Zachovávej právo, buď milosrdný a žij pravdivě

Prorok Mesiáš připomíná člověku, co je dobré, a co od něj Hospodin žádá. Aby zachovával právo, miloval milosrdenství, a pokorně chodil se svým Bohem. Prorok Mesiáš není zdaleka jediný, kdo připomíná důležitost zachování práva. Naopak na mnoha místech Starého a Nového zákona Bůh opětovně připomíná význam respektování práva. Důraz není kladen na dodržování konkrétních ustanovení, ale na nastolení vlády dobrého práva. Doslovné zachovávání jednotlivých zákonných předpisů bez přemýšlení o jejich smyslu a důvodech, pro které byly ustanoveny, může vést k bezpráví.

Před tím také varuje Ježíš v Matoušově evangeliu, kdy vyčítá farizejum apocrine cum, že sice plní jednotlivá ustanovení desátků, ale zapomínají na to, co je v zákoně nejdůležitější. Zachovávat milosrdenství, právo a věrnost. Zmiňované evangelní varování se týká každého z nás ať jsme věřící, nebo ne. Říká nám totiž, že nesmíme zneužívat právo.

Toto pokušení provází lidstvo od pradávna, jak zmiňuje staré římské úsloví, které říká: „Vrchol práva, vrchol bezpráví.“ Člověče, varuj se před tím, abys zneužíval právo. Nesmíš získat výhody na úkol jiného. Výsledkem není tvoje výhra, ale ztráta obou. Cena, kterou platíme za porušení společenské harmonie je příliš vysoká.

Co se týká milosrdenství, myslím si, že naše zákony poněkud pokulhávají. Pokud máme víc jak 800 000 lidí v exekuci a z toho 500 000 lidí není schopno dosáhnout oddlužení, není to dobrá zpráva pro celou společnost. Jistě je povinností platit dluhy, je však otázkou, jak nastolit vyváženě odpovědnost dlužníka a odpovědnost věřitele. A jak případně zohlednit dlužníkovy hendikepy. Země, které se rozhodly podat pomocnou ruku zjišťují, že se jim to vyplatí. Pomohlo jim to k nastolení vyváženějších vztahů a posílení vztahů mezi dlužníky a věřiteli.

Poslední z oné trojice požadavků na lidské jednání je pokora před dílem stvoření a respekt vůči němu. Právu tomu můžeme porozumět jako uznání svobody a rovnosti všech lidí v důstojnosti a právech a povinnost přispívat k vytváření obecného blaha. Pokud se odvoláváme na naše křesťanské hodnoty, kdy sami nejsme věřící, pořád pro nás zůstávají závazné ideály svobody a rovnosti všech lidí před zákonem.

Všichni lidé jsou nadáni základními lidskými právy, která jsou nezadatelná, nezrušitelná, nepromlčitelná. Křesťanství přiznává každému člověku jedinečnost. Bohem stvořené bytosti a zavazuje nás k solidaritě, milosrdenství a soucitu. Z principu zachování dobra ve společnosti vychází také náš občanský zákoník, který předpokládá, že lidské jednání je vedeno poctivě a v dobré víře. Poctivé jednání je takové, které je čestné, otevřené a vnímá zájem druhé strany.

Představme si, že žijeme ve světě, kdy o každém jednání apriori předpokládáme, že je vedeno nepoctivě. Časem se buď z toho úplně zblázníme, anebo zcela otupíme, až se naše nitro stane mrtvým. Křehkost naší společnosti spočívá v nevíře v dobro a poctivost. Nemáme žádnou povinnost ustupovat někomu, kdo si na nás klade neoprávněné nároky, ale nesmíme dopředu předpokládat o každém, s kým se setkáme, že se nás snaží podvést a okrást.

Dobré právo slouží k nastolení pokoje ve společnosti. Pro správnou aplikaci práva se musíme ptát po důvodech a smyslu jednotlivých ustanovení zákona stejně, jako bychom se měli ptát po důvodech a smyslu naší existence.

Stopáž5 minut
Rok výroby 2020
 P ZJ ST HD