„Já nekoušu, pane docente!“ Rozverná komedie o oživlých postavách komiksového seriálu (1966). Hrají: D. Medřická, J. Sovák, O. Schoberová, J. Višný, K. Effa, V. Menšík, J. Libíček a další. Scénář M. Macourek a V. Vorlíček. Kamera J. Němeček. Režie V. Vorlíček
00:00:01.
00:02:42Jindřichu, brož!
00:02:45-Na co?
-Ne koš. Brož.
00:02:49-Jo brož. Jak velkou?
-Je tam na stole.
00:03:00Počkej, já sama. Představ si, že přijede i profesor Alfonso.
00:03:05-Alfonso? Kdo je to?
-Ten z Brazílie.
00:03:10-Tak zase přijede?
-Vždyť tady nikdy nebyl.
00:03:15Stejně si myslím, Růženko, že dostaneš Nobelovu cenu.
00:03:20-Nakrmil jsi zvířata?
-Ano. -Tak přiveď Cara.
00:03:29Šup! Buď hodný pejsek.
00:03:36Nezlob, nebo zase dostanu.
00:03:40-Klece jsi zavřel?
-Ano.
00:03:43Jak vypadá ta trojka? Ten králík, co jsem mu dávala včera injekci?
00:03:49-Ten se mi nelíbí.
-Proč? Nežere?
00:03:53To ne, ale má takové divné oči.
00:03:57Já mám králíky na pokusy, a ne pro parádu. Jdeme, Care.
00:04:09Tak jedem. Zaber!
00:04:11Navařili jsme tam takové držáčky. Teď to nemůže spadnout.
00:04:17-A opatrně. Zaber!
-A jedu.
00:04:24Také ty lyžiny jsou dvakrát silnější než posledně.
00:04:28-Teď už to nespadne.
-Pozor!
00:04:31RÁNA
00:04:34-Zase to spadlo.
-Já se na to vykašlu.
00:04:46-Mělo by se něco vymyslet.
-To by se mělo.
00:04:53-Už jde.
-Schovej to, honem!
00:05:02Tak nám to, děvčata, zase spadlo. Ivanko, prosím vás, kávu.
00:05:25Volali mě z montáže. Nestalo se nic?
00:05:28-Zase to spadlo.
-To vím. Co navrhuješ?
00:05:32-Něco, aby to nespadlo.
-Ale co?
00:05:36-Musí to být lehké, malé, výkonné.
-A nesmí to být drahé.
00:05:42Od tohoto momentu to máš jako úkol a jsi za to zodpovědný.
00:05:48Jsi samá hračička, tak si lámej hlavu.
00:05:51Zlom vaz! A zavírejte trezor!
00:05:58Děvčata, prosím vás, přestěhujte si někam ten bufet.
00:06:17Děkuji. Kdo chce zabít Jessii?
00:06:32Antigravitační rukavice.
00:06:39Ta to má jednoduché.
00:06:56Čí je to?
00:07:01-Moje. Z knihovny.
-Tak mi to přineste celé.
00:07:09Věřím, že všechno je připravené. Hosté jsou na svých místech.
00:07:13Ano, pane profesore.
00:07:16-Profesor Alfonso také.
-Také. Tu podušku jsem mu dal...
00:07:21Jen klid, všechno dobře dopadne. Vaše píle musí přinést plody.
00:07:26-Pacientka je připravená?
-Připravená, pane profesore.
00:07:31Když jsem jí dával narkózu, tak mě ta kráva kopla.
00:07:36-Pojďme, přátelé.
-Jsme všichni?
00:07:39Paní kolegyně, pravou nohou.
00:07:42-Ne, ne, ne.
-Dneska je váš velký den.
00:07:46Zlomte vaz.
00:08:01Dámy a pánové!
00:08:03Na závěr našeho sympozia předvede docentka Beránková
00:08:09výsledky svého bádání. Prosím, paní kolegyně.
00:08:19Dámy a pánové!
00:08:22Pokus, který vám předvedu, naznačuje možnost ovlivňování snů.
