Česká sci-fi komedie o tom, co by bylo, kdyby nebylo to, co bylo… (1969). Hrají: J. Sovák, od jehož narození právě dnes uplynulo 100 let, J. Brejchová, L. Lipský, I. Janžurová, P. Čepek, M. Kopecký a další. Scénář J. Nesvadba, M. Macourek a O. Lipský. Kamera I. Šlapeta. Režie O. Lipský
00:00:00 Česká televize uvádí
00:00:19 -Nevadí, že nemůžeme mít děti?
-Ne.
00:00:24 Stop!
00:00:26 Slečno, nasaďte tón milující ženy.
00:00:37 Znovu.
00:00:38 Pardon. Nám nejde o lyriku!
00:00:43 Ten text je od vás, z OSN.
00:00:48 Ona má říct: "Zítra se dám oholit."
00:00:54 To neřeknu. Ostatní členky Svazu žen mají také vousy.
00:01:02 -Neholíme se z protestu.
-Pomozte nám uklidnit veřejnost.
00:01:08 -Šíří se stávky, rozvody.
-Kdo zavinil, že máme vousy?
00:01:16 -Skupina fanatiků s bombou G.
-Kdy je zlikvidujete?
00:01:21 Až je najdeme. Zřídili jsme ústav na potlačení účinků bomby.
00:01:29 -No a?
-A...
00:01:37 Promiňte, začala demonstrace.
00:01:42 Chápu jejich nervozitu.
00:01:47 Ačkoli proběhly další demonstrace,
00:01:53 nukleární fyzici pokračují v pokusech.
00:01:58 Jeden byl zaznamenán ve 3 hodiny a 7 minut.
00:02:10 Co podnikne...
00:02:16 -Pokračujte.
-Odpad bomby, zvané G,
00:02:21 nepůsobí hladce, ale obrace.
00:02:27 Ukážu vám svůj přístroj.
00:02:32 Je zcela novátorský, holí hloubkově.
00:02:39 Vousy rostou ženám znenadání a rychle.
00:02:57 To je, co?
00:03:01 -Kolik?
-Podívej se na počítač.
00:03:08 Výskyt nových vousů se pozdrží možná...
00:03:14 ...možná o dva nebo tři dny, možná rok.
00:03:24 Obsluha je jednoduchá. Stačí zmáčknout.
00:03:38 -Funguje!
-Říkal jste hloubkové! -Ano.
00:03:45 -Zařídím paruku.
-Ne.
00:03:50 Ať ženy vidí, že přináším oběti.
00:03:57 Funguje!
00:04:00 Šest milionů dotace, a tohle je výsledek!
00:04:06 Navíc se ženy nechtějí holit! Nečtete noviny?
00:04:11 Ne.
00:04:15 Ven!
00:04:18 Ale funguje to!
00:04:22 Ven!
00:04:29 Proč se náš výzkum nesnaží likvidovat kořen věci?
00:04:35 S tím přece přišel už profesor Moore.
00:04:44 Chce se strojem času odcestovat do roku 1911 a zabít Einsteina.
00:04:51 Fyzika by se pak vyvíjela jinak. Grant z Einsteina vychází.
00:05:00 Bez Einsteinovy teorie by nebylo záření G.
00:05:05 Když se pokus podaří, profesor Moore fanatiky zničí.
00:05:17 Dobře. Budeme projekt profesora Moora financovat.
00:05:43 Račte.
00:05:46 Prosím... Poslední krok moderní vědy.
00:05:53 -Dílo profesora Moora.
-V 15.30 je schůzka s Einsteinem.
00:05:59 Šílené monstrum! V 17.00 přicházím na večírek.
00:06:06 V 17.30 přichází domů bankéř Wertheim. Zdržuji ho...
00:06:17 -Co si dáte?
-Kuře.
00:06:20 -Celé?
-Půl.
00:06:24 -Je dušené nebo smažené?
-Smažené. -Děkuji.
00:06:32 Není nad klid při jídle.
00:06:36 Pojď sem, Kleopatro, taky něco dostaneš.
00:06:43 -Profesore Moore, připravte se.
-Vrátím se, až zabiju Einsteina.
00:06:51 Představím vám zachránce lidstva. To jsou oni.
00:07:01 Gwen Williamsová, znalec období 1910-1915.
00:07:10 -Profesor Frank Pech.
-Těší mě.
00:07:22 -Profesor Moore, autor stroje.
-Nádherný projekt!
00:07:30 -Dalekohled!
-Já zapomněl.
00:07:34 Vypadáte nedůvěřivě, excelence. Prosím.
00:07:42 Pomocí stroje času se přeneseme do Národního divadla v Praze.
00:07:52 Odpoledne 26.5.1911 se hraje Dobývání měsíce.
00:08:00 -Náš přílet tak nebude nápadný.
-Proč právě Praha?
00:08:07 Wertheim má v deníku, že u něj Einstein div nepřišel o život.
00:08:17 Jen nepatrně změníme historii roku 1911.
00:08:26 Bankéř do dveří nevstoupí, Einstein nevstane ze židle...
00:08:34 -Zabije ho lustr.
-Je to nenásilný zásah do dějin.
00:08:40 -Vždyť to bude vražda!
-Nevadí.
00:08:46 -Ten člověk je dávno mrtvý.
-Připravit!
00:08:51 Franku!
00:08:58 Je to oblečení dost půvabné?
00:09:03 -A na druhou.
-Má paní. -Tajemník Giacometti.
