Zdvihnout štafetu tradic 17. listopadů

Miloslav Vlk

Klikněte pro větší obrázekPhDr. Miloslav kardinál Vlk se narodil 17. května 1932 v Líšnici u Milevska. Tento katolický duchovní a teolog byl od roku 1991 do roku 2010 z titulu pražského arcibiskupa primasem českým. Krom toho byl i předsedou nejprve Československé a později České biskupské konference. V letech 1993 až 2001 byl Miloslav Vlk prezidentem Rady evropských biskupských konferencí. Od roku 1994 je moderátorem Hnutí Fokoláre. V dobách pronásledování katolické církve v Československu komunistickým režimem působil částečně v oficiální, státem kontrolované části církve a částečně v neoficiální „skryté církvi“. Jako biskup, kterým se stal po pádu komunistického režimu, pracoval na obnově zdevastovaných církevních struktur.

Zdvihnout štafetu tradic 17. listopadů

17. listopad je jedním z řady svátků a památných dnů, při kterých si ve společnosti připomínáme důležité události, nebo významné osobnosti z naší minulosti, na které nesmíme zapomínat, protože vstoupili svým životem a svými činy do našich dějin. Rok 1939 i rok 1989 mají v podstatě stejný obsah. Boj za svobodu a demokracii proti totalitě. Boj za hodnoty důležité pro život, za svobodu myšlení a jednání a respektování všech práv člověka.

Každá společnost tu musí být pro člověka. Sloužit mu a všemi způsoby napomáhat jeho rozvoji. Demokracie předpokládá existenci určitých, většinou nepsaných tradičních hodnot, které byly vepsány do svědomí člověka a které se zachovávaly. Že se nemá lhát, že se nemá krást, že nenávist není základem mezilidského soužití.

Oba dva zmiňované systémy pracovaly s organizovanou státní lží, oba pracovaly s nenávistí, oba pošlapaly svobodu a důstojnost člověka. Proto bylo nutno se nasadit v boji za ochranu života. Tento boj nikdy nekončí. Člověk je vždy nakloněn prosazovat svobodu především pro sebe. Prosazovat svou pravdu, která je často lží, a své právo na úkor druhých, které je bezprávím.

Mluvím o přítomnosti, ve které běží řada procesů s rozkrádáním majetku nás všech. O korupci na nejvyšší úrovni. Mluvím o lžích, se kterými se pracuje nejen ve volebních kampaních, o očerňování druhých a poškozování jejich cti. Už delší dobu se mluví o růstu plíživé totality ve společenském životě. Skoro by člověka napadlo, jestli není čas znovu zdvihnout štafetu tradic 17. listopadů. Stále znovu mi přichází na mysli, co udělat, aby jednou vybojovaná svoboda, důstojnost člověka a duchovní hodnoty zůstávaly. Aby se nemuselo stále znovu bojovat o totéž.

Uvědomuji si, že tím bojem se snažíme změnit vnější okolnosti, které člověka a jeho svobodu omezují, nebo ničí řád práva. Málo ale usilujeme změnit hlavní příčiny porušování těchto hodnot, totiž lidské srdce, lidskou mysl. Nepočítáme s tím, že i pro člověka a jeho mezilidský vztah platí určitý řád, který je pevně dán a nemůže být beztrestně porušován.

My máme v sobě pro tyto skutečnosti živý citlivý monitor, svědomí. Pokud je v nás živé, má nás vést a varovat. Není snad čas orientovat se trochu na perspektivní práci obnovy lidského srdce a našeho svědomí? Rozhlédněme se při těchto výročích kolem sebe a přemýšlejme trochu o příčinách nejrůznějších mezilidských bolestí, v rodinách, ve škole i mezi lidmi, i o důvodech neúspěchu mnohého dobrého společenského úsilí.

To co říkám, není jen moralizování, ale reálná reflexe určité neomylné reality, kterou dokládají dějiny i přítomnost. Jsem přesvědčen, že i tohle je výzva 17. listopadů.

Stopáž5 minut
Rok výroby 2013
 P ZJ ST HD