Bible a ekologie

Jestliže je v současné době nějaké téma opravdu ožehavé, je to bezesporu ekologie. Tato planeta už doslova volá o pomoc. Tu a tam se setkávám s názorem, že křesťanství, respektive biblické náboženství vůbec, je protiekologické, neboť už ve svém prvopočátku má zahrnutu člověčí nadvládu nad ostatním stvořením a přírodou vůbec. Zvláště u stoupenců přírodních filosofií a náboženství tohle slýchám.

Není to ale pravda. Člověk, podle bible, není bezohledným vládcem nadřazeným nad ostatní stvoření, ale je mu naopak svěřena odpovědnost za vše, v čem žije, za přírodu, za celý svět. Má být něčím jako „šafářem“, kterému je to všechno svěřeno a který si také musí být vědom, že bude skládat účty. Přesně takhle je to napsáno v prvních kapitolách bible, Starého zákona, ve zprávě o stvoření, jestliže si to ovšem přečteme pozorně.

Mám teď konkrétně na mysli slova jednoho ze starozákonních proroků, Jeremiáše: „Jak dlouho bude ještě země truchlit a bylina schnout na všech polích? Pro zlobu těch, kdo na ní bydlí, jsou vyhlazována zvířata i ptactvo. Ale říkají: „Do naší budoucnosti Bůh nevidí.“

„Do naší budoucnosti Bůh nevidí“ - ta slova jsou dnes nesmírně aktuální. To vlastně není o ničem jiném, než o ztrátě odpovědnosti. Není nikdo, komu bych se měl zodpovídat, komu bych měl skládat za své jednání účty – přesně takhle dnes určití lidé přemýšlejí. Jsem tady jen já a můj majetek. A co je země, půda, příroda jiného, než můj majetek? A další, příští generace? Budou-li šikovné, však si nashromáždí vlastní majetek! Ano, ale budou mít z čeho?

Víte, ona bible vlastně ani není zase tak moc o náboženství. Daleko víc je o životě. Promlouvá k člověku, volá ho k zodpovědnému a smyslem naplněnému životu. Někdo nemá moc rád, když slyší slova o Bohu. Velmi dobře tomu rozumím, také nemám rád, když se někdo Bohem ohání v každé druhé větě. Ale vždyť vlastně pojem „Bůh“ je v podstatě něčím jako „mnemotechnickou pomůckou“, kterou vyjadřujeme své vědomí, že nejsme pány tvorstva, že nejsme vládci nad stvořením, ale že je zde něco, respektive někdo vyšší než jsme my lidé, je zde vyšší zákon, který musíme ve vlastním zájmu respektovat, nechceme-li zničit sami sebe.

Prorok Jeremjáš pak ještě pokračuje: „Mnozí pastýři zničili mou vinici, pošlapali můj podíl. Učinili z ní zpustošený kraj. Zpustošená je celá země a není nikdo, kdo by si to bral k srdci. Po všech lysých návrších pouště přicházejí zhoubci. Zaseli pšenici, sklidí trní. Styďte se za to, co jste vytěžili pro Hospodinům planoucí hněv.“

Tehdy, když tato slova byla napsána, byla samozřejmě jiná situace, okolnosti. Ale když se podíváme na znehodnocenou půdu, na uschlé lesy a mrtvé řeky, tak ta dávná slova nabývají na nové a hodně vážné až děsivé aktuálnosti.

Stopáž5 minut
Rok výroby 2020
 P ZJ ST HD