Českotěšínský farář a papežský kaplan Jan Svoboda se ve svém Svátečním slovu zamýšlí nad hledáním Boha a nad milosrdenstvím Hospodinovým. Své úvahy uvozuje čtením z Deuteronomia, tedy z Páté knihy Mojžíšovy, v níž se praví: „Odtamtud budete hledat Hospodina, svého Boha; nalezneš ho, budeš-li ho opravdu hledat celým svým srdcem a celou svou duší.“

O hledání Boha i vlastní identity

Chtěl bych se s vámi podělit o jistoty mého života. O jistoty, které prožívám v době mnoha nejistot a v době, kdy se naše hodnoty relativizují. To, co při přemýšlení člověka ovlivňuje, jsou události, které prožívá. Já prožívám každodenně setkání s mnoha lidmi. Nedávno jsem také byl na kurzech Školy nové evangelizace. Také přemýšlím nad Božím slovem, kterým se denně snažím živit, a v této době prožívám také 25 let svého kněžského života. A tak Pánu jsem vděčný za tu cestu, kterou mě vede. Setkávám se často s lidmi, kteří putují na té cestě víry a hledají. Tak jako třeba nedávno s osobou, která zaklepala u našich dveří. U dveří naší fary. Její počáteční horlivost v hledání brzy vychladla. To, co chybělo, byla vytrvalost.

V páté knize Mojžíšově slyší izraelský národ výstrahu před opuštěním Boha, ale zároveň také Mojžíšovo ujištění. Odtamtud budete hledat Hospodina, svého Boha; nalezneš ho, budeš-li ho opravdu hledat celým svým srdcem a celou svou duší. To ujištění o jistotě nalezení tak, jako platilo Izraelitům, platí také každému z nás. Je dobré mít blízko sebe nějakého Mojžíše, který vede, povzbuzuje a ukazuje cestu. Pro mě to od dětství byli mí rodiče. Oni byli ti, kteří mi ukázali Ježíše jako toho, který o sobě říká v evangeliu svatého Jana: Já jsem cesta, pravda a život.

Rodiče tou cestou šli. Já jsem šel s nimi. Není divu, že později jsem se rozhodl jít cestou kněžství. Do semináře jsem vstoupil s opravdovou jistotou svého povolání. Jaké však bylo moje překvapení, když poté, co padla železná opona a otevřely se brány semináře pro teology z podzemní církve i ze zahraničí, jsem při přednášce jednoho z nich slyšel slova, která mě zcela rozhodila. Nekompromisně řekl: Nemůžete mít jistotu o svém povolání. Moje první myšlenky tehdy byly: Je něco špatně? Vždyť já tu jistotu v srdci cítím. Mé povolání nestojí na pilířích mého rozhodnutí. To rozhodnutí je Ježíšovo. Já jsem je přijal a souhlasil. A tak se on stal mojí pevnou jistotou.

A konečně k tomu, čím žiji, patří také kurz Školy evangelizace, který nesl téma Maria. Ano, je to ona, která když se znázorňuje na ikonách zvaných hodegetria, svojí rukou ukazuje na Ježíše. Jistotu všech jistot. Cestu. Ale jako by také svojí službou ukazovala Ježíši lid, který přišel vykoupit. Je to pro mě znamení velké lásky, kterou Bůh projevuje svému lidu. To vše mě vede k přesvědčení o nesmírné Boží lásce, ale také k naději.

To, čím Bůh obdarovává mě v mém životě, chce vnést také do života každého z vás. Netřeba hledat. Nechte se nalézt. Ať nad každým z nás můžou platit Ježíšova slova: Radujte se se mnou, neboť jsem nalezl, která se mi ztratila.

Stopáž5 minut
Rok výroby 2017
 ZJ ST HD