V roce 1904 založili manželé Hlávkovi nejstarší a dosud existující nadaci Nadání, která podporuje vynikající vysokoškolské studenty (1994). Připravil J. Kořán

Litujeme, ale pořad není v iVysílání dostupný
Video není k dispozici

Josef Hlávka byl velmi úspěšný stavitel, jeden z nejbohatších mužů rakouského mocnářství. Jeho firma zaměstnávala 19 architektů, takže dokázal mít neustále rozestavěno a vyprojektováno více než padesát staveb najednou, a to šlo o zakázky nijak podřadného významu. Na vrcholu úspěchu však jako osmatřicetiletý ochrnul a zůstal odkázán na invalidní vozík. Musel opustit kancelář a odejít do ústraní. Přesídlil na svůj zámek v Lužanech, kde měl vedle léčby dost času na přemýšlení o dosavadním životě. Snad právě toto přispělo k jeho přerodu z muže, který dosud velké peníze jen vydělával, na mecenáše, jenž je začal uplatňovat ve prospěch budoucnosti národa. Jeho zdravotní stav se postupně natolik zlepšil, že opět začal chodit. Brzy poté však zemřela jeho žena Marie. Ve Vídni se Hlávka seznámil s budoucí druhou manželkou Zdeňkou. S ní se vrátil do Lužan, kde vzápětí přestavěl celý zámek do současné podoby. Mecenášský věhlas získal Hlávka svým dokonale promyšleným programem zaměřeným především na kulturu a vzdělanost českého národa. V Lužanech vznikl projekt na založení České akademie, zřízení studentských kolejí či na stavbu nové budovy Akademie výtvarných umění. Čtyři roky před smrtí ustanovuje bezdětný Hlávka svým univerzálním dědicem nově založenou nadaci Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových. Právnicky bylo Nadání tak dokonale vytvořeno, že přežilo jak totalitu nacismu, tak komunismu a do dnešních dnů plní velkou část Hlávkova odkazu. Je to nejstarší nadace s nepřerušenou kontinuitou u nás.

Stopáž15 minut
Rok výroby 1995
 ST 4:3
ŽánrDokument