Dokument z cyklu výprav za starou technikou a řemesly, tentokrát o lázeňství, těžbě stříbra a mincovnictví v Krušných horách (1986). Připravili: M. Švihálek, J. Nekuda a J. Večeřa

Za svědky minulosti: Krušnohorské eldorádo První dolary světa byly raženy v Jáchymově kolem roku 1520. Tehdy se jim neříkalo dolary, ale tolary. Razil je bohatý rod Šliků usilující o povznesení těžby stříbra v severozápadních Čechách. Krušné hory – drsná příroda, drsné prostředí, drsné počasí. Kraj zůstával celé věky stranou významných cest a lidská sídla v něm byla spíš výjimkou. V určité době však sehrály Krušné hory významnou roli ve vývoji středověké techniky. Jevištěm se stalo město, jehož jméno šlo na začátku 16. století od úst k ústům. Dnes je Jáchymov klidným lázeňským městem. Ročně se tu vystřídá několik tisíc hostů. Bohaté patricijské domy jsou svědky slávy staré 4,5 století.

Na začátku 16. století bylo v Jáchymově nalezeno stříbro. Nastala doslova stříbrná horečka. Jáchymov se rychle rozrůstal. V roce 1533 měl už 18 tisíc obyvatel a stal se po Praze druhým nejlidnatějším městem v Čechách. Městská radnice v roce 1516 vyhořela a na jejím místě vznikla nová budova s portálem saského typu. V letech, kdy vznikala mapa Jáchymova, nebyly výjimkou nálezy valounů ryzího stříbra o váze několika kilogramů. Ústí starých štol je možno dodnes spatřit v prostoru města. Revír doslova vrostl do ulic.

Za svědky minulosti: Krušnohorské eldorádo Těžní věž Důl Svornost pochází z 30. let 20. století. Když sfáráme dolů, přesvědčíme se, že veškerá důlní díla byla v 16. století ražena ručně. Ve štolách, překopech a chodbách se také používalo tzv. sázení ohně. V čelbě byl rozdělán oheň, jehož žárem horniny rozpukaly. Uvolněné kusy rudy byly pak poměrně snadno dobývány. Teprve v 17. století bylo v Jáchymově k trhacím pracím používáno střelného prachu. Na stránkách Jáchymovského horního řádu z roku 1520 a jejího dodatku z roku 1548 jsou popisována pravidla těžby podle vzoru saského řádu annaberského. Jáchymovský horní řád rozšířil provozní předpisy královského práva „horničiého“, které vydal Václav II. roku 1300 v Kutné Hoře.

V Kutné Hoře je instalován starý těžní stroj, který býval poháněn 6 páry koní. Konstrukce je původní z 16. století. Jen v některých místech byl žentour restaurován. Strojem bylo možno vytáhnout z hloubky 200 m náklad o hmotnosti až 1 000 kg. Nejstarší hornickou pomůckou byl i jednoduchý ruční rumpál poháněný lidskou silou. Tzv. mýhadlo bylo poprvé použito na Jáchymovsku patrně v roce 1551. Používalo se v případech, kdy byl vodní tok vzdálen od dolu. Rotační pohyb vodního kola přenášela na podélný pohyb táhel zalomená tyč zapuštěná do hřídele. Šlo vlastně o klikový hřídel. Také důlní ventilátor tvořil část technických pomůcek středověkých horníků. Většinou byl poháněn vodním kolem.

Za svědky minulosti: Krušnohorské eldorádo Už v roce 1517 bylo založeno okázalé sídlo Šlikovského rodu. Hrad Šlikovka byl však pustý už od poloviny 17. století, kdy těžba v Jáchymově začala upadat. Královská mincovna byla založena v roce 1536. Odtud putovaly jáchymovské stříbrňáky do celého tehdejšího světa jako tzv. groše talské – tolary. Jejich pojmenování dosud žije v řadě dolarových měn anglosaského světa. Jáchymov proslavil na celém světě Jiří Agricola, městský lékař. Jeho 12 knih o hornictví a hutnictví z roku 1556 patří k nejkrásnějším skvostům technické literatury. Agricola napsal své dílo právě v Jáchymově. Položil tím základy pozdější geologii, chemii, prubířství, úpravnictví, mineralogii a podnítil rozvoj báňské techniky. Od roku 1516 byly důlní výkazy těžeb vedeny s neobyčejnou pečlivostí přes 50 let. Díky knize výtěžků víme velmi přesně, kolik se ve kterém roce vytěžilo stříbrné rudy. Byly to 4 až 8 tun ryzího stříbra ročně. Dnes se už téměř neví, že první hornická škola na světě byla založena právě v Jáchymově, a to už v roce 1716.

Stříbrná horečka netrvala dlouho. Už ve 2. polovině 17. století začal světoznámý Jáchymov upadat. Teprve v 18. století začala být těžena vizmutová ruda obsahující určité množství kobaltu, který se používal pro barvení porcelánu a skla na modro. Zvýšený zájem o keramické zboží barvené jáchymovskými rudami a také zájem o barevné sklo umožnil jáchymovskému hornictví přežít nejhorší doby hospodářského úpadku. Také se zjistilo, že pro barvení skla a porcelánu je možno použít i smolince. Sklo získávalo žluté odstíny. Porcelán se barvil žlutě nebo černě.

Za svědky minulosti: Krušnohorské eldorádo Po objevení radioaktivity Becquerelem v roce 1886 a pak radia manžely Curieovými o 2 roky později nastala nová éra jáchymovského dolování. V těchto místech stála továrna na výrobu uranových barev, z jejichž odpadových hald Curieovi získali první radium. Akademik František Běhounek se zasloužil o radioaktivní léčbu teorií měření radioaktivity. V roce 1863 byly prostory Dolu Svornost zatopeny vodou ze silného pramene. Když byla voda po několika desetiletích odčerpána, mohl být pramen použit pro radioaktivní léčbu. První pacienti přijeli do Jáchymova už v roce 1906. Od té doby byl zaznamenán lázeňský rozkvět města. Významný atomový vědec Otto Hahn, Richard Strauss, Oskar Nedbal, Fjodor Šaljapin. Ti všichni vyzkoušeli blahodárnost jáchymovských léčivých vod. Po roce 1947 se zde léčil i tehdejší předseda vlády Klement Gottwald.

Moderní Radium palác byl dokončen v roce 1912. Léčebný pavilon akademika Běhounka dali do provozu v roce 1975. K mnoha technickým prvenstvím Jáchymova mohlo být přiřazeno i významné prvenství zdravotnické. Z Jáchymova se staly první radioaktivní lázně na světě. Blahodárná jáchymovská voda. Její radioaktivita pomáhá léčit tisíce nemocných. Lázeňské procedury přispívají velkou měrou ke zlepšení zdravotního stavu postižených nemocemi pohybového ústrojí, chorobami nervovými a poruchami látkové výměny. O léčbu se v Jáchymově stará na 550 stálých pracovníků. Od lékařů a rehabilitačních pracovnic přes personál ubytoven až po horníky na Dole Svornost. A tak se stala důlní voda, odvěký nepřítel starých i novějších hornických generací, pramenem zdraví pro tisíce lidí z celého světa.

Stopáž15 minut
Rok výroby 1986
 ST 4:3
ŽánrDokument