Kde všude se v Praze hrálo a zase hraje divadlo (1998). Připravili J. Divišová a J. Bouma
00:00:05 PĚT
00:00:06 ČTYŘI
00:00:08 TŘI
00:00:09 DVA
00:00:10 JEDNA
00:00:53 Sem, do údolí Divoké Šárky, nás přivádí nejen pověst o dívčí válce,
00:01:00 ale i skály a jeskyně, které dodnes skrývají svá dávná tajemství.
00:01:07 Snad tady někde byl přepaden Ctirad,
00:01:11 snad z některé strmé skály opravdu skočila proradná Šárka.
00:01:18 Divoká příroda přitahovala stovky Pražanů na rodinné výlety
00:01:24 a posezení v útulných zahradních hospůdkách.
00:01:30 Představme si, že se píše rok 1913.
00:01:39 Zástupy svátečně vystrojených lidí nás zavedou do kopce,
00:01:45 nad strašidelný Čertův Mlýn.
00:01:51 Tady se připravuje pro Pražany nevídaná atrakce.
00:01:58 Je 16. května 1913.
00:02:07 Tady bylo před desetiletími divadlo v přírodě.
00:02:17 Vzniklo v předvečer 1. sv. války. a zaniklo pak ve 20. letech.
00:02:26 To byla pro Pražany veliká senzace.
00:02:31 Chodili sem od jara do podzima, byl to pro ně celodenní výlet.
00:02:37 Hrávalo se v neděli od 16 hodin.
00:02:42 Hlediště pojalo 10 000 diváků.
00:02:47 Pražané tento prostor rádi zaplňovali.
00:02:52 Museli mít samozřejmě deštník, divadlo v přírodě je vždy riziko.
00:02:59 Předstupněm k tomuto divadlu v Divoké Šárce byly 2 scény,
00:03:06 které se hrály při Všesokolských sletech v roce 1907 a 1012.
00:03:12 Ta první předváděla boj husitů se Sigmundem
00:03:18 a ta druhá ukazovala boj Řeků s Peršany.
00:03:30 Obě scény režíroval významný režisér Národního divadla Jaroslav Kvapil.
00:03:38 Ten pak režíroval i první inscenaci zde v Šárce.
00:03:43 Hrály zde prvotřídní soubory. Začínalo Národní divadlo.
00:03:48 Tedy to nejlepší, co jsme tehdy měli.
00:03:52 To nebyl nějaký "kšeft", ale opravdu kulturní počin.
00:03:58 První představení bohužel postihl obrovský déšť,
00:04:04 a tak z toho bylo mnoho neladu.
00:04:12 Vypráví se, že se o jedné neděli vypravili do Šárky přátelé,
00:04:18 režisér a dramatik Jaroslav Kvapil,
00:04:29 divadelní podnikatel a producent Antonín Fencl,
00:04:40 a Emil Pollert, sólista opery Národního divadla.
00:04:52 V jedné z vyhlášených hospod v Šárce dostali nápad:
00:04:57 Začneme tady podnikat!
00:05:11 Všichni tři byli divadelníci, takže hlavním cílem bylo divadlo.
00:05:22 Z velkých nápadů nakonec úřady povolily jen divadlo v přírodě.
00:05:40 Pro návštěvníky divadla byla zveřejňována upozornění.
00:05:46 Například:
00:05:48 "Za nejistého počasí oznámí se obecenstvu již dopoledne
00:05:54 na bance Bohemia a na kavárně Slavia
00:06:00 vyvěšením praporu, zda se představení koná."
00:06:10 Vstupenka k stání stála K 1.04.
00:06:16 Do lóže pro 6 osob pak stála K 51,50.
00:06:23 10 000 diváků mělo možnost vídat různé divadelní společnosti.
00:06:30 Operu, činohru, ale i operetu
- např. Piskáčkův Osudný manévr.
00:06:36 Hrál se Večer tříkrálový a hra o legionářích Kročeje.
00:06:42 Velký úspěch měla hra Jan Výrava.
00:06:53 To je historická hra, kdysi velmi oblíbená,
00:06:58 která ukazuje boj sedláků za jejich práva.
00:07:06 A Kvapil, který měl obrovský divadelní cit,
00:07:11 dovedl tady v Šárce rozehrát obrovské scény bouřících se sedláků.