00:08:27Pacientka, kterou jsme k pokusu vybrali,
00:08:33trpí ve spánku představami, které ovlivňují její psychiku.
00:08:39Prosím.
00:08:41Pomocí snímače se nyní podíváme na sen pacientky.
00:08:51Pane Kolbabo, zatemnit!
00:09:09Vidíme sen pacientky. Prosím, trápí ji ve snu ovádi.
00:09:18To, myslím, postačí, že? Pane Kolbabo, světlo!
00:09:23Jak jste viděli, není to zrovna příjemná snová představa.
00:09:28Není divu, že dojivost pacientky rapidně klesla.
00:09:34Pacientce bude vpraven roztok, který jsem označila KR - VI.
00:09:40Účinek bude okamžitý. Prosím, pane kolego.
00:10:12Pane Kolbabo, zatemnit!
00:10:15My se nyní podíváme na korekturu snů naší pacientky.
00:10:24Preparát začíná působit. Ovádi zmizeli.
00:10:38Pane Kolbabo, světlo!
00:10:46Viděli jsme, že rušivý prvek snu byl zcela odstraněn.
00:10:52Nepříjemný sen byl nahrazen snem uklidňujícím.
00:10:57Tento jev jsem nazvala somnioreparací.
00:11:18Somniologie, věda o snech, se tím dostává tak daleko,
00:11:22že jsme schopni odnímat pacientům nežádoucí sny
00:11:27a nahrazovat je takovými, které budou mít vliv
00:11:32na jejich duševní stabilitu i na jejich produktivnost.
00:11:41Následuje diskuse. Kdo se... Prosím.
00:11:48Především kolegyni blahopřeji. Její objev má nedozírný význam.
00:11:55Když totiž uvážíte, že takto můžeme zdravě ovlivnit sny milionů lidí,
00:12:02tak to je ohromné. To je prostě ohromné.
00:12:10Ano, pane kolego.
00:12:12Můj preparát může mít vliv na zdravý vývoj celého lidstva.
00:12:21Jsme přece vědci. Nemáme právo zasahovat do snů lidí.
00:12:27Právě proto, že jsme vědci. My tedy musíme vědět, co lidstvu prospívá.
00:12:33Správně. Ani sny se nemohou vyvíjet živelně.
00:12:39Ano. Profesor Alfonso, prosím!
00:12:44Jen stručný technický dotaz, paní kolegyně.
00:12:49Můžete mi říci, kam se vlastně poděly ty nepříjemné sny?
00:12:59Sny jsou vlastně představy. Nemění se v hmotu, ani v energii. Zmizí.
00:13:07POTLESK
00:14:34Jindřichu, to byla nádhera. Škoda, že jsi neviděl můj úspěch.
00:14:39Profesor Keller si mě vzal stranou, chce mě pozvat.
00:14:45A pak jsme měli báječnou večeři.
00:14:47-Ty už jsi jedl?
-Ano.
00:14:50-Já bych si ještě něco malého...
-Co, Růženko? -Kuře.
00:14:56-Kuřátko. Ale kde ho teď seženu?
-V lednici.
00:15:00-My máme?
-V lednici.
00:15:03-Počkej, musíš si se mnou připít.
-To víš, že si připiji.
00:15:23-Růženko, na tvůj dnešní úspěch.
-Ach, Jindřichu.
00:15:45-A co ty jsi dělal celý den?
-To víš, plnil jsem úkoly. A tak.
00:16:03-Co to tam máš tak důležitého?
-Takový nápad, Růženko.
00:16:09-Nápady ti neutečou, jde se spát.
-Já bych to rád dodělal.
00:16:16Dnes je přece čtvrtek.
00:16:24-Promiň. To musím spát.
-Tak půjdeš? Co je s tebou?
00:16:35Co tohle má znamenat? Dnes je čtvrtek.
00:16:46Aha. Dneska je čtvrtek.
00:17:04-Tak. No prosím tě.
-Promiň, Růženko.
