žížalou.

00:14:19A to víte, že náš šašek, jak pan král vytáhne paty,

00:14:23hned lelkuje na trůnu a dokonce si půjčuje jeho korunu?

00:14:30A víte, kdo nejvíc pouští žilou naší královské pokladně?

00:14:34No přece sám pan král, a hlavně naše paní královna.

00:14:39To je samá manikúra, pedikúra, kosmetika, kadeřník,

00:14:43samé nové botičky, šatičky, samé francouzské parfémky...

00:14:51To se bude muset princ Nimra u nás sakramentsky uskrovnit.

00:14:57Kdepak kupovat koně!

00:15:00Kdepak! Takhle snad osla, osla snad.

00:15:06A ještě se mi něco zdá. Ano, to se řekne...

00:15:13Proč zrovna já musím mít takovou smůlu?

00:15:16Kdo mohl tušit, že ten komoří nemá rád rozinky?

00:15:19Teď vypadám jako nějaká rošťanda.

00:15:24Tak to abych šla o dům dál,

00:15:27tady už mě nikdo potřebovat nebude.

00:15:32-Laskonko!
-No jo, slyším, už se balím.

00:15:37Já to věděla...

00:15:42Laskonko, kde jsi, kam jsi zmizela?

00:15:45Laskonko, to ti byla psina!

00:15:48Ještě teď mě bolí břicho, jak jsem se smál.

00:15:54Smál? Té ostudě?

00:15:57Komoří prince Nimry ujížděl, až se za ním prášilo.

00:16:01Takové námluvy už nezažijeme, pane králi.

00:16:04Ale já opravdu nevěděla. že nerad rozinky.

00:16:07Laskonko, z toho se nestřílí. Ostatně, chtěl jsem si ověřit

00:16:11a vyzkoušet tvůj vědecký čarodějnický um.

00:16:15A to se přece povedlo, ne?

00:16:17Najednou se mi, děvče, dokonce i líp vládne.

00:16:22Správce královské pokladny jsem nechal popravit,

00:16:26královně jsem omezil peníze na parádu...

00:16:30A že princezna přišla o nějakého nápadníka?

00:16:33Takových princů Nimrů Šimlů ještě bude...

00:16:37Takže vy myslíte že bych mohla, že bych směla?

00:16:43Laskonko, ty musíš! Já už to vidím.

00:16:48Všichni mí rádcové dostanou tvůj kouzelný prášek,

00:16:53královna dostane prášek, princezna dostane prášek...

00:16:57Všichni za mnou budou běhat

00:17:00a budou mi všechno žalovat na sebe i na druhé.

00:17:04A já, já budu konečně vládnout.

00:17:08A já...

00:17:10Ty? Ach tak...

00:17:14Samozřejmě, Laskonko, ty budeš vrchní kuchařka.

00:17:20-Beru!
-Budeš jenom řídit chod kuchyně.

00:17:26Miliusi, ty jsi přišel na mlíčko, viď?

00:17:31Dej mu, Laskonko, dej mu. Když je tak slavnostní den...

00:17:34Hned zítra to rozjedeme.

00:17:41PÍSEŇ

00:17:43Čaruju, čaruju, čaruju ráda, ó jak mě baví čarovat.

00:17:48Dokážu to, co můj král žádá, všichni tu začnou žalovat.

00:17:54Žalujeme, žalují, tak žaluj taky,

00:17:57jen žaluj, snad se nestydíš.

00:18:00Nadělej z pomluv černé mraky, žaluj i to, co nevidíš.

00:18:06Baví mě chystat na lidi pasti, dívat se, jak se hašteří.

00:18:11Jak bloudí a tápou cestou strastí a navzájem si nevěří.

00:18:17Čaruju, čaruju, čaruju ráda, ó jak mě baví čarovat.

00:18:22Ať se tu každý s každým hádá, ať všichni začnou žalovat.

00:18:34Moc nekoukej, Miliusi. Máš chuť na mlíčko?

00:18:37To víš, dostaneš, jen co se trošičku přihřeje.

00:18:41Tak, pustíme se do práce.

00:18:44Copak to tady máme? Zlobík.

00:18:48Ten ne, ten zase až někdy příště.

00:18:51Lakomník... Ten jo.

00:18:54Žalobník, ten taky.

