Dokument z cyklu výprav za starou technikou a řemesly, tentokrát o historii varhanářského řemesla v Krnově (1984). Připravili: M. Švihálek, T. Krejčík, J. Nekuda a J. Večeřa

Litujeme, ale pořad není v iVysílání dostupný
Video není k dispozici

Za svědky minulosti: Když píšťaly promluví Staré hudební nástroje obvykle neřadíme k technickým památkám. Barokní varhany v kostele sv. Jakuba v Praze si to však rozhodně zaslouží. Jsou 280 let staré a mají 8,5 tisíce píšťal. Vyrobit jakýkoliv hudební nástroj patřilo odedávna k vrcholům řemeslné dovednosti. Přesnost a spolehlivost tu musely být dovedeny k dokonalosti. Každá maličkost měla svůj význam. A čím složitější nástroj tím náročnější výroba. Varhany jsou vpravdě královským nástrojem. Píšťaly mohou napodobit všechny druhy hudebních nástrojů od flétny až po basové tuby. Až z daleké Jižní Ameriky putoval do Československa cín na výrobu varhanních píšťal.

Národním podnik varhany v Krnově patří ke třem největším svého druhu na světě. Plech na výrobu varhanních píšťal se vyrábí z olova a cínu. Poměr těchto kovů ve slitině ovlivňuje zvuk píšťal, a proto musí být přísně dodržován. Varhanní plech po odlití nemá potřebnou tloušťku, proto musí být ořezán na speciálním soustruhu. Zbytky opět putují do kotle. Ani gram speciální slitiny nepřijde nazmar. Výroba kovových píšťal je poměrně jednoduchá, vyžaduje však neobyčejnou přesnost.

První varhanové píšťaly však nebyly kovové, ale dřevěné. Původně byly pravděpodobně zhotovovány z rákosu syrinx, který tak vábivě zněl uším pastýřského boha Pana. První historické popisy varhan z Alexandrie přinášejí spisy Plínia staré více než 2 000 let. Tehdy šlo o tzv. vodní varhany organum hydraulicum, u nichž byl vzduch stlačován vodním lisem. Nejmenší píšťaly měří několik desítek milimetrů a největší téměř 10 m a všechny musí znít naprosto přesně.

Za svědky minulosti: Když píšťaly promluví Jemnost je neoddělitelnou součástí varhanářského řemesla a oči už dávno uvykly měřit svět na setiny milimetrů. První objekty krnovské Továrny na výrobu varhan postavili bratři Otto a Gustav Riegerové v roce 1873. Stařičké transmise už dávno nesviští továrními halami, ale krnovské varhany znějí dál. Staří řemeslníci dovedli vyrobit dokonalé nástroje. Najdeme je téměř na všech kontinentech a jejich počet už dávno přesáhl 3,5 tisíce. Hned první krnovské nástroje se setkaly s uznáním věhlasných odborníků. Na Světové výstavě ve Vídni v roce 1873 získaly zlatou medaili a o 5 let později v Paříži diplom Národní akademie a Rakouský záslužný kříž. Tisíce skvělých varhaníků na celém světě se dotýká kláves krnovských varhan, aby rozdávaly krásu.

Dřevěné píšťaly vyžadují při výrobě stejnou péči jako píšťaly kovové. Na moderních nástrojích tvoří asi desetinu celkového počtu píšťal. Tělo píšťaly je obvykle vyrobeno z borového dřeva. Jádro ze dřeva javorového. Několik stovek píšťal je součástí každého nástroje, proto nové varhany voní lesem. Mimořádnou péči vyžaduje montáž hracích stolů. Montéři pracují s moderní technikou a ke slovu přichází i elektronika. V ladírně dostávají píšťaly hlas. Z ticha a nehybnosti rodí se čistý tón. Jemně a něžně jako pohlazením jarního vánku. Každá píšťala je označena a v budoucím nástroji bude mít své místo. Jsou jako tisíce dětí s přesným rodným listem. K záměně nemůže dojít, protože píšťaly jsou sestavovány podle pečlivého plánu. Celý nástroj je sestaven v montážní hale, kde probíhá i dolaďování píšťal. Nástroj je vysoký několik metrů jako mnohopatrový dům. Každičký krychlový centimetr jeho útrob je naplněn lidským důmyslem.

Za svědky minulosti: Když píšťaly promluví Téměř 3 století bylo barokním varhanám u pražského Jakuba, když bylo rozhodnuto je renovovat. Mistr Abraham Stark z Lokte, který je stavěl, by se asi podivil dnešnímu světu. Umění řemeslníků však zůstalo stejné. Starý nástroj opravovali právě krnovští varhanáři. Také rozhlasové studio v Bratislavě bylo vybaveno krnovskými varhanami. Zdejší nástroj patří k nejkrásnějším a nejdokonalejším u nás. Disponuje 6 350 píšťal, 81 rejstříků, 4 manuály. Široký je téměř 20 m. Moderní technika se nevyhnula ani tisíciletému nástroji. Stovky elektrických spínačů a kilometry drátů dnes pomáhají zdokonalovat ovládání složitého nástroje. Píšťaly však zůstaly stejné tak jako hrací stoly. Nic se nezměnilo. Dokonce ani písmena na čele varhan.

Tradice je v Krnově zdobena dobrou prací. Prvními varhaníky, kteří položí své prsty na bělostné klávesy, jsou montéři v montážní hale. Většina jich umí hrát. I zkoumat možnosti budoucího nástroje. Každé varhany jsou vlastně originálem. Na celém světě neexistují podobné. To jim dodává zvláštní kouzlo i tajemnost, ale žádné tajemství neexistuje. V útrobách nástroje má všechno svůj pevný řád, jehož autorem není nikdo jiný než člověk. Ale to jsme vlastně u kořene smyslu lidské práce. Je jím cesta k řádu věcí, klestěná lidským důmyslem. Nic víc. Snad jenom umění naslouchat hlasům mistrů prastarého řemesla.

(1986)

Stopáž14 minut
Rok výroby 1986
 ST 4:3
ŽánrDokument