Monica Vittiová a Ugo Tognazzi řeší svérázným způsobem manželskou krizi. Italská komedie (1975). Dále hrají: B. Bouchetová, J. Richardson, S. De Guidová, A. Allocca a další. Režie Luciano Salce
00:00:00 Česká televize uvádí
00:00:08 italský film KachNA NA POMERANČÍCH
00:00:28 Produkce
00:00:32 Scénář
00:00:36 Podle stejnojmenné komedie
00:00:41 Výprava
00:00:44 Kostýmy
00:00:48 Hudba
00:00:52 Střih
00:00:56 Kamera
00:01:01 Produkce
00:01:06 Výroba
00:01:10 Režie
00:01:17 MUŽ:A na závěr, vážení přátelé a drazí spolupracovníci,
00:01:21 naše agentura může prohlásit,
00:01:23 že je připravena pustit na trh nový produkt,
00:01:26 na který má exkluzivní zastoupení pro celou Itálii.
00:01:29 A sice kalifornské víno Mamma Mia!
00:01:32 Kalifornské víno v Itálii vypadá jako utopická věc, jako nemožnost.
00:01:37 Ale právě proto se Američané obrátili na nás.
00:01:42 A teď mi dovolte, abych vám připomněl naše heslo:
00:01:45 "Věci nemožné vyřizujeme okamžitě,
00:01:48 pokud jde o zázraky, prosím o malé strpení."SMÍCH
00:01:52 A teď nastala ta vhodná chvíle ochutnat naše víno. Děkuji.
00:01:56 No, tak, odvahu! Odvahu, no.
00:01:59 Připijme si na úspěch kalifornského vína Mamma Mia!
00:02:05 Uh! Mamma mia...
00:02:08 K čemu by jinak byla reklama, ne? A pokud jde o televizní reklamu,
00:02:12 napadl nás jeden naprosto hloupý motiv,
00:02:15 který je právě proto zvlášť vhodný pro nejširší veřejnost.
00:02:19 Prosím, dámy, dejte se do toho!
00:02:22 ZPĚV:Dobré víno, zdravé víno, to je kalifornské víno.
00:02:25 Když se trochu opít chceš, po tomhle víně sáhneš.
00:02:28 Dobré víno, zdravé víno, to je kalifornské víno,
00:02:32 když se trochu opít chceš, po tomhle víně sáhneš.
00:02:40 -Copak, Livio? Ty nejdeš domů?
-Ne, mám schůzku.
00:02:43 -Snad s dámou?
-Ne. S manželkou.
00:02:58 -Livio!
00:03:00 -Ahoj, lásko!
-Čau.
00:03:03 -Ty jsi byla u kadeřníka?
00:03:05 Aha, když ti to tak sluší, tak tě vezmu na oběd k Číňanovi.
00:03:08 -Mm, k Číňanovi?-Prosím.
-Ohromný nápad!
00:03:16 -Chutnalo, doktore? Po kuřeti dám ochutnat hovězí se sójovými klíčky.
00:03:20 Uvidíte. Delikatesa!
00:03:22 Ach, Funcha, dones panu doktorovi jasmínový čaj.
00:03:25 -Hned!
00:03:28 -Jsi nějaká rozehřátá.
00:03:30 -Víš, to je z těch masáží. Rozproudí krev.
00:03:34 Úplně cítím, jak celá hořím. I tváře.
00:03:37 -Dobře ti tak. To tě naučí.
00:03:39 Nechávat se půl dne mučit od takových zlotřilců.
00:03:42 -Jakých zlotřilců? Geraldine a Cleo nejsou zlotřilci.
00:03:45 Je to nejlepší ústav krásy široko daleko.
00:03:48 Ještě, že jsem se předem objednala. Bylo tam lidí k zbláznění.
00:03:52 -Hlavně dost hasičů, ne?
00:03:54 -Jak to hasičů? Proč?
00:03:57 -No, aby hasili požár, ne?
00:03:59 -Jaký požár?
-Drahá, copak o tom nevíš?
00:04:02 Aspoň co říkali v rádiu, museli prý vyklidit celý objekt.
00:04:07 -Ach, tak proto to tam bylo všude cítit spáleništěm.
00:04:11 -No, vidíš.
00:04:13 -Byly oběti?
-Jenom jedna.
00:04:16 -Chudáček.
00:04:18 -Manžel středního věku, reklamní pracovník.
00:04:21 Zanechal 2 děti a tisíce beden kalifornského vína.
00:04:28 -Nerada bych, abys mi to nějak zazlíval, protože...
00:04:31 Protože je to hrozně, hrozně bolestné.
00:04:34 Pro mě taky.
00:04:36 Zkrátka měla jsem... měla jsem ti to říct už dávno.
00:04:40 -Tak jen povídej. Kdo zvítězil?
00:04:42 -Jean-Claude Arden.
-Já ho znám?
00:04:46 -Znáš. Seznámili jste se na tom africkém velvyslanectví.
00:04:50 -Černoch?
-Ne. Běloch. Asi 35letý.
00:04:54 Vysoký. Štíhlý.
00:04:58 Výrazně mužný typ. Má hezký úsměv.
00:05:02 Seděl vedle nás, ale ty sis ho nevšímal.
00:05:05 Umí se chovat, je elegantní, a ty jeho oči! Tak něžné...
00:05:11 -No když si to tak promítám, nevzpomínám si,
00:05:14 že bych někoho podobného potkal. Na té recepci.
00:05:17 -Ty jsi byl jako obvykle příliš zaneprázdněný.
00:05:20 Především ti šlo o to, jak upevnit přátelství mezi rasami.
00:05:24 -Ale to bylo cílem toho večírku.
00:05:26 Bavil jsem se s ministrem hospodářství a obchodu.
00:05:29 Mnohem hezčím, než jsou ti naši. Zatímco ty, ty...
00:05:33 -V jistém okamžiku jsem vyšla na terasu.
00:05:36 -Zřejmě ti bylo horko.
-Jistě.
00:05:38 Horko muselo být tobě.
00:05:41 Když ses rozhodl utužit přátelství s ministrem hospodářství a obchodu.
00:05:45 Ale on byl na terase.
00:05:48 -Ach, ano, už si vzpomínám. Ano, seděl vedle nás na té pohovce.
00:05:52 Ano, ano. Ale musím říct, že on se taky dost snažil
00:05:56 o toho ministra hospodářství a obchodu.
00:05:59 Ano, pamatuju si ho.
00:06:01 Mluvil, nebo aspoň se snažil do ní mluvit.
00:06:04 Tedy do něho. Do ministra.
00:06:08 -Ano, ano. Ale jeho ruce mluvily se mnou.
00:06:13 A jak mluvily!
00:06:25 -Voila! Tady jsem.
00:06:29 -Vy myslíte, že čekám na vás?
00:06:31 -Nikoliv. Ve skutečnosti já hledám vás.
00:06:35 -Abyste věděl, jsem přecitlivělá, hrozně nervózní...
00:06:38 A navíc je tady můj muž, který je strašně žárlivý.
00:06:43 Nespustí mě z očí.
00:06:50 -Tak se tedy vzdalme z dohledu vašeho strašného manžela. Ano?
00:06:56 -Ano. Ale proč?
00:06:58 -Půjdeme někam, kde bychom mohli mít trošku víc klidu.
00:07:02 -Ne, prosím vás, víte, já nesnáším profesionální svůdníky.
00:07:08 -Ale já jsem pouhý diletant.
00:07:10 S vámi... S tebou, Lízo, cítím něco úplně jiného.
00:07:14 Cítím se, nevím, jak bych to řekl, romantik.
00:07:18 -Romantik?
00:07:20 Ne, nedělejte si iluze.
00:07:22 Prosím, jen žádné iluze. Se mnou z toho nic nebude.
00:07:25 Jsem žena naprosto vyrovnaná, věřte mi, že jsem vyrovnaná.
00:07:29 Ani kdybyste mě teď políbil. Sem na krk, sem.
00:07:32 I kdybyste, i kdybyste mě políbil sem na záda.
00:07:37 -Políbil na záda.
-Ne! Ne, ne...
00:07:41 Kdybyste mě teď políbil tady na rameno, nic bych necítila.
00:07:45 Nic bych nevnímala.
00:07:47 A kdybyste teď naléhal, že mě políbíte,
00:07:50 že mě políbíte na rty, stejně bych nic necítila.
00:07:53 Já jsem neochvějná jako skála.
00:07:56 -Ano!
-Vidíte, že nic necítím.
00:08:00 MUŽ:Přistihl ji s milencem při intimním styku.
00:08:03 A zachvácen zuřivostí oba na místě zastřelil.
00:08:06 -Psychologie primitiva. Klasické drama zaostalých vrstev.
00:08:11 Už to jméno Locacho, to říká vše, Sicilián.
00:08:14 -Ty bys to neudělal, že?
-Já se přece nejmenuju Locacho.
00:08:17 Buď klidná, pro jednu pusu nesáhnu po pistoli, jasné?
00:08:21 -Jenže se nejedná jen o jednu pusu.
00:08:23 Ale ty jsi moderní muž. Pochopíš to, ne?
00:08:26 -No, jistě. Tak pokračuj. Další den ti pochopitelně zavolal.
00:08:30 -Ano, chtěl mě pozvat na večeři. Odmítla jsem.
00:08:33 -Bravo.
-Odmítala jsem skoro 14 dní.
00:08:36 -A 15. den jsi podlehla.
-É...
00:08:39 -Pevnost se otřásla a on vzal útokem dvě jižní hradby.
00:08:43 -Nechápu, co tím míníš, ale myslím, že je to vulgární.
00:08:46 -Kdy došlo k bezpodmínečné kapitulaci?
00:08:48 -V pátek 17.
-Ách, pátek, nešťastný je den.
00:08:52 Kde jsem byl já?
-Byl jsi na fotbale.
00:08:55 -Á, tak to vidíš. A Milán to ten den taky prohrál.
00:08:58 -Vůbec to nebyla šťastná chvíle. Aspoň pro mě ne.
00:09:01 -To chápu, rozumím ti. Pro tebe to musela být strašlivá situace.
00:09:06 -Já vím, že mi to nebudeš věřit.
00:09:08 Ale myslela jsem na tebe. Tak. Pořád.
00:09:11 -Jsem ti vděčný.
-Pořád.
00:09:13 -Ty jsi ke mně byla vždy velkorysá. Hlavně v kritických situacích.
00:09:17 -Lízo!-Jean-Claude! Nevím, proč jsem přišla.
00:09:21 -Mon Amour!
-Je to náhoda, jen tě pozdravím.
00:09:23 Jean-Claude, chtěla bych, abys poznal mého manžela. Ano?
00:09:27 Vem to od posledního konflíčku. Ne! Co to děláš?
00:09:30 Jak vidíš, s návštěvou u tebe jsem nepočítala.
00:09:33 -Mon Amour!
-Nevíš, jak je můj muž výjimečný.
00:09:36 Jak moc mě miluje. Tak jemný člověk. A pozorný!
00:09:39 Cítím se tak provinile. Ne, klobouček mi nesundávej!
00:09:42 Ten jsem si koupila dnes. Je od Cardena.
00:09:44 Milujem se s manželem 5x i 6x denně.
00:09:47 Milujem se v kuchyni, na schodech, na židli,
00:09:50 na žehlícím prkně, až se někdy spálím.
00:09:53 Ách! A pak mě přitiskne...
00:09:56 -Přitiskne!-Přitiskne. A pak mě povalí na zem.
00:10:00 -Povalí na zem.
-Na zem. Povalí mě na zem.
00:10:03 Pozor, klobouček! Ano... Ano.
00:10:07 Ách!
00:10:12 Ach, Claude, Jean-Claude, to je strašné...
00:10:18 Jak strašně jsem trpěla, Livio, to kdybys věděl.
00:10:21 -Ó, jistě, jistě. O tom nepochybuju.
00:10:24 Být v posteli s cizím chlapem, zatímco manžel je na fotbale,
00:10:28 hm, to musí být strašné.
00:10:30 Ale přesto doufám, že vše dobře dopadlo.
00:10:33 -Mm, ano i ne.
00:10:35 Prostě poprvé to není nikdy tak, jak by sis přál.
00:10:39 Všechno jsi mi zkazil ty, protože jsem na tebe myslela.
00:10:43 -Odpusť mi to, miláčku. Nechtěl jsem ti překazit nevěru.
00:10:46 -Kdybys mi v poslední době věnoval jen o trošku víc pozornosti.
00:10:50 O trošičku. Nikdy by se to nemohlo stát.
00:10:52 -Ano, jistě, máš pravdu.
-Ale ty ses na mě ani nepodíval.
00:10:55 A tak jsem mu podlehla. Co jsem měla dělat?
00:10:58 -Vždy jsem se snažil, aby ti nic nechybělo.
00:11:01 -Jistě. Až na to nejdůležitější.
00:11:04 -Áno, zapomněl jsem. Láska.
00:11:06 -Láska.
00:11:08 -Věděl jsem, že to tak skončí. Počítal jsem s tím.
00:11:11 -Kdyžs to věděl, měl sis dát pozor. Pozor, náklaďák!
00:11:16 -Snad umím řídit. Ano, bylo mi to jasné od první chvíle.
00:11:20 Od chvíle, kdy jsi mě ulovila.
00:11:22 -Já tě ulovila? To tys mě ulovil!
-Určitě, já jsem tě ulovil.-Ano!
00:11:26 -Pokud si to pamatuju, usmála ses na mě.-Já?
00:11:29 -Přesně tak! Svůdně. A významně.
00:11:36 Prosím, prosím.
00:11:38 -Díky. Jedu.
00:11:48 -Zláznila ses?!-Nemůžu za to!
-Takhle se jezdí?!
00:11:50 -Prostě jsem vás přehlídla.
-Hele, cos mi provedla!
00:11:53 -Nedávala jsem pozor! Já stála...
00:11:55 -Promiňte, ale to nemůžete. Trochu vychování, když mluvíte s dámou.
00:11:59 -Ty jsi kdo?-Co je vám po tom! Tak víte co? Vaše jméno a příjmení!
00:12:03 A vy, prosím, pojďte taky ven.
00:12:06 -Já mu ukážu příjmení!
-Vy jste ji chytila?
00:12:08 -Ne. To nic.
-Mizera jeden!-Ten tu chyběl.
00:12:10 -Dacan. Je mi to líto.
-To je v pořádku.
00:12:13 -Odpusťte.