00:09:12 -Jistě se chcete rozloučit.
-Proč s tím dělají tajnosti?
00:09:20 -Proč nejsi v novinách?
-Je to riskantní.
00:09:25 -Těšíš se?
-Ano. Uvidím tatínka.
00:09:30 Kdepak ho mám? Podívej!
00:09:35 Moment...
00:09:42 -Vem si ji, abys na mě myslel.
-Tak ahoj.
00:09:48 -Ahoj.
-Ještě. -Tak ahoj.
00:11:01 Povedlo se to!
00:13:57 Kdo to tam dal? Tu raketu zpátky!
00:14:07 Pitomče!
00:14:16 Kdo to zavinil? Já snad?
00:14:21 Dostaneš výpověď! Všichni máte výpověď. Rošťáci!
00:14:46 -Hrají něco jiného!
-Jako historička jsi neschopná!
00:14:51 -To tys spletl rok!
-Nevrátíme se? -Ne. Vystoupíme.
00:15:02 ZPĚV ÁRIE Z OPERY PRODANÁ NEVĚSTA
00:15:15 Co tu děláte?
00:15:30 Oponu dolů. Pokuta! Sundat!
00:15:34 -Hrůza!
-Pokutu! -Rychle!
00:15:57 Nástup na scénu!
00:16:04 Já ti dám kočku!
00:16:10 Pokutu!
00:16:18 Tudy!
00:16:26 Promiň, ale kvůli kloboukům tu nejsme.
00:16:45 -Nic se o tom nepsalo!
-Změna programu?
00:16:52 -Co si přejete?
-Kolikátého je?
00:16:57 -Dvacátého šestého.
-A měsíc? -Přece květen.
00:17:04 -Nezlobte se, že se ptám...
-Promiň.
00:17:09 -...Který rok?
-To nic, přejde ho to.
00:17:16 Takže za tři roky a dva měsíce vypukne válka. Čau.
00:17:35 -Praha!
-To je vzduch, žádná auta!
00:17:40 -Co doprava?
-Hele, kůň! -Fakt!
00:17:45 -Haló, koni!
-Koni!
00:17:53 To je idyla, pánové. Na obloze létají jen ptáci.
00:18:01 -A co by tam mělo lítat?
-Nic.
00:18:06 Já jen tak.
00:18:20 -Váš stroj funguje skvěle.
-Dalo by se leccos udělat.
00:18:26 Třeba zabít Hitlera. Teď je malířem pokojů.
00:18:34 -Ano.
-Připadal bych si jako světec.
00:18:49 Hned se vrátím.
00:19:02 Vystupte. Prý máte nekalé úmysly s jistým Adolfem Hitlerem.
00:19:09 -To nám scházelo!
-Vysvětlím to. -Vystupte!
00:19:15 -Pojďte.
-Držte se, ať nespadnete.
00:19:55 Tady bych ráda zůstala navždycky.
00:20:10 Fyzikální ústav. Vystupujem. Stůjte!
00:20:17 -Co se děje?
-Nemůže zastavit koně? -Asi ne.
00:20:22 -Tak koně usmrtíme.
-Ne! -Stůjte!
00:20:28 Musíte vyskočit.
00:20:35 -Už vím. Říká se "prr".
-Teď nám to není k ničemu.
00:20:40 -To je krásné auto!
-A ten vzduch!
00:20:47 Tady pracuje vaše oběť.
00:20:52 V přízemí žije dědeček s tatínkem.
00:21:00 -Třeba je to váš pan otec.
-No dovolte...
00:21:06 -Pojď sem.
-Trhni si nohou.
00:21:11 -Dám ti na cucavý špalek.
-Cucavý špalek?
00:21:19 -Co dělá tatínek? -Správce.
-Jak se jmenuješ? -Franta Pech.
00:21:26 Je to on!
00:21:34 Ty můj chlapče! Ty můj tatínku...
00:21:40 -Co ten dědek blbne?
-Běž si někam hrát.
00:21:48 Ve společenské výchově jste vlastně samouk.
00:21:53 Au! Ty jeden!
00:21:59 Vlastně vy...
00:22:03 HRA HOUSLÍ
00:22:06 Housle byl jeho koníček. Mozartova sonáta e moll.
00:22:11 Studuje ji od 17. června. Nikdy mu nešla. Slyšíte?
00:22:19 Chyba.
00:22:38 Není hluchý? Hudebníci bývají hluší.
00:22:47 -Měl jenom angínu.
-Třeba to jsou následky.
00:22:52 -Má tam chybu.
-Jste profesor Einstein?
00:23:00 Profesoři Moore, Pech a já. Jsme fyzici z Princetonu.
00:23:09 -Moore!
-Chtěli jsme vás pozdravit.
00:23:15 A seznámit se s vaší pomocí s pražskou inteligencí.
00:23:26 -Prý máte u Wertheimů večírek.
-Kde? -U Wertheimů.
00:23:32 -Že ano?
-Neznám. -Jak to?
00:23:39 Ve Wertheimově deníku je jasně...
00:23:43 -Dovolíte?
-Prosím. -Jsou dnešní?
00:23:48 Ano. Vlastně ne! Ještě jsem je nečetl.
00:23:54 -Vy na ten večírek musíte.
-Ano! -Musíte!
00:23:59 -To by jinak nešlo!
-Nemáte chování, pánové.
00:24:05 Takže to můžeme zabalit.
00:24:12 -Jsi neschopná.