00:18:57Sakramentská práce! Miliusi!

00:19:03Pro pána krále! Miliusi, počkej!

00:19:07To bude malér...

00:19:10Takže co to dnes máme na denním pořádku?

00:19:13Jmenování nového správce královských pokladen, že?

00:19:19Jistě.

00:19:21A pak si vybereme dalšího z princů,

00:19:24kteří se ucházejí o princezninu ruku.

00:19:28-Tak začněme třeba těmi princi.
-Jak poroučíte, králi.

00:19:34Takhle se zřídit! Kde jsi lítal?

00:19:38Ale my jsme nikde nelítali, králi.

00:19:42Takovej velkej, už bys taky mohl mít rozum!

00:19:57-No nazdar!
-Nazdar.

00:20:00-To je konec.
-Kdepak, my teprve začali.

00:20:04Žalobník a lakomník dohromady, to tedy bude síla.

00:20:10-Dovolíte, Vaše Jasnosti?
-Ale ano, jistě.

00:20:15Miliusi, pojď honem, pojď... A je to.

00:20:27Takže princové by chtěli naši princeznu?

00:20:30Nic nedostanou, princezna je moje. Moje, rozumíte?

00:20:35-Nikomu jinému ji nedám.
-Jistě, králi.

00:20:38A tobě budu chodit na jahody pořád.

00:20:41Všechny ti je sním, už jsem tam byl nejmíň stokrát.

00:20:45A tobě budu pořád pouštět králíky.

00:20:48Děsně mě baví, jak je pak honíš po zahradě.

00:20:52Hopsáš při tom sám jako králík.

00:20:58Klaníme se, králi.

00:21:06Tak to vidíš, Filípku. Napřed jsme se báli,

00:21:08že mě královský otec provdá za nějakého cizího prince,

00:21:12a teď všechny vyhnal, že prý jsem jenom jeho.

00:21:15-Že prý mě nikomu nedá.
-Ani mně tě nechtěl dát, však víš.

00:21:20Hned běžel žalovat královně, že jsem se opovážil a troufl si.

00:21:24Nakonec zůstanu na ocet. Ani Kornel už to nevydržel.

00:21:28Že prý si král vystačí se žalováním sám.

00:21:36Jen ji hlaď, Filipe, hlaď ji. Potřebuje trochu lásky

00:21:41v tomhle lakotným, užalovaným království.

00:21:46Ach, děti moje, já už nevím jak dál.

00:21:51Všechny lékařské kapacity jsem zavolala,

00:21:54všechny báby kořenářky, ale králi není pomoci.

00:21:58Žaluje a žaluje.

00:22:01Milá ženo, musím ti opět žalovat.

00:22:06První rádce si dal k obědu o dva knedlíky víc než já.

00:22:12Druhý rádce mě nenechal vyhrát v šachu,

00:22:15dokonce mi zakázal táhnout dvakrát za sebou.

00:22:18A pokojská si utírala ruce do mého prostěradla!

00:22:24A já jsem se celý pobryndal ovocnou šťávou.

00:22:29-Máš křídu?
-Křídu? Ano, mám.

00:22:33Musím to hned běžet napsat na zeď. A princezna je moje, rozumíš?

00:22:38Moje! Nikomu jinému ji nedám.

00:22:43Já už to nevydržím, já už tady nechci být!

00:22:47Neplačte. To by v tom byl čert, abych něco nevymyslel.

00:22:52Včera král žaloval tři sta pětašedesátkrát.

00:22:57Popsal sedm a půl metru zámecké zdi samými žalobnickými větami.

00:23:05To jsem zvědav, kdo to bude mazat.

00:23:08Po celém království se o králi vypráví posměšné říkadlo.

00:23:17Opravdu? A jaké?

00:23:21Žalobníček žaluje, prstem na zeď maluje.

00:23:30A dělají při tom takhle.

00:23:34-Takhle?
-Správně, takhle.

00:23:37Tohle pokřikují všechny děti na toho,

00:23:40který má na hlavě korunu a hraje si při tom na krále.

00:23:49-Kde je?
-Kdo?

00:23:52-Král, přece.
-Před chvílí jsem ho viděl,

00:23:55jak žaluje křídou na zeď na druhém nádvoří.

00:24:00A copak mu chceš?

