Premonstrátský kněz o devítistém výročí založení řádu

O devítistém výročí založení řádu

Konec letošního roku 2020 bude pro naše společenství zároveň začátkem celořádového jubilea. Příští rok 2021 budeme celý rok slavit a děkovat Hospodinu za 900 let, které nás dělí od okamžiku, kdy náš zakladatel sv. Norbert Xanten založil v údolí zvaném Premontré na severovýchodě Francie náš řád. Zvu vás nejen na prohlídku naším klášterem v Praze na Strahově, ale také jeho života.

Stojíme v kapitulní síni, v místě, kam přichází žadatel o vstup do kláštera s touhou v srdci po proměně života. Znamením této proměny je přijetí nového jména a nového oděvu, hábitu. Tuto touhu v srdci nosil dlouhou dobu i sv. Norbert, ale dlouho jí nevěnoval pozornost. Jako člověk své doby na přelomu 11. a 12. století se svými komunikačními a diplomatickými schopnostmi, se velmi brzy stal významnou postavou nejdříve arcibiskupského a potom císařského dvora Jindřicha V. Vše probíhalo v době eskalujícího napětí mezi papežem Paschalem II. a Jindřichem V. Vrcholem tohoto napětí byl okamžik, kdy Jindřich V. papeže Paschala II. zajal. V Norbertovi se cosi zlomilo a rozhodl se nejdříve vnitřně a potom fakticky císařův dvůr opustit.

Jednoho srpnového podvečera roku 1115 jel Norbert do vesnice Vreden na nějakou hostinu. Zastihla ho letní bouřka a jeho kůň se vzepjal a vyhodil ho ze sedla. V pádu potom uslyšel Norbert mohutný hlas, který ho vybízel: obrať se od zla a konej dobro. Tohle byla poslední výzva, kterou Norbert uslyšel k tomu, aby svůj život změnil.

Začala klíčová etapa Norbertova života. To etapa hledání. Musel si přiznat, že nejen neví, kým chce být, ale že ani neví, na koho se obrátit. Tak mu nezbylo než zkoušet. Nějaký čas pobýval u benediktýnů v Bitburgu. Zároveň pobýval nějakou dobu u poustevníka Ludolfa na břehu Mosely. Z mládí znal prostředí kapituly u sv. Viktora Xantenu jejíž byl členem. Ale úroveň této kapituly byla natolik špatná, že už v této chvíli nebyla pro Norberta žitelná. Norbertovi totiž chybělo klíčové, hloubka bratrského společenství. A tak mu nezbylo, než hledat dál.

Nakonec oním místem, které Norbert hledal, se stalo Prémontré, údolí plné bažin, kde na jediném suchém kousku země stála kaplička zasvěcená Janu Křtiteli. Kolem této kaple se vytvořilo společenství prvních bratří. Společenství, které bylo viditelné svým bratrským životem a také vyzařující misijní činností. Ačkoliv sv. Norbert v Čechách nikdy nebyl, přesto jsou u nás v Praze na Stahově uloženy jeho ostatky. Dostaly se sem až v průběhu 17. století, kdy v důsledku 30leté války hrozilo v Německu, kde byl pohřben, jejich zneuctění.

Díky schopnostem strahovského opata Kašpara z Questenberka, který v r. 1627 ostatky sv. Norberta sem do Prahy dovezl, se můžeme modlit k onu slavnému antikonu. Zde je nádoba naplněná Duchem svatým, zde je Norbert, velký přítel Boží.

Lidé se nás často ptají, v čem je náš řád specifický? Co konkrétně specifického naše spiritualita nese? Norbert ale myslel jinak. První křesťané v Jeruzalémě, první komunita, která byla spojena Kristem uprostřed. Tito lidé taky nehledali své posluchače, ale byli spolu, měli všechno společné. Hlavně nechali se vést Duchem svatým na konkrétní místa, kde mohli sloužit konkrétním lidem. Zveme vás tedy k objevování radosti, která pramení z toho, že jsme pozváni Bohem a posláni ke konkrétním lidem. A to už 900 let, bohudík. Díky.

Stopáž5 minut
Rok výroby 2020
 P ZJ ST HD