-V deníku stojí, že tam byl.
00:24:18 Třeba tam nebyl Einstein, ale ten Rus...
00:24:22 -Ejzenštejn!
-Nebyl v Praze. -Ne?
00:24:27 -Třeba si to Wertheim vymyslel.
-Vy jste doktorka? -Ano.
00:24:35 -Historie?
-Ano. -Katastrofa!
00:24:50 Kruci! Kdepak mám ten cvikr...
00:24:58 Čekáte dlouho, Geislerová? Měl jsem něco důležitého.
00:25:04 -Vyzkouším si vás.
-Ale...
00:25:08 Necháme ji tam. Jen vykřikuje "to je krása!"
00:25:16 -Dal jsem vám pistoli?
-Neumím střílet. -Váš otec ano.
00:25:23 -Je to dítě!
-Proto nemůže být trestán.
00:25:28 -Nechci mít otce vraha!
-A vousatou ženu chcete? -Ne!
00:25:34 Tak musíte mít otce vraha.
00:25:37 -Ne!
-To od vás není čestné.
00:25:44 Měla jste přijít v prádle. Snad nechcete známky zadarmo!
00:25:50 Čuně! To je budoucí ministr školství!
00:25:58 Pane kolego!
00:26:04 Neruším? Praskla mi struna.
00:26:09 -Můžu s vámi mluvit?
-Prosím.
00:26:20 Slečna Geislerová by měla přijít v brnění, ne?
00:26:31 Hádejte, pane profesore, kde mám dnes index.
00:26:43 To jsou nervy! Všechno jsme ti vysvětlili.
00:26:48 Co mi za to dáte?
00:26:54 Dostanete... Dostaneš cucavý špalek.
00:27:00 -Zastřelit někoho není lehké.
-Tak dostaneš harmoniku.
00:27:07 -Tahací? -Jo.
-Kazíte ho. -V zájmu lidstva.
00:27:15 Máte moc fantazie.
00:27:20 Nevěřím, že by se Češi někdy domohli samostatnosti.
00:27:26 -Odkud máte ty housle?
-Nejsou moc kvalitní.
00:27:33 -Ale už bych je nevyměnil.
-Vztah je vždycky věcí času.
00:27:41 Pokud jde o dřevo, možná.
00:27:55 -Chci barvičky!
-Ano, ale střílej!
00:28:00 -Jinak dostaneš...
-Výprask!
00:28:05 Jak vás mohl zplodit tak pitomý otec!
00:28:11 Vždyť je to dítě!
00:28:19 Volal ministerský rada.
00:28:22 Máte jít na večírek k Wertheimovým
00:28:26 a vzít toho zázračného počtáře, malého Pecha.
00:28:35 -Je tam rektor. Mám ho trefit?
-Ne. Dělej, kouše mě kočka.
00:28:41 -Střílej!
-Střílej!
00:28:45 Nemelte se, nebo se netrefím.
00:28:50 -Div jste ho nezabili.
-Báli jsme se, že tam nepůjde.
00:28:55 -Jeho otec mohl být vrahem!
-Mysleli jsme... -Nemyslete.
00:29:01 Planety prosím! Kupte si osud, slečno.
00:29:06 Prosím.
00:29:16 Prý jsem potkala velkou lásku a narodí se nám holčička.
00:29:22 Škoda že tam nestojí, jak dopadne dnešní večer.
00:29:45 -Nudím se. Jsem tu kvůli vám.
-Dnes to skončí brzo.
00:29:54 -Pro něj určitě.
-Je galantní. Na rozdíl od vás.
00:30:02 Mě spíš zajímá, jak mu to spadne na hlavu.
00:30:09 Lustry šikmo nepadají. Ledaže by si sedl na stůl.
00:30:20 Franci! Co to tady dělá?
00:30:29 Omlouvám se. Jen seďte...
00:30:35 Neměla jsem na vás čas, jsou tu noví vrchní.
00:30:42 Nepředstavitelná pakáž!
00:30:47 To vy v Americe jistě nemáte. Emilko, odnes to křeslo.
00:30:54 Můj dědeček byl vynálezce, odborník na tajný vchod.
00:31:02 Proč to nedáte na půdu? Vy ne, promiňte. Emilko!
00:31:24 No prosím. Máme ještě čas?
00:31:29 Tak to si půjdu pohovořit s tatínkem.
00:31:35 -Einstein říkal, že máš talent.
-Ten toho nakecá!
00:31:51 Pardon.
00:32:01 -Odnesl židli!
-Klid, dějiny se prosadí.
00:32:07 Pojď na klín.
00:32:56 -Chutná?
-Je to výborné.
00:33:01 Co tady děláš? Neobtěžuj pána.
00:33:07 Neodvádějte ho!
00:33:11 Hezky tady počkej.
00:33:33 Vážení hosté, pan rada přivedl fyzika Einsteina.
00:33:42 Přeje si předvést úžasný matematický talent.
00:33:49 Budete se ptát a chlapeček bude odpovídat.
00:33:54 Géniové brzo umírají.
00:34:00 -Matematický génius!
-Kolik je 7 x 8? -56.
00:34:10 Je takhle veliký!
00:34:18 Kdy začne zábava?
00:34:25 Začněte, pane profesore. Pardon.
00:34:45 Pospěšte si, Franci.
00:34:49 Račte, pane profesore.
00:34:55 Dávejte příklady.
00:34:58 Kolik je 9 764 : 14?