00:24:04Potřebuju mu něco říct mezi čtyřma očima.

00:24:11Tak co je to tady?

00:24:13Budu na vás žalovat, že se bavíte beze mě.

00:24:16Tady Filip by si s vámi rád popovídal.

00:24:21Mezi čtyřma očima.

00:24:25A čemu se smějeme?

00:24:27Když mezi čtyřma očima, tak mezi čtyřma očima.

00:24:30Stejně se to za chvíli dozvíme,

00:24:33král to dá k lepšímu před celým královstvím,

00:24:36tak jaképak s tím tajnosti?

00:24:39Klaníme se.

00:24:42A ty spusť, Filipe. Ale předem ti říkám,

00:24:46že princeznu nedostaneš, princezna je moje.

00:24:49Proto tu nejsem, pane králi.

00:24:51Tak spusť, už jsem dlouho nežaloval.

00:24:54Nevím, jestli to, co vám řeknu, poběžíte žalovat.

00:24:58Není na světě věc, kterou bych nemohl žalovat.

00:25:02-Myslíte?
-Nemyslím, já to vím, Filipe.

00:25:06Nevšiml sis, co jsem všechno už vyžaloval?

00:25:09A co když to opravdu nepoběžíte žalovat,

00:25:12a uznáte, že jsem měl pravdu já?

00:25:14Dobrá, dobrá... Když to bude tak, jak ty říkáš,

00:25:19tak máš moji korunu a princeznu k tomu.

00:25:23Ale když ne,

00:25:25tak na Kateřinu už ani nepohlédneš a okamžitě opustíš království.

00:25:30-Platí?
-Platí.

00:25:32Tak mluv.

00:25:34Králi, jsi ten největší žalobník a lakomec na světě.

00:25:40Cos to říkal?

00:25:43Že jsi největší žalobník a lakomec na světě.

00:25:47Já že jsem... Pomalu, chlapče...

00:25:52Já že jsem největší žalobník a lakomec na světě?

00:25:59Ze všech žalobníků a lakomců ten největší.

00:26:05A tohle já bych měl jít žalovat mezi lidi?

00:26:10Sám na sebe?

00:26:13Tohle bych měl psát na žalobnickou zeď?

00:26:19Poslouchej, Filipe...

00:26:22Filipe, nech mě, musím přemýšlet.

00:26:29Tak kde je? Proč nejde?

00:26:32Já věděla, že to nemá cenu. Ještě si u krále jen pohorší.

00:26:36Filipe! Tak co? Co jsi mu řekl?

00:26:41Řekl jsem mu všechno, co jsem chtěl.

00:26:43-A co on?
-Prý musí chvilku přemýšlet.

00:26:47Já to nevydržím.

00:26:49KLEPÁNÍ NA DVEŘE Dále!

00:26:54Klaníme se. Neseme vzkaz od krále, Výsosti.

00:27:05Ať to za mě chvíli vezme Filip.

00:27:09Prosím nerušit, musím moc přemýšlet. Král.

00:27:17Chápete to?

00:27:21To je přece jasné!

00:27:24A teď popros královským jménem

00:27:27královskou matku o královskou dceru.

00:27:31Kačenko!

00:27:35Nějak to krachlo.

00:27:37Marná sláva, někdy se to prostě trochu vysmekne.

00:27:45Kouzlo se zmotá, to se stává.

00:27:49Nebo se těch čárů někdo nelekne.

00:27:53PÍSEŇ Proč brečet kvůli rozlitýmu mlíku,

00:28:00kdo z nás už někdy neprohrál?

00:28:06Svážu si svoje kouzla do uzlíku

00:28:12a půjdu zase o dům dál.

00:28:19Cesty jsou dlouhé, svět je velký,

00:28:24můžu lidem předvést kouzel víc než dost.

00:28:29Učit je žvanit, chytat lelky,

00:28:33odtud zmizím, ale jinde budu host.

00:28:38Proč brečet kvůli rozlitýmu mlíku?

00:28:44Kdo z nás už někdy neprohrál?

00:28:50Svážu si svoje kouzla do uzlíku

00:28:57a půjdu zase o dům dál.

00:29:15Svážu si svoje kouzla do uzlíku

00:29:22a půjdu zase o dům dál.

00:29:35Skryté titulky: Miloslava Čumpelíková