00:17:19NESROZUMITELNĚ MLUVÍ ZE SPANÍ
00:17:37Co chcete?
00:17:42Já nic nevím. Co děláte? Ne. Panebože!
00:17:47Je to aspoň nerez? Pomoc!
00:17:54Pomoc! Pomoc! Ne!
00:18:31Je to možné?
00:18:40Slečno, ty rukavice, to je ohromná síla.
00:18:44To bychom u nás v práci potřebovali. Znáte princip?
00:18:52Ale že je to antigravitace, viďte?
00:19:57Co to sledujete? Šílenci!
00:20:05Co si to dovolujete?
00:20:11Ne aby vás... Ne, nechte ji! Slyšíte?
00:20:15Darebáci! Padouši! Ne. Povídám ne.
00:20:23Co zase ten blázen s těmi svíčkami?
00:20:28Fuj! Jessie, vydržte! Kam se jde?
00:20:48Haló, slečno Jessie, probuďte se. Ty rukavice!
00:20:54Musíme je dostat. Já je strašně nutně potřebuji.
00:21:18Pozor, slečno, abych vás nekousl.
00:22:11Probuď se! Jindřichu, probuď se!
00:22:15-Rukavice, kde jsou?
-Co to bylo za ženskou?
00:22:19-Ničíš naše manželství.
-Vždyť to přece bylo skoro dítě.
00:22:24Nešlo o tu slečnu, šlo o ty rukavice. Antigravitační.
00:22:30-Ta slečna Jessie...
-S tou já zatočím.
00:22:34-Co chceš dělat, Růžo?
-Běž.
00:22:41-Růženko, ty rukavice...
-Jen jdi.
00:22:58-Co je?
-Nic. Dám ti svůj preparát.
00:23:02-Jaký?
-Můj. Celý svět o něm ví.
00:23:06-Růženko, já ty sny potřebuji.
-Já musím vědět, co ty potřebuješ.
00:23:12Ale ne. Ruku!
00:23:25Proč se ti nezdá o mně?
00:23:49ZVONÍ BUDÍK
00:23:52Jindřichu, vstáváme!
00:24:31BOUCHNUTÍ DVEŘÍ
00:24:56Růženko, copak?
00:25:00-Copak je?
-Jindřichu, ve vaně je...
00:25:05Co je ve vaně?
00:25:22Jindřichu!
00:25:31-Co je to tady?
-To je nějaký nápis.
00:25:35-Ve vaně je nějaký člověk.
-Ty myslíš jako v koupelně?
00:25:42RACHOT
00:25:53-To je zase jiný.
-On tam snad dokonce zuří.
00:25:57Růženko!
00:26:06-No Jindřichu!
-Růženko, to jsou přece oni.
00:26:12Oni? Která ona? Počkej! To je ta, co se ti zdála.
00:26:19-Ovšem.
-Ona se po injekci zhmotnila.
00:26:23-To ty mouchy.
-Jaké mouchy?
00:26:26-Musíme je zamknout.
-Ty mouchy?
00:26:30Něco takového mít v bytě...
00:26:53-Počkej! Tam nesmíš!
-Já tam mám košile.
00:26:56-Tam tě nepustím.
-To jsou přece moje sny.
00:27:01Já mám přednášku a nemohu tam přijít nahý.
00:27:06-Tak si košili koupíš.
-Proč mě pořád honíš?
00:27:11-Samotného tě tady nenechám.
-Mám otevřít? -No dovol...
00:27:17-Možná něco potřebuje.
-Jaképak ohledy s takovými...
00:27:22To tady necháme to dítě s těmi chlapy?
00:27:27-Máš moc starostí.
-Starostí. Já se ti divím.
00:27:32-Já tě, Růženko, dnes nepoznávám.
-Care, pojď.
00:27:38Růženko, já se k nim přece nemohu takto chovat. Mám k nim povinnosti.
00:27:43Povinnosti? Prosím tě! Snad ne k té holce?
00:27:48-Ale, Růženko...
-Dobrý den.