00:35:04 -Čas se naplnil.
-Ohlídejte Wertheimův příchod.
00:35:10 S radostí. Váš otec mě už nebaví.
00:35:17 697,428.
00:35:24 -Proboha, rostou vám vousy!
-Co mám dělat?
00:35:31 -Kde máte holicí strojek?
-V kabátě.
00:35:42 Stalo se něco, slečno? Pokračuj, hned se vrátím.
00:35:53 -Dělej něco.
-Není vám špatně, slečno?
00:36:05 -Kapsy jsou prázdné!
-Potřebujete peníze?
00:36:12 -Na židli!
-Sláva, našla jsem břitvu.
00:36:18 -Proboha, má břitvu!
-Na židli! -Ona má břitvu!
00:36:24 -Franku, pomoz mi.
-Pomozte mi vy. -Pomoz, Franku.
00:36:31 -Na té židli sedí tatínek!
-Vylez Gwen, ať si tam sedne on.
00:36:37 -Nemůžu, jsem namydlená.
-Čekejte, na židli sedí tatínek.
00:36:46 -Přesedni si, zde sedí profesor.
-Pokračujte bez profesora. -Ano.
00:36:54 Ať zde klidně sedí.
00:36:57 Až se profesor vrátí, tak židli uvolníš.
00:37:04 Slez! Počkej, já tě budu zlobit!
00:37:12 Budu ti nosit špatné vysvědčení! Smrade...
00:37:20 Kolik je 736 822 : 165 a to celé na druhou?
00:37:28 -Pusťte mě!
-Na židli!
00:37:31 -Tyhle večírky mé ženy!
-Sebevražda! -Zase malér!
00:37:38 Klid! Otevřete, pane, ať nemám malér.
00:37:46 -Je to dáma. Američanka.
-Nevadí. Otevřete, pane.
00:37:51 Má žena zve samé podivíny. Skočte oknem, jste mladší.
00:38:01 Nerozbíjejte okno, sklo stojí spoustu peněz.
00:38:11 Co vás to napadlo?
00:38:16 -Nestalo se vám nic?
-Ne.
00:38:24 Je podřezaná?
00:38:33 Zrovna bylo na co koukat!
00:38:38 -Je 18.59.
-Zabilo to chlapce!
00:38:43 Kde je Frank?
00:38:48 Vidíš?
00:38:53 Když jeho otec umřel jako kluk, Frank se nemohl nikdy narodit.
00:38:58 Chápeš?
00:39:04 Ovšem když selhal lustr, neselže pistole.
00:39:17 Vražda! Pomoc! Policie!
00:39:26 Gwen!
00:39:34 Vražda!
00:39:38 -Kde je?
-To bych taky rád věděl.
00:39:47 Tvou vinou je Frank pryč, kluk mrtvý a Einstein žije.
00:39:53 -Proč jsi to udělala?
-Je skvělý. Proč ho zabíjet?
00:39:59 -Mezi námi je konec.
-Fajn. S pokusy jsem skončila.
00:40:08 -Koně bez kočího...
-Taxi!
00:40:12 Haló, koně, zvolněte. Do Národního divadla!
00:40:27 -Tomu říkám samoobsluha!
-Ahoj. -Pojď.
00:40:41 Lustr měl spadnout v sedm a vousy měly zmizet.
00:40:48 -Pokus se asi nezdařil.
-Řediteli!
00:40:58 -Proč jste udělali pokus beze mě?
-Tajili jsme start.
00:41:06 A taky jste byl bůhvíkde. Tak se nerozčilujte.
00:41:11 Návrat stroje...
00:41:27 Vousy!
00:41:40 -Jak vysvětlíte svůj nezdar?
-Tchán nechtěl v 15.00 střílet.
00:41:47 -Muž paní Frankové...
-Betsy přece není vdaná.
00:41:54 -Někdo střílel!
-Tchán. Je to malý chlapec...
00:42:00 Takže paní Betsy je teď vlastně vdova.
00:42:06 -Spadl ten lustr vůbec?
-Zabil otce vašeho šéfa.
00:42:12 -Můj šéf je tady.
-Nesmysl...
00:42:16 Myslím Franka Pecha, který se tak chudák nenarodil.
00:42:27 -Upřímnou soustrast.
-Rozumím.
00:42:33 -Sláva! Už jsem byl nervózní.
-Klid. Hezky si odpočinete...
00:42:42 Opět vyhozené peníze a šílený vědec k tomu!
00:42:52 -Taky si musíte odpočinout.
-Já s fyziky končím!
00:43:01 -Slečno doktorko...
-Vyšetříte ji, až se uklidní.
00:43:08 -Okamžik! Kde je Kleopatra?
-Ten stroj asi nefunguje.
00:43:15 Funguje, ale jako nepřítel lidského zdraví.
00:43:21 -Kleo! Ta kočka je pryč.
-Totální fiasko...
00:44:11 Já že jsem měla služky, dítě a auta?
00:44:18 -Jak je to vůbec možné?
-Jak bych ti to vysvětlil...
00:44:23 Půjč mi tu rtěnku a nehýbej se.
00:44:32 Tady je rok 1911 a tady je dnešek.
00:44:38 Zde žil jeho otec, zde se narodil Frank a tady jste se vzali.
00:44:46 Jenže když jeho otec umřel, Frank se nemohl narodit
00:44:52 a vy jste se nevzali, protože vývoj šel tudy.
00:44:58 Ne. Šel tudy.
