Česká sci-fi komedie o tom, co by bylo, kdyby nebylo to, co bylo… (1969). Hrají J. Sovák, J. Brejchová, L. Lipský, I. Janžurová, P. Čepek, M. Kopecký a další. Scénář J. Nesvadba, M. Macourek a O. Lipský. Kamera I. Šlapeta. Režie O. Lipský
00:00:00Česká televize uvádí
00:00:19-Nevadí, že nemůžeme mít děti?
-Ne.
00:00:24Stop!
00:00:26Slečno, nasaďte tón milující ženy.
00:00:37Znovu.
00:00:38Pardon. Nám nejde o lyriku!
00:00:43Ten text je od vás, z OSN.
00:00:48Ona má říct: "Zítra se dám oholit."
00:00:54To neřeknu. Ostatní členky Svazu žen mají také vousy.
00:01:02-Neholíme se z protestu.
-Pomozte nám uklidnit veřejnost.
00:01:08-Šíří se stávky, rozvody.
-Kdo zavinil, že máme vousy?
00:01:16-Skupina fanatiků s bombou G.
-Kdy je zlikvidujete?
00:01:21Až je najdeme. Zřídili jsme ústav na potlačení účinků bomby.
00:01:29-No a?
-A...
00:01:37Promiňte, začala demonstrace.
00:01:42Chápu jejich nervozitu.
00:01:47Ačkoli proběhly další demonstrace,
00:01:53nukleární fyzici pokračují v pokusech.
00:01:58Jeden byl zaznamenán ve 3 hodiny a 7 minut.
00:02:10Co podnikne...
00:02:16-Pokračujte.
-Odpad bomby, zvané G,
00:02:21nepůsobí hladce, ale obrace.
00:02:27Ukážu vám svůj přístroj.
00:02:32Je zcela novátorský, holí hloubkově.
00:02:39Vousy rostou ženám znenadání a rychle.
00:02:57To je, co?
00:03:01-Kolik?
-Podívej se na počítač.
00:03:08Výskyt nových vousů se pozdrží možná...
00:03:14...možná o dva nebo tři dny, možná rok.
00:03:24Obsluha je jednoduchá. Stačí zmáčknout.
00:03:38-Funguje!
-Říkal jste hloubkové! -Ano.
00:03:45-Zařídím paruku.
-Ne.
00:03:50Ať ženy vidí, že přináším oběti.
00:03:57Funguje!
00:04:00Šest milionů dotace, a tohle je výsledek!
00:04:06Navíc se ženy nechtějí holit! Nečtete noviny?
00:04:11Ne.
00:04:15Ven!
00:04:18Ale funguje to!
00:04:22Ven!
00:04:29Proč se náš výzkum nesnaží likvidovat kořen věci?
00:04:35S tím přece přišel už profesor Moore.
00:04:44Chce se strojem času odcestovat do roku 1911 a zabít Einsteina.
00:04:51Fyzika by se pak vyvíjela jinak. Grant z Einsteina vychází.
00:05:00Bez Einsteinovy teorie by nebylo záření G.
00:05:05Když se pokus podaří, profesor Moore fanatiky zničí.
00:05:17Dobře. Budeme projekt profesora Moora financovat.
00:05:43Račte.
00:05:46Prosím... Poslední krok moderní vědy.
00:05:53-Dílo profesora Moora.
-V 15.30 je schůzka s Einsteinem.
00:05:59Šílené monstrum! V 17.00 přicházím na večírek.
00:06:06V 17.30 přichází domů bankéř Wertheim. Zdržuji ho...
00:06:17-Co si dáte?
-Kuře.
00:06:20-Celé?
-Půl.
00:06:24-Je dušené nebo smažené?
-Smažené. -Děkuji.
00:06:32Není nad klid při jídle.
00:06:36Pojď sem, Kleopatro, taky něco dostaneš.
00:06:43-Profesore Moore, připravte se.
-Vrátím se, až zabiju Einsteina.
00:06:51Představím vám zachránce lidstva. To jsou oni.
00:07:01Gwen Williamsová, znalec období 1910-1915.
00:07:10-Profesor Frank Pech.
-Těší mě.
00:07:22-Profesor Moore, autor stroje.
-Nádherný projekt!
00:07:30-Dalekohled!
-Já zapomněl.
00:07:34Vypadáte nedůvěřivě, excelence. Prosím.
00:07:42Pomocí stroje času se přeneseme do Národního divadla v Praze.
00:07:52Odpoledne 26.5.1911 se hraje Dobývání měsíce.
