Chat

Jiří Stránský
Česká televize uvede na podzim závěrečnou řadu seriálu Zdivočelé země. Kolik z jeho skutečného života najdeme v osudech pilota RAF Antonína Maděry a jak vzpomíná na nelehká léta pobytu v komunistických lágrech – nejen na to se můžete ptát autora knižní předlohy seriálu Zdivočelá země, dramatika a zasloužilého skauta Jiřího Stránského.
Záznam chatu z pondělí 27. února 2012
Richard Meiner: „Dobrý den, pane Stránský, předem chci říct že vaše knihy Zdivočelá země a Aukce jsou skvělé, pořád je potřeba aby se o těhdle věcech psalo (resp. ne pořád, ale čím dál víc, je mi 24 a už i v době kdy já jsem chodil na střední tak spousta lidí dověděla, co komunismus obnášel, a co teprve teď...), přivedl stejně výborný seriál ČT, je to pro mě i taková učebnice dějepisu, protože období po roce 1945 se na školách učí buďto stylem 1948-1968-1989 a nebo dokonce vůbec! Teď k otázce, zajímalo by mě, kde jste bral inspiraci pro část těchto dvou zmíněných románů týkajících se Maděrová působení jako letce a v armádě vůbec. děkuji“
Jiří Stránský: „Dobrý den, nikdy jsem neměl problémy s inspirací, protože jsem v tom kriminále, kde jsem byl v různých lágrech, neustále potkával nejrůznější příběhy a jedním z nich byl právě ten, jehož představuje Martin Dejdar. Musím dodat, že i příběh Maděry má řadu svých vlastních licencí a že jsem do obou románů dodal i vlastní zkušenosti a vlastní příběh. Děkuju vám za pochvalu a srdečně vás zdravím.“
Alena Ručková: „Dobrý den, Zdivočelá země je nádherný seriál o osudu lidí po válce. Myslím si, že obsazení herecké bylo v tomto případě dobré. Nové díly jsem neviděla, ale věřím, že se jedná o dobrou podívanou. Přeji mnoho úspěchů. Kdo vás inspiroval?“
Jiří Stránský: „POkud jde o Zdivočelou zemi, nejvíc mě samozřejmě inspiroval hlavní nositel Maděrova příběhu, ale také řada příběhů jiných včetně příběhů mých vlastních.“
esa: „Pane Stránský, co říkáte na ostudnou milost prezidenta Klause vražedné představitelce "justice" Brožové-Polednové-Biedermannové?“
Jiří Stránský: „V poslední době jsou milosti udělované panem prezidentem značně komentovány především s nemilostí až nemilosrdností a do skupiny těchto milostí patří i ta vámi zmiňovaná. Přesto narozdíl od velkého množství mých spoluvězňů mě skoro deset let mých kriminálů naučilo toleranci, která samozřejmě má také své mantinely. Zdravím vás.“
esa: „Jak se Vám líbila filmová podoba Zdivočelé země?“
Jiří Stránský: „Moc se mi nelíbila, a to proto, že ta filmová podoba byla vlastně jakýmsi kompilátem té seriálové podoby propojené dotáčkami do podoby celovečerního filmu. Měli jsme napsaný scénář na celovečerní film a chtěli jsme některé scény, které nebyly natočeny v seriálu, natočit při natáčení jednotlivých dílů, ale na to nebyly peníze (celkem z pochopitelných důvodů, protože seriál sám o sobě byl dost drahý) a také na to nebyl čas. Vedení televize si uvědomovalo sílu seriálu a chtělo ho mít i ve filmové podobě.“
esa: „Jste členem KPV nebo SBPV?“
Jiří Stránský: „Jsem členem KVP, ale musím se přiznat, že s tím mám trochu problémy.“
esa: „Mohu se zeptat Pavel Stránský ze Zap či Zapské stránky je Váš předek?“
Jiří Stránský: „Pavel Stránský byl z jiného rodu, který byl kdysi dávno také součástí celého velkého rodu Stránských, ale můj šlechtický titul (který samozřejmě vůbec nepoužívám) je Jiří Stránský ze Stránky a Greifenfelsu.“
esa: „Ve filmu Bumerang je postava pluk. Dobrého, že jde o zločince Doubka?“