-To je v pořádku.-Promiňte.
00:12:16 -Prosím. Odkud vy jste?
00:12:19 -Původem z Cremony, přistěhovaný do Milána.
00:12:23 -Já jsem z Ladispoli.
00:12:25 -Když jste teď nepojízdná, nechcete, abych vás svezl?
00:12:28 -Děkuju.
-Pojďte.
00:12:30 Tenkrát jsem si říkal, jestli pro mě nejsi příliš krásná.
00:12:35 -Ale pak už sis to neříkal. Že ne?
00:12:38 -Ne. Ne...
00:12:40 Za ty roky, totiž do minulého týdne,
00:12:43 co tě viděli vejít do té cestovní kanceláře.
00:12:46 -A kdopak?
-Moje sekretářka Patty.
00:12:48 -Á, ta vyschlá šiška.
-He?
00:12:50 -Vyschlá šiška, tak se jí říká, ne?
-Á, to je pravda.
00:12:54 Řekla mi, že tě viděla v doprovodu elegantního mladíka,
00:12:57 vysokého, s magnetizujícím pohledem.
00:13:00 -Jeho pohled je opravdu magnetizující.
00:13:02 -A co dělá za povolání? Je snad hypnotizér?
00:13:05 -Ne, on nepracuje. Prosím tě.
00:13:09 -Aha. Je tedy profesionální svůdce.
00:13:16 A jsme tady. Byla to opravdu uklidňující cesta.
00:13:20 Jsem rád, protože jsme vyřešili všechny naše problémy, že?
00:13:23 -Výborně! To jsem ráda, že vidím pány vrkat jako hrdličky.
00:13:28 -Výborně! Pravé slovo v pravý čas.
-Ano.
00:13:31 -Mám, pane, s autem zajet do garáže já?
00:13:34 -Ano, zajeď s ním ty! ŠTĚKOT Nescu, pojď sem, pojď!
00:13:38 -Ách... Běž, běž! Běž, běž!
00:13:40 Takže se chceš rozvést.
00:13:43 -No víš, teď mi to už připadá nevyhnutelné.
00:13:47 Vlastně, když máme konečně ten zákon, tak...
00:13:56 Měli bychom ho využít, ne? Nemyslíš?
00:13:59 -Výborně.
00:14:07 Takže odjezd se ruší.
00:14:10 -Cože? Odjezd?
-Ano.-Jaký odjezd?
00:14:13 -No, přece naše cesta, ne?
-Cesta?-Copak si nevzpomínáš?
00:14:16 -Aha, ano.
-Naše dovolená v zahraničí.
00:14:19 -Dovolená? Víš, já myslela, že teď už...
00:14:22 -Á, tak proto.
00:14:24 Protos šla do cestovní kanceláře, abys zrušila dovolenou.
00:14:28 -Já jsem tam nešla proto. Totiž šla jsem tam, protože
00:14:31 Jean-Claude potřeboval jízdenku. Odjíždí do Madridu.
00:14:35 -Aha. Jean-Claude odjíždí do Madridu.
00:14:38 -Ano, má tam kupovat koně.
-Koně.
00:14:41 A ty? Ty s ním nejedeš?
00:14:43 -Nejedu. Já samozřejmě zůstávám, jede sám.
00:14:48 -Aha. Tak proto si rezervoval kupé s dvěma lůžky.
00:14:52 Pro koho? To druhé bude pro koně?
00:14:56 -Tak dobře, když z toho chceš mít drama, prosím.
00:14:59 Odjíždíme v neděli ráno spolu. 2 lůžka.
00:15:02 On nahoře, já dole. Tak.
00:15:05 -Dnes je pátek.
00:15:07 Na cos čekala, než mi to řekneš?
00:15:09 -Na pondělí.
-To už budeš pryč. To promiň.
00:15:12 -Ale jaký je v tom rozdíl? Předtím, nebo potom?
00:15:15 Jean-Claude se má cestou zastavit v Miláně. Zavolala bych ti.
00:15:19 -Nerozumím. Co bys mi řekla, abys vysvětlila svou nepřítomnost?
00:15:22 -Nevím. Něco bych si vymyslela, ne?
00:15:25 -Jistě. Já jsem ten pitomec, který to spolkne, co?
00:15:28 -Řekla bych ti, že jedu na pár dní k matce.
00:15:31 -Á, teď tomu začínám rozumět. Deus ex machina.
00:15:34 Tajuplná bytost s kudrnatými vlasy a brýlemi,
00:15:38 která tahá za všechny nitky.
00:15:41 -Nepleť sem Kissingera, prosím tě.
-Tvoje matka.
00:15:44 -Poslyš, Livio, tenhle den mě úplně vyřídil.
00:15:47 Jestli ti to nevadí, promluvíme si o tom zítra, jo?
00:15:50 Hrozně mi třeští hlava, a už vůbec nemůžu.
00:15:53 -Samozřejmě, že mi to vadí. Byla to naše poslední hádka.
00:15:56 A my jsme se hádat uměli.
00:15:58 -Do neděle čas, ne?
-Popravdě řečeno, moc času nemáme.
00:16:01 Musíme to zestručnit.
00:16:04 -Měli jsme toho nechat. Byla to zbytečná scéna.
00:16:07 -Jedna scéna, prosím tě.
00:16:09 Po 10 letech manželství si snad můžu dopřát, ne?
00:16:12 -Jistě.-A málem jsem zapomněl, i když to není tak důležité.
00:16:16 Co naše děti?
-Co děti?
00:16:18 -Ano, ti dva usmrkanci, jak se jen jmenují?
00:16:21 Mám to na jazyku, ale nemůžu si vzpomenout.
00:16:24 -No ano.-Ano.-Moc vtipné.
-Ano, je to tak.
00:16:27 Dět přicházejí a odcházejí, nemyslíš?
00:16:31 -U mé matky jim nic nechybí. Nebo máš něco proti tomu?
00:16:35 -Ne. Chtěl jsem říct sprosté slovo, ale neřeknu.
00:16:38 -To bude lepší. O děti jsem se vždy starala já, a bude to tak i dál.
00:16:42 Budou žít se mnou a s Jean-Claudem. Matka svá mláďata nikdy neopouští.
00:16:47 -Můžu aspoň vědět, kde budou ti usmrkanci bydlet?
00:16:51 Bude tam aspoň nějaká louka, kde by si hráli?
00:16:54 -Tak abys věděl,
00:16:56 ti chudinkové budou mít pouze 100 hektarů luk a lesa,
00:16:59 50 pokojů s koupelnami a jezero.
00:17:02 -To má být sportovní středisko?
-Ne, rodinný zámek,
00:17:06 kde se Jean-Claude narodil. A kde žije jeho matka.
00:17:11 -A kromě lesa co má víc než já?
-Elán a svěžest mládí.
00:17:14 -Narážíš na mé fyzické chátrání?
00:17:17 -Tvé zdraví mi nedělá nejmenší vrásky.
00:17:19 Ani když se vrátíš vyždímaný jako kus hadru,
00:17:22 protože jsi celou noc hrál poker s přítelem Savériem,
00:17:25 který ale byl na Kanárských ostrovech.
00:17:27 -Á, stará historka s Kanárskými ostrovy.
00:17:29 -Nerozčiluj se. Slyšíš to naposled.
00:17:32 -Takže tvůj přítel je neuvěřitelně svěží. A co dál?
00:17:35 -Dál má ještě spoustu předností. Je něžný, citlivý.
00:17:39 Oddaný. A věrný.
00:17:42 -A ráno ti nosí noviny v hubě. A štěká na zloděje.
00:17:46 JAZZOVÁ HUDBA -Je to jinak. Já ho totiž dojímám.
00:17:53 -V jakém smyslu?
-Je dojatý.
00:17:57 Dojatý, když se mnou mluví, dojatý, když se na mě dívá.
00:18:01 Dojatý, když se mě dotýká. Představ si, že když jsme spolu...
00:18:04 -Rozumím. Nezacházej do pornografických podrobností.
00:18:07 -Nezajdu, nezajdu. Fakt je, že jsem taky dojatá.
00:18:12 Protože konečně prožívám rozkoš. Moje kůže reaguje.
00:18:16 Jako by mezi námi byl elektrický výboj, když mě...
00:18:20 -Opravdu taktní pustit k tomu ještě naši desku.
00:18:23 -To je naše deska?
-Jo. Jestli ti to nevadí.
00:18:26 -Aha. Pěkná.
00:18:29 Když jsem pochopila, že se Jean-Claudovi neubráním,
00:18:32 požádala jsem tě, aby ses o mě víc staral.
00:18:35 Abys mi pomohl. Abys mě odvezl pryč.
00:18:38 Já nevím, třeba na Seychely, na Havaj...
00:18:42 Prostě kamkoli. Ale ty nic.
00:18:46 Myslel sis, že je to rozmar. A odmítl jsi to.
00:18:51 -A k čemu by to bylo? Jean-Clauda bys viděla před sebou pořád.
00:18:55 To jeho bys obdivovala zezadu, na balkóně,
00:18:58 zahaleného do romantického županu.
00:19:00 Kdežto mě bys viděla jen ve spodkách.
00:19:03 Mě, jak se dloubu v nose. Mě, jak splachuju na záchodě.
00:19:07 -Ale na ten balkón jsi mohl jít ty a nedloubat se v nose.
00:19:10 Vlastně jsem si to přála.
00:19:13 Hm, musím uznat, Livio, že se chováš moc pěkně.
00:19:16 Čekala jsem žárlivou scénu. Možná by mě i potěšila.
00:19:21 Místo toho... Angličan.
00:19:27 -Já a žárlivý?
00:19:29 -Ty ne? Hm.
00:19:37 -Ách, ty Lízičko! A s Francouzem!
00:19:40 Přistihl jsem vás inflagranti.
00:19:43 -To se ti jenom zdá!
-Musíte oba zemřít! Oba!
00:19:46 -Prosím tě, jen nestřílej.
-Ty odporný ničemo!
00:19:50 A ty, děvko!
00:19:52 -Ách...! Vždyť to bylo jen... přátelství.
00:20:01 MUŽ:Přes 30 mrtvých a na stovku zraněných.
00:20:04 To je bilance z dnešního střetu stoupenců vlády se vzbouřenci.
00:20:08 Jak jsme zaznamenali...
00:20:11 -Takže odcházíš s ním, protože já nemám zelektrizovanou kůži.
00:20:14 -To není jediný důvod.
00:20:16 -Zopakuju ti otázku.
-Ano?
00:20:19 -Mezi mnou a tebou v posteli nikdy nebyl elektrický výboj?
00:20:22 -Jistěže byl.
00:20:24 -Dobře, když to říkáš tímhle tónem, tak asi nebyl.
00:20:28 -My dva jsme mívali nádherně zelektrizovanou kůži.
00:20:31 -Prosím tě, nemůžeš před služebnictvem.
00:20:34 -Přáli byste si, panstvo, k večeři noky?
00:20:36 -A proč noky?
-Já nemám hlad.
00:20:39 -Hm!
00:20:41 Že jsme se s tím vůbec vařili! Člověk se s tím chystá... Ach jo.
00:20:46 -Pamatuješ loni o prázdninách v Taormině?
00:20:49 Zůstali jsme 7 dní zavřeni v pokoji.
00:20:52 -Bodejť by ne. Pořád pršelo.
00:20:54 -A nebylo to romantické?
00:20:57 -To bylo. Naučil jsi mě hrát šachy.
00:21:00 -Jo. Uznávám, že jsem to projel na všech frontách.
00:21:04 -Ale ne, jdi. Najdeš si jinou. Vím.
00:21:07 Ta představa je ti teď proti mysli, ale najdeš ji. Neboj.
00:21:11 -No jo.
-Jsi velmi přitažlivý, víš?
00:21:14 -Byl jsem. Teď vypadám asi dost strašně.
00:21:17 -Neříkej nesmysly. Jen je ti o 10 let víc. O 12.
00:21:22 -V téhle chvíli o 100.
00:21:26 -Přece mládí a jak vypadáš, není v životě vše, ne?
00:21:30 -Počkej, je něco špatně na tom, jak vypadám?
00:21:33 -Proboha, ne!
00:21:35 Samozřejmě, kdybys míň pil a trochu víc cvičil.
00:21:39 Ale nelam si hlavu, fyzický vzhled zajímá jen povrchní ženy.
00:21:43 Na to je statistika.
-Vážně?
00:21:46 Zvláštní, protože já se líbím právě povrchním ženám.
00:21:49 -Vážně?
-To bys koukala.
00:21:52 -Víš, že se líbíš i Jean-Claudovi?
-Opravdu?
00:21:54 -Říkal, že jsi byl úžasně vtipný. Tehdy na velvyslanectví.-Opravdu?
00:21:58 -Ano. Říkal, že jsi pravý, ohromně italský typ.
00:22:02 On totiž dovede ocenit kvality. Není malicherný.
00:22:05 -Jean-Claude... Rád bych se s ním seznámil.
00:22:11 -Vážně? A proč ne?
-Třeba se z nás stanou přátelé.
00:22:14 -To je civilizované.
-Pozvi ho sem k nám.
00:22:19 -Nepřeháněj to.-Děláš, jako bych ti navrhoval orgie.
00:22:22 Pozveš ho, strávíte tu víkend.
00:22:25 A potom odpočinutí a osvěžení odjedete v pondělí,
00:22:28 odjedete vlakem do Madridu.
00:22:31 Podívej, já myslím, že je to jediný způsob,
00:22:34 jak skončit náš vztah v jistém stylu.
00:22:36 Jak se sluší na moderní lidi, jako jsme my.
00:22:39 -Já nevím, nevím. Je to nějak unáhlené.
00:22:43 Snad až později, ne? Dej mi trochu času.
00:22:47 A jak si to představuješ? Jako trojúhelník?
00:22:50 -Jako čtyřúhelník.
-Jak to?
00:22:52 -Přijede Patty.-Jaká Patty?
-Moje sekretářka, ne?
00:22:56 -Aha, už vím. Ta vyschlá šiška.
00:22:58 -V poslední době se trochu zaoblila a ztloustla. -Děláš,
00:23:03 -Trochu mi pomůže. Bude mi psát na stroji,
00:23:05 protože musím v sobotu dokončit jednu zprávu.
00:23:08 -Aha.-No tak co? Zavoláš mu? Tak šup!
00:23:12 -To ne. Já se bojím, že se nebudeme cítit dobře.
00:23:16 -Proč bychom se necítili dobře? Snad jsme 4 dospělí lidé.
00:23:19 Civilizovaní.
00:23:21 -Ale on je stydlivý. A...
-Jean-Claude? Prosím tě.
00:23:24 -A bude zaskočený.
-Proč by měl být zaskočený?
00:23:27 No tak. Tak mu zavolej, no.
00:23:30 No, když nechceš, prosím, já zavěsím.
00:23:33 -Myslíš, že mám strach?
00:23:40 Haló? Ahoj.
00:23:42 Poslyš, jsem tu, jsem tu s manželem, a...
00:23:46 Drahoušku? To jsem já, Líza, no.
00:23:50 Jaký hlas? Ne. To bude asi tím, že jsem nervózní.
00:23:54 A třese se mi hlas.
00:23:56 Poslyš, chtěla jsem ti říct... Řekla jsem mu to.
00:24:01 Vím, že to nebylo moc diplomatické, ale on už to věděl.
00:24:06 Ó, nenene. Zachoval se skvěle. Ano.
00:24:11 Je klidný, ano. Jako Angličan.
00:24:14 Můžem odletět. Můžem odletět za štěstím.
00:24:18 Já vím, že jedem vlakem.
00:24:20 Myslela jsem odletět ve smyslu poetickém. Rozumíš?
00:24:24 Jo? Haló?
00:24:26 Není nic slyšet. Haló?
00:24:28 -Dej mi to.
-Ten telefon pořád zlobí.
00:24:43 -Slyšíte? Slyšíte dobře? Hahaha! Předám vám Lízu.
00:24:48 -Dík. Haló?
00:24:51 Ano. Nevím, co s tím udělal. Nějak to prostě opravil.
00:24:55 Je na tyhle opravy v domácnosti moc šikovný.
00:24:58 Představ si. Včera se nám rozbilo splachovadlo..
00:25:02 -Splachovadlo nech na zítra, teď vyřiď pozvání.-Ano.
00:25:06 Můj muž by tě chtěl poznat.
00:25:08 Já vím, že se znáte, ale chce tě poznat líp.
00:25:11 Chce si s tebou promluvit o podrobnostech našeho rozchodu.
00:25:16 Taky si myslím. Máme k němu přijít zítra dopoledne.
00:25:20 -Promiň, prosím tě.-Počkej!
-Haló, Ardene.
00:25:23 Ano, to jsem já. Ano, manžel.
00:25:26 Přijeďte k nám zítra, strávíme společně fajn den.
00:25:29 A můžeme si trochu pohovořit. No, jistě.
00:25:33 A mohli byste rovnou odjet od nás v neděli.
00:25:36 Vy a Líza. Ano.
00:25:38 Do Madridu. Cože?
00:25:42 Nebuďte přece směšný, vždyť se píše rok 2000.
00:25:46 Ale jistě. Jakpak by ne? Líza souhlasí. Řekni mu to.
00:25:52 -Já souhlasím, ale...
-Slyšel jste? Souhlasí.
00:25:55 Fajn, to jsem moc rád. Výborně.
00:25:58 Jistě, tak zítra. Á, počkejte!
00:26:01 Umíte hrát tenis? Tak si nezapomeňte vzít raketu.
00:26:04 Dáme si takový malý zápas. Dobře.
00:26:07 -Chci mu říct...
00:26:11 Proč jsi chtěl, aby si vzal raketu?
00:26:14 -Protože bez rakety se hraje tenis těžko.
00:26:17 -Jistě, kalkuluješ. Myslíš, že ho zesměsníš na tenisovém kurtu,
00:26:21 a situace se změní?
00:26:23 -Přece nejsem dítě a moc dobře vím,
00:26:26 že vztekat se můžu jen sám na sebe.
00:26:29 -Ne. Je to má vina.
-Kdepak, má. Já to vím.
00:26:32 -A proč mi upíráš i tohle?
00:26:34 Já jsem byla nevěrná. Takže je to na mě.
00:26:37 -Jenže příčinou jsem já. Tak bych měl vzít za ten případ odpovědnost.
00:26:41 -Jak to myslíš?
00:26:44 -Protože by bylo mnohem lepší, kdybych tu nevěru spáchal já.
00:26:47 Kdyby to bylo na mně. Ano.
00:26:49 -Jakou nevěru? Nestačí ti to?
00:26:52 -Nevím. Kdyby se to připravilo. Chytli by mě inflagranti.
00:26:56 Mohla by to být Cecilia.
00:26:58 -Ty chceš být přistižen s Cecilií?
-Kdepak. Cecilia by byla svědek.
00:27:02 Ano.
00:27:04 -V tomhle já nejedu.
00:27:06 -Ne? Jako obvykle nemyslíš na své děti.
00:27:09 -Já na ně přece myslím.
-Když půjde o nevěru z tvé viny,
00:27:12 dostane to nějaký přísný soudce, ne příliš demokratický,
00:27:16 přiřkne děti mně. Ale správně by děti měly zůstat s matkou.
00:27:20 -No jistě. Musí zůstat se mnou. Jsi na mě moc hodný.
00:27:25 -Jistě.
00:27:27 -Vážně. Moc, moc, moc, moc hodný.
00:27:32 Tak. Dobrou noc.
00:27:35 Je to moc smutné, že naše láska skončila.
00:27:39 Ale víš, dva najednou nedokážu.
00:27:42 -Uvidíme se nahoře.
00:27:44 -Kde?-Jak kde? V ložnici.
-Ne, Livio. To nemůžu.
00:27:48 -To mám spát tady?
-Ale já s tebou nemůžu do postele.
00:27:51 -Prosím tě, když jsme mohli včera, tak proč ne dnes?
00:27:54 -Ale včera večer jsi nic nevěděl. Tedy nevěděla jsem, že to víš.
00:27:58 -A co se tím mění?
-Hodně.
00:28:00 Včera jsem ještě byla věrná. A dnes jsem cizoložná.
00:28:10 -Jo! V tom ústavu krásy...
00:28:13 -No?
-Žádný požár nebyl.
00:28:17 -Já to vím.
00:28:29 -Haló, Patty?
00:28:32 -Play?-Ano!
-Připraven?
00:28:49 Ó, pardon, to byla náhoda.
00:28:51 -Bravo, moc dobře!
00:29:04 Pěkné!
-Promiňte.
00:29:07 -Paní, popícháte se. Nechte to dělat mě.
00:29:10 Mám na rukou tvrdou kůži jako na nohou.
00:29:12 -Právě až moc tvrdou. Všechny růže mi rozmačkáš. Připravila jsi víno?
00:29:17 -Chcete to dobré nebo to americké?
-To dobré. Nebudeme pít břečku.
00:29:30 -Dobrý den.
-Co je tohle za nestydu?
00:29:35 -Vemte mi, prosím vás, tu tašku.
-Ano, jistě.
00:29:45 -Uú!
-Tak co? Dobře sis ji prohlídl?
00:29:48 -Co blázníš, prosím tě?
-Jo? Já ti ukážu!
00:29:50 Já ti ukážu! Mazej! Mazej!
00:29:52 -Jsem Patty. Sekretářka vašeho muže.
00:29:55 -Ach, ano. Ta vyschlá šiška.
00:29:58 -Prosím?
-To nic, to nic.
00:30:00 -Pan Stefani přece řekl, že mám přijet, ne?
00:30:02 -Jistě, ale...
-Cože? On vám nic neřekl?
00:30:05 -Á, ano, ano...
00:30:08 -Podívejte, jestli se vám nelíbí, že jsem přijela, můžu hned odjet.
00:30:12 -Ano.
00:30:16 ÚDERY, HEKÁNÍ
00:30:28 -Výborně, výborně!
00:30:31 Gratuluju.
-Merci.
00:30:33 -Já vždycky říkám, že tenis by byl náramný sport,
00:30:36 kdyby tu nebyly ty mizerné lajny.
00:30:39 -Víte, měl byste si vylepšit postoj při servisu.
00:30:42 Raketa by měla být v jedné linii s vaší napjatou paží. Takhle.
00:30:46 -Ano.-Livio?
-Už běžím, drahoušku!
00:30:50 Ó, promiňte mi toho drahouška, síla zvyku.-To je jasné.
00:30:54 -Je mi velmi líto, že se rozvádíte.
00:30:56 -Vážně? Livio, na okamžik! Pojď sem.
00:30:59 -To je ten váš?-Ano. To je on?Jistě.
00:31:01 -Krásný! Takový distingovaný. Musí být velmi...
00:31:04 -To se spolehněte.
-Je krásné milovat se a rozumět si.
00:31:07 Podle mě by se všichni měli rozvádět takhle.
00:31:10 -Jistě. Livio, musím ti něco říct.
-Dobrý den!-Nazdar, našlas to tu?
00:31:15 -Ano, bylo to úplně jednoduché. A jen 20 000 lir za taxík.
00:31:18 -No, dobře. Jen klid. Kalifornské víno to zaplatí.
00:31:21 Znáš mou... Jak to říct?
-Moc krásná.-Budoucí exmanželku?
00:31:26 A to je Jean. Jak bych to řekl...-Těší mě!
00:31:29 -Je to ženich.-Áha!
-Nebo snad švagr.
00:31:32 -To je bizarní. Ženich-švagr.
00:31:34 -Promiň, prosím. Na moment.
-Nemůžu. Doprovázím ji. Do pokoje.
00:31:38 -Ale to je jen na minutu.
-Ta nám stačí.-Čao!
00:31:42 -Musím říct, že tvůj muž se mi jeví jako nesmírně milý.
00:31:46 -Je to had.-Had? Já ho neznám tak dobře jako ty, ale...
00:31:50 -Viděls, co sem pozval?
00:31:52 -Hm, trochu ordinérní, ale jinak pěkná.
00:31:55 -Nevšimla jsem si.
00:31:57 -Zkrátka a dobře je to typ, o jakém my říkáme "charmant".
00:32:01 -Charmant?-Ano.
-Tak tahle je "charmant"?-Ano.
00:32:04 -Tak oči má jak sůva, nos jak trumpetu,
00:32:07 zadek jako mandolínu, připomíná mi Quartetto Cetra.
00:32:11 -Ach, prosím tě, záleží ti na tom, jak vypadá?
00:32:14 -Mně? Vůbec mi na ní nezáleží. Ale přitáhnul mi ji sem.
00:32:18 V tak delikátní chvíli nemá trochu úcty.
00:32:21 -Ale vědělas, že přijede. Copak jste se s manželem nedohodli?
00:32:24 -Ano, jistě. Ale nevěděla jsem, že přijede dnes.
00:32:27 -Ale jaký je v tom rozdíl?
-To je snad obrovský rozdíl!
00:32:30 Mohl například počkat, až odjedeme. Třeba.
00:32:33 -Já mám dojem, že žárlíš.
-Já a žárlit? Nebuď k smíchu.
00:32:39 -Tak proč si to tolik bereš? Copak ti na něm ještě pořád záleží?
00:32:44 -Nezáleží. Ani trochu. Jenom...
-Nebudeme o tom mluvit, ano?
00:32:48 -Ano.
00:32:51 -Víš, že jsem tenis nehrál přes měsíc?
00:32:54 -Nemysli na to. To Livio hraje každý den.
00:32:57 -Opravdu?
-Mhm.
00:32:59 -Ale to by měl být o moc lepší.
-Jak to?
00:33:02 -Třeba jsem měl jen štěstí.
00:33:05 -Co tím chceš říct? Porazil jsi ho? Ty jeho?
00:33:09 -Hele, pročpak se tolik divíš? Nakonec já se taky umím strefit.
00:33:15 -Jistě, ale Livio...
-Óó!
00:33:17 Ó...! To je nádherný dům!
00:33:21 A tolik krásných věcí.
00:33:24 Mm...! Nádhera.
00:33:27 Ach, tohle budou určitě ta slavná vejce z anýzu, ne?
00:33:31 -Ne. Z onyxu. Ty kozo.
00:33:34 -Aha... Tohle je moc pěkné. Co to je?
00:33:38 -To je pravá perleť.
00:33:41 Nikoli umělá hmota, jak by se mohlo zdát.
00:33:46 -Ó, ta je krásná...
00:33:50 To jste vy, že?
00:33:52 -Ano. Ve vší skromnosti stála jsem modelem.
00:33:54 -Nádherná! Škoda, že nemá hlavu.
-Hm, to se stává.
00:33:58 -Hahahá! Tady je ta hlava.
-Ano.
00:34:01 -Proč ji nepřilepíte?
-Ono totiž...
00:34:04 -Nezlobte se, ale musím vám říct, že máte dům, naprostá fantazie.
00:34:08 -Zařizovali jsme si ho s velkou trpělivostí,
00:34:11 velkou péčí, a velkou láskou.
00:34:14 -Lízo! Vidělas, co nám přivezl Jean-Claude?
00:34:18 Nemusel jste se tak obtěžovat. Takový velký dar.
00:34:22 -To je úžasné! Co je to?
-Kaviár.-Ó!
00:34:25 -Samý kaviár! Aspoň 10 kilo.
00:34:28 -Ale ne, nepřehánějme. Je to sotva kilo kaviáru.
00:34:31 -A 9 kilo ledu. To je prostě zázrak.
00:34:34 To bude lahůdka v tomhle hrozném vedru.
00:34:37 Promiň, Lízo, odneseš to do kuchyně?-Promiň.
00:34:41 -Upozorni tu nánu nevzdělanou, že to nejsou broky, ale kaviár.
00:34:44 Pozor, je to těžké.
-Ano. Děkuju.
00:34:51 -Viděl jste, jak je to úžasná žena. Úžasná, poslušná.
00:34:56 Prosím vás, nezkažte mi ji.
00:34:59 -Odpusťte, paní, ale jste blázen, když si vemete do domu tu ženskou.
00:35:03 -Slečna Patty je sekretářka mého muže a on ji potřebuje mít po ruce.
00:35:08 -Ach, vidíte, já vám to říkala.
00:35:11 -Co si myslíš? Po ruce, kdyby ho náhodou něco napadlo.
00:35:14 -Ach, s takovou něco napadne každého, to se nebojte.
00:35:17 -To bych řekl.
00:35:19 -Ty si myslíš, že ženská s mužským nemůžou být spolu,
00:35:22 aniž by mysleli na tamto?
00:35:24 -Ne. -Ach moje ubohá paní, jste krásná, hodná a dost hloupá!
00:35:28 Nechcete poradit? Vzbuďte v něm žárlivost.
00:35:31 Začněte si na oko s tím pěkným mladíkem.
00:35:33 A to ho naučí nasazovat vám parohy!
00:35:36 -Co když mi je stejně nasadí?
-To chce motyku.
00:35:39 -Nešťouchej mě, budu mít modřiny. Motyku. Jakou motyku?
00:35:43 -Můj muž to jednou zkusil. Tak jsem ho sekla motykou.
00:35:46 Do dneška má jizvu. A když je úplněk, vyje. Carmine?
00:35:50 -Ano?
-Ukaž paní tu jizvu na hlavě.
00:35:53 -Ano.
-Ale ne. Blahoslavení...!
00:35:59 -Přidáme trochu tabasca, zamícháme, je to, je to můj recept.
00:36:05 Soutěž o Zlatý shaker jsem s ním sice nevyhrál...
00:36:08 -A jak se to jmenuje?
-Já tomu říkám Attila.
00:36:11 -Attila?
-Ano.
00:36:14 Tak do toho! Kudy teče, tam tráva neroste.
00:36:20 Ach... Jaké to je?
00:36:23 -Je to dobré.
00:36:26 -Víte, čím dál víc se přesvědčuju, že mám ženu s dobrým vkusem.
00:36:30 -Opravdu?-Vy jste krasavec.
-Opravdu? Děkuji.
00:36:34 -Ne, nechci lichotit, ale máte opravdu mimořádné fyzické kouzlo.
00:36:39 Jste tak vysoký, až je mi to nepříjemné. Není to tak, Patty?
00:36:43 Nejenom, že je to krásný muž, je i sympatický.
00:36:46 -Mně připomíná ty velké hrdiny z antiky.-Jo.
00:36:49 -Tak si představuju řeckou sochu.
00:36:52 -No, vidíte, za chvíli budete mít další oběť.
00:36:55 -Víte, mně je hrozné horko. Nemohla bych se jít vykoupat?
00:36:58 -Jdi, jdi, jdi!-Jo?
-Běž si smočit prdelku.
00:37:03 Pozor, počítám pozpátku. Five, four, three, two, one!
00:37:07 To je zadek, co?
00:37:10 Takové jsem viděl v životě maximálně tři.
00:37:12 Píše úžasně na stroji. Proto ji zaměstnávám.
00:37:16 Aha, prosím. Máte chutě.
00:37:19 -Opravdu krásná dívka...
-Já myslel ten můj koktejl.
00:37:23 -Ach, Attila. Je to moc dobré! Co tam dáváte kromě dynamitu?
00:37:28 -Všechno možné. Jen pijte.
00:37:34 Dobré, že?
00:37:37 Mimochodem, dám vám do kapsy tohle.
00:37:40 Nezapomeňte na to, až budete na cestě. Pro Lízu.
00:37:43 -Co je to?
-Metanodin.
00:37:46 Trochu to posiluje nervovou soustavu.
00:37:49 Ale nebojte se, Líza je na tom výborně. Teď.
00:37:52 Jen je citlivá, když něco neklape. Na určitá zklamání.
00:37:57 Ale stačí jí dát 2-3 tabletky a okamžitě přestane plakat.
00:38:02 Ještě kapku? Tak.
00:38:09 -Co jste myslel tím zklamáním?
00:38:12 -Zklamání všeho druhu. Cokoli.
00:38:15 -Kdo je tu zklamaný?
-Já! To je přece jasné.
00:38:19 Po tom, jak mi to Jean-Claude napráskal v tenise.
00:38:23 -Ano, já vím, porazil tě. Ano.
00:38:25 -Porazil? 6:1, 6:0, 6:1 a je to jasné.
00:38:29 Já se jdu vykoupat. Jde někdo se mnou?
00:38:32 Tak já jdu sám. posluž si. Já tu nemusím být.
00:38:35 Four, three, two, one! Ach, promiň, Jean-Cloude.
00:38:39 Kdybyste mě slyšeli volat o pomoc, zachraňovat mě nechoďte.
00:38:43 -Vidím, že jste se skamarádili. To ti namíchal on?
00:38:47 -Ano.-Co je to?
-Je to moc fajn pití. Attila.
00:38:52 -Už to nepij! Ach, lásko moje. Drahoušku.
00:38:56 -Ne! Cos to udělala?
00:38:58 -Je to jed! Nechápeš, že tě chce opít?
00:39:01 -Ale stejně. Tvůj manžel mi připadá velice sympatický.
00:39:07 Možná, že je trochu neotesaný.
00:39:10 -Neotesaný? Něco ti udělal?
-Ne.
00:39:14 To jen jak se vyjadřoval o atraktivních půvabech té Patty,
00:39:17 která má mimochodem moc pěkná ňadra.
00:39:20 -Cože? Vždy jsi mi říkal, že ta má jsou jako číše šampaňského,
00:39:25 že se tyčí vzhůru jako květy kaštanů.
00:39:28 To už jsi zapomněl?
00:39:31 -To si vzpomínám.
00:39:33 -Jestli chceš vzít do Španělska ji, posluž si. Já tu nemusím být.
00:39:37 -Ale miláčku, co to říkáš? Já chci jen tebe.
00:39:40 Hned ten první večer na vyslanectví jsem po tobě zatoužil, víš?
00:39:43 A teď tě chci taky.
00:39:46 -Ano? Ano!
00:39:49 -To je mi láska.
00:39:53 -Tancuj!
00:39:57 Cecilie, co tu děláš? Potřebuješ něco?
00:39:59 -Hledám našeho pána.
00:40:01 -Učím pana doktora Ardéna některé figury tanga.
00:40:04 -Můžete na chvíli, paní?
-Co se stalo? Promiň, lásko.
00:40:08 -Řekl, že chce dnes večer vařit sám. Že to bude překvapení.
00:40:11 -Ajéje. Asi je na pláži. Běž za ním.
00:40:14 -Paní, já vám sice říkala, abyste si s tím mládencem začala,
00:40:18 ale před manželem, až tu bude. A ne, když tu není.
00:40:21 K čemu by to jinak bylo?
00:40:24 -Ajajajaj...
00:40:26 Chystá nám k obědu nějaké překvapení.
00:40:30 Určitě má něco za lubem.
00:40:32 -Podle mě to přeháníš. Jsi trochu nervózní, lásko.
00:40:36 -Začal tím tenisovým utkáním, o kterém si myslíš, že jsi vyhrál.
00:40:40 -Samozřejmě, že jsem vyhrál. A celkem bez námahy. 6:1, 6:0, 6:1.
00:40:45 -Ale jeho nemůžeš porazit. Pochop, že si z tebe vystřelil.
00:40:48 Udělal z tebe pitomce. Musím přiznat, že se mu to poda...
00:40:52 -Chm!
00:40:55 -Vidíš, jak je lstivý?
00:40:58 Podařilo se mu, že jsme se prvně pohádali.
00:41:00 Promiň, miláčku. Já tě miluju.
00:41:03 Přitiskni mě k sobě, obejmi mě! Promiň mi to. Odpusť!
00:41:06 Lehneme si spolu na gauč. Miluju tě.
00:41:09 Miluju tě, strašně.
00:41:12 -On to udělal schválně?
-Mhm. Ale nemysli na to.
00:41:15 Nemysli na to. Nemysli na to.
00:41:18 -Jseš si tím jistá?
-Mhm.
00:41:21 -Tak to ne! Já vám, paní, říkala, abyste to dělala,
00:41:25 když tu váš manžel je, a ne, když tu není! Jo?
00:41:29 -To byla jen zkouška. Cvičíme se. Jde to.
00:41:50 -Hm!
00:41:53 -Ách...! To koupání je bizarní.
00:41:57 Víte, co tím chci říct?
-Řekla jsi "bizarní"?-Ano.
00:42:01 -Když to říkáš, tak je to pravda.
00:42:03 -Pane, vy nepůjdete do kuchyně? A budete tu jen okounět?
00:42:07 A tahle se tu bude vykrucovat nahá a vystrkovat na vás zadek?
00:42:11 -Ta husička je legrační. Ona je z lidí dobrých mravů, ne?
00:42:15 -Prosil bych bez komentáře. Bez kritiky. A padej do kuchyně.
00:42:19 -Tam se vše připaluje!
-Au!-Co je?
00:42:22 -Žihadlo! To byla vosa!
-Kvůli tomu snad nemusíš vyvádět.
00:42:26 Málem jsem dostal infarkt. Vosa. No, bože!
00:42:29 -To bolí!
-No, dobře, tak běž za Lízou.
00:42:32 Líza je diplomovaná sestra, ošetří tě.
00:42:34 -Ó, to strašně bolí.-No, bodejť. Vosí žihadlo vždycky bolí.
00:42:38 -Au!
00:42:40 -Vosa si vždycky píchne jenom do pěkného zadku.
00:42:45 Ááu!
00:42:51 -Tady ho máme.-Au!
-Tady je to žihadlo!
00:42:54 Ne! To není žihadlo. Ale vypadalo to tak.
00:42:57 Bolelo to?
-Bolelo to moc!
00:43:00 -Fajn, fajn. Teď už ho vytáhneme.
00:43:02 Uvidíte! Hezky držte, jo?
00:43:07 Tak, a teď ho máme.
00:43:09 -Aúú!
-Ne.
00:43:11 Asi se zase přemístilo. Bolelo to?
00:43:14 -Ano. A píchlo mě do druhé půlky.
00:43:17 -Vážně? Žihadlo se může přemisťovat.
00:43:19 No a s holým zadkem se taky pořád nedá chodit.
00:43:22 Může se leccos stát. No, prosím.
00:43:25 A teď jsem ztratila to znamínko, kde je.
00:43:27 Kde je? Ach, tady je. Máme ho, tady!
00:43:30 Máme ho. Máme ho!
00:43:33 Tak, a máme to žihadlo. Možná.
00:43:37 -Ale já mám teď zadek k nepoznání. Celý rozpíchaný.
00:43:42 -Pro jednou tě snad poznají podle obličeje, ne? Jen klid.
00:43:46 -Co mi budete dělat teď?
-Jen malou masáž.
00:43:49 Tak tedy. Jde o plán, který jsme si vymysleli s Liviem.
00:43:53 Vlastně je to můj plán. Celý ten žertík jsem připravila já.
00:43:58 -Tak tedy.
00:44:00 Zítra ráno v 8 hodin vejde Cecilia do mého pokoje s bílou kávou.
00:44:03 A najde doktora u mě v posteli.
00:44:06 -Kam on ovšem vstoupí za 5 minut 8. Dál?
00:44:09 -Najde nás v posteli v poloze, která nepřipouští pochybnosti.
00:44:13 -To znamená: budete ležet blízko u sebe.
00:44:17 Jeden vedle druhého. Takhle.
00:44:20 Tak. Ale ne takhle.
00:44:22 -Ale mohli bychom se objímat.
-A proč objímat?
00:44:25 -Přece kvůli tomu, aby to vypadalo věrohodně.
00:44:28 -To nebude vůbec nutné. A taky nemůžem tolik pohoršit Cecilii, že?
00:44:32 -Aha.-Stačí, když vás najde v jedné posteli. Vedle sebe.
00:44:37 -Dobře, rozumím.
-Fajn, tak.
00:44:39 Masáž je ukončená. Hoplá!-Au!
00:44:42 -Co je? To je na celkové rozproudění krve. Perfektní, ne?
00:44:46 -Co to je? Další Attila?
00:44:48 -Nene, tohle je Mar Amado.
00:44:51 Kapku zrádnější, obzvlášť pro někoho,
00:44:54 kdo není na alkohol zvyklý.
00:44:56 -O mě si starost nedělejte.
00:44:58 -Nechci, aby mě Líza obvinila, že jsem vás opil.
00:45:03 -Takové nebezpečí mi nehrozí. Přece si nemyslíte, že piju poprvé.
00:45:07 -Tím líp. A snad abyste se otřel.
00:45:11 -Jak? Jak to myslíte otřel?
00:45:13 -Otřel, protože jste od rtěnky. Olízněte si to.
00:45:17 Já vám to otřu sám. Tady by měl být kapesníček.
00:45:21 Ukažte... Tak. Ukažte.
00:45:26 Promiňte, ale vy jste vážně samá rtěnka.
00:45:30 Co jste to jenom dělali, s Lízou?
00:45:33 Vy už jste byl ženatý?
00:45:36 -Ano, 2x nebo 3x. Přesněji řečeno 3x.
00:45:39 -Aha. A máte děti?
-Ne.
00:45:42 -Á, tak to máte vážně štěstí,
00:45:44 protože Líza si přinese věnem dvě krásné děti.
00:45:49 -Merde!
-Tentokrát jste štěstí neměl.
00:45:53 Jste rád, že budete mít doma Bonnie and Clyde?
00:45:57 -Koho?
-Bonnie and Clyde.
00:46:00 Moje děti. Totiž naše, vlastně vaše děti.
00:46:03 My jim tak říkáme kvůli jejich zájmům.
00:46:06 -Ano, děti musí zůstat s matkou.
00:46:08 -Zvlášť s takovou skvělou matkou jako je Líza.
00:46:13 Vy jste naše 2 děti ještě neviděl?
00:46:16 -Ne.-Jsou strašně milé. Zejména Clyde, můj miláček.
00:46:19 Samozřejmě, že si na ně člověk musí zvyknout.
00:46:22 Ale má úžasný muzikální talent.
00:46:25 Je mu teprve 8 a už hraje na buben a na trumpetu.
00:46:29 My to podporuje, aspoň nemyslí na oheň.
00:46:33 -Na oheň?
00:46:35 -Né, že by byl přímo pyroman, ale zkrátka má rád oheň.
00:46:38 I když ho to časem asi přejde. Kdežto Bonnie je hotový andílek.
00:46:42 Usměvavá, pořád s houfem dětí, které křičí.
00:46:45 Občas něco rozbijou, ale to víte, co můžete dělat.
00:46:48 Jsou to, jsou to děti.
00:46:50 -Jste na řadě.
-Já to vím. Zapomněls?
00:46:55 Přece jsme si řekli, že si budeme tykat.
00:47:00 -Och, merde!
00:47:02 -To nebude tvoje chyba. To bude asi tím tágem.
00:47:05 Jasně, není na něm křída. Vem si ji.
00:47:10 -Ale tady není.
-Tak je v té skříňce dole.
00:47:14 -Tady?-Ano. Ale né! Tam ne. Ne.
00:47:17 Promiň mi to.
00:47:20 Odpusť, to je má osobní videotéka. Kazety s pornografií.
00:47:25 -Hehe... Jsou hodně porno?
00:47:27 -Spíš by se dalo říct "intimní". Carmen na koni.
00:47:31 Lola s bičem, Lulu nahoře i dole, Sixty-nine, Black and white.
00:47:36 Deep ass. Zadnice v ohni.
00:47:40 Já to režíroval, víš?
-Režíroval?
00:47:43 -Promiň, ale ty ti opravdu dát nemůžu.
00:47:46 -A proč bys mi je měl dávat?
00:47:48 -Proč? To je pravda. Teď máš ale hlavní hrdinku ty.
00:47:51 Když budeš chtít, natočíš si to.
-Hrdinku?
00:47:55 -Lízu! Tys to nevěděl?
00:47:57 Ona přece v těch filmech hraje. Ale je výborná, temperamentní.
00:48:01 Měl bys ji vidět s bičem v ruce. Prásk!
00:48:04 Jak to s ním umí! To tedy nemáš vážně, chlapče, představu.
00:48:09 -Takže Líza...-Anó. Ale ty filmy nejsou v oběhu.
00:48:12 Viděl jsem je jen já a ona, a pak několik důvěrných přátel.
00:48:15 Poslyš, jestli ti ještě nepředvedla to číslo
00:48:18 se zdivočelou kočkou, nech si to ukázat.
00:48:21 -Ách! Se zdivočelou kočkou?
-Ano, dělá to výborně.
00:48:24 Ale nemůže moc často, protože si napřed musí vyhojit škrábance.
00:48:28 Ovšem z mého pohledu a po mém soudu je nejkrásnější číslo
00:48:32 Sněhurka a všech 7 trpaslíků. Ona hraje Sněhurku, pochopitelně.
00:48:37 A těch 7... Nó, zkrátka nejsou úplně jako od Walta Disneyho.
00:48:42 -Nene, dost už!
-Ó, jistě, necháme toho.
00:48:45 Já jdu připravit jídlo.
00:48:49 -Neviděl jsi náhodou...?
-Á, hlavní hrdinka!
00:48:56 -Né! Ty jsi ho opil, že?
00:48:58 -Můžeš mi říct, co není má vina?
-Já vůbec nejsem opilý!
00:49:02 -Aha, tak promiň. Neviděl jsi náhodou můj bičík?
00:49:07 -Né, to ne! To ne, ne, ne!
00:49:10 -Ó...! Hm...
00:49:23 -Et voilá! Promiňte mi mou mizernou francouzštinu,
00:49:27 ale Canard a l'orange!
00:49:29 -Úžasné!
-Jak říkáme my Italové lidově:
00:49:32 -Fantastické!
-Kachna na pomerančích.
00:49:35 -Ano,kachna na pomerančích se stala součástí našeho milostného příběhu.
00:49:39 Tedy mého a Lízina. Na naší svatební cestě,
00:49:42 my ji totiž hezky prožili v Paříži,
00:49:44 jsme s Lízou jedli právě takovou kachnu na pomerančích.
00:49:47 -Úžasné.-A tak každý rok, když si opakujeme svatební cestu,
00:49:50 a my si ji opakujeme,
00:49:52 dáváme si kachnu na pomerančích. Že ano, drahá?
00:49:55 -Ano, drahý.
-To je romantické!
00:49:58 Letos bohužel žádná svatební cesta nebude.
00:50:01 -Ne, drahý. Ale trochu to zkrať, nebo nám kachna vystydne.-Jistě.
00:50:04 Nebo aspoň ne se mnou, že? Mám pravdu?
00:50:07 Protože ty pojedeš na svatební cestu s Jean-Claudem.
00:50:13 -Ale oni ji odnášejí!
-Jen nám ji rozporcují.
00:50:16 Ano, rád si představuji život v cyklech.
00:50:18 -Jeden začíná, druhý končí.
00:50:21 -A každý cyklus nese věčné znamení života.
00:50:23 Kachna! Pusťme se do ní.
00:50:26 -Je to básník.-Děkuju. A pozor, přidal jsem do ní trochu pitikarmy.
00:50:30 -Co je to?-Takové koření. Trochu afrodiziakum.
00:50:35 -Ách, říkáte afrodiziakum?
00:50:37 -Pochází z Polynésie. Ty o tom něco víš, kočičko.
00:50:40 -Kočička o tom samozřejmě ví. Hm!
00:50:43 -Tak řekněte, jak umím dělat kachnu na pomerančích, s tou pitikarmou?
00:50:47 Řekněte, Jean-Claude.
-Jako u Maxima!
00:50:49 -To je dobrota!
00:51:07 -Mm, pikantní!
00:51:14 -Mm!
00:51:16 -Mm...! Chm!
00:51:29 -Drahoušku?-Mm?
-Copak je ti?
00:51:32 -To ta kachna. A pitikarma.
00:51:36 Cítím to! Bože, jak já to cítím.
00:51:39 -Já taky. Mám takový zvláštní, takový zvláštní pocit.
00:51:43 -Ne, ty jsi opilý, to je něco jiného.
00:51:46 Já to cítím, strašně to cítím... Dej mi svá ústa, dej mi své ruce.
00:51:50 Ano! Ještě... Ano, ještě!
00:51:55 -Upozorňuju, že té pitikarmy je tam jen špetka.
00:51:58 -Co?
00:52:01 -To je krása, pane doktore, že?
00:52:04 Vidět 2 lidi stržené svými okouzlenými smysly.
00:52:10 -Lízo, já jsem tam vůbec žádnou pitikarmu nedal.
00:52:14 -Nedal? Co s člověkem někdy udělá sugesce.
00:52:18 -Viď? Vem si zákusek, je s medem.
00:52:24 -Chce někdo ovocný salát?
00:52:29 -Patty, pojď se mnou.
-Ano, půjdeme spolu.
00:52:32 -Necháme ty hrdličky samotné.
00:52:34 -Ale že se dnes večer ochladilo.
00:52:37 -Co je? Něco ti přeletělo?
-Nic.
00:52:40 -Nechce se ti tam?
-A pak jdeme k Pirátovi.
00:52:42 -To je noční podnik?
00:52:44 -Jinak by šel do kina, ale v nočním podniku se aspoň pobavíme.
00:52:48 -No, jistě. Tebe kino otravuje.
00:52:51 FUNKY HUDBA
00:53:16 -Tak co se vlastně stalo?
-Ale nic.
00:53:19 -Jak to, že nic? Řekl ti něco, co si od rána přemíláš.
00:53:24 Určitě si zas něco vymyslel.
00:53:26 -Tentokrát ne. Viděl jsem důkazy.
00:53:29 -Prosím tě, důkazy čeho?
00:53:31 -Lulu nahoře i dole. To ti nic neříká?
00:53:35 Zdivočelá kočka a Sněhurka? Pořád nic? Prý s tím vyhrál Oskara!
00:53:39 -Jen klid, klid. Mluv klidně. A soustřeď se na italštinu.
00:53:44 -Já mluvím o tvých překrásných filmech. Pornofilmech.
00:53:48 V režii Livia Stefaniho. Ták! Královna s bičíkem.
00:53:53 -Tak tohle ti řekl? Chceš vědět, co je to za filmy?
00:53:57 Tak tedy: Laurel a Hardy u hodináře,
00:54:00 Ridolini na velocipedu a Chaplin hasičem. Jsou to filmy pro děti.
00:54:05 -Grotesky?
-Jistě.-Pro děti?
00:54:07 -Ano, broučku.
-Odpřísáhneš to?
00:54:10 -Mhm. Jsi snad zklamaný? Ale můžeme to zkusit.
00:54:15 Umím to skvěle. Můžu tě klidně zbičovat.
00:54:19 -Lízo, prosím tě, teď není čas na žerty.
00:54:22 -Ale vždyť jsem ti to říkala! Je to sadista.
00:54:30 -Lízo? Pojedeme hned. Okamžitě.
00:54:33 -Jak to myslíš, okamžitě?
00:54:35 -Ano. Teď okamžitě.
00:54:38 -Ale já teď nemám ani připravené kufry. Nezabalila jsem.
00:54:43 -Ale ve Španělsku mají plno kufrů.
00:54:45 A hodně levných. Kůže tam nic nestojí.
00:54:48 -Ano, ano, slyšela jsem. Ale kůže tam mají kvalitní, ne?
00:54:52 -Neztrácejme čas. Musíme okamžitě odjet.
00:54:55 Já to cítím, že je pro nás strašně důležité,
00:54:58 abychom se rozhodli v tomhle okamžiku.
00:55:01 -Myslím, že je pro mě důležitější zůstat tak.
00:55:05 Protože jestli nejsme schopni zvládnout tuhle situaci,
00:55:09 těch pár hodin, co si počnu v budoucnosti?
00:55:12 My přece nebudeme utíkat. My civilizovaně odjedem za štěstím.
00:55:17 Víš, žádný strach, žádný spěch. Tak. Pojď. Zatancujem si.
00:55:24 -Tak pojď.
00:55:32 -Když budeš chtít, vezmu s sebou bič a kameru.
00:55:35 Ve vlaku se dají dělat krásné věci.
00:55:38 -Tak je to pravda?-Ale né. Copak nemůžu žertovat?
00:55:41 Pojď, tancuj.
00:57:37 -Co to děláš? Striptýz? Vždyť máš 2 děti. Nezbláznila ses?
00:57:43 -Ne! Proč?-Kde si myslíš, že jsi? V Crazy Horse?
00:57:47 -Ne. Předvádím, jak vypadá Lulu nahoře i dole.
00:57:50 A jestli nedáš pokoj, předvedu i zdivočelou kočku
00:57:54 a Sněhurku a 7 trpaslíků!
00:57:56 -Pane doktore, není vám dobře?
-Je mi zle.
00:57:59 -To nic není. Trochu moc jste skotačil. Pojďme si sednout.
00:58:03 -Děkuji.
-Livio? Livio!
00:58:06 Co je ti? Řekni. Co mám udělat?
00:58:09 No tak! Řekni!
00:58:11 Mám zavolat doktora, nebo rovnou faráře? No tak.
00:58:15 Zatím uděláme tohle.
00:58:20 -Prosím, rabico... (španělsky)
00:58:25 -Á, vy jste vážně úžasný!-No, ne? Vidím, že už jsi úplně v pořádku.
00:58:29 -Cítím se skvěle!
-A tos byl jednou nohou v hrobě!
00:58:33 -Já se cítím v úžasné formě.
-Jistě.-Jsem jako rybička.
00:58:38 -Tancuješ mnohem líp než ten, ten...-Než kdo?
00:58:42 -Mark Spitz.
-Nejen to.
00:58:45 Taky plavu mnohem líp než Fred Aster.
00:58:49 -Ne...! Ne!
00:58:52 Co to děláš? Jean-Claude!
00:58:55 Přede všema. Takhle za sloupem.
00:58:58 Ne, mohl by nás vidět Livio. Ne, ty jsi strašný!
00:59:03 Ách, já se z tebe zblázním. No, tak...!
00:59:06 Chvilku strpení... No Jean-Claude! Né!
00:59:09 -Voláš mě, drahoušku?
-Cože?
00:59:12 Ano. Ne.
00:59:15 -Patty, máš ráda slavíky?
00:59:17 -Já nevím, nikdy jsem je nejedla.
-Ne, já myslel slavičí zpěv.
00:59:22 -Ách...!-Pojď, poslechneme si.
-To musí být moc romantické.
00:59:25 -Promiň, ale myslím, že...
-Lízo, nevadí ti to, že?
00:59:29 -Kdepak! Jen běžte a buďte šťastní.
00:59:31 -Nevěděla jsem, že slavíci zpívají.
-A někdy i pískají.
00:59:35 -Měli bysme těm slavíkům poděkovat. Aspoň máme pár minut pro sebe, ne?
00:59:40 -To Livio chtěl, abychom byli sami. V zahradě žádní slavíci nejsou.
00:59:45 -Oni tam nejsou?
-Ne.
00:59:47 Je tam magnetofon schovaný za stromem.
00:59:50 On přijde, zmáčkne knoflík a cvak. Slavíci zazpívají.
00:59:53 -To si děláš legraci!
-Livio má celou sbírku zvuků.
00:59:57 V zoologické zahradě si nahrál řvaní lva.
01:00:01 Pak to v noci pustil, a Cecilia z toho málem měla infarkt.
01:00:05 -Ale on je prostě infantilní.
01:00:07 Jak jsi to s ním celá ta léta mohla vydržet?
01:00:10 -A je nevypočítatelný. Někdy je jako dítě.
01:00:13 Nevíš, co udělá v příštím okamžiku. Má příšerné nápady.
01:00:17 Příšerné, příšerné!
01:00:19 -Ty o něm mluvíš s obdivem?
01:00:22 -Ale prosím tě. To je jako obdivovat kouzelníka.
01:00:28 -Tomu já moc nevěřím.
01:00:31 -Podívej, já bych s tebou neodjela, kdybych k Liviovi něco cítila.
01:00:37 -Nebylo by to poprvé, co se mi to stalo.
01:00:40 -Tak jestli narážíš na svou první ženu,
01:00:42 co se vrátila k prvnímu manželovi, děkuju za srovnání! Byla blázen.
01:00:46 -Ne, nebyla úplně blázen. Nikdy jsem to o ní neřekl.
01:00:49 -I kdyžs to neřekl, myslels to tak.
01:00:51 Já rozumím i tomu, co se neřekne. Nejsem tak úplně pitomá.
01:00:55 -Jak spustíš tím zastřeným hlasem, jseš nepříjemná. Désagréable.
01:01:00 -Tak já jsem "désagréable".
01:01:02 A co mám podle tebe dělat, abych byla agréable?
01:01:05 Jsem désagréable, když mám zastřený hlas,
01:01:08 kdežto agréable ženské mají zvučný hlas, protože já...
01:01:12 Víš, co nám provedl? Dostal nás podruhé do hádky.
01:01:14 Obejmi mě, rychle. Aby bylo vše v pořádku. Co je?
01:01:17 -Rtěnka!-Ale ne. Buď klidný, maluju se slabě. A je nezlíbatelná.
01:01:23 -Jseš si tím jistá?
-Podívej.
01:01:26 -Zatraceně. Už mě zase doběhnul.
01:01:29 -Čím? Kdo tě doběhl?
-Dnes ráno.
01:01:31 Po tom, co jsme se líbali, mi řekl, že jsem od rtěnky.
01:01:34 -A ty ses utřel?
-On mě utřel sám.
01:01:37 -Chtěl vědět, zda jsme se líbali. On žárlí.
01:01:41 Chápeš už, proč jsi ho nemohl porazit v tenise?
01:01:45 -No, bojím se, že vyhrál on.
01:01:48 MUŽ:7 mrtvých a 25 zraněných. Taková je bilance výbuchu,
01:01:51 který dnes zničil železniční trať na Brenneru.
01:01:54 8 vagónů vyhodil do povětří výbuch bomby...
01:01:56 -To je strašné. Aby v tom mohli být.
01:02:00 PTAČÍ ZPĚV
01:02:03 -Tak co říkáš mým slavíkům?
-Naprosto jedinečné.
01:02:07 Ten jejich zpěv se vůbec nepodobá zpěvu lidí.
01:02:11 -Asi máš pravdu. Kdybys chtěla, a jestli máš dobrý zrak...
01:02:15 Vidíš dobře?
-Ano.
01:02:17 -Nenosíš brýle? Tak bys je mohla i vidět. Já je například vidím.
01:02:20 -A kde?-Támhle hned jeden. Malý slavíček támhle na větvi.
01:02:23 Hned vedle hnízda. Vidíš?
01:02:26 -Ne.-Ale je tam. No a slyšíš?
01:02:29 A támhle další! Vidíš ho?
01:02:32 -Á!
-Ne, to jsou šišky.
01:02:34 -Už ho vidím.-Támhle! Tam. Na tom stromě je další.
01:02:38 Další dva. Už je vidíš?
01:02:40 -Ano, vidím. Jsou tam dva nebo tři.
01:02:44 -Ano, je to tak.
01:02:49 -Doktore?
-Prosím?
01:02:51 -Vy, vy jste mě sem vážně vzal, abychom poslouchali slavíky?
01:02:56 -Proč?
-Nechtěl jste náhodou...? (píská)
01:03:01 -Ó, to snad... Ale ne hned teď.
01:03:03 Já mám svůj plán, a tak mimochodem...
01:03:06 -Víte, nechtěla jsem být vulgární, proboha ne...
01:03:09 -Nelam si s tím hlavu.
-Ne? Tak ne.
01:03:12 -Znám tě dlouho. Jsi ta nejspolehlivější sekretářka.
01:03:15 Elegantní, umíš se chovat, vybraně mluvíš...
01:03:17 -Ách!-Co je?
-Fuj! Šlápla jsem do hovna.
01:03:21 -Ach, ukaž.
01:03:28 No jo, slavík to nebyl.
-Kdo to tedy byl?
01:03:32 -Poslouchají slavíky, kteří tam nejsou. Už přes hodinu.
01:03:36 -Třeba si našli nějakou lepší zábavu.
01:03:39 -Všechno, ale jen to ne.
01:03:42 -Ne? Livio je nevypočítatelný.
01:03:44 -Ne, přece ho dobře znám. Nikdy by mi to neudělal doma.
01:03:48 Nikdy. Jemu se líbí blondýnky s růžovou pletí a zelenýma očima.
01:03:51 -Neboli ty?
-Ano.
01:03:53 -Ano? Jenže do postele půjde s Patty dnes v noci ve tvém domě.
01:03:57 -Ani náhodou! Do jejího pokoje vejde 5 minut před Cecilií.
01:04:00 -Pořád na něj žárlíš.
-Nežárlím.
01:04:03 -Tak proč ti záleží na tom, co s ní bude dělat?
01:04:06 -Mně na tom nezáleží. Vůbec ne.
01:04:08 Prosím tě! Proč by mi na tom záleželo?
01:04:11 Jen se mi nelíbí, aby on byl s ní v mém domě,
01:04:13 dokud tu jsem. Ne. Pak ať si dělá, co je mu libo. Pak.
01:04:18 Může si ji vzít. Klidně jim odsloužím svatební obřad.
01:04:30 Ty, Patty, povoláním šplhounko, donašečko a vyschlá šiško.
01:04:35 Bereš si dobrovolně zde přítomného Livia Stefaniho?
01:04:39 -Ano.
01:04:42 -A ty, Livio Stefani, povoláním reklamní komediante.
01:04:47 Bereš si dobrovolně zde přítomnou Patty Proradnou?
01:04:50 -Ano.
01:04:53 -Ano?
-Ano.
01:04:56 -Tak tady máš!
01:04:59 Já snad ani nevím, co to znamená žárlivost.
01:05:02 -Ty máš to, čemu říkám "ancré de positivité".
01:05:05 -Tak to ne, drahý. Já nemám žádnou crís de posisivité.
01:05:09 -Ale máš typické majetnické nároky.
01:05:12 -Ne. Je ne "pa ancrées de".
01:05:15 Hele, lásko, jsou dvě po půlnoci,
01:05:17 ti dva poslouchají slavíky, ty na mě mluvíš francouzsky...
01:05:21 Jdeme do postele. Ne?
01:05:23 -Vidíš? Tohle je dobrý nápad.
01:05:25 -Ano. Ano. Dobrou noc.
01:05:29 Dobrou noc.
01:05:31 -Já půjdu s tebou nahoru, ať se můžeme pořádně políbit.
01:05:35 -Ano. Totiž ne. Víš, já ti to vysvětlím.
01:05:38 Od včerejška mě strašně bolí hlava. Strašně.
01:05:42 -10 000.
-Co to znamená?
01:05:45 -Ale vsadil jsem se sám se sebou, že tě bude bolet hlava.
01:05:48 A vyhrál jsem.
01:05:50 -Počkej ještě, než začneš slavit. Abys třeba neprohrál.
01:05:55 Dokonce jsem si jistá, že už jsi prohrál.
01:05:59 -Hm. Bonne nuit.
01:06:02 -Bonne nuit.
01:06:07 -Hú-ú!
-Ó-ó!
01:06:10 -Tak co, zpívali pěkně slavíci?
-Hm, vážně, byli úžasní!
01:06:13 -Představ si, že se jí podařilo dva, tři zahlídnout.
01:06:16 -Hrome, to je ale zázrak.
01:06:19 -Je. Kde je náš drahý přítel?
-Náš drahý přítel už šel spát.
01:06:22 A to by měly udělat i všechny hodné děti.
01:06:25 -To je fakt.
-Dobrou noc.
01:06:27 -Dobrou noc.
01:06:29 -A co teď vy dva? Vy nepůjdete spát?
01:06:32 -Ne. Napřed si upletu čepičku na noc.
01:06:35 -Cože?-The Night cup before going to sleep.
01:06:38 Poslední skleničku. Ty si nedáš, viď?
01:06:41 -Kdepak. Já musím jít spát.
01:06:43 -Jdeme.
01:06:46 -Jo, Livio!
-Prosím?
01:06:48 -Nezapomeň si vzít na noc ten vlněný břišní pás!
01:06:51 -Dík za radu, ale nepotřebuju. Je mi dobře.
01:06:54 -Je mu výborně.
01:06:56 -To věřím. Dobrou noc.
01:07:03 -Tak tady máš Night cup.
01:07:06 -A co to je?
-Špetička ráje na zemi.
01:07:09 -To je krásné.
01:07:11 -Jako ty. Napiješ se potom.
01:07:29 -Promiň.-Co je?
-Nic, jen hledám...
01:07:32 Promiň, na okamžik.
01:07:35 -A co to vlastně hledáš?
01:07:37 -Víš, hledám ten, tu moji... tu moji knížku. Šekovou knížku.
01:07:42 -Hahá! Odkdy ty máš šekovou knížku?
01:07:45 -Kde může být?
-Vždy jsi utrácela z mé.
01:07:47 -Ne, měla jsem ji, měla. Jenže teď nevím, kde je.
01:07:50 Kampak jsem ji dala? Mám dojem, že... Promiň.
01:07:53 -Prosím tě.
01:07:58 -Zdálo se mi, že by tu...
01:08:01 -Není tu.
-Ne, není tu.
01:08:03 Promiň. Promiňte, že jsem vás vyrušila.
01:08:06 -Nic se nestalo.
-Promiňte. Ach, pardon.
01:08:10 -Můžeme pokračovat.
01:08:13 -Dobrou noc. Ještě jednou dobrou noc.
01:08:17 -Dobrou, dobrou...
-Dobrou noc!
01:08:23 Pro mě je to vše trochu...
-Bizarní.
01:08:26 -Ano, bizarní, to je to slovo, které jsem hledala, nevěříš?
01:08:29 -Až půjdeš do pokoje, nezapomeň, že se nesmíš zamykat.-A proč?
01:08:34 -No, protože bych musel vyrazit dveře, ne?
01:08:38 -Hihi. To je pravda. To byla ale hloupá otázka.
01:08:42 -Ty můžeš říkat všechny hlouposti.
01:08:52 -Nene, to nic, nevšímejte si mě, nenechte se vyrušovat.
01:08:56 Já jen... Já hledám sklenici vody, mám strašnou žízeň.
01:09:00 Co jsem to... Pst, pardon.
01:09:02 -Kam jdeš, chceš se napít z moře? Tady vodu nemáme.
01:09:06 -Jdu do zahrady, voda ve studánce je mnohem chladnější.
01:09:10 -Ach, tak já už půjdu spát.
-Ano.
01:09:15 -Ó, vypadlo mi to. Řekli jsme, že budeme spát spolu, nebo ne?
01:09:19 -Ne!
-Všechno bude podle tvého.
01:09:22 -Ať tak nebo tak, mně to skvěle vyhovuje.
01:09:30 -To je vynikající nápad! Šampaňské, děkuju. To je moc milé.
01:09:35 Měla jsem takovou žízeň. Neuvěříš. Mm!
01:09:39 Nedohodli jsme se, že k ní do pokoje půjdeš až zítra ráno?
01:09:42 -Řekl jsem, že mě v tom pokoji najdou.
01:09:45 Ale neřekl jsem, kdy za ní půjdu.
01:09:47 -Poslyš, Livio.
01:09:49 -Pokud vím, nic takového v naší smlouvě není.
01:09:52 -Není. Ty tomu říkáš smlouva a jsi zničený, že máš jít k ní.
01:09:55 -Ne, jen mi to dělá starosti.
-Že budeš vypadat jak pitomec.
01:09:59 -To se neví, ale co je ti po tom. Ty se nechystáš zdrhnout s Jeanem?
01:10:03 -Nechystám se zdrhnout, ale odjet s milovaným mužem. A až ráno.
01:10:08 -V tom není rozdíl.-To teda je.
-Dej mi skleničku, jdu do pokoje.
01:10:11 -Livio! Počkej. Vždyť jsme spolu prožili 10 let.
01:10:15 To pro tebe těch 10 let nic neznamená?
01:10:18 Nezasloužím si trochu úcty? Nechceš se rozejít důstojně?
01:10:24 Nechoď za tou ženskou. Pojď, dáme si spolu šampaňské!
01:10:28 -Víš, co asi tak můžu udělat s tvou důstojností a úctou? Spláchnout je.
01:10:32 -Ne, to ne. To nemůžeš.
01:10:36 -Eh, bien, co se děje?
01:10:39 -Ne, nic. On jen...
-Ten muž tě obtěžuje?
01:10:41 -Ta věc se vás netýká. Běžte do svého pokoje.A hezky se vyspěte.
01:10:45 Zítra vás čeká perný den. snad jste si povšiml, že vám vykám.
01:10:49 -Ne. Nemám před ním tajemství. Jean zůstane. Na tom trvám.
01:10:52 Zůstane tu. Jasné?
01:10:54 Je to civilizované. Sedněme si a diskutujme.
01:10:57 -Ano, kulatý stůl jako v televizi. Chybí jen Alberto Moravia.
01:11:00 -Ha, ha, ha. To se vám povedlo.
01:11:04 -Nerozuměl jsem dobře. Prosím ještě jednou.-Ha, ha, ha.
01:11:07 -Ne. Nech ho být. Nenech se vyprovokovat.
01:11:11 Nenech se do toho zatáhnout. My jsme přece na jiné úrovni. My!
01:11:14 Jasné?
-Asi máš pravdu.
01:11:17 -Konec všem diskusím, jdeme do postele.
01:11:20 -Konečně.
01:11:22 -Já chtěla říct: půjdem do postele, každý do svého pokoje.
01:11:26 A tvůj pokojíček je tady ten. Ale jen na tuhle noc. Pa.
01:11:34 Úu!
01:11:38 Dobrou noc!
01:11:40 -Už mi to dnes říkáš po čtrnácté.
01:11:43 -A taky naposled. Proto důrazně.
01:11:49 -Patty...
01:11:58 Stát! Kampak, kampak?
01:12:00 -Chtěl jsem dát před dveře boty.
01:12:03 -Zapomenu, že nejsme v hotelu. Kde jsou ty boty?
01:12:06 -Óch! Hehehe...
01:12:08 Nerozuměl jsem dobře, zkuste to ještě jednou.
01:12:13 Patty?
01:12:18 ZVÍŘECÍ VŘEŠTĚNÍ, Z VEDLEJŠÍHO POKOJE
01:12:22 POVYK
01:12:36 JEČIVÉ VÝKŘIKY
01:12:49 -Drahoušku, nemůžu usnout.
-Ale jen to zkus.
01:12:52 Zapomněl jsi na svou sázku? Přece nechceš prohrát 10 000.
01:12:56 -Už jsem je prohrál. Dal jsem je do druhé kapsy.
01:12:59 Nech mě chvíli u sebe. Aspoň chvilku.
01:13:02 -Lásko moje, tobě se nechce spát?
-Ne, nemůžu usnout.
01:13:05 Kdybys slyšela, co ti dva vydávají za zvuky.
01:13:08 Takový řev neslyšíš ani v zoo v době páření.
01:13:12 -Nebuď naivní. To je zas Liviova hříčka. Dělá tohle: Úh, úh!
01:13:16 -Ano!-Vidíš? To znám nazpaměť.
01:13:19 -Ty to znáš?-No, jistě! Tu nahrávku pořídil v Africe.
01:13:22 Někdy před 2 lety. Jmenuje se Hlasy džungle.
01:13:25 Takto nám předstírá, že se milujou.
01:13:28 -Nene. To byli určitě muž a žena při milování. Poznám to.
01:13:32 -Ale ne. Říkám ti, že ne. Ne!
01:13:35 Jsou to mirikíny, které žijí v lesích Ugandy. Ty znám dobře.
01:13:38 Jen poslouchej. SUPĚNÍ Slyšíš? Ano.
01:13:41 Tohle je kahoun nosatý, neboli nasali sarvatus, při páření.
01:13:45 Dávej pozor: Úa-úa-úa! To jsem slyšela aspoň stokrát.
01:13:48 Teď dávej pozor, teď přijde mandril ze Santa Trinita.
01:13:52 Neboli madrillus trinitatis. Slyšíš?
01:13:56 Ú-u! Úá, úá! Tak vidíš. Hehe!
01:13:59 -Snad chápeš, že je to velmi sugestivní.
01:14:02 -Já vím.-Dnes si připadám jak ten mandrilus. Nech mě u sebe.
01:14:06 -Mandrile, vrať se do své džungle.
01:14:09 Bílou ženu dnes přeukrutně bolí hlava.
01:14:12 Aby se jí nerozskočila. Netrap ji.
01:14:14 -Tak proč si nevezmeš Metanodin?
-Protože ho nemám.
01:14:17 -Já ho mám, jestli chceš.
-Opravdu?-Na!
01:14:20 Lásko moje. A kdes ho vzal?
01:14:22 -Livio mi ho dal dnes ráno.
-Ale já ho nepotřebuju!
01:14:26 Kolikrát to mám opakovat? Mně přece nic není!
01:14:30 -Jak chceš. Ahoj.
01:14:35 -Počkej, Jean-Claude. Promiň.
01:14:41 Když to přejde, tak zaklepu.
01:14:54 -Ták, no.
01:14:57 Ty imitace už stačily. Teď se do toho opravdu pustíme.
01:15:04 Milá Patty, chin-chin! A pak na to jdeme.
01:15:12 -Ách, pane doktore, předvedu všechno, co umím.
01:15:16 Jen doufám, že vás moc nezklamu.
01:15:18 -Doufám, že nezklamu já tebe.
01:15:24 SMÍCH PATTY hekání Livia
01:15:29 -No jo, opice. Opice mirikíny.
01:15:33 -Hi-hi-hi-hi!
-Líbí se jí to.
01:15:37 -Ó! Ty jedna potvoro krásná, neutečeš mi.
01:15:40 -To ne! Tohle není mandrillus trinitatis.
01:15:44 To je mandrillus italicus!
01:15:46 -Óch, to je krásné, takové bizarní...!
01:15:50 -A tohle je neznámý druh vulgaris!
01:15:53 -Ách...!
01:15:56 Aha. Teď zase uvidíte vy.
01:16:00 -Ách, pane doktore! Takový muž jako vy...
01:16:04 Jak to, že vás ještě nejmenovali prezidentem u Fiatu?
01:16:10 -Už chtěli.
01:16:17 HLASITÉ VZDYCHÁNÍ LÍZY
01:16:22 -Ach, prosím tě ne! Tak ano.
01:16:26 -Ale to je přece hlas vaší paní. Ne?-Ano.
01:16:29 -Ne! Ne, ne, ne.
01:16:31 -Ú, ach! Ú-ú-ú...!
01:16:36 Ne, tak ne, Jean-Claude! Ne! Já tě prosím, ty jsi strašný!
01:16:41 Nedělej mi to, tohle ano. Jo, ne!
01:16:44 -Ano! Ještě, ještě, ach! Ještě, ještě! Dělej, dělej!
01:16:52 -Jean-Claude, tohle mi nesmíš dělat.
01:16:54 Tohle my v Itálii neděláme. Ne, ne! Prosím tě! Ale ty potvoro!
01:17:00 Ale to je strašné, Jean-Claude. Ty jsi strašně nenasytný!
01:17:05 -Ó, to je nádhera!
-To se mi líbí, doktore.
01:17:08 To je krása. Ještě, ještě!
01:17:12 -Ano, jsi strašný! Ano, takhle ano!
01:17:16 -Ach, to je nádhera! Ách...!
01:17:21 -Ách, ty kráso!
-To je báječné! Úžasné!
01:17:26 -Tady je to větší krása!
01:17:28 -Tady je ta nádhera! To je úžasné!
01:17:32 Á-ach! Krása! Krása, krása, krása!
01:17:41 Bože!
01:17:43 -Áá!
01:17:49 Ty jsi přece chlap! První opravdový chlap.
01:17:53 Ne, ne! Ještě.
01:17:56 A co se mnou budeš dělat ve Španělsku?
01:17:59 Ne. Ano.
01:18:02 -Co se to děje?
-Já nevím, je tam s tím pitomcem.
01:18:05 Pardon.
01:18:09 -Ano, ano...!
01:18:12 Ách, ach! Ách...!
01:18:18 -Co se ti stalo? Je ti špatně?
01:18:22 -Né. Ne.
01:18:24 Já jen trochu cvičila jízdu na kole.
01:18:29 Přece vidíš.
01:18:31 Já cvičím jízdu na kole, každé ráno. Raz, dva, raz, dva.
01:18:37 Jen klid, vyprávěj mi to klidně. Takže jsi šla k slečně se snídaní.
01:18:41 -A přijdu ke dveřím, bouchám.
-Boucháš.
01:18:44 -A ona mi řekne: "Dále!" Otevřu.
-Otevřeš. A co vidíš?
01:18:48 -A vidím tu nestydu nestydatou úplně nahou s panem Liviem,
01:18:52 taky nahým, propletení do sebe!
01:18:54 Jedno stehno tady, druhé tam, ňadra, kam se podívám!
01:18:58 A pán mi povídá: "Dobré jitro, Cecilie, kolik je hodin?"
01:19:02 -Cos udělala?-Já zaječela, upustila tác na zem a utekla, no.
01:19:06 -Výborně. Takže jsme přišli o maminčin servis. A co on?
01:19:10 Jak vypadal? Spokojeně? Šťastně?
01:19:13 -Hladil si knír jak starej kocour.
-To není pravda!
01:19:16 Protože ty jsi sexuální maniak, a ničemu nerozumíš. Přeháníš!
01:19:20 -Tak abyste věděla, my se milujem každej den.
01:19:22 Carmine! Pojď se ukázat paní!
01:19:25 -To by stačilo, odnes tu snídani.
01:19:46 Inflagranti v posteli!
01:19:48 -Óch!
-Musíte zemřít!
01:19:52 Ty jeden odporný věrolomníku!
01:19:56 Teď ty! Ty děvko nestydatá!
01:20:00 Maminko! Já nešťastná...
01:20:05 Jaképak střílení?
01:20:08 Já jsem přece moderní žena. Vyrovnaná. Požádám o rozvod.
01:20:13 -Já vám, paní, půjdu za svědka.
01:20:16 Vše jim řeknu podle pravdy. Ten bude plakat do konce života!
01:20:19 -Tak klid, Cecilie, jen klid. Není to jen jeho vina, rozumíš?
01:20:24 Má vina v té věci je mnohem větší. Naštěstí.
01:20:27 -Co to říkáte? Vy jste bez posvrny. Vy jste přece světice!
01:20:31 -Cecilie, chci být k tobě upřímná, chudinko malá.
01:20:34 Já mám fomenáž. Chápeš?
01:20:37 -Co?-No, prostě mám mimomanželský vztah.
01:20:42 -Co to jako má být?
01:20:45 -Cecilie, já... mám milostný poměr.
01:20:49 -A co to znamená milostný poměr?
01:20:52 -Cecilie. Padabum,padabum,padabum! Tři měsíce s panem Ardénem.
01:20:57 -Á, tak vy nejste neposkvrněná. Vy jste taky cizoložnice.
01:21:01 -Jaká cizoložnice? Nebuď úzkoprsá. My se vezmeme.
01:21:04 Mezitím budeme cestovat. Třeba do Španělska.
01:21:07 Přines dolů kufry. Mám sbaleno.
01:21:11 ŠUM MOŘE
01:21:13 -Uvědomuješ si, žes mi dnes ráno neřekla bonjour?
01:21:17 -Ne? Bonjour!
01:21:20 -Ach, děkuju. Zřejmě jsi ve špatné náladě,
01:21:23 protože tvůj manžel strávil celou noc s Patty.
01:21:26 -Ale prosím tě. K ničemu tam nedošlo.
01:21:29 Vím to moc dobře. Já přece znám Livia.
01:21:33 -Myslím, že se tentokrát mýlíš. V mém pokoji bylo slyšet všechno.
01:21:37 -Ale ne, ne! Ty se mýlíš!
01:21:39 Ty jsi slyšel opice mirikíny. A nech toho!
01:21:43 -Tak podle tebe takové opice při milování vzdychají a říkají:
01:21:46 "Ách, ty potvoro krásná!"
01:21:50 -Potvoro?
-Ano.
01:21:52 -Jasně jsi slyšel: "Ty potvoro krásná"?-Ano.
01:21:56 -Tak to byl on. Nebuď vulgární, prosím tě.
01:22:00 To není pravda. To byl mandrillus trinitatis!
01:22:03 -No tak se nerozčiluj.-Ne!
-A co na tom záleží?
01:22:06 Tvůj muž se dneska utěšil v noci s dívkou, která je charmant. No a?
01:22:11 -Ale jaká charmant? Ona je, je hrozně ošklivá, je šeredná!
01:22:15 Může strašit děti. Nikdo jí neřekne jinak než "ta vyschlá šiška".
01:22:20 -Tak nač ta hysterie? Já myslel, že jste se s Liviem dohodli.
01:22:23 -Ano, měl jít do jejího pokoje,
01:22:26 ale teprve 3 minuty předtím než vstoupí Cecilia.
01:22:29 A že se tak nechá přistihnout! Takhle. Vedle sebe.
01:22:32 Ale vůbec ne na sobě, rozumíš? Ne na sobě. To by nebylo k ničemu!
01:22:36 A teď je 9, tak proč ještě do 9 nevstal?
01:22:39 To nemohl počkat do zítřka?
01:22:41 Promiň, ale nezapomínej, že jsem pořád jeho manželka.
01:22:45 -Ty nezapomeň, že budeš brzy moje manželka.
01:22:48 -Promiň mi, lásko moje. Už nevím, co říkám.
01:22:51 Odveď mě pryč. Prosím tě, odveď mě pryč.
01:22:54 Ten člověk je zvíře. Věř mi to, miláčku!
01:22:57 -Hu-hú ú-u-ú!
01:22:59 Dobrý den, hrdličky. Máte krásný den na cestování.
01:23:04 Vyspal ses dobře?
-Dobře, děkuju.
01:23:06 -A ty?
-Já skvěle, děkuju.
01:23:09 Tebe se ani neptám, protože jsi určitě spal nádherně.
01:23:12 -Výborně. Cíle bylo dosaženo, úkol je dokonale splněn.
01:23:15 A Cecilia ti určitě podala zprávu.
-Ano, podala.
01:23:19 Jedno stehno tady, druhé tam, ňadra, kam se podívám.
01:23:24 -Takže můžeš s klidným svědomím odjet.-Jistě.
01:23:27 -Máš zapakováno.
-Jistě.
01:23:29 -Nezapomněla jsi na nic?
-Nezapomněla.
01:23:32 -Protože, protože minule jsi zapomněla samozřejmě kufr.
01:23:36 Dáš mi kávu?
01:23:39 -Kde ji chceš pít, drahý?
01:23:44 -Je strašná, co? Varuju tě. Každá rána zásah. Jako monzun.
01:23:50 Řekl bych, že vaše střetnutí nebude vyrovnané, drahý Benvenuti.
01:23:55 -O to se nestarejte.
01:24:02 -V 41 dosáhl teď počet obětí ze srážky stoupenců vlády
01:24:05 a odpadlíků v Bangladéši.
01:24:09 -U-ú!
-Á, tady máme naši mirikínu!
01:24:13 Ehm, ehm. Jdu si dobalit věci.
01:24:17 -Dobré jitro!
-Dobré jitro.
01:24:19 -Áu!
-Ó, pardon.
01:24:24 -Ona se na mě zlobí?
-Nelam si tím hlavu.
01:24:27 Ty něžná družko mých erotických hrátek.
01:24:30 -A vaše paní o tom ví?
01:24:32 -Ale jistě, rozhlasová špionka Cecilia už vysílala zprávy.
01:24:36 -Pro mě je tohle všechno hrozně bizarní.
01:24:38 -Haha, bizarní.
-Můžu se jít zase vykoupat?
01:24:41 -Jen směle.
-Čau!
01:24:43 -A teď pozor! Five, four, three, two, one! Bam!
01:24:50 Takový zadek jsem viděl v životě jen dvakrát nebo třikrát.
01:24:54 Mám dojem ale, že už jsem ti to říkal, ne?
01:24:58 Něco se ti stalo?
-Proč by se mělo stát?
01:25:01 -To cestování s Lízou ti dělá trochu problémy, ne?
01:25:05 -Ne, nemám žádné problémy.
01:25:07 -Nezapomeň, že už ses v manželství 3x seknul. Ty z toho nemáš strach?
01:25:11 -Nemám přece důvod.
-Nervy z ocele.
01:25:14 Ale podle mého názoru tvoje taktika vůči ženám
01:25:17 někde poněkud nefunguje.
01:25:20 Budu indiskrétní. Prozraď mi jednu věc.
01:25:22 Ty tři předchozí ženy tě pustily k vodě, nebos je nechal ty?
01:25:26 -Ani jedno, ani druhé. Mé 3 rozvody byly po společné dohodě.
01:25:31 -No, já bych nerad, aby i Líza jako 4. manželka skončila na smetišti.
01:25:37 -Vy se mnou mluvíte, jako byste mi dával svou dceru.
01:25:40 Ale Líza si svobodně zvolila mezi mnou a vámi.
01:25:43 Vaše manželství skončilo, ať už se vám to líbí, nebo ne.
01:25:53 -Nemilosrdná pravda.
01:25:57 Mohl bych naposled promluvit s Lízou?
01:26:00 -Samozřejmě. A mohl bych já naposled dostat šálek kávy?
01:26:07 -Poslužte si, prosím. POTICHU JAZZOVÁ HUDBA
01:26:20 -Není ten kostým moc teplý?
-Marja, to jsem se lekla.
01:26:24 Když na mě promluvíš zezadu, vždycky se lekám.
01:26:27 -Promiň. Ale ten kostým ti moc sluší.
01:26:31 -Určitě v něm bude horko. Asi jsem to zvorala.
01:26:34 Ten kostým jsme vybírali spolu.
01:26:37 -Spoustu věcí jsme vybírali spolu.
01:26:39 Tenhle dům, moje kravaty, tvoje šaty. Všechno.
01:26:43 -Všechno, všechno, všechno. Všechno ne!
01:26:46 -Jasně! Všechno, až na jednoho pána,
01:26:49 který dole srká kafe a přemýšlí, jak dosáhne příštího rozvodu.
01:26:53 -To chceš zase začínat, Livio?
01:26:56 -Já dělám všechno, co můžu.
01:26:58 -Ano?
-Lízo. Jsem zoufalý.
01:27:03 -Zoufalý. To jsem v noci slyšela. Hulákal jsi ze zoufalství.
01:27:08 Jen si sedni, musíš být unavený. Proč si nejdeš odpočinout?
01:27:12 -Abys věděla, jsem čilý jako rybička.-Ó!
01:27:15 -Rybička na grilu.
01:27:17 -Jak jsi jen mohl, Livio? No?
01:27:20 V pokoji hned vedle mého pokoje, kde je všechno slyšet.
01:27:23 -Myslel jsem při tom na tebe.
-Tak pročs říkal: "Potvoro krásná"?
01:27:27 -Pobavilo tě to?
-Ó, to byla zábava k popukání.
01:27:31 -Mohla jsi tomu zabránit.
01:27:34 -Leda bych tě bacila klackem, jinak jsem zkusila všechno.
01:27:38 -Až na to, že ses nevzdala Jeana.
-Protože to není avantýra.
01:27:42 -Tak z toho můžeš avantýru udělat.
01:27:45 -Jistě, jako tvá avantýra například s Patty, Annou, Marii, Rosou,
01:27:48 Giovanou, Pascalinou, Azariou.
01:27:51 -No je mi jasné, kdo mi vzal diář, který se ztratil.
01:27:54 -Přijde den, kdy budou mít svůj diář i ženy.
01:27:57 -K čemu by ti byl? Musíš se vdávat.
01:27:59 -Já se nemusím vdávat. Já se za něj chci vdát. Chci.
01:28:04 -Dovedeš si představit svůj život s ním?
01:28:07 -Vím, jak vypadal s tebou.
-Bude monotónní, bez překvapení.
01:28:12 -Jistě. To mi skvěle vyhovuje.
01:28:15 Mám dost všech těch nevěr. Těch, těch čachrů, těch lží.
01:28:20 Zamiluješ se, rozchod, konec.
01:28:23 -Á! Málem jsem zapomněl na ty dva usmrkance,
01:28:26 jak se jen jmenujou, zkrátka naše děti.
01:28:29 -Hm. Těm bude s Jean-Claudem dobře.
01:28:36 HŘMĚNÍ
01:28:45 HLASITÉ SRKÁNÍ
01:28:48 -Ne. Už jsi zase zapomněl a srknul jsi ty špagety?
01:28:51 -Odpusťte mi, pane Ardéne, nebylo to schválně.
01:28:54 -Má pravdu. Nemůže za to.
01:28:57 To někdy tyhle nudle dělají. Ne! Ne!
01:29:00 Prosím tě! Nebij to dítě! Vždť má ještě šrámy od minule!
01:29:04 -Zaslouží ponaučení, a já mu ho dám!
01:29:07 -Ne, ne! Nemuč přece mé dítě!
01:29:11 -To mu jen prospěje, drahá! Pojď! Pojď se mnou. Rychle!
01:29:15 -Ách! Né...!
-Mami!
01:29:18 -Dítě moje. Můj maličký!
01:29:21 -Áu!
-Och!
01:29:24 -Au!
-Óch...
01:29:26 -Au!
-Óch...
01:29:28 -Maminko!
-Dobře mu tak!
01:29:31 -Né...! Ne!
01:29:38 Ne. Jean-Claude je velmi hodný.
01:29:40 -Je potměšilý.
-Je zamilovaný.
01:29:43 -Králíci se taky pářejí. Umřeš nudou.
01:29:46 Za půl roku, za rok si možná vzpomeneš na toho vtipálka,
01:29:50 s kterým jsi koneckonců strávila pár šťastných chvilek,
01:29:53 a budeš ho chtít znovu vidět, ale to nepůjde,
01:29:55 protože my nebudeme pro nikoho doma.
01:29:58 -Jak to my? Kdo my?
01:30:01 -Snad si nemyslíš, že tu v domě zůstanu do smrti sám.
01:30:04 -Co chceš dělat?
-Vezmu si hospodyni.
01:30:07 -Hospodyni? Na co?
-Na co?
01:30:09 -Nějakou takovou jako je Patty?
01:30:12 -Vidíš? To mě nenapadlo. Dobrý nápad!
01:30:15 -A nastěhuješ ji do mého domu?
-O tom jsem zatím neuvažoval.
01:30:19 -To bys ji nechal jíst z mých talířů?
01:30:22 Sedat do mých křesel, vonět k mým květinám a spát v mé posteli?
01:30:26 -Samozřejmě. Ovšem kdyby chtěla, jedla by v tvé posteli,
01:30:30 spala na tvých květinách a sedala do tvých talířů.
01:30:33 Tak už ses rozhodla, jo?
01:30:36 -Jistě, rozhodla. Definitivně. Konec!
01:30:39 -Tak sbohem.
-Je konec. Sbohem.
01:30:41 Ale v mém domě nikdo bydlet nebude, protože...!
01:30:44 -Co to má být, Lízo? Polštářová bitva?
01:30:47 -To nebylo na tebe, ale na Livia. Už ho nechci vidět.
01:30:50 Odveď mě. Rychle, prosím!
01:30:52 -Dobře, pojďme.-Ano, rychle. Než si to rozmyslím.
01:30:56 -Počkej! Řeklas, že si to rozmyslíš.
01:30:59 -Kdo? Neřekla. Já jsem rozmyšlená. Tak co je?
01:31:03 -Ne, ne! Řeklas doslova: "Odveď mě, než si to rozmyslím."
01:31:07 -Ne, ne! To jsem myslela tak,
01:31:10 že jsem se rozhodla opustit manžela a vzít si tebe. Jsem rozmyšlená.
01:31:14 -Nebo sis rozmyslela náš odjezd a rozhodla se zůstat tady s ním?
01:31:18 -Já... Ne.
01:31:21 -Opravdu jsi na to myslela?
-Ano.
01:31:24 -Řekni, zopakuj mi to, lásko.
-Ano.
01:31:26 -Opravdu ses chtěla s tím pometlem rozejít?
01:31:29 -Ano.
-To je dobře.
01:31:32 -Není vyloučeno, že vás ruším.
01:31:34 Musím ti připomenout, Lízo, že za chvíli nám letí letadlo.
01:31:38 -Letadlo? Snad vlak, ne?
-Ne. Letadlem tam budeme dřív.
01:31:42 -Mně je v letadle špatně. Buší mi srdce, už teď je mi na nic.
01:31:47 -Copak jste nerozuměl? Dáma chce nadále zůstat s nynějším manželem.
01:31:51 -Kdo to říkal?-No, tys říkala, že se chceš s tím pometlem rozejít.
01:31:55 -Ne! Totiž ano! Řekla jsem, že mě to napadlo,
01:31:59 ale že jsem se potom vrátila k původnímu pevnému rozhodnutí.
01:32:03 Rozhodnutí odjet tady s tím svým pometlem!
01:32:06 Promiň, lásko, to je jen pro orientaci.
01:32:09 -Poslyš, Lízo.-Ano?
-Jestli sis to rozmyslela.-Ne.
01:32:12 -Jestli tě ten muž přemluvil zoufalým vydíráním,
01:32:15 je tvé právo zůstat.
01:32:17 -Ne, lásko! Já chci jet s tebou. Jen kdy jede vlak?
01:32:21 Protože vlaky dnes taky nejsou moc bezpečné, co?
01:32:25 -My letíme letadlem.
-Letadlem? V kolik hodin?
01:32:28 -Za 50 minut.
01:32:32 -Nepočkáme na další?
01:32:37 Co to děláš? Zase sázka?
01:32:39 -Právě jsem se vsadil, že nebudeš chtít odjet vlakem ani letadlem.
01:32:43 To nic, nechám připlout svou jachtu.
01:32:46 -Abys věděl, tak já nemůžu zavřít kufr.
01:32:50 -Haló? Přístavní dispečink?
01:32:53 Upozorněte, prosím, jachtu Masimo de Panama,
01:32:56 že za půl hodiny odjíždíme. Děkuji.
01:32:58 -To přece nejde, zamáčí mi koberec.
-Nemusíte mít strach.
01:33:01 Už jsem si otřela nohy o písek!
01:33:04 -No právě.
01:33:06 -Promiňte, musím vám říct, že máte štěstí, že jedete do Španělska.
01:33:10 Já už o tom sním dlouho. Vidět ty pyramidy!
01:33:14 A slony a velbloudy.
01:33:17 Ale nemám štěstí. Zítra musím do kanceláře.
01:33:23 Ale chtěla jsem vám něco říct.
01:33:25 Že to byl víkend, něco nádherného!
01:33:29 Jenom trochu, trochu...
01:33:31 -Bizarní!
-To je ono! Bizarní.
01:33:34 Bizarní! Přesně to chci říct. Bizarní.
01:33:38 -Už jsem skoro zapomněl.
-Tys ji to slovo naučil?
01:33:41 To je hlavička, ta tvá přítelkyně.
01:33:43 -Výborně, už jsem pochopil. Vše.
-Co jsi pochopil?
01:33:47 -Že jsi pořád zamilovaná do něj a on do tebe.
01:33:50 A že já byl jen takové dobrodružství.
01:33:53 -Ne!-Že to trvalo. Naštětí si myšlenka proklestila cestu.
01:33:56 Drahý Jean-Claude, příjemný pobyt.
01:33:59 Španělsko stojí za vidění. I když je člověk sám.
01:34:02 -Počkat, nepospíchej tolik!
-Lízo, poslouchej. Já jedu sám.
01:34:05 Teď jsem si to rozmyslel já. Sbohem, Lízo. Sbohem i ty, Livio.
01:34:10 -Počkej, zapomněl jsem ti něco dát.
01:34:12 -Já nemohu přijmout žádný dárek. Zvlášť ne od tebe.
01:34:16 -Myslel jsem na to od první chvíle. Jen mi chyběla příležitost.
01:34:20 -To by mě zajímalo, co to je.
-Tohle.
01:34:23 -Ne, počkej!
-Auvajs...
01:34:25 -Co máš s tou rukou? Ukaž! Neublížil ti, co? TELEFON
01:34:30 -Promiň.
01:34:32 Prosím? Maminko, to jsi ty?
01:34:34 Ne, ještě jsem neodjela, ale jsem na odchodu.
01:34:37 Ne, odjíždím s Jean-Claudem. Do Španělska.
01:34:40 Vezmeme se. Ano, navždy.
01:34:43 S Liviem jsi měla pravdu. Je to hrozný opilec.
01:34:46 Už dál nemůžu. Je to ničema, neurvalec. Ano.
01:34:50 Tak dobře. Ahoj, mami.
01:34:52 Konec! Navždy konec. Copak je možné celý život tohle?
01:34:57 Konec!
01:35:01 Odpusť, drahoušku, že jsem byla tak zmatená.
01:35:04 A odpusť, prosím tě, i téhle bestii!
01:35:07 -Mně nic neodpouštějte. A hned mu vlepím druhou.
01:35:10 -Nebudeš mít příležitost, protože my odcházíme.
01:35:14 Před vulgárností a násilím dám přednost civilizovanosti.
01:35:19 A něze. Jdeme.
01:35:21 -Jdeme, lásko!
01:35:24 Je mi to líto, Livio. Ta rána pěstí byl velký omyl.
01:35:27 My Francouzi říkáme: "Dal ses na vojnu, koukej bojovat."
01:35:57 Povolte lana, vytáhněte nárazníky! Svižně mládenci!
01:36:01 Fofrem! A ty to tu vykliď. A ty zvedej kotvu.
01:36:04 -Rozkaz!-Lízo? Ty si, prosím, sundej boty.
01:36:07 -Ano.
01:36:12 -Promiňte.
01:36:31 -Jean-Claude? Nepřipadá ti, že je moře trochu rozbouřené?
01:36:35 -Rozbouřené? (smích) Ty ses zbláznila!
01:36:40 -Čemu se tak směješ?
-Teď musíš na záď.
01:36:44 -Už mě nesou!
01:38:03 -Lízo!
01:38:05 TROUBENÍ
01:38:08 -Potřebujete něco, pane?
-Ne, ne. Promiňte mi.
01:38:20 Lízo!
01:38:36 Co s tím zase je?!
01:38:51 Ach, Lízo.
01:38:54 Líza...
01:38:56 Lízo!
01:38:58 Kdybys tak chtěla být nešťastná, ať už jsi kdekoli.
01:39:02 Lízo...
01:39:04 Lízo!
01:39:07 -Héj! Ty pitomče!
01:39:11 Vytáhni mě! Uplavala jsem 3 míle. No tak, pomoz mi!
01:39:15 -Lízo, pojď!-Co děláš?
-Vybouchl mi motor, víš?
01:39:19 -Pomoz mi nahoru!
-Já se za tebou hnal.-Jsem mrtvá.
01:39:22 -Pojď, pozor! Pojď nahoru.
-Opatrně!-Áá!
01:39:28 Tak ty ses ke mně vrátila, viď?
-Ne. Ale na něj jsem se vykašlala.
01:39:32 -Dobře, pojďme domů. Pojď!
-Ano! Pojďme domů.
01:39:35 Ale pomalu, mám děti.
01:39:47 -Lízo!
01:39:55 -Jede sem!-Kdo?
-Jede sem!
01:39:58 -Zastav se! Stůj! Stůj!
01:40:58 Skryté titulky: Vladislav Unger Česká televize, 2017
Příběh Kachny na pomerančích není o nic méně vypečený než pokrm samotný. Manželství Livia a Lisy Stefaniových prochází nestravitelnou zkouškou. Každý z nich tomu druhému totiž prozradí, že mu byl nevěrný. S nejvybranějšími úmysly sezvou své lásky, nonšalantního Francouze Jean-Claudea a bezskrupulózní sekretářku Patty, na letní sídlo, kde se mají s milenci vzájemně seznámit a posléze důstojně rozejít. Leč, delikátní situace na sebe nenechají dlouho čekat… Úsměvnost vztahové satiry se opírá především o konverzační výměny břitkého naturelu Barbary Bouchetové a Uga Tognazziho, kteří v komorním složení, během jednoho „bizarního” víkendu, rozehrávají hereckou symfonii.
