00:00:27 I pomíjivý blesk někdy zanechá svůj pomník.

00:00:31 Přichází znenadání, jako symbol nevypočitatelného osudu,

00:00:36 jemuž se nelze bránit. Nebo snad dokážeme předpovědět blesk?

00:00:54 V observatoři pražského Klementina

00:00:57 jsou záznamy o meteorologických pozorováních uloženy od roku 1775.

00:01:03 Na počátku řady těchto dat, která patří mezi nejdelší na světě,

00:01:07 pátráme po prvním záznamu o bouři na našem území.

00:01:11 Maximální teplota byla tehdy v březnu.

00:01:14 9. března bylo 11 stupňů, foukal západní oceánský vítr

00:01:20 a byla zde zaznamenána první bouřka.

00:01:33 Mohli už tehdy předchůdci dnešních meteorologů bouřku předpovědět?

00:01:39 Snad, možná. Tehdejší pozorovatel mohl 8. března

00:01:45 při tak vysoké teplotě a při teplém západním větru usuzovat:

00:01:50 snad by se mohla objevit bouřka.

00:01:54 Dnešní meteorolog má úplně jiné možnosti,

00:01:59 než měl meteorolog v 2. polovině 18. století.

00:02:02 Máme k dispozici celou síť pozorovacích stanic,

00:02:05 vypouštějí se pravidelně radiosondážní balony,

00:02:07 takže meteorolg má představu o tom,

00:02:10 jak se vyvíjí počasí nad celou severní polokoulí.

00:02:13 Na této synoptické mapě vidíme rozsáhlou tlakovou níži

00:02:17 spojenou se zvlněnou studenou frontou,

00:02:20 která vytváří teplotní kontrast mezi chladnějším a vlhkým vzduchem,

00:02:25 který přichází z oceánu nad Evropu,

00:02:28 a velice teplým, prohřátým vzduchem nad východní Evropou.

00:02:32 Tento teplotní rozdíl

00:02:34 je hlavní příčinou vertikálních výstupních proudů,

00:02:39 v nichž se tvoří bouřková oblaka

00:02:42 typu cumulus congestus a cumulonimbus.

00:02:47 Oblaka patří mezi nejvýznamnější pomocníky meteorologů.

00:02:52 Jsou jakýmsi zhmotněním jinak neviditelných procesů v atmosféře.

00:02:57 Na základě jejich tvaru a pohybu můžeme usuzovat

00:03:00 na proudění vzdušných mas i změny jejich teploty.

00:03:09 Prostřednictvím družic a radarů

00:03:12 podávají oblaka informace o poměrech na celém území Země.

00:03:16 To umožňuje předvídání situací, které mohou vést ke vzniku bouřky,

00:03:20 ale také podrobné sledování

00:03:23 vznikajících a rozvíjejících se bouří.

00:03:26 Družicový snímek bouřkových oblaků ve viditelné oblasti spektra

00:03:30 poskytuje jen omezené množství informací.

00:03:33 Tentýž snímek v tepelné oblasti spektra, v pásmu 10-12 mikrometrů,

00:03:39 ukazuje rozložení teplot na horní hranici bouřkové oblačnosti.

00:03:48 Situace, na kterou se díváme, je bouřka z 18. srpna 1986,

00:03:52 která na našem území vyprodukovala zatím největší kroupy

00:03:55 zaznamenané v novodobé historii, a sice kolem 12 centimetrů.

00:04:00 Červený oblouk na čele oblaku má teplotu asi -70 stupňů Celsia.

00:04:05 Dokazuje, že zde šlo o mimořádně silnou bouři, takzvanou supercellu.

00:04:11 Tato vazba, objevená teprve začátkem 80. let,

00:04:15 byla u nás zaznamenána poprvé.

00:04:18 Animované snímky z geostacionární družice.

00:04:22 Prohřátý zemský povrch ztrácí barvu, chladne, a zároveň vzniká bouře.

00:04:27 Západně od nás naskakují "bílé lívance", bouřkové mraky.

00:04:33 Situace, kterou sledujeme, je z 12. srpna letošního roku.

00:04:39 Začíná v poledních hodinách a končí o půlnoci.

