Dokument z cyklu výprav za technickými památkami, tentokrát o tiskařském řemesle (1985). Připravili: T. Krejčík, M. Švihálek, J. Nekuda a J. Večeřa

Pořad bude možné přehrát od 13. 5.
Video není k dispozici

Klikněte pro větší obrázek Vznik písma je jedním z nejdůležitějších předělů v dějinách lidstva. Teprve písmo pomohlo uchovat vědomosti o věcech a dějích, a konzervovat tak lidskou historii. V různých dobách a na různých místech mělo písmo různou podobu. Vždy však sloužilo jedinému účelu, dorozumění mezi lidmi. Johann Guttenberg z Mohuče, vynálezce knihtisku. Říká se, že svou první knihu vytiskl s použitím vinařského lisu v roce 1450. Za půl století po vydání první knihy už knihtisk existoval ve 12 evropských zemích. Převratný vynález se dostal rovněž do českých zemí. V Kralicích na Moravě vznikla významná bratrská tiskárna, která se zasloužila o šíření kultury a vzdělanosti. Bylo to na jaře roku 1578. Jenom rozvaliny zůstaly z někdejší mocné kralické tvrze Jana Staršího ze Žerotína. Byl to bohatý a vzdělaný velmož, spolužák Blahoslavův, který brzy pochopil význam nového vynálezu. Olověné litery v rukou obratného tiskaře znamenaly učiněný zázrak. Mohly šířit kulturu a osvětu, ale také moc a slávu bohatých nakladatelů.

První stařičké litery byly v ruinách kralické tvrze nalezeny roku 1956. Téměř tři a půl století ležely pod hromadami sutin a hlíny. Právě jimi byla tištěna slavná Bible Kralická, kodex spisovné češtiny pro mnoho dalších generací. Dokázaly to srovnávací tisky. Kromě liter bylo v rozvalinách nalezeno i mnoho jiného tiskařského materiálu. Také odměrka na odlévání liteřiny. Tak nějak to v Kralicích vypadalo před čtyřmi stoletími. Osazenstvo tiskárny bylo patrně devítičlenné, pomocné práce snad vykonávali žáci bratrské školy. Pracovní postupy se v tiskařství nezměnily půl tisíciletí. Kopii stařičkého lisu můžeme najít v budově Památníku Bible Kralické v Kralicích na Moravě.

Klikněte pro větší obrázek Jednotlivé pracovní operace byly v průběhu staletí vylepšeny a zrychleny, princip však zůstává stejný. Jediná tiskařská matrice je otiskována na nespočetné listy papíru. Také v dnešní sazárně, kde se pracuje s klasickým knihtiskem, je třeba jednotlivé řádky s literami vysázet do štočků. Rotačka je stroj, na kterém se tiskne z odlitku sazby, jež je upevněn na otáčejícím se válci velkého průměru. Už první rotačka, vyrobená v Americe v roce 1846, tiskla 20000 archů za hodinu. Jenom k zakládání archů však bylo třeba deseti mužů. Současně s vývojem rotačky se rozvíjela také technika sazby. Dnes se už ručně sázejí jenom některé titulky, a velmi drahé a vzácné tisky, jako např. ve Vimperku. Klávesy starých sázecích strojů dávno umlkly. Nejdeme je už jenom v muzeích společně s bizarními typy psacích strojů, jejíchž rozvoj spadá do minulého a předminulého století. Už 7. ledna 1714 podepisovala anglická královna Anna patent na stroj, který prý psal písmenka tak zřetelně a přesně, že se nedala rozlišit od tištěných. Vynález patřil Ing. Millovi, nezachoval se však. Bezbřehá byla fantazie vynálezců psacích strojů a roztodivné byly i jejich výtvory.