00:08:00-Náš přílet tak nebude nápadný.
-Proč právě Praha?
00:08:07Wertheim má v deníku, že u něj Einstein div nepřišel o život.
00:08:17Jen nepatrně změníme historii roku 1911.
00:08:26Bankéř do dveří nevstoupí, Einstein nevstane ze židle...
00:08:34-Zabije ho lustr.
-Je to nenásilný zásah do dějin.
00:08:40-Vždyť to bude vražda!
-Nevadí.
00:08:46-Ten člověk je dávno mrtvý.
-Připravit!
00:08:51Franku!
00:08:58Je to oblečení dost půvabné?
00:09:03-A na druhou.
-Má paní. -Tajemník Giacometti.
00:09:12-Jistě se chcete rozloučit.
-Proč s tím dělají tajnosti?
00:09:20-Proč nejsi v novinách?
-Je to riskantní.
00:09:25-Těšíš se?
-Ano. Uvidím tatínka.
00:09:30Kdepak ho mám? Podívej!
00:09:35Moment...
00:09:42-Vem si ji, abys na mě myslel.
-Tak ahoj.
00:09:48-Ahoj.
-Ještě. -Tak ahoj.
00:11:01Povedlo se to!
00:13:57Kdo to tam dal? Tu raketu zpátky!
00:14:07Pitomče!
00:14:16Kdo to zavinil? Já snad?
00:14:21Dostaneš výpověď! Všichni máte výpověď. Rošťáci!
00:14:46-Hrají něco jiného!
-Jako historička jsi neschopná!
00:14:51-To tys spletl rok!
-Nevrátíme se? -Ne. Vystoupíme.
00:15:02ZPĚV ÁRIE Z OPERY PRODANÁ NEVĚSTA
00:15:15Co tu děláte?
00:15:30Oponu dolů. Pokuta! Sundat!
00:15:34-Hrůza!
-Pokutu! -Rychle!
00:15:57Nástup na scénu!
00:16:04Já ti dám kočku!
00:16:10Pokutu!
00:16:18Tudy!
00:16:26Promiň, ale kvůli kloboukům tu nejsme.
00:16:45-Nic se o tom nepsalo!
-Změna programu?
00:16:52-Co si přejete?
-Kolikátého je?
00:16:57-Dvacátého šestého.
-A měsíc? -Přece květen.
00:17:04-Nezlobte se, že se ptám...
-Promiň.
00:17:09-...Který rok?
-To nic, přejde ho to.
00:17:16Takže za tři roky a dva měsíce vypukne válka. Čau.
00:17:35-Praha!
-To je vzduch, žádná auta!
00:17:40-Co doprava?
-Hele, kůň! -Fakt!
00:17:45-Haló, koni!
-Koni!
00:17:53To je idyla, pánové. Na obloze létají jen ptáci.
00:18:01-A co by tam mělo lítat?
-Nic.
00:18:06Já jen tak.
00:18:20-Váš stroj funguje skvěle.
-Dalo by se leccos udělat.
00:18:26Třeba zabít Hitlera. Teď je malířem pokojů.
00:18:34-Ano.
-Připadal bych si jako světec.
00:18:49Hned se vrátím.
00:19:02Vystupte. Prý máte nekalé úmysly s jistým Adolfem Hitlerem.
00:19:09-To nám scházelo!
-Vysvětlím to. -Vystupte!
00:19:15-Pojďte.
-Držte se, ať nespadnete.
00:19:55Tady bych ráda zůstala navždycky.
00:20:10Fyzikální ústav. Vystupujem. Stůjte!
00:20:17-Co se děje?
-Nemůže zastavit koně? -Asi ne.
00:20:22-Tak koně usmrtíme.
-Ne! -Stůjte!
00:20:28Musíte vyskočit.
00:20:35-Už vím. Říká se "prr".
-Teď nám to není k ničemu.
00:20:40-To je krásné auto!
-A ten vzduch!
00:20:47Tady pracuje vaše oběť.
00:20:52V přízemí žije dědeček s tatínkem.
00:21:00-Třeba je to váš pan otec.
-No dovolte...
00:21:06-Pojď sem.
-Trhni si nohou.
00:21:11-Dám ti na cucavý špalek.
-Cucavý špalek?
00:21:19-Co dělá tatínek? -Správce.
-Jak se jmenuješ? -Franta Pech.
00:21:26Je to on!
00:21:34Ty můj chlapče! Ty můj tatínku...
00:21:40-Co ten dědek blbne?
-Běž si někam hrát.
00:21:48Ve společenské výchově jste vlastně samouk.