00:04:43 Ukazuje bouřky, které večer mezi 20. až 21. hodinou

00:04:48 přecházely i přes středočeský kraj a přes Prahu,

00:04:52 kde napáchaly řadu škod.

00:04:55 Sledujeme zrození cumulu,

00:04:58 oblaku, který se může stát zárodkem příští bouře.

00:05:04 Následkem nerovnoměrného prohřívání zemského povrchu

00:05:08 vznikají výstupné proudy teplého vzduchu.

00:05:11 Stoupající vzduch se rozpíná a ochlazuje,

00:05:15 a když dosáhne určité výšky,

00:05:18 dochází ke srážení vodních par, které obsahuje. Vzniká cumulus.

00:05:22 Pokud vděčí tato oblaka za svůj vznik

00:05:24 jen jednotlivým bublinám teplého vzduchu, nevyvíjejí se dál.

00:05:28 Zůstávají ve výšce, kde se zrodila, a po čase znovu zanikají.

00:05:48 Jiná situace nastává v případě,

00:05:52 že od země stoupá nepřetržitý sloupec teplého vzduchu.

00:05:57 Výstupný proud dosahuje rychlosti až desítky kilometrů za hodinu

00:06:01 a oblak díky němu stoupá stále výš.

00:06:10 Za příznivých podmínek tak může vzniknout bouřkové mračno,

00:06:15 cumulonimbus, který dosáhne i výšky 10 až 15 kilometrů.

00:06:26 Co se děje uvnitř cumulonimbu,

00:06:30 to je stále zčásti zahaleno tajemstvím.

00:06:33 Moderní pozorovací metody i teoretické modely však ukazují,

00:06:38 že tu probíhají bouřlivé procesy spojené se vzdušnými proudy,

00:06:42 s kondenzací vodních par a s tvorbou ledových krystalků.

00:06:47 Právě tyto drobné částice umožňují odhalovat

00:06:51 srážkovou a bouřkovou oblačnost

00:06:54 pomocí meteorologických radiolokátorů.

00:06:57 Ty totiž, na rozdíl například od leteckých či vojenských radarů,

00:07:01 pracují na kratší vlnové délce, 3 až 10 centimetrů.

00:07:05 Díky tomu poskytují obraz

00:07:08 o velikosti a rozložení částic i o struktuře oblačnosti.

00:07:13 Následující animace zobrazuje vývoj a postup bouře ze 12. srpna,

00:07:19 jak ji zaznamenal meteorologický radiolokátor.

00:07:29 Vznik oblačné elektřiny vysvětluje několik teorií.

00:07:33 Předpokládá se, že drobné kapky jsou unášeny vzhůru,

00:07:37 spojují se a v nejchladnějších částech oblaku mrznou a klesají.

00:07:42 Z dosud sporných příčin se větší, těžké částice nabíjejí záporně.

00:07:47 Lehké částice se nabíjejí kladně a jsou unášeny vzhůru.

00:07:50 Tak se vytvoří horní, kladně nabité centrum

00:07:54 a záporný náboj naspodu mraku, který je tak silný,

00:07:57 že pod sebou změní polaritu zemského povrchu,

00:08:00 který je normálně nabit záporně.

00:08:04 Ne zcela jasný je původ kladně nabitého jadérka

00:08:07 při základně cumulonimbu.

00:08:10 Rozdělení nábojů proběhne velmi rychle.

00:08:13 V tom okamžiku se prudce mění i podmínky na zemi

00:08:16 a intenzita elektrického pole se zde stonásobně zvýší.

00:08:19 Pokud se vám v blízkosti bouřkových mračen zježí vlasy,

00:08:23 zachovejte se takto...

00:08:25 Do úderu blesku zbývají jen vteřiny.

00:08:30 Elektrické pole pod bouřkovým mrakem

00:08:33 dosahuje až desítek tisíc voltů na jeden metr.

00:08:36 Někdy se může projevit i fialovými hrotovými výboji,

00:08:39 takzvaným ohněm svatého Eliáše,

00:08:43 který lze napodobit i v laboratorních podmínkách.

00:08:47 Scéna je připravena.

00:08:49 Obrovské náboje, které se nahromadily, musí být vybity.

00:08:53 Nesnesitelné ticho před bouří

00:08:56 může přerušit jen příchod hlavního hrdiny.