Dokument z cyklu výprav za starou technikou a řemesly, tentokrát o historii cihlářství (1985). Připravili: T. Krejčík, M. Švihálek, J. Nekuda a J. Večeřa

Litujeme, ale pořad není v iVysílání dostupný
Video není k dispozici

Klikněte pro větší obrázek Člověk a hlína. Dva pojmy, které odnepaměti patří k sobě. Generace za generací skrápěly potem nekonečné brázdy, z nichž měl vzklíčit nový život. Tak ubíhal čas. Ale člověk si už velmi záhy všiml, že hlínu lze využít i jinak než k zemědělským pracím. Hrnčířství patří k nejstarším lidským dovednostem. Hrnčířský kruh byl vynalezen už před 7tisíci lety. Skoro stejně staré je lidské poznání, že vypalováním získá hlína pevnost, kterou lze velmi těžko narušit. Cihla. Jí budeme věnovat dnešní vyprávění, neboť historie cihly je stejně pestrá jako dějiny lidského rodu.

Korečkový bagr v Babyloně neměli. Přesto prý dokázali postavit věž, která se dotýkala nebe. Staré kroniky uvádějí, že byla vztyčena ze samých cihel. Nikdo nespočítá, kolik miliard cihel bylo na světě vyrobeno od počátku lidských dějin do dnešních dnů. A kolik kubíků hlíny bylo přemístěno z nalezišť k vypalovacím pecím. Základem výroby cihel je sprašová hlína zvaná žlutka s podílem jílovitých částic. Důkladné pronícení podmiňuje dobrou kvalitu výrobků. 2 000 tun hlíny projde krájecím strojem staré cihelny každý měsíc. Cihla však dávno změnila své rozměry. Ta stará klasická vážila 4,5 kg. Z cihel byla vybudována celá veliká města.

Klikněte pro větší obrázek Jedním z nich je i pozdně barokní pevnost Terezín z konce 18. století. Terezín stavělo 5 000 lidí. Byl prováděn nábor kvalifikovaných zedníků z celých Čech, Rakouska, Tyrolska a Bavor. Více než 100 milionů cihel bylo navršeno, až vznikl důmyslný systém hradeb, kasemat a bastionů. 3 000 rodinných domků by dnes mohlo být postaveno ze stejného množství cihel. Přitom byla stavba zcela zbytečná. Terezín nebyl nikdy obléhán. Za to za 2. světové války v něm fašisté zřídili proslulé židovské ghetto, kterým prošli vězňové 18národů. Ve frýdecko-místecké cihelně slouží původní mechanismy už 90 let.

Sušení cihel je z technologického hlediska velmi důležité. Výrobky musí být před vypalováním zbaveny vody. Vysušené cihly jsou naváženy do kruhové pece. K transportu slouží ploché vozíky poháněné lidskýma rukama. Každá cihla setrvá v přímém ohni 24 hod. Celý výrobní cyklus je však mnohem delší. Od chvíle, kdy je cihla uložena v peci, uběhne 7 dnů, než se opět dostane ven. Gotika přinesla rozkvět cihlářství. Rozměry cihel však nebyly ještě sjednoceny a dělaly se v každém kraji jiné. Pravou perlou české cihlové gotiky jsou Emauzy v Praze na Slovanech. Klášter a kostel založil roku 1347 Karel IV. a ze Starých pověstí českých se dozvídáme, že stavěl ten kostel nákladně.

Klikněte pro větší obrázek Zvláštní cihly byly prý na tu stavbu páleny zrovna takové jako na hrad Karlštejn. Ze šedivé hlíny povrchu leštěné a kostelní krov zřízen tak důkladně a uměle, že spotřebovali na něj kmeny z celého lesa. Vraťme se však ještě jednou do staré cihelny. Kruhovou pec vynalezl stavitel Hoffmann v roce 1857. Dostala svůj název podle původního kruhového tvaru. Cyklus pálení probíhá v kruhu. Zatímco na začátku koloběhu jsou cihly do pece zakládány, na druhém konci jsou vypálené vyváženy ven. Věčný koloběh. V kruhové peci žár vlastně nikdy neuhasne a ani ruce cihlářů nemohou spočinout. Stále je třeba vykládat nebo nakládat.

Stařičká budova dýchá 19. stoletím. Přesto bude sloužit, dokud bude o její cihly zájem. Dodnes zůstaly v Ostravě památky na dobu, kdy se frýdecko-místecká cihelna narodila. Živých svědků není. Zdi, okna, římsy a ozdoby. Všechno z cihel. Tzv. průmyslová secese. Rodný list z přelomu století. Miliony a miliony cihel. Kolik lidských osudů viděly zdi z nich postavené. Hlína zformovaná do potřebného tvaru, ať už jde o hrnčířský výrobek nebo cihlu, bude putovat do pece. Po vypálení vzniknou výrobky, které budou krásné na pohled nebo užitečné ke stavbě. Píše se rok 1986.

Stopáž14 minut
Rok výroby 1986
 ST 4:3
ŽánrDokument