00:21:53Au! Ty jeden!
00:21:59Vlastně vy...
00:22:03HRA HOUSLÍ
00:22:06Housle byl jeho koníček. Mozartova sonáta e moll.
00:22:11Studuje ji od 17. června. Nikdy mu nešla. Slyšíte?
00:22:19Chyba.
00:22:38Není hluchý? Hudebníci bývají hluší.
00:22:47-Měl jenom angínu.
-Třeba to jsou následky.
00:22:52-Má tam chybu.
-Jste profesor Einstein?
00:23:00Profesoři Moore, Pech a já. Jsme fyzici z Princetonu.
00:23:09-Moore!
-Chtěli jsme vás pozdravit.
00:23:15A seznámit se s vaší pomocí s pražskou inteligencí.
00:23:26-Prý máte u Wertheimů večírek.
-Kde? -U Wertheimů.
00:23:32-Že ano?
-Neznám. -Jak to?
00:23:39Ve Wertheimově deníku je jasně...
00:23:43-Dovolíte?
-Prosím. -Jsou dnešní?
00:23:48Ano. Vlastně ne! Ještě jsem je nečetl.
00:23:54-Vy na ten večírek musíte.
-Ano! -Musíte!
00:23:59-To by jinak nešlo!
-Nemáte chování, pánové.
00:24:05Takže to můžeme zabalit.
00:24:12-Jsi neschopná.
-V deníku stojí, že tam byl.
00:24:18Třeba tam nebyl Einstein, ale ten Rus...
00:24:22-Ejzenštejn!
-Nebyl v Praze. -Ne?
00:24:27-Třeba si to Wertheim vymyslel.
-Vy jste doktorka? -Ano.
00:24:35-Historie?
-Ano. -Katastrofa!
00:24:50Kruci! Kdepak mám ten cvikr...
00:24:58Čekáte dlouho, Geislerová? Měl jsem něco důležitého.
00:25:04-Vyzkouším si vás.
-Ale...
00:25:08Necháme ji tam. Jen vykřikuje "to je krása!"
00:25:16-Dal jsem vám pistoli?
-Neumím střílet. -Váš otec ano.
00:25:23-Je to dítě!
-Proto nemůže být trestán.
00:25:28-Nechci mít otce vraha!
-A vousatou ženu chcete? -Ne!
00:25:34Tak musíte mít otce vraha.
00:25:37-Ne!
-To od vás není čestné.
00:25:44Měla jste přijít v prádle. Snad nechcete známky zadarmo!
00:25:50Čuně! To je budoucí ministr školství!
00:25:58Pane kolego!
00:26:04Neruším? Praskla mi struna.
00:26:09-Můžu s vámi mluvit?
-Prosím.
00:26:20Slečna Geislerová by měla přijít v brnění, ne?
00:26:31Hádejte, pane profesore, kde mám dnes index.
00:26:43To jsou nervy! Všechno jsme ti vysvětlili.
00:26:48Co mi za to dáte?
00:26:54Dostanete... Dostaneš cucavý špalek.
00:27:00-Zastřelit někoho není lehké.
-Tak dostaneš harmoniku.
00:27:07-Tahací? -Jo.
-Kazíte ho. -V zájmu lidstva.
00:27:15Máte moc fantazie.
00:27:20Nevěřím, že by se Češi někdy domohli samostatnosti.
00:27:26-Odkud máte ty housle?
-Nejsou moc kvalitní.
00:27:33-Ale už bych je nevyměnil.
-Vztah je vždycky věcí času.
00:27:41Pokud jde o dřevo, možná.
00:27:55-Chci barvičky!
-Ano, ale střílej!
00:28:00-Jinak dostaneš...
-Výprask!
00:28:05Jak vás mohl zplodit tak pitomý otec!
00:28:11Vždyť je to dítě!
00:28:19Volal ministerský rada.
00:28:22Máte jít na večírek k Wertheimovým
00:28:26a vzít toho zázračného počtáře, malého Pecha.
00:28:35-Je tam rektor. Mám ho trefit?
-Ne. Dělej, kouše mě kočka.
00:28:41-Střílej!
-Střílej!
00:28:45Nemelte se, nebo se netrefím.
00:28:50-Div jste ho nezabili.
-Báli jsme se, že tam nepůjde.
00:28:55-Jeho otec mohl být vrahem!
-Mysleli jsme... -Nemyslete.
00:29:01Planety prosím! Kupte si osud, slečno.
00:29:06Prosím.
00:29:16Prý jsem potkala velkou lásku a narodí se nám holčička.