00:45:04 -Co to děláte?
-Dehydruje ti pokožka.
00:45:13 -Nemohl by Frank ožít?
-Ano, až uvěří mému stroji.
00:45:22 Pojedeš se mnou. Ty Einsteina pod lustr dostaneš.
00:45:26 Ano, to by šlo. Dokážu svou pravdu.
00:45:31 A já budu zase bohatá.
00:45:37 -Jak starý byl ten Frank?
-Kam jsi dala jeho šaty?
00:45:43 -Tamhle.
-Je to důkaz!
00:45:47 Já jim to dokážu.
00:45:57 Fotografie! Jsi tu ty i on.
00:46:02 -Mám ránu.
-Naprosto přesný důkaz!
00:46:07 Tady umřel jeho otec. Vývoj šel jinudy. Tudy!
00:46:14 On není... Malý okamžik...
00:46:22 On není, ale byl. Dovolíte?
00:46:30 Frank Pech, narozen 1959, stát Kalifornie.
00:46:36 Rodiče František a Mary, 28 zubů, 4 plomby.
00:46:42 Dobrá, start se povoluje.
00:47:09 Dovolíte? Profesor Grant si přál, abych byl na vás hodný.
00:47:18 Nechcete bonbon?
00:47:21 Kde byl Einstein, když spadl lustr?
00:47:27 -Nikde jsme nebyli.
-Jen jste se procházeli
00:47:34 a koukali v zoo na papouška?
00:48:42 Několik pater, samé laboratoře, žádná zima.
00:48:48 -Nezajímá mě to.
-Ale něco vás zajímat bude.
00:48:55 Račte pokračovat.
00:49:16 Vaše oblíbená hudba.
00:49:27 -Posaďte se.
-Děkuji.
00:49:32 -Náš lustr nezabíjí.
-"Gwen, rostou vám vousy!"
00:49:39 Odběhla jste, proto ho nemohli zabít.
00:49:43 Nebo jste si dokonce přála, aby nezemřel?
00:49:54 "Tvou vinou je Frank pryč, kluk mrtvý a Einstein živý!"
00:49:59 -Vzpomínejte.
-"Je skvělý. Proč ho zabíjet?"
00:50:05 Tušili jsme to.
00:50:10 -Kdo vám tu nahrávku dal?
-Poslali jsme s vámi špiona.
00:50:18 -Franka?
-Ne.
00:50:23 -Davida? -Ne.
-Byli jsme tři.
00:50:28 Tebe nepočítá, Kleo.
00:50:32 Kleo pořád Moora sledovala, tak jsme ji trochu upravili.
00:50:43 "Prý jsem potkala velkou lásku a narodí se nám dcera."
00:50:54 Upravili jsme jí také oko. Křičí, když jí ho vyndávám.
00:51:38 -Vy víte všechno.
-Vy ne. Moore letí do Prahy.
00:51:45 -Zase se pokusí o vraždu.
-Nemůžu tomu zabránit.
00:51:52 Sama ne, s námi možná ano.
00:51:58 -Jak se tam chcete dostat?
-To není tak těžké.
00:52:02 Chce s vámi mluvit šéf.
00:52:33 Jsme tady, šéfe.
00:52:40 Převléknete se až tam.
00:53:09 Cvikry dolů!
00:53:28 Za námi! Nenápadně.
00:53:35 Pryč!
00:53:45 Báječně to klape. Tudy ponesou za chvíli okno.
00:53:52 -Jak to všechno víte?
-Mě už nic nepřekvapí.
00:54:00 To je Vašek.
00:54:08 -Gwen? -Kdo přišel?
-Nějaký hlupák, madam.
00:54:15 To je asi omyl.
00:54:21 Jsem vrchní z hotelu. Objednala jste si mě na večírek.
00:54:27 Pojďte dál. Je tady už jeden váš kolega.
00:54:35 Převlékněte se. Emilka vás odvede.
00:54:43 -Jak ses sem dostala?
-Prosím.
00:54:54 -Ro...
-Ano, Robert.
00:55:02 Oběma vám budu říkat Franc. Jsem na to zvyklá.
00:55:10 -Emilko, půjdeme na nákup.
-Ano, madam.
00:55:18 Ať nepoškodíte dějiny.
00:55:22 -Už to neseme.
-Konečně! Pánové vám pomohou.
00:55:30 Jdeme, Emilko.
00:55:37 -Dejte ho do komory.
-Ne, pověste ho do salonu.
00:55:45 -Odnést!
-Pověsit!
00:55:46 -Odnést! -Pověsit!
-Mám ženu a kupu dětí!
00:55:53 -Odnést!
-Pověsit! -Pozor!
00:56:00 -Pusťte to.
-Opatrně.
00:56:15 Odneste ho. Co koukáte? Rychle!
00:56:20 -Tolik peněz?
-Rychle.
00:56:26 Do komory! Nelekněte se, už jsou tam dva.
00:56:39 Pospěšte si. Jaké číslo má vaše firma?
00:56:46 -Číslo telefonu!
-Dva. -Rozumím.
00:56:54 -Prosím číslo tři.
-Co si přejete?
00:57:00 Ten váš lustr je rozsekaný na cucky.
00:57:05 -Pošlete jiný.
-Ten darebák to schytá!
00:57:12 Ale rychle!
00:57:16 Klid. Tady máte a kupte si jiného šéfa.
00:57:22 Díky, pane bankéři.