Jiří Stránský: „Nejde o zločince Doubka, jde o plukovníka, na jehož jméno si teď momentálně nemohu vzpomenout, ale byl to šéf hlavní správy Ministerstva vnitra, která byla nadřízeným orgánem všech lágrů a věznic.“
esa: „Jste stále šéfem Pen klubu?“
Jiří Stránský: „Naštěstí už ne. Těch třináct let stačilo a také mi je už osmdesát.“
esa: „Co Vaše rehabilitace, byl jste rehabilitován zcela a jaké jste dostal odškodnění?“
Jiří Stránský: „Ano, byl jsem rehabilitován zcela a dostal jsem všechna odškodnění - tatéž jako bývalí političtí vězni, včetně zvýšeného důchodu.“
Keny: „Jak vidíte vyrovnání s komunismem u nás - soudní, mimosoudní, restituce atd.?“
Jiří Stránský: „U nás je vyrovnání s komunismem naprosto zkomplikované především tím, že jsme se dosud se svou minulostí nevyrovnali ani jako stát ani jako jednotliví občasné. A štve mě to.“
esa: „Jak Vás sledovala STB a měl jste nějaká osmačtyřicítky?“
Jiří Stránský: „StB mě sledovalo, ale osmačtyřicítky jsem neměl a neustále mě volali proto, že chtěli, abych podepsal spolupráci, což se nestalo.“
Keny: „Scéna z filmu Bumerang - Svoboda usadí dva bachaře, opravdu měl někdy někdo takovou autoritu v komun. lágrech i když byl mukl?“
Jiří Stránský: „Ano, potkal jsem takových několik, mezi nimi například převora tepelského kláštera premonstrátů Heřmana Tyla.“
dotaz: „Jaké jsou Vaše vzpomínky na Jana Malypetra?“
Jiří Stránský: „Vzpomínek mám na dědečka mnoho, ale hlavně jsem ho jako kluk strašně miloval a těžce jsem nesl jeho smrt.“
dotaz: „Co říkáte na to, že jste se dostal na seznam pravdoláskařů?“
Jiří Stránský: „Jsem na to pyšný.“
dotaz: „Setkal jste se za svých muklovských dob i se solidními bachaři?“
Jiří Stránský: „Ano, setkal, někteří za pomáhání muklům byli odsouzeni na dlouhá léta, dva z nich dokonce popraveni.“
dotaz: „Vzpomenete si, co jste přesně dělal 25.2.1948, 21.8. 1968 a 17.11 1989?“
Jiří Stránský: „25. 2. jsem jako žák gymnázia společně se svými spolužáky protestoval proti stávce tím, že jsme zametali ulice. 21. 8. jsem byl s celou rodinou a poprvé v Jugoslávii, moje žena se bála vrátit, že mě zase zavřou a oni mě zase zavřeli, sice po čtyřech letech, ale zavřeli. 17. 11. jsme se se ženou vraceli z rekreace ROH z Harachova, což byla první rekreace, kterou moje žena kdy dostala, já nikdy žádnou.“
dotaz: „Vyšla Zdivočelá země a Bumerang na DVD?“
Jiří Stránský: „Bumerang vyšel, Zdivočelá země podle ujištění generálního ředitele Dvořáka vyjde před Vánoci jako dárek.“
dotaz: „Udělal jste někdy nějaký kompromis s komunisty?“
Jiří Stránský: „Jestli považujete za kompromis, že jsem musel pracovat rukama, tak ano.“
Valášek Petr: „Dobrý den pane Stránský.. Za co jste byl žalářován a jak se k vám chovali? Byl někdo z těch co se chovali neeticky u vyšetřování,či v žaláři potrestán? Neuvažujete o napsání dalšího příběhu? Mám za to,že na téma poválečných let toho bylo napsáno poměrně málo. Je mi 70 let a tak ledacos pamatuji. Na př. ve školách po převratu v 48 tém roce byly všude vyvěšeny plakáty : "Oslovujeme soudruhu,soudružko a zdravíme ČEST PRÁCI!" Kdo takto nezdravil,byl potrestán. A věřte bylo nás dost,co trestu neuniklo. V našich dětských duších byl vžit odjakživa pozdrav : DOBRÝ DEN PANE-PANÍ UČITELKO!Byl to pro nás šok a nemohli jsme pochopit proč ta náhlá změna. Nikdo z dětí si proto dlouho tyto pozdravy neůmyslně pletlo. Mohu vám však říci,že toto násilné vnucování pozdravu z dětských let mi zůstalo v mysli až do dnešních dnů a zanechalo ve mně nemilou vzpomínku. Děkuji za odpověď a přeji vám ještě mnoho nových románů. Zdraví vás Valášek Petr ze Dvora Králové nad Labem.“