00:29:22Škoda že tam nestojí, jak dopadne dnešní večer.
00:29:45-Nudím se. Jsem tu kvůli vám.
-Dnes to skončí brzo.
00:29:54-Pro něj určitě.
-Je galantní. Na rozdíl od vás.
00:30:02Mě spíš zajímá, jak mu to spadne na hlavu.
00:30:09Lustry šikmo nepadají. Ledaže by si sedl na stůl.
00:30:20Franci! Co to tady dělá?
00:30:29Omlouvám se. Jen seďte...
00:30:35Neměla jsem na vás čas, jsou tu noví vrchní.
00:30:42Nepředstavitelná pakáž!
00:30:47To vy v Americe jistě nemáte. Emilko, odnes to křeslo.
00:30:54Můj dědeček byl vynálezce, odborník na tajný vchod.
00:31:02Proč to nedáte na půdu? Vy ne, promiňte. Emilko!
00:31:24No prosím. Máme ještě čas?
00:31:29Tak to si půjdu pohovořit s tatínkem.
00:31:35-Einstein říkal, že máš talent.
-Ten toho nakecá!
00:31:51Pardon.
00:32:01-Odnesl židli!
-Klid, dějiny se prosadí.
00:32:07Pojď na klín.
00:32:56-Chutná?
-Je to výborné.
00:33:01Co tady děláš? Neobtěžuj pána.
00:33:07Neodvádějte ho!
00:33:11Hezky tady počkej.
00:33:33Vážení hosté, pan rada přivedl fyzika Einsteina.
00:33:42Přeje si předvést úžasný matematický talent.
00:33:49Budete se ptát a chlapeček bude odpovídat.
00:33:54Géniové brzo umírají.
00:34:00-Matematický génius!
-Kolik je 7 x 8? -56.
00:34:10Je takhle veliký!
00:34:18Kdy začne zábava?
00:34:25Začněte, pane profesore. Pardon.
00:34:45Pospěšte si, Franci.
00:34:49Račte, pane profesore.
00:34:55Dávejte příklady.
00:34:58Kolik je 9 764 : 14?
00:35:04-Čas se naplnil.
-Ohlídejte Wertheimův příchod.
00:35:10S radostí. Váš otec mě už nebaví.
00:35:17697,428.
00:35:24-Proboha, rostou vám vousy!
-Co mám dělat?
00:35:31-Kde máte holicí strojek?
-V kabátě.
00:35:42Stalo se něco, slečno? Pokračuj, hned se vrátím.
00:35:53-Dělej něco.
-Není vám špatně, slečno?
00:36:05-Kapsy jsou prázdné!
-Potřebujete peníze?
00:36:12-Na židli!
-Sláva, našla jsem břitvu.
00:36:18-Proboha, má břitvu!
-Na židli! -Ona má břitvu!
00:36:24-Franku, pomoz mi.
-Pomozte mi vy. -Pomoz, Franku.
00:36:31-Na té židli sedí tatínek!
-Vylez Gwen, ať si tam sedne on.
00:36:37-Nemůžu, jsem namydlená.
-Čekejte, na židli sedí tatínek.
00:36:46-Přesedni si, zde sedí profesor.
-Pokračujte bez profesora. -Ano.
00:36:54Ať zde klidně sedí.
00:36:57Až se profesor vrátí, tak židli uvolníš.
00:37:04Slez! Počkej, já tě budu zlobit!
00:37:12Budu ti nosit špatné vysvědčení! Smrade...
00:37:20Kolik je 736 822 : 165 a to celé na druhou?
00:37:28-Pusťte mě!
-Na židli!
00:37:31-Tyhle večírky mé ženy!
-Sebevražda! -Zase malér!
00:37:38Klid! Otevřete, pane, ať nemám malér.
00:37:46-Je to dáma. Američanka.
-Nevadí. Otevřete, pane.
00:37:51Má žena zve samé podivíny. Skočte oknem, jste mladší.
00:38:01Nerozbíjejte okno, sklo stojí spoustu peněz.
00:38:11Co vás to napadlo?
00:38:16-Nestalo se vám nic?
-Ne.
00:38:24Je podřezaná?
00:38:33Zrovna bylo na co koukat!
00:38:38-Je 18.59.
-Zabilo to chlapce!
00:38:43Kde je Frank?
00:38:48Vidíš?
00:38:53Když jeho otec umřel jako kluk, Frank se nemohl nikdy narodit.
00:38:58Chápeš?
00:39:04Ovšem když selhal lustr, neselže pistole.