00:57:27 To je rychlost! Dejte ho do salonu, mládenci.
00:57:34 -Přijdu tam za vámi.
-Zajisté, pane šéf. Nazdar, hoši.
00:57:48 Dělej.
00:57:51 -Dělej! -Pomohu vám.
-Není třeba. -Na shledanou.
00:57:58 -Krásné počasí...
-Vy jste ještě tady?
00:58:03 -Pověsit lustr dá práci.
-Tohle je jiný člověk! Tlustší.
00:58:12 Ten první se strhal.
00:58:15 Překrásná práce, madam.
00:58:20 Pravý mosazný mahagon, vyřezávaný pravou rukou.
00:58:36 -Já ti dám mahagon!
-Kde je ten druhý Franc?
00:58:42 Praštil s tím. Prý u tak pitomé rodiny ještě nesloužil.
00:58:52 -Madam... Prý to tu páchne.
-Páchne? -Smrdí.
00:58:59 -Já toho pána znám.
-Běžte pryč. -Ten gauner!
00:59:03 -Budu si stěžovat!
-Stěžujte si hlavně na lustr.
00:59:10 Je to zmetek. A montéři taky. Padají se štaflí.
00:59:18 -Naopak, je to dobrá práce.
-Skončil jste? -Ano.
00:59:27 -Tady máte a jděte.
-To nemuselo být.
00:59:36 -Pozor!
-Promiňte. -Hulvát!
00:59:42 Přelstili jsme je!
00:59:55 Haf!
00:59:59 -Ty ses počurala.
-Vyvenčím ji, madam.
01:00:07 Dobře.
01:00:19 -Co se děje?
-Robert je profesor Grant!
01:00:28 -Je tam Gwen. Vyštvi ji.
-Jo. -Dali tam svůj lustr.
01:00:33 Dones peníze na nový, lepidlo a přibíječku.
01:00:47 -Jsou na tom bacily. Co to je?
-Bramborák.
01:00:54 Musíme spěchat. Jdu pro ten lustr.
01:01:04 -Rukulíbám. Hledám službu.
-Jdete pozdě.
01:01:09 -Jednu jsem už přijala.
-Budu sloužit zadarmo.
01:01:19 Nevěděla jsem, že mám tak dobrou pověst.
01:01:24 Pojďte.
01:01:30 Zaměstnám vás obě. Budete mě masírovat, ano?
01:01:39 -Ano.
-Přijďte pak nahoru.
01:01:43 -Uvolněte prostor pro lustr.
-Tišeji.
01:01:49 Ta baba je na schodech. Jak vám chutnal bramborák?
01:02:05 Hala je volná.
01:02:09 -Rukulíbám.
-Pojďte dál.
01:02:18 Milostivá paní, tu vaši služebnou znám.
01:02:24 -Ještě tady.
-Děkuji.
01:02:28 -Služebná je zlodějka.
-To není možné!
01:02:36 To snad ne!
01:02:40 Můj prsten s brilianty je pryč!
01:02:46 -Co teď?
-Policii!
01:02:50 Policie? Pane komisaři... Okamžik.
01:02:56 Policie? Pane komisaři, objevili jsme zlodějku.
01:03:03 Okamžitě přijeďte. Paní je z toho úplně špatně.
01:03:12 Byt Wertheimů. Přijeďte okamžitě.
01:03:17 -Lustr je tam.
-Ano, děkuji.
01:03:31 -Zlodějku jsem zamknula.
-Už jedou.
01:03:38 -Policie?
-Odpočiňte si. -Ještěže vás mám.
01:03:57 -Právě se zhroutila.
-Pomoz mi, přilepil jsem se.
01:04:09 Je to skutečně znamenité lepidlo.
01:04:17 -Rychle.
-Jde sem policie.
01:04:21 Tenhle lustr nezabije ani broučka!
01:04:27 -Rychle.
-Moment... Prsten.
01:06:16 -Svlékněte se. Prohledáme vás.
-Tak rychle. -Honem!
01:06:24 -Hned teď.
-Jo, hned teď!
01:06:31 Tak bude to?
01:08:57 -Co to máte na sobě?
-Promiňte.
01:09:02 Jsme chudí sloužící. Na víc nemáme.
01:09:10 Někdo je v saloně!
01:09:19 -Má prsten! Jste zatčen.
-To je omyl, pánové.
01:09:26 To je úroveň! Pomlouvají mě, a ještě kradou!
01:09:34 -Pusťte mě!
-Darebák!
01:09:39 -Však my ho potrestáme!
-Děkuji vám. Je to lupič.
01:09:46 Zloději, tohle jsi ukradl!
01:09:51 Račte dál. Toho odveďte.
01:09:56 -Chtějí vás zabít.
-Mlčte!
01:10:01 To byla lékařská prohlídka personálu.
01:10:11 Chci ti představit profesora Einsteina.
01:10:17 -A to je zázračný počtář.
-Tchán.
01:10:23 Tvůj tchán.
01:10:30 -Nelez pod lustr.
-Proč?
01:10:35 Mohu vám pomoci, slečno?
01:10:46 -Prohledejte ho.
-Má zbraň.
01:10:55 Takovou divnou. Jak se s tím střílí?
01:11:01 Takhle.
01:11:07 Svlékněte se.
01:11:15 Kdy začne zábava?
01:11:23 -Dávejte příklady.
-Kolik je 9 764 : 14?
01:11:33 Jsou tady dva muži od Granta.