Jiří Stránský: „Tématu, na které se ptáte, se vlastně věnuju v celé své tvorbě, což se můžete přesvědčit ve Zdivočelé zemi, ale i v ostatních mých filmech a ostatní ,mé literatuře.“
Michaela: „Dobrý den, nemrzí Vás změna vysílacího času na neděli odpoledne, kdy televizi moc lidí nesleduje(od jara už vůbec ne).Myslím, že tento seriál si zaslouží hlavní vysílací čas. Děkuji za odpověď.“
Jiří Stránský: „V hlavním vysílacím čase, který asi máte na mysli, se bude vysílat třetí řada do léta a čtvrtá poslední řada na podzim, já osobně alespoň podle odezvy jsem s vysílacím časem první a druhé řady docela spokojen.“
Petr J.: „Dobrý den, pane Stránský, předem mockrát děkuji za pěkný a hodnotný seriál, natočený podle Vaší tvorby. Chtěl bych se zeptat, jaký máte názor na dnešní dobu. Nepřipadá Vám, že se opět děje bezpráví, tentokrát jiného rázu? Já jsem si vítězství pravdy a lásky nad lží a nenávistí představoval zcela jinak. Děkuji za odpověď“
Jiří Stránský: „Nerad jakkoliv radím, ale něco vám stejně musím říct, něco, čím se řídím celý život: nenechte se ničím otrávit.“
Anna: „Dobrý den, jak se vám spolupracovalo s režisérem Bočanem? Nechtěl jste, aby seriál točil někdo jiný?“
Jiří Stránský: „Mně ne že se spolupracovalo, mně se pořád spolupracuje s režisérem Bočanem jako s vlastním bratrem už čtyřicet osm let.“
Novákovi: „V sobotu jste předával jednu z Cen Alfréda Radoka. Kdybyste mohl udělit nějakou svoji cenu, kterému z herců byste ji a proč dal?“
Jiří Stránský: „Ti, kterým bych rád udělil cenu, o tom dobře vědí a jinak nemám žádnou ambici nějakou cenu udělovat kromě té za talent roku, kterou jsem uděloval už po několikáté.“
bob: „hezký den pane Stránský zeptal bych se Vás, protože jste se znal a potkal Vy osobně, když se událo ve seriálu - Zdivočelá země., právě je se bývalým prezidentem Česko - Slovenské republiky= panem Václavem Havlem., který působil On osobně, jako dramatik / spisovatel / režisér / divadelník, nějako by jste mohl zazpomínat se veselými vzpomínkami. děkuji předem“
Jiří Stránský: „Nezlobte se, ale zatím od jeho smrti uplynulo velmi málo času a já si zatím všechny ty historky nechávám v sobě.“
Maruška: „Dočetla jsem se, že také překládáte. Z jakých jazyků a co?“
Jiří Stránský: „Překládal jsem z angličtiny a němčiny, ale teď už na to bohužel nemám čas, alespoň ty cizí knížky čtu.“
Marek15: „Někteří tvůrci si ve svých filmec zahrají vždy nějakou roličku. Zahrál jste si v seriálu?“
Jiří Stránský: „Ano, v té poslední řadě, a je to překvapení.“
Jana: „hezký den, pane Stránský, byl jste také na natáčení?“
Jiří Stránský: „Mnohokrát. Ale nikdy jsem do ničeho nesměl kecat, jenom když se mě pan režisér zeptal, neboť jistě víte, že pravdu má jenom maminka a režisér.“
Petr: „Dobrý den pane Stránský. Neuvažujete o napsání seriálu z poválečních dob? V té době se konalo mnoho bezpráví na starousedlících byli od nás odsouvání sudetští Němci a bylo zde hodně násilí,když zde řádily různé bandy.“
Jiří Stránský: „To, na co se ptáte, už proběhlo ve vysílaných třech dílech první řady seriálu a probíhá dál...“
Jana z Uherského Hradiště: „Dobrý den, mohu se zeptat na Váš názor na bratry Mašínovy? Také by mne zajímalo zda jste navštívil Spojené státy a pokud ano, jaký jste z nich měl dojem?“
Jiří Stránský: „Stejně jako bratři Mašínové jsem já byl obětí třídní války. Ve Spojených státech jsem byl několikrát, moc se mi tam líbilo, dokonce jsem tam měl několik čtení ze své tvorby a přednášek, ale nikdy bych tam nechtěl žít.“