00:39:17Vražda! Pomoc! Policie!
00:39:26Gwen!
00:39:34Vražda!
00:39:38-Kde je?
-To bych taky rád věděl.
00:39:47Tvou vinou je Frank pryč, kluk mrtvý a Einstein žije.
00:39:53-Proč jsi to udělala?
-Je skvělý. Proč ho zabíjet?
00:39:59-Mezi námi je konec.
-Fajn. S pokusy jsem skončila.
00:40:08-Koně bez kočího...
-Taxi!
00:40:12Haló, koně, zvolněte. Do Národního divadla!
00:40:27-Tomu říkám samoobsluha!
-Ahoj. -Pojď.
00:40:41Lustr měl spadnout v sedm a vousy měly zmizet.
00:40:48-Pokus se asi nezdařil.
-Řediteli!
00:40:58-Proč jste udělali pokus beze mě?
-Tajili jsme start.
00:41:06A taky jste byl bůhvíkde. Tak se nerozčilujte.
00:41:11Návrat stroje...
00:41:27Vousy!
00:41:40-Jak vysvětlíte svůj nezdar?
-Tchán nechtěl v 15.00 střílet.
00:41:47-Muž paní Frankové...
-Betsy přece není vdaná.
00:41:54-Někdo střílel!
-Tchán. Je to malý chlapec...
00:42:00Takže paní Betsy je teď vlastně vdova.
00:42:06-Spadl ten lustr vůbec?
-Zabil otce vašeho šéfa.
00:42:12-Můj šéf je tady.
-Nesmysl...
00:42:16Myslím Franka Pecha, který se tak chudák nenarodil.
00:42:27-Upřímnou soustrast.
-Rozumím.
00:42:33-Sláva! Už jsem byl nervózní.
-Klid. Hezky si odpočinete...
00:42:42Opět vyhozené peníze a šílený vědec k tomu!
00:42:52-Taky si musíte odpočinout.
-Já s fyziky končím!
00:43:01-Slečno doktorko...
-Vyšetříte ji, až se uklidní.
00:43:08-Okamžik! Kde je Kleopatra?
-Ten stroj asi nefunguje.
00:43:15Funguje, ale jako nepřítel lidského zdraví.
00:43:21-Kleo! Ta kočka je pryč.
-Totální fiasko...
00:44:11Já že jsem měla služky, dítě a auta?
00:44:18-Jak je to vůbec možné?
-Jak bych ti to vysvětlil...
00:44:23Půjč mi tu rtěnku a nehýbej se.
00:44:32Tady je rok 1911 a tady je dnešek.
00:44:38Zde žil jeho otec, zde se narodil Frank a tady jste se vzali.
00:44:46Jenže když jeho otec umřel, Frank se nemohl narodit
00:44:52a vy jste se nevzali, protože vývoj šel tudy.
00:44:58Ne. Šel tudy.
00:45:04-Co to děláte?
-Dehydruje ti pokožka.
00:45:13-Nemohl by Frank ožít?
-Ano, až uvěří mému stroji.
00:45:22Pojedeš se mnou. Ty Einsteina pod lustr dostaneš.
00:45:26Ano, to by šlo. Dokážu svou pravdu.
00:45:31A já budu zase bohatá.
00:45:37-Jak starý byl ten Frank?
-Kam jsi dala jeho šaty?
00:45:43-Tamhle.
-Je to důkaz!
00:45:47Já jim to dokážu.
00:45:57Fotografie! Jsi tu ty i on.
00:46:02-Mám ránu.
-Naprosto přesný důkaz!
00:46:07Tady umřel jeho otec. Vývoj šel jinudy. Tudy!
00:46:14On není... Malý okamžik...
00:46:22On není, ale byl. Dovolíte?
00:46:30Frank Pech, narozen 1959, stát Kalifornie.
00:46:36Rodiče František a Mary, 28 zubů, 4 plomby.
00:46:42Dobrá, start se povoluje.
00:47:09Dovolíte? Profesor Grant si přál, abych byl na vás hodný.
00:47:18Nechcete bonbon?
00:47:21Kde byl Einstein, když spadl lustr?
00:47:27-Nikde jsme nebyli.
-Jen jste se procházeli
00:47:34a koukali v zoo na papouška?
00:48:42Několik pater, samé laboratoře, žádná zima.
00:48:48-Nezajímá mě to.
-Ale něco vás zajímat bude.
00:48:55Račte pokračovat.
00:49:16Vaše oblíbená hudba.
00:49:27-Posaďte se.
-Děkuji.