01:11:43 Odstranili ze židle lepidlo. Postříkej ji znovu.
01:11:49 697,428.
01:11:55 -Někdo vás čeká.
-Pokračuj. Hned se vrátím.
01:12:06 On si rád odpočine. Emilko, nabídni mu něco.
01:12:13 Třeba zašel na záchod. Nejste tam, pane?
01:12:19 -Obsazeno.
-Pardon. Někam zmizel.
01:12:33 -Asi je už vevnitř.
-Jenom mě zdržujete.
01:12:43 Kolik je 212 857 : 4?
01:12:47 -Musím vám něco říct.
-Pardon.
01:12:51 851 428
01:12:59 Kolik je 121 x 845?
01:13:13 Pane komisaři!
01:13:19 Pomoc!
01:13:22 -Spadne lustr. Slyšíš?
-Ano.
01:13:28 Nějak zabav svého tchána. Dej mu hračky.
01:13:33 -Nebo ho zamkni na záchod.
-Klid.
01:13:40 -Jste přítel mé ženy, že?
-Ano.
01:13:46 -Proč se neléčíte?
-Tam nesmíte!
01:13:51 -Snad smím pozdravit hosty!
-Až spadne lustr. -Dost!
01:13:58 Zavolám strážníka! To je náhoda...
01:14:03 -Omezují mě ve vlastním domě!
-Jste zatčen.
01:14:10 -Výborně.
-Zatčen jste vy. -Ruce vzhůru!
01:14:16 To jsou ty večírky mé ženy...
01:14:23 -Hrozný večírek.
-Vnikli sem lupiči.
01:14:28 -Kdy začne zábava?
-Dej se vycpat. -Hned.
01:14:35 -Musím s vámi mluvit.
-Bohužel teď nemohu.
01:14:55 -Pomoc!
-Ten lustr visel ve vzduchu!
01:15:00 -Zemská přitažlivost selhala!
-To je teď jedno. Rychle!
01:15:26 Betsy, odveď tchána a čekej u Národního divadla.
01:15:41 Za ním!
01:15:45 Za ním!
01:16:50 -V tom salonu mě už neuvidí.
-Ještě není všemu konec.
01:16:57 -Musíte mě ve všem poslechnout.
-Pardon.
01:17:38 Kdy začne zábava?
01:17:46 -Jako služebná mám málo času.
-Snad vám dá paní volno.
01:18:00 Vrahu!
01:18:04 Jménem zákona jste zatčen. Rozsviťte!
01:18:13 Zastřelil člověka, jako by to byla koroptev.
01:18:22 Zabil jsem Einsteina, pánové,
01:18:26 aby bezvousé matky mohly rodit a zavládlo zde štěstí.
01:18:36 Vždyť ten člověk stejně umřel, když mi bylo třináct let.
01:18:41 -Ano, třináct. -Odveďte ho.
-Zachránil jsem vám vnoučátka.
01:18:49 -Radujte se!
-Je to vrah!
01:18:54 Sepíšeme protokol.
01:19:01 -Je krásná noc, sundám si kabát.
-Dobře.
01:19:12 Co to je?
01:19:23 Jménem zákona...
01:19:27 Zjevení!
01:19:39 Profesor Einstein...
01:19:41 -Mě by zajímalo...
-Vysvětlím vám to.
01:19:45 -Jenže... -Nechte ji domluvit.
-Vy se do toho nepleťte.
01:20:05 Co s ním?
01:20:11 Pane komisaři, probuďte se. Slyšíte?
01:20:16 Haló.
01:20:23 Podržte to, prosím.
01:20:47 Odveďte si představeného.
01:21:02 Koupila jsem to na 42. ulici. Za dolar.
01:21:14 Dělal jste to báječně. Děkuji vám.
01:21:28 -Úžasné! Proč nejste houslista?
-Každý máme svůj osud.
01:21:35 -Vaším je nádobí, mým fyzika.
-Chcete být průměrný fyzik?
01:21:41 -Nechcete být geniální houslista?
-Jak průměrný fyzik?
01:21:46 -Nevyznáte se v tom.
-Co jste udělal nadprůměrného?
01:21:54 -Mluvme radši o omáčkách.
-Vymyslel jste teorii relativity.
01:22:02 To je toho! Omáčky jsou pro lidstvo důležitější.
01:22:08 Přemýšleli jsme o vaší teorii s Růženou.
01:22:15 Au! Vypočítali jsme hodnotu M na třetí.
01:22:24 Ukazuje se, že vesmír je zakřiven. Chápete?
01:22:32 -S kým jste to vypočítala?
-S kuchařkou od Krausů.
01:22:38 A s Alžbětou. Přišla na to, že E=M...
01:22:47 ...násobeno C na druhou...
01:22:52 -Víte, co to znamená?
-Ne. -Ne?
01:22:59 Zajděte za Růženou, ta vám s tím pomůže.
01:23:05 Kuchařka vypočítá, s čím se já léta dřu.
01:23:12 -Co vlastně jsem?
-Neschopný fyzik,
01:23:18 ale výtečný houslista.
01:23:31 Nádherné...
01:23:47 Když hrajete, cítím, že bych vás mohla milovat.
01:24:08 -Tati slib, že budeš mít děti.
-Uvidíme.
01:24:14 Žádné uvidíme. Vida, strejda je konečně tady.
01:24:22 Dělej!
01:24:26 -Pojď sem!
-Jak to vypadá na jevišti?
01:24:30 -Začíná poslední jednání.
-Hlavně že to dobře dopadlo.
01:24:39 Měli to naplnit na střední dolet.
01:24:43 -Měj 4 děti, Frank ať je třetí.
-To bude fuška.
01:24:50 -Přejete si?
-Nechcete zásah proti chemikům?
01:24:58 -Ano.
-Kvůli nim už muži nejsou muži!
01:25:05 -Ano, ale...
-Jménem naší delegace protestuji.
01:25:12 -Správně.
-Nevíme, kde se chemici skrývají.
01:25:20 -Vyvíjíme léky. Chce to čas.
-Zatím lidstvo vyhyne.
01:25:33 Pane profesore, tohle přece není fyzikální ústav.
01:25:41 Když jsme zničili základy fyziky, všechno je jiné.
01:25:47 Ženy nemají vousy...
01:25:54 -A co ti muži?
-To jsou muži? -Jo.
01:25:59 -Ježíši...
-To je přece Frank!
01:26:05 Franku!
01:26:10 -Franku...
-Přejete si?
01:26:14 Jsem tvoje Betsy. Byli jsme 7 let manželé.
01:26:22 -To bych si pamatoval.
-Žil jsi jinou dobu.
01:26:29 Dala jsem tvému tátovi bonbony, aby ses narodil.
01:26:37 -On tomu nerozumí.
-Vidíte, ženy začínají šílet!
01:26:45 -Kdo jste, pane?
-Profesor Moore.
01:26:53 Vracím se z minulosti. Zabil jsem Einsteina, pánové.
01:27:03 Vymazal jsem bomby z dějin.
01:27:06 -Bomby? To neznám.
-Fyzikové ohrožovali svět.
01:27:15 Svět ohrožují chemici. Plyny vyhubí lidstvo.
01:27:21 -Možná ne, když existují muži.
-Skuteční muži?
01:27:45 Betsy, pomoc!
01:27:54 Naše fotografie. Toto jsem já a tohle ty.
01:28:13 Ani neví, že spasil lidstvo. Roztomilý člověk.
01:28:19 -A jak se bránil!
-Jak mu budete říkat?-Péťa. A vy?
01:28:25 Také. Volala jsem to manželovi, měl velkou radost.
01:28:59 -Přejete si?
-Celer. A tužku. Rychle...
01:29:32 -Vážně si mě chcete vzít?
-Ano. Proto jsem to podnikla.
01:29:42 Franku, budeme mít holčičku jako tenkrát, ano?
01:29:51 -To sotva.
-Pane tajemníku, našlo se řešení.
01:29:57 Profesor Moore zničí chemiky i jejich úkryt.
01:30:03 Opravdu? A čím?
01:30:26 Poděkujme profesoru Moorovi, že zničil zdroj plynu.
01:30:36 Můžeme žít jako dřív, k velké radosti mužů, žen
01:30:45 a celého lidstva, které zachránil před vymřením.
01:30:54 Moore sestrojil bombu, vedoucí k šťastné budoucnosti.
01:31:10 Na počest našeho zachránce uslyšíme sonátu e moll,
01:31:16 kterou přednese Mistr Albert Einstein.
01:31:59 To nebude nic vážného.
01:32:06 -Gwen?
-Nejmenuju se Gwen.
01:32:32 Dovolíte, abych vás vzájemně představil?
01:32:50 -Profesor Moore, Mistr Einstein.
-Popovídejte si... se stařenkou.
01:32:58 -Promiňte.
-Gwen?
01:33:04 Jak ses měla celou tu dobu?
01:33:10 Začátek století byl kouzelný. Jane!
01:33:16 -Ano, mami?
-To je Jane. -My se známe.
01:33:22 -Jak to, že se všichni znáte?
-Tomu nerozumíš.
01:33:28 Zavinil to nový obor, ta... fyzika.
01:33:35 Na radu Gwen jsem naštěstí fyziky nechal.
01:33:41 Teprve vy jste ten obor pozvedl. Gratuluji.
01:33:51 -Stoupněte si stranou.
-Proč, maminko?
01:34:06 To nic, střepy znamenají štěstí.
01:34:23 Skryté titulky Pavlína Kubíková
01:34:25 Tvůrčí skupina Václava Lukse
Fantastický příběh, jehož děj se odehrává střídavě v Americe, někdy na přelomu druhého a třetího tisíciletí, a v Praze roku 1911, je založen na myšlence, zda a do jaké míry by předčasná smrt zakladatele moderní fyziky, Alberta Einsteina, ovlivnila vývoj naší civilizace. Na rozdíl od většiny děl tohoto žánru, která posunují příběh do daleké budoucnosti, se zde děj naopak vrací pomocí „stroje času“ do minulosti. Jako historický fakt autoři označili skutečnost, že profesor Einstein mohl přijít v Praze roku 1911 o život – na této myšlence je postaven celý děj filmu. Příběh se odehrává „v budoucnosti“, konkrétně v roce 1999. Skupinka bojovně naladěných fanatiků si pohrává s nebezpečným vynálezem – takzvanou bombou G, kvůli které ženy obrůstají plnovousem a nerodí děti. Při hledání viníka toho všeho dojde lidstvo k názoru, že všechno má na svědomí zakladatel moderní fyziky. Do minulosti proto odlétá výprava profesora Moora s jediným cílem – zabít mladého Alberta Einsteina…
Film uvádíme jako vzpomínku na Jiřího Sováka, od jehož narození dnes uplynulo 100 let.
