Sváteční dny

Kolikrát jsme už v České televizi slyšeli znělku Svátečního slova? Kolikrát jsme se zamysleli nad tím, co nám má ono sváteční slovo říct? Co nám dává v tom dnešním uspěchaném světě plném rychlosti a shonu? Co je vůbec svátek, co znamená v tom původním slova smyslu.

Svátek znamená oddělený od všedního, od ruchu každodennosti. Proč svátky slavíme? Tím prvním a tradičním svátkem v tomto světě je neděle. A neděli dostáváme od Ježíše z Nazareta. Ten den byl vzkříšen. Můžeme na něj myslet a můžeme se z jeho života také poučit.

Co vlastně člověk dnešní doby dělá v neděli? Jede se svými nejbližšími mimo velkoměsto a odpočívá, jiný letí letadlem odpočinout v jiné zemi.

Jaký byl původní smysl neděle? Myslet na Boha a na své blízké, na lidi, s kterými se setkáváme.

Ježíš nám ale také dává velké svátky – Vánoce, Velikonoce a Letnice. V žádném jiném náboženském systému se Bůh neobětuje pro svůj lid - jen v křesťanství. Na to bychom měli vzpomínat a připomínat si to nejen ve sváteční neděli, ale právě při velkých křesťanských svátcích.

Ježíš nám přenechal dvojí přikázání lásky: „Milovat Boha a milovat bližního svého jako sebe sama.“ Další, na koho můžeme o svátcích myslet, jsou naši věrozvěsti Konstantin a Metoděj. Přeložili Písmo do srozumitelného jazyka. A jak jsme na tom dnes my? Přestože používáme češtinu, dnešní člověk nám křesťanům nerozumí. Přestože mluvíme stejným jazykem, nejsme pro současného člověk pochopitelní.

Mistr Jan Hus a jeho odkaz nám dává připomínku svobody svědomí. V duchu jeho odkazu: „Pravdy každému přejte, nikoho násilím tlačiti nedejte.“ Husitství nám dává program čtyř pražských artikul: Svobodně zvěstovat Boží slovo, přijímání pod obojí způsobou, rovnost před zákonem a boj proti světskému panování kněžstva.

Co si z toho krátkého připomenutí života a díla našich předků máme vzít dnes do našich životů my? Překonávat rozbroje a hádky klidem a pokojem. Je to těžké, ale není to nemožné.

Stopáž5 minut
Rok výroby 2020
 P ZJ ST HD