00:49:32-Náš lustr nezabíjí.
-"Gwen, rostou vám vousy!"
00:49:39Odběhla jste, proto ho nemohli zabít.
00:49:43Nebo jste si dokonce přála, aby nezemřel?
00:49:54"Tvou vinou je Frank pryč, kluk mrtvý a Einstein živý!"
00:49:59-Vzpomínejte.
-"Je skvělý. Proč ho zabíjet?"
00:50:05Tušili jsme to.
00:50:10-Kdo vám tu nahrávku dal?
-Poslali jsme s vámi špiona.
00:50:18-Franka?
-Ne.
00:50:23-Davida? -Ne.
-Byli jsme tři.
00:50:28Tebe nepočítá, Kleo.
00:50:32Kleo pořád Moora sledovala, tak jsme ji trochu upravili.
00:50:43"Prý jsem potkala velkou lásku a narodí se nám dcera."
00:50:54Upravili jsme jí také oko. Křičí, když jí ho vyndávám.
00:51:38-Vy víte všechno.
-Vy ne. Moore letí do Prahy.
00:51:45-Zase se pokusí o vraždu.
-Nemůžu tomu zabránit.
00:51:52Sama ne, s námi možná ano.
00:51:58-Jak se tam chcete dostat?
-To není tak těžké.
00:52:02Chce s vámi mluvit šéf.
00:52:33Jsme tady, šéfe.
00:52:40Převléknete se až tam.
00:53:09Cvikry dolů!
00:53:28Za námi! Nenápadně.
00:53:35Pryč!
00:53:45Báječně to klape. Tudy ponesou za chvíli okno.
00:53:52-Jak to všechno víte?
-Mě už nic nepřekvapí.
00:54:00To je Vašek.
00:54:08-Gwen? -Kdo přišel?
-Nějaký hlupák, madam.
00:54:15To je asi omyl.
00:54:21Jsem vrchní z hotelu. Objednala jste si mě na večírek.
00:54:27Pojďte dál. Je tady už jeden váš kolega.
00:54:35Převlékněte se. Emilka vás odvede.
00:54:43-Jak ses sem dostala?
-Prosím.
00:54:54-Ro...
-Ano, Robert.
00:55:02Oběma vám budu říkat Franc. Jsem na to zvyklá.
00:55:10-Emilko, půjdeme na nákup.
-Ano, madam.
00:55:18Ať nepoškodíte dějiny.
00:55:22-Už to neseme.
-Konečně! Pánové vám pomohou.
00:55:30Jdeme, Emilko.
00:55:37-Dejte ho do komory.
-Ne, pověste ho do salonu.
00:55:45-Odnést!
-Pověsit!
00:55:46-Odnést! -Pověsit!
-Mám ženu a kupu dětí!
00:55:53-Odnést!
-Pověsit! -Pozor!
00:56:00-Pusťte to.
-Opatrně.
00:56:15Odneste ho. Co koukáte? Rychle!
00:56:20-Tolik peněz?
-Rychle.
00:56:26Do komory! Nelekněte se, už jsou tam dva.
00:56:39Pospěšte si. Jaké číslo má vaše firma?
00:56:46-Číslo telefonu!
-Dva. -Rozumím.
00:56:54-Prosím číslo tři.
-Co si přejete?
00:57:00Ten váš lustr je rozsekaný na cucky.
00:57:05-Pošlete jiný.
-Ten darebák to schytá!
00:57:12Ale rychle!
00:57:16Klid. Tady máte a kupte si jiného šéfa.
00:57:22Díky, pane bankéři.
00:57:27To je rychlost! Dejte ho do salonu, mládenci.
00:57:34-Přijdu tam za vámi.
-Zajisté, pane šéf. Nazdar, hoši.
00:57:48Dělej.
00:57:51-Dělej! -Pomohu vám.
-Není třeba. -Na shledanou.
00:57:58-Krásné počasí...
-Vy jste ještě tady?
00:58:03-Pověsit lustr dá práci.
-Tohle je jiný člověk! Tlustší.
00:58:12Ten první se strhal.
00:58:15Překrásná práce, madam.
00:58:20Pravý mosazný mahagon, vyřezávaný pravou rukou.
00:58:36-Já ti dám mahagon!
-Kde je ten druhý Franc?
00:58:42Praštil s tím. Prý u tak pitomé rodiny ještě nesloužil.
00:58:52-Madam... Prý to tu páchne.
-Páchne? -Smrdí.
00:58:59-Já toho pána znám.
-Běžte pryč. -Ten gauner!