Vraťme se však k historii tisku slavné Bible Kralické. Byly nalezeny i její korektury se značkami a poznámkami starých tiskařů. Unikátní doklad ilustrující dějiny techniky. V rozvalinách kralické tvrze byly rovněž nalezeny záhadné bronzové špendlíky. Dlouho se nevědělo, k čemu vlastně sloužily. Dnes se odborníci domnívají, že špendlíky tiskařům sloužily ke spojování rukopisných archů podobně jako dnešní drátěné sponky. Tomu by odpovídalo i jejich zahnutí, jenž se provádělo proto, aby z propíchnutého papíru nevypadávaly. Už v roce 1865 vytvořil Američan Willian Bullogh prototyp dnešní rotačky. Stroj, v němž mezi válci, na kterých byly připevněny matrice, procházel nekonečný pruh papíru. Na konci 19. století chyběl už jenom krůček k dnešním strojům, které chrlí miliony stránek novin a knih, a zaplavují svět informacemi. Dvacáté století je na pochodu. Poté, co Guttenberg vydal svůj první tisk, knihy pozvolna ovládly svět člověka. Možnost vydávat dílo v tisícových nákladech učinila z knihy hlavního nositele nových myšlenek. Zůstává nezvratným faktem, že na počátku každého velkého hnutí druhé poloviny našeho tisíciletí stojí kniha.

Klikněte pro větší obrázek Knihtiskárna ve Vimperku patří k nejstarším u nás. Už v roce 1484 přišel z Pasova postiženého válkou tiskař Johann Alkraff, aby ve Vimperku vydal dvě latinské knihy a první česky tištěný nástěnný kalendář na rok 1485. Už jenom ve Vimperku dnes můžete spatřit unikátní výrobu lisovaných kožených vazeb. Prastará tradice dává ve Vimperku vzniknout miniaturním tiskům, jež jsou v evropském i světovém měřítku velmi vzácné a tiskařsky náročné. Denně se tu narodí na 15 tisíc knížek. Slavná Bible Kralická byla pro naše buditele v době obrozenecké příkladem krásné a dokonalé češtiny. Pro techniky je zase důkazem o vyspělosti tiskařského a vazačského řemesla.

Ladislav Hodný z Týna nad Vltavou patří k nestorům českého knihařského umění. Je mu téměř 80 let, ale dodnes se věnuje své práci. Právě takovým způsobem vázali knihy už vazači v 15. století. Na staré technologii se téměř nic nezměnilo. Pomůcky, které knihař potřebuje ke své práci, jsou velmi jednoduché. To nejdůležitější jsou však obratné prsty, bystré oči a cit pro materiál. Ladislav Hodný vstoupil do říše knihy prostými dveřmi venkovského knihařství v čase, kdy vrcholila krize řemesel. Dnes však patří k nejlepším představitelům knihařského umění. Tzv. tenčení kůže patří k velmi důležitým operacím. Okraje materiálu musí být dobře seříznuty, aby přilehly k deskám. Ladislav Hodný patří k prvním našim knihařům, kteří začali vázat knihy do umělé kůže, skyvertexu. Umění i řemesla žijí z ducha předešlých generací. Každý pohyb byl prověřen stovkami let zkušeností. Závěrečnou operací ruční výroby knih je zlacení. Folie vzácného kovu je přiložena k vazbě a přenesena na povrch desek. Ručně svázaný tisk bude patřit ke skvostům každé knihovny. Stačí jen sáhnout a polaskat se s dokonalým dílem.

Klikněte pro větší obrázek Celkem 6 dílů Bible Kralické bylo v žerotínské tvrzi vytištěno na přelomu 16. a 17. století. V prosinci roku 1620 opilí císařští vojáci rozmetali poslední sazbu a vyhodili litery pod okna tvrze. V ruinách zůstaly vzácné typografické zbytky pohřbeny tři a půl století. Nález původních typografických liter v tvrzišti se stal světovou senzací. Ostatky někdejších kralických tiskařů jsou uloženy pod chladnými kameny kralického kostela. Jejich dílo je však přežilo. Miliony knih byly vytištěny od dob Guttenbergových po naše dny. Vynálezu knihtisku přisuzují mnozí badatelé větší význam, než Kolumbovu objevení Ameriky. V nespočetných regálech světových knihoven odpočívají tisíce nádherných knih. Byly vytištěny stejným způsobem jako Bible Kralická, a jako budou vytištěny miliony dalších knih, pokud bude lidská historie historií živých. Zavírají se stránky slavné Bible Kralické a končí i náš příběh, který svědčí o tom, že kniha jest chlebem, pluhem, kolem a lodní plachtou, největším objevem lidského rodu.

Stopáž15 minut
Rok výroby 1986
 ST 4:3
ŽánrDokument