00:07:25 Kdybych ty obrázky neznal, řekl bych si, že jde o záběry
00:07:31 z nějakého vynikajícího tehdejšího amerického filmu,
00:07:37 kde režisér výborně uměl pracovat s komparsy.
00:08:01 Po 1 sv. válce, v nové atmosféře svobodného Československa,
00:08:06 se zde konalo několik velkých akcí, skoro až politického významu.
00:08:12 V r. 1919 tu hráli hru Jaroslava Naumanna Kročeje.
00:08:18 To je montáž o životě Sokola od r. 1914 do r. 1918.
00:08:24 Mělo se tu ukázat, co znamenal Sokol pro legie.
00:08:33 V r. 1920 tu František Langr uvedl svou hru Vítězové.
00:08:38 To byla hra o legionářích.
00:08:46 Dříve než byla vytištěna první vstupenka,
00:08:52 musela Fenclova společnost získat povolení mnoha úřadů.
00:08:57 Musela být zajištěna doprava do vzdálené Divoké Šárky.
00:09:02 Praha tehdy končila na Kulatém náměstí v Dejvicích.
00:09:07 Byl to výlet na celý den.
00:09:10 Údolí Šáreckého potoka lemovaly desítky hospod,
00:09:14 všechny plné za každého počasí.
00:09:24 Jednou z nich byla hospoda Čertův Mlýn.
00:09:29 Pověst praví, že tady strašilo.
00:09:36 Některé restaurace otevírali pro houbaře už od 4 hodin ráno.
00:09:42 Nabízely polévku a guláš.
00:09:46 Jen málokdo odolal nápisu na hospodě U Hůlů:
00:09:50 "Celý svět jsem procestoval po souši, po moři v bárce,
00:09:55 ale nikde jsem tak dobře nejedl a nepil jako u Hůlů v Šárce."
00:10:03 Sem také chodili herci a návštěvníci divadla.
00:10:08 Slavnou éru pamatuje už jen koupaliště U Veselíků
00:10:13 a stále otevřená zahradní restaurace.
00:10:26 V den výročí upálení Mistra Jana Husa r. 1922
00:10:34 zde hrálo ruské Komorní divadlo výpravné představení Jan Hus
00:10:42 od ruského básníka Alexandra Kotonkina.
00:10:56 V archivu se našla unikátní filmová ukázka.
00:11:08 Byl tu také uveden Čapkův Loupežník.
00:11:14 Hned v tom roce, kdy hra měla premiéru v Národním divadle.
00:11:19 Loupežníka hrál Rudolf Deyl, Mimi hrála paní Vrchlická.
00:11:25 Služku Fanku, tu nejhezčí roli, měla Marie Huebnerová.
00:11:34 Pro představení v přírodě napsal Čapek jakousi variantu.
00:11:40 Napsal postavu noci.
00:11:44 Loupežník a Mimi si vyznávají lásku v noci, má být tma.
00:11:50 Čapek to vyřešil tak, že napsal monolog pro herečku,
00:11:58 která vylíčila krásy noci, jako by prosila diváky,
00:12:04 aby si představili, že teď není den, ale noc.
00:12:11 Na velkolepá představení se už většinou zapomnělo.
00:12:17 Zapomnělo se i na tisícové komparsy a obrovské divadelní dekorace,
00:12:23 ve kterých vystupovaly hvězdy zvučných jmen.
00:12:27 V roli Mařenky v Prodané nevěstě například Emma Destinová.
00:12:32 Kecala zpíval Emil Pollert, Jeníka Otakar Mařák
00:12:35 a Krušinu Emil Burian.
00:12:38 Šárecká Prodaná nevěsta byla zachycena na filmový pás.
00:12:44 U kamery stál Max Urban, režíroval Jaroslav Kvapil.
00:12:51 Po těchto místech dnes už chodí jen lesní zvěř
00:12:57 a pár výletníků, kteří ani netuší,
00:13:01 že před 80 lety by tady museli mít divadelní vstupenku.
Divadlo bylo pro Čechy mnohdy více než zábavou, sloužilo k posílení národního uvědomění i k politickému projevu. Že největší pražskou scénou bylo kdysi přírodní divadlo v Šárce, mohou dnes doložit historici, nemnoho pamětníků, němý filmový záznam Prodané nevěsty a vstupenka, která inspirovala autory pořadu.