00:59:03-Budu si stěžovat!
-Stěžujte si hlavně na lustr.
00:59:10Je to zmetek. A montéři taky. Padají se štaflí.
00:59:18-Naopak, je to dobrá práce.
-Skončil jste? -Ano.
00:59:27-Tady máte a jděte.
-To nemuselo být.
00:59:36-Pozor!
-Promiňte. -Hulvát!
00:59:42Přelstili jsme je!
00:59:55Haf!
00:59:59-Ty ses počurala.
-Vyvenčím ji, madam.
01:00:07Dobře.
01:00:19-Co se děje?
-Robert je profesor Grant!
01:00:28-Je tam Gwen. Vyštvi ji.
-Jo. -Dali tam svůj lustr.
01:00:33Dones peníze na nový, lepidlo a přibíječku.
01:00:47-Jsou na tom bacily. Co to je?
-Bramborák.
01:00:54Musíme spěchat. Jdu pro ten lustr.
01:01:04-Rukulíbám. Hledám službu.
-Jdete pozdě.
01:01:09-Jednu jsem už přijala.
-Budu sloužit zadarmo.
01:01:19Nevěděla jsem, že mám tak dobrou pověst.
01:01:24Pojďte.
01:01:30Zaměstnám vás obě. Budete mě masírovat, ano?
01:01:39-Ano.
-Přijďte pak nahoru.
01:01:43-Uvolněte prostor pro lustr.
-Tišeji.
01:01:49Ta baba je na schodech. Jak vám chutnal bramborák?
01:02:05Hala je volná.
01:02:09-Rukulíbám.
-Pojďte dál.
01:02:18Milostivá paní, tu vaši služebnou znám.
01:02:24-Ještě tady.
-Děkuji.
01:02:28-Služebná je zlodějka.
-To není možné!
01:02:36To snad ne!
01:02:40Můj prsten s brilianty je pryč!
01:02:46-Co teď?
-Policii!
01:02:50Policie? Pane komisaři... Okamžik.
01:02:56Policie? Pane komisaři, objevili jsme zlodějku.
01:03:03Okamžitě přijeďte. Paní je z toho úplně špatně.
01:03:12Byt Wertheimů. Přijeďte okamžitě.
01:03:17-Lustr je tam.
-Ano, děkuji.
01:03:31-Zlodějku jsem zamknula.
-Už jedou.
01:03:38-Policie?
-Odpočiňte si. -Ještěže vás mám.
01:03:57-Právě se zhroutila.
-Pomoz mi, přilepil jsem se.
01:04:09Je to skutečně znamenité lepidlo.
01:04:17-Rychle.
-Jde sem policie.
01:04:21Tenhle lustr nezabije ani broučka!
01:04:27-Rychle.
-Moment... Prsten.
01:06:16-Svlékněte se. Prohledáme vás.
-Tak rychle. -Honem!
01:06:24-Hned teď.
-Jo, hned teď!
01:06:31Tak bude to?
01:08:57-Co to máte na sobě?
-Promiňte.
01:09:02Jsme chudí sloužící. Na víc nemáme.
01:09:10Někdo je v saloně!
01:09:19-Má prsten! Jste zatčen.
-To je omyl, pánové.
01:09:26To je úroveň! Pomlouvají mě, a ještě kradou!
01:09:34-Pusťte mě!
-Darebák!
01:09:39-Však my ho potrestáme!
-Děkuji vám. Je to lupič.
01:09:46Zloději, tohle jsi ukradl!
01:09:51Račte dál. Toho odveďte.
01:09:56-Chtějí vás zabít.
-Mlčte!
01:10:01To byla lékařská prohlídka personálu.
01:10:11Chci ti představit profesora Einsteina.
01:10:17-A to je zázračný počtář.
-Tchán.
01:10:23Tvůj tchán.
01:10:30-Nelez pod lustr.
-Proč?
01:10:35Mohu vám pomoci, slečno?
01:10:46-Prohledejte ho.
-Má zbraň.
01:10:55Takovou divnou. Jak se s tím střílí?
01:11:01Takhle.
01:11:07Svlékněte se.
01:11:15Kdy začne zábava?
01:11:23-Dávejte příklady.
-Kolik je 9 764 : 14?
01:11:33Jsou tady dva muži od Granta.
01:11:43Odstranili ze židle lepidlo. Postříkej ji znovu.
01:11:49697,428.
01:11:55-Někdo vás čeká.
-Pokračuj. Hned se vrátím.
01:12:06On si rád odpočine. Emilko, nabídni mu něco.
