Přímluvce a Utěšitel – Duch pravdy a porozumění

Miroslav Kubíček

Klikněte pro větší obrázek Narodil se 19. 3. 1952 v Třebíči, farář Církve československé husitské. Po maturitě na třebíčském gymnáziu a několika krátkodobých zaměstnání vystudoval dvouletou Střední školu sociálně právní v Brně, poté byl zaměstnán na odboru sociálních věcí ONV v Třebíči, od roku 1982 pracoval jako skladový dělník v podniku BOBO Třebíč, nějaký čas také jako topič v kotelně. Po roce 1989 pracoval jako výtvarný redaktor třebíčského nakladatelství Arca JiMfa, zároveň studoval dálkově Husitskou teologickou fakultu UK v Praze, kterou absolvoval v roce 1997. V současné době slouží jako farář CČSH v Brně (sbor Brno II, Staré Brno, Nové sady 32a). Od roku 2000 spolupracuje s brněnskou křesťanskou rozhlasovou stanicí Trans World Radio, od začátku roku 2003 zde má pravidelný pořad Rýmování o životě. Kromě toho je stále aktivní výtvarník.

O životní orientaci

Jsme přibližně v polovině postního období, dnes je třetí postní neděle. V liturgickém kalendáři má každá z postních nedělí své jméno; tato jména, většinou určitým způsobem odvozená z biblických Žalmů, mají napomoci k tomu, aby prožívání čtyřicetidenního půstu dostalo konkrétnější náplň a větší hloubku.

Dnešní neděle nese jméno Oculi, což je plurál od latinského oculus – oko, a zmíněným východiskem je Žalm 25, verš 15.: „Stále upírám své oči k Hospodinu.

Z pohledu křesťanské víry je to tedy vysloveno jasně a zřetelně: jsme vyzýváni k tomu, abychom neustále hleděli k Bohu, neboť je to on, kdo vede naše kroky a řídí náš život. Předpokládám, že teď ale promlouváme k širšímu okruhu diváků, nejenom k praktikujícím křesťanům, a tak by bylo dobré pokusit se o výklad obecnější, takový, který by nemusel nutně být pochopen jako nějaká náboženská agitace. A tak mne napadá, že ten název a ta výzva dnešní postní neděle není vlastně o ničem jiném, než o životní orientaci, o tom, jak a kudy nasměrovat svůj život.

My lidé to máme ve srovnání s ostatními tvory poněkud komplikované; zatímco oni přicházejí na svět s dokonalou výbavou pudů a instinktů, které jim v podstatě určují celý jejich život, člověk se rodí jako svým způsobem nedotvořený. Je to zároveň výhoda, ale i břemeno a především odpovědnost. Svoboda v odpovědnosti – odpovědnost ve svobodě. Nelze od sebe oddělit. Svoboda bez odpovědnosti se stává svévolí a bezohledností, odpovědnost bez svobody pak vlastně přestává být odpovědností.

Máme, jak už bylo řečeno a jak dobře víme, možnost volby. Na nás samotných, na každém jednom z nás je, kam upřeme své oči, čím anebo kým se necháme vést, kudy povede cesta našeho života, respektive kudy a jak ji my sami povedeme. Že to není zcela jednoduché, to poznal určitě každý z nás; a tak se není moc čemu divit, že mnohý člověk by rád toto břemeno hodil na někoho jiného.

Ve třicáté kapitole páté knihy Mojžíšovy jsou napsána tato slova: „Hleď, předložil jsem ti dnes život a dobro i smrt a zlo; … Předložil jsem ti život i smrt, požehnání i zlořečení; vyvol si tedy život, abys byl živ ty i tvé potomstvo.“ Jak vidno, není člověku nic diktováno, žádný donucovací prostředek v tom není. Je nám předložena volba. Na první pohled se to zdá být jasné: jenom blázen by si přece zvolil zlořečení a smrt. Jenomže ve skutečnosti je takových bláznů víc než dost; stačí, když svůj pohled, svoji základní životní orientaci obrátí špatným směrem. Když jsou jim osobní výhody a momentální prospěch milejší než trvalejší hodnoty. Když odhodí odpovědnost a svobodu zneužijí. Nedochází jim ale, že takto opravdu volí smrt, hazardují s životem nejenom svým, ale i s životy budoucích generací.

Ta výzva této postní neděle je pak jasná: chce nás upozornit, jak dobré a potřebné je upřít svůj pohled správným směrem a svůj život vést k dobru a prospěchu nejen svému, ale i těch druhých, se kterými sdílíme tuto planetu.

Stopáž5 minut
Rok výroby 2014
 P ZJ ST HD