00:27:51Tak jsem to nemyslel, ale ten chlap je sám v koupelně.
00:27:56-Ty je chceš dostat ven?
-Nejsou to přece trestanci.
00:28:00Takové zjevy nemají právo na svobodu.
00:28:04Ne? A proč?
00:29:30ZVONÍ TELEFON
00:29:38Tady je Kokeš. Já moc dobře vím, že mě slyšíte. Co to má znamenat?
00:29:43Pavlíček nám celou noc nespal a teď takový rámus.
00:29:48Přece máme také právo...
00:30:02Pardon.
00:30:41Včera po sympoziu byl operační sál plný ovádů.
00:30:46Mám podezření, že to souvisí s vaším pokusem. Jak to vysvětlíte?
00:30:52-Jak by to bylo možné?
-To nevím.
00:30:55V každém případě musíte provést ověřovací pokus. A to okamžitě.
00:31:10První pokus můžeme provést hned. Pan Kolbaba právě sní.
00:31:19-Prosím.
-Pánové...
00:32:00Zdá se mu pivo. Samé pivo.
00:32:08Půl kubíku, prosím.
00:32:26Prosím, pane profesore.
00:32:51Mléko. To snad stačí, že?
00:33:18Promiňte.
00:33:20-To je ohromné, viďte?
-To je strašné.
00:33:24Sny se zhmotnily.
00:33:28Původ ovádů v operačním sále je tím vysvětlen.
00:33:34Ale co vy si počnete se svým preparátem...
00:33:39-Je to vůbec skutečné pivo?
-S dovolením, já bych si...
00:33:45Děkuji.
00:33:52Dovolíte, paní docentko? To by byla věčná škoda.
00:33:59Plzeň, ale jako křen, pane profesore. Prosím.
00:34:04Pod střechou tohoto ústavu s podobnými pokusy ihned skončíte.
00:34:19-Kolbabo!
-Prosím.
00:34:21-Jste už v pořádku?
-No.
00:34:26Podívejte se, všechno toto pivo můžete z pokusných důvodů vypít.
00:34:32Děkuji vám.
00:34:35Nejdřív jděte k nám domů, jsou tam nějací lidé.
00:34:39Vlastně to ani nejsou lidé. Odvezete je na nádraží.
00:34:45Koupíte jim jízdenky do Chuchle a počkáte tam, dokud neodjedou.
00:34:50-Rozuměl jste?
-Ano, ale na co mám ty peníze?
00:34:54Do Chuchle.
00:34:57Dovedete si vůbec představit, co by se mohlo stát,
00:35:01kdyby někdo snil o nesmyslech, a ono to pak běhalo po ulicích?
00:35:15Rozumíte, Ivanko? Té slečně dáte nějaký kabát.
00:35:20Přivedete ji sem, na taxíka máte. Tady jsou klíče.
00:35:26Těm pánům kupte něco k jídlu a nějakou lahev piva.
00:35:31-Helenko, prosím vás.
-Prosím.
00:35:35Tady je to schéma. Zkuste to, ale musí to být ploché.
00:35:40Kolik je hodin? Za pět deset.
00:35:45Ivanko, ať tam nedělají nepořádek.
00:36:38Toto schéma by se mohlo v budoucnu stát východiskem
00:36:43pro tvoření antigravitačního pole, v jehož obvodu by člověk
00:36:48prakticky bez vynaložení síly mohl manipulovat s nejtěžšími předměty.
00:36:54To je ovšem utopie, sen. Víme, že lidské sny jsou tvořivé.
00:37:00Poskytneme-li jim dostatečný rozlet, dostaneme se brzy vysoko.
00:37:25Člověče, kam lezete? Okamžitě dolů! Dolů! Slyšíte?
00:38:24Ještě to teče. Zastav tu vodu.
00:38:27Ticho. Jeden po druhém.
00:38:32-Dobrý den. Tady vám teče voda.
-Jo, dobré.
00:38:38Prorazili nám zeď, utrhli nám telefon...
00:39:16-Dobrý den.
-Dobrý den.
00:39:19-Tady bydlí pan docent Beránek?
-Ano, tady.
00:39:23Vy jste ta slečna. Pojedete do Chuchle.
00:39:27Já? Do Chuchle? To nemůžu. Já musím přivézt tu slečnu.
00:39:32A nemáte tady dělat nepořádek, říkal pan docent.
00:39:36Ale stejně pojedete do Chuchle. Kde jsou ti pánové?
00:39:41To budou asi oni. Pojedete do Chuchle.
00:39:47-Prosím vás, ustupte.
-Udělejte místo.
00:39:52-Jménem zákona jste zatčeni.
-A vy pojedete do Chuchle.
00:40:18Občanko! Občanko!
00:40:21Pozor!
00:40:37Tady pětka. Pětka. Nějaká občanka skočila do kanálu.
00:40:42Skoro nahá. Hlásím. A nějaký chlap tam skočil za ní.
00:40:47Prosím? Dva. Ano, dva. Moment. Tři.
00:40:52Ano, to budou oni. Prosím? Rozumím. Střežím kanál. Provedu.
00:41:29Pane, kolik je hodin?
00:41:34Haló, já neumím číst.
00:42:18Co děláš, prosím tě?
00:42:34Co koukáš? Utíkej za nimi!
00:43:46Stůjte! Váš občanský průkaz!
00:43:54Tiše, slečno. Tady se učí.
00:44:01Haló!
00:44:04Já netvrdím, že technická fantazie, která bývá často obsahem seriálů
00:44:09či utopických románů, má být podceňována.
00:44:13-Je v ní i řada záporných prvků.
-Jakých?
00:44:18Víte, ti supermani... Jde z toho strach.
00:44:24Rád bych vás upozornil na takový zajímavý...
00:44:33Prosím vás, pojďte sem všichni. Ti silnější zataraste dveře!
00:44:47Pane docente! Co to má znamenat?
00:44:51Promiňte, aby nebyl omyl, ta slečna je můj sen.
00:44:55Já nemám námitek, ale račte si snít mimo budovu.
00:45:14Stůjte!
00:45:18To jsou oni!
00:45:30Pusťte mě!
00:45:41Já vás žádám, abyste okamžitě přestal snít.
00:45:46Pane rektore...
00:46:14Prosím?
00:46:16-Nezdá se vám, že přeháníte?
-Je to zcela regulérní boj.
00:46:33Pane rektore, zdá se, že jsme zvítězili.
00:46:43Železa!
00:46:47Pokládejte to, prosím, za interní věc našeho ústavu.
00:46:56Sestřelit!
00:46:58Nezapomeňte, že jste na akademické půdě.
00:47:15Pane docente, jménem zákona končím vaši přednášku.
00:47:20Pane... Děkuji.
00:47:25Jeden, dva, tři...
00:47:44Já že jsem prokousl vodovodní rouru s vodou?
00:47:47Uvažujte logicky. Těmito zuby vodovodní rouru?
00:47:52-A kdo?
-Kdo...
00:48:11Co to tady děláte?
00:48:15Zničil byt, prorazil zeď, prokousl vodovodní potrubí.
00:48:19-Vypil dítěti mléko.
-Jaké mléko?
00:48:23Vás také někam poslat... Pusťte je.
00:48:27-Promiňte, můžete jet.
-Kam? Vlak do Chuchle už ujel.
00:48:32-Pojďte, pojedeme dalším.
-Nezlobte se, já nikam nejedu.
00:48:37-Proč?
-Ta slečna je asi tamhle.
00:48:41No jo. Promiňte, já jsem Kolbaba od docentky Beránkové.
00:48:45Slečno, vy pojedete do Chuchle.
00:48:49Proč jste chtěla posílat lidi do Chuchle?
00:48:52Byla by chyba považovat ty tři osoby za lidi. Jsou to představy.
00:48:59Za způsobené škody nemůžete soudit představy.
00:49:03Jste tady jako odborný znalec ve věci snů.
00:49:07Představy soudit nemůžeme, ale můžeme soudit jejich nositele.
00:49:13Ale dovol, Růženko. Vždyť mě přece znáš léta.
00:49:20Teď nejsem pro tebe Růženka. Ty jsi obžalovaný.
00:49:25Kdyby se ti zdálo jen o tvé ženě, tak to nemuselo dospět až sem.
00:49:38Prosím klid. Děkuji vám, paní docentko.
00:49:42Co teď? Jsou tady zničené hodnoty, docent Beránek a jeho sny.
00:49:50Je tady soud, aby rozhodl.
00:49:56Obžalovaný Beránku, jaký je vztah k vašim snům?
00:50:05-No, jsou to moje sny.
-Jste tedy jejich majitelem.
00:50:09Pomineme-li, zda je vůbec morální, aby někdo byl majitelem někoho,
00:50:14zbyde nám závažný fakt. Když už měl obžalovaný takové sny,
00:50:20měl se postarat či zabránit, aby se nestaly obecným nebezpečím.
00:50:24Navrhuji, aby mu byly jeho nebezpečné sny zakázány.
00:50:29Za druhé, aby byl souzen pro zanedbání povinné péče.
00:50:34Protestuji!
00:50:36Sny obžalovaného obsahují podněty prospěšné celé společnosti.
00:50:41Jde o rukavice, které využívají antigravitace...
00:50:46-A kde jsou ty vaše rukavice?
-To je zatím sen.
00:50:51Ale tady slečna nám to může potvrdit.
00:50:56Slečno, můžete vypustit bublinu, která by celou věc vyjasnila?
00:51:09No prosím.
00:51:13Otočte to! Pan zapisovatel na to nevidí.
00:51:23Soud se odebere k poradě.
00:51:28Je tu ovšem problém, co s těmi bytostmi.
00:51:33Zkuste někomu zakázat, aby existoval.
00:51:37Snad by mohla paní docentka vyvinout antiprostředek,
00:51:41aby se vrátily zase zpátky do snu.
00:51:45-To je otázka výzkumu na celá léta.
-Nebo jednoho geniálního nápadu.
00:51:50Vy jako odborník si s tím jistě poradíte.
00:51:54Soud vám je asi pošle do ústavu.
00:52:01Dle par. 265/I 36 odst. 12 trestního zákona odsuzuje se obžalovaný
00:52:07Jindřich Beránek k trestu odnětí svobody na 3 dny nepodmíněně.
00:52:13-Obžalovaný, přijímáte trest?
-Ano.
00:52:20Tím prohlašuji jednání za ukončené.
00:52:39Běžte!
00:52:46Tady máte pytlíky, budete to lepit.
00:52:50-Prosil bych tužku.
-Zakázáno.
00:53:07Počkejte, na ty pytlíky se nesmí psát.
00:53:11A kam se smí?
00:53:16Já vám nechci radit, ale sem píší lidé všechny ty voloviny.
00:53:21Děkuji.
00:53:33Okamžik! Prosím vás, co se stalo s těmi, co se mi zdáli?
00:53:44-Já to zjistím.
-Děkuji.
00:53:54Mohli bychom je chovat v klecích jako morčata.
00:53:59-A pozorovat.
-Koho chcete pozorovat? Tu ženskou?
00:54:05Vždyť nemáme ani tak veliké klece.
00:54:08Dostala jsem za úkol odstranit je, tak se o to postarám.
00:54:13Vy myslíte odstranit jako...
00:54:17Když se nerozpakujeme odstranit třeba obtížný hmyz,
00:54:24tak proč bychom nemohli vygumovat představy?
00:54:28-Kolbabo!
-Prosím, paní docentko.
00:54:32Vezměte ty tři... Znovu opakuji, nejsou to lidé.
00:54:38-A něco s nimi, však už víte.
-Nevím.
00:54:47To snad nemyslíte vážně. Já nezabiji ani králíka.
00:54:51-Vy jste mě zklamal, Kolbabo.
-Já jsem si myslel, že jste chlap.
00:54:56-To já na vašem...
-Správně, tak se toho ujměte vy.
00:55:02Paní docentko...
00:55:05Budete řídit celou akci za mého osobního dohledu.
00:55:09A vy budete zatím pracovat na antiprostředku.
00:55:32Co to je?
00:55:35To bych vám za tři dny těžko vysvětlil.
00:55:39To jsou počty. Pište si. Aby mi to ale nedali k náhradě.
00:55:48-Co udělali s tou slečnou?
-Dostala ji na starost vaše paní.
00:55:54To je strašné. Prosím vás, tady máte telefon.
00:56:00Chtějte slečnu Ivanu a nadiktujte jí ta tři čísla.
00:56:14Tři.
00:56:25-Líbí se mi pietnost toho místa.
-Jednáme s nimi jako s lidmi.
00:56:32V tom případě by dáma měla mít přednost.
00:56:39-Teplota je setrvalá?
-Ano.
00:56:42Můžeme začít.
00:56:53Pařáček, viďte?
00:57:02Letěla bě...
00:57:17Tady se něco pálí, ne?
00:57:27Pořádně, děláte to pro sebe.
00:57:31Dovolte, pane kolego, dávejte trochu pozor.
00:57:36Nediskutovat!
00:57:45Doplnit.
00:59:04Buďte zdrávi.
00:59:22Dobrou chuť, hoši.
00:59:25-Nazdar.
-Nazdar.
00:59:38Prosím, paní docentko.
00:59:42Smrt nastala... První představa byla zlikvidována přesně v 15:40.
01:00:06-Pouta! Roztavila se mu pouta!
-Tak nekoukejte a jděte po něm!
01:00:32Tedy, to je chlap!
01:00:36Kdo z nás by neobdivoval jeho sportovního ducha...
01:01:06Tak se zdá, že přípravek A VII je nejúčinnější, paní docentko.
01:01:11Dobře, vrhneme všechny síly na dokončení antipreparátu.
01:01:16-Když pan kolega zklamal...
-Copak se s ním dalo něco dělat?
01:01:22-Zatracený chlap...
-Ano, chlap.
01:01:26Přejete si, paní docentko?
01:01:28Je v něm něco nesmrtelného. To vás dráždí, viďte?
01:01:33-Já bych ho roztrhl.
-To není špatný nápad.
01:01:39Oni přece účinkům nadkritického tahu nemohou odolat.
01:01:46Myslím, že bude správné začít tou dívkou, ta je křehčí.
01:01:50-Ta jenom křupne.
-Čím to vlastně chcete roztrhnout?
01:01:57Podej mi to. Díky.
01:02:01Vidíš, sem musíš!
01:02:05Zapni to!
01:02:09Pomalu, prosím.
01:02:13Pšt!
01:02:20Děvčata, máte to? Myslím ty rukavice.
01:02:23-Aha. Jak jste daleko?
-Chyběl nám střední výpočet.
01:02:28Ten je tady. Mohly byste tady zůstat dnes trochu déle?
01:02:34-Pro vás mám špionážní úkol.
-Já vím, Chuchle.
01:02:41Ustupte!
01:02:47Paní docentko, mně je to líto!
01:02:52Jakmile mávnu kapesníkem... Nezapomeňte zpátečku.
01:03:03Každého přece jde převychovat, že jo?
01:03:14-Co se stalo?
-Co to má znamenat?
01:03:19-Zapomněl jsem si řidičský průkaz.
-Okamžitě nastupte.
01:03:25-Čtyři celé dva.
-Ano.
01:03:29-Čtyři celé tři.
-Ano.
01:03:32Zkuste to, ale jenom záporný okruh.
01:03:36-Pane docente!
-Dověděla jste se něco?
01:04:13-Paní docentko!
-Pusťte mě!
01:04:25Sto osmdesát koňských sil.
01:04:33Vidíte, a je to!
01:04:39-Paní docentko!
-Pusťte mě!
01:04:44-Kam zase běžíte?
-No prosím, utekl z kriminálu.
01:04:52-Tak co?
-Stejně nic nesvedeme.
01:04:56Rozvažte ho. Rychle!
01:05:05Rukavice! Tajemství rukavic! Za nimi!
01:05:17Nasedat! Honem!
01:05:31Musíme naše sny dohonit za každou cenu.
01:05:35Rychle! Je to závažný společenský úkol.
01:06:11Jeďte rychle!
01:06:22Hergot!
01:06:28Rychle ven!
01:06:32A za nimi! Teď už nám neutečou.
01:06:56Haló! Moment!
01:07:05Rychle! Je to dobré.
01:07:19Kdyby se článek PX propojil na první okruh... Co říkáte?
01:08:12Za nimi!
01:09:06Prosím, můžete si lehnout.
01:09:13Ale ne, ne. Jen si klidně lehněte.
01:09:17Udělejte si hezky pohodlí.
01:09:20Oni mi říkali, že si to tady musím odsedět.
01:10:09Dnes je čtvrtek.
01:10:40Dobré jitro.
01:10:48Tak to je ta chyba? Vy jste to vypočítala?
01:10:53To je ohromné.
01:10:57Pardon.
01:11:00Co to je?
01:11:04To jsem ještě neviděl.
01:11:07Jste také první. To je totiž prototyp.
01:11:11Protože je dneska pátek, mně to tady končí. Půjdeme.
01:12:34Už vím, jak se té holky zbavíme. Antipreparát je hotov.
01:12:40Udělá se pích a slečna bude zpátky ve snu, ale u pejska.
01:12:51Tak, podívej, zlatíčko. Udělá se pích...
01:12:55Kdepak, mohl by sis ublížit. Ty můj siláku.
01:13:10-Už to zase začíná!
-Ticho bude!
01:13:18Ne!
01:13:36Miláčku! Jdu za tebou.
01:14:34Inženýre, buď tak laskav, pošli mi plán práce na příští měsíc.
01:14:40-Kdo jsou tihle dva?
-Zeptej se jich.
01:14:50Kdyby tě tak napadlo něco užitečnějšího.
01:14:54Třeba na ten jeřáb by ses mohl podívat...
01:14:59Ježíšmarjá!
01:15:08Růženko!
01:15:18Růži! Růženko!
01:15:32Copak, panička tě uvázala? Takového hodného pejska.
01:15:45Je to možné?
01:16:22Miláčku! Počkej!
01:16:32Kdepak, té neutečeš, hochu.
01:17:04Care! Jdi na balkon!
01:17:16Teď už nejsi sen, Jessie. Musíš se učit mluvit.
01:17:20Zkus to říct. Miláčku! Dívej se na mě. Mi-láč-ku!
01:17:26Miláčku!
01:17:31Ale bude se ti zdát vždycky jenom o mně.
01:17:35Nakrmil jsi Cara?
01:17:45Skryté titulky Věra Kotlínová
Co všechno se může stát, když ráno potkáte svůj sen, vypráví česká filmová komedie režiséra Václava Vorlíčka a scenáristy Miloše Macourka. Hlavními hrdiny filmu jsou manželé Beránkovi, oba docenti, kteří pracují na vědeckých objevech. Paní Beránková se zabývá somniologií – hledá prostředek, který by ovlivňoval lidské sny. Docent Beránek se zase snaží vynalézt přístroj obrovské fyzické síly. Od chvíle, kdy se mu do rukou dostanou komiksové sešity, se všechno změní. Kvůli neprověřenému preparátu jeho manželky oživnou tři komiksové postavy z Beránkova snu – krásná Jessie, superman a pistolník. Začíná velká dobrodružná honička…
V parodii na komiksové seriály si hlavní role s chutí zahráli Jiří Sovák, Dana Medřická, Olga Schoberová, Juraj Višný a Karel Effa. Od premiéry v srpnu 1966 uběhla již pěkná řádka let, ale film neztratil nic na své vtipnosti a stále nachází vděčné diváky.