01:12:13Třeba zašel na záchod. Nejste tam, pane?
01:12:19-Obsazeno.
-Pardon. Někam zmizel.
01:12:33-Asi je už vevnitř.
-Jenom mě zdržujete.
01:12:43Kolik je 212 857 : 4?
01:12:47-Musím vám něco říct.
-Pardon.
01:12:51851 428
01:12:59Kolik je 121 x 845?
01:13:13Pane komisaři!
01:13:19Pomoc!
01:13:22-Spadne lustr. Slyšíš?
-Ano.
01:13:28Nějak zabav svého tchána. Dej mu hračky.
01:13:33-Nebo ho zamkni na záchod.
-Klid.
01:13:40-Jste přítel mé ženy, že?
-Ano.
01:13:46-Proč se neléčíte?
-Tam nesmíte!
01:13:51-Snad smím pozdravit hosty!
-Až spadne lustr. -Dost!
01:13:58Zavolám strážníka! To je náhoda...
01:14:03-Omezují mě ve vlastním domě!
-Jste zatčen.
01:14:10-Výborně.
-Zatčen jste vy. -Ruce vzhůru!
01:14:16To jsou ty večírky mé ženy...
01:14:23-Hrozný večírek.
-Vnikli sem lupiči.
01:14:28-Kdy začne zábava?
-Dej se vycpat. -Hned.
01:14:35-Musím s vámi mluvit.
-Bohužel teď nemohu.
01:14:55-Pomoc!
-Ten lustr visel ve vzduchu!
01:15:00-Zemská přitažlivost selhala!
-To je teď jedno. Rychle!
01:15:26Betsy, odveď tchána a čekej u Národního divadla.
01:15:41Za ním!
01:15:45Za ním!
01:16:50-V tom salonu mě už neuvidí.
-Ještě není všemu konec.
01:16:57-Musíte mě ve všem poslechnout.
-Pardon.
01:17:38Kdy začne zábava?
01:17:46-Jako služebná mám málo času.
-Snad vám dá paní volno.
01:18:00Vrahu!
01:18:04Jménem zákona jste zatčen. Rozsviťte!
01:18:13Zastřelil člověka, jako by to byla koroptev.
01:18:22Zabil jsem Einsteina, pánové,
01:18:26aby bezvousé matky mohly rodit a zavládlo zde štěstí.
01:18:36Vždyť ten člověk stejně umřel, když mi bylo třináct let.
01:18:41-Ano, třináct. -Odveďte ho.
-Zachránil jsem vám vnoučátka.
01:18:49-Radujte se!
-Je to vrah!
01:18:54Sepíšeme protokol.
01:19:01-Je krásná noc, sundám si kabát.
-Dobře.
01:19:12Co to je?
01:19:23Jménem zákona...
01:19:27Zjevení!
01:19:39Profesor Einstein...
01:19:41-Mě by zajímalo...
-Vysvětlím vám to.
01:19:45-Jenže... -Nechte ji domluvit.
-Vy se do toho nepleťte.
01:20:05Co s ním?
01:20:11Pane komisaři, probuďte se. Slyšíte?
01:20:16Haló.
01:20:23Podržte to, prosím.
01:20:47Odveďte si představeného.
01:21:02Koupila jsem to na 42. ulici. Za dolar.
01:21:14Dělal jste to báječně. Děkuji vám.
01:21:28-Úžasné! Proč nejste houslista?
-Každý máme svůj osud.
01:21:35-Vaším je nádobí, mým fyzika.
-Chcete být průměrný fyzik?
01:21:41-Nechcete být geniální houslista?
-Jak průměrný fyzik?
01:21:46-Nevyznáte se v tom.
-Co jste udělal nadprůměrného?
01:21:54-Mluvme radši o omáčkách.
-Vymyslel jste teorii relativity.
01:22:02To je toho! Omáčky jsou pro lidstvo důležitější.
01:22:08Přemýšleli jsme o vaší teorii s Růženou.
01:22:15Au! Vypočítali jsme hodnotu M na třetí.
01:22:24Ukazuje se, že vesmír je zakřiven. Chápete?
01:22:32-S kým jste to vypočítala?
-S kuchařkou od Krausů.
01:22:38A s Alžbětou. Přišla na to, že E=M...
01:22:47...násobeno C na druhou...
01:22:52-Víte, co to znamená?
-Ne. -Ne?
01:22:59Zajděte za Růženou, ta vám s tím pomůže.
01:23:05Kuchařka vypočítá, s čím se já léta dřu.
01:23:12-Co vlastně jsem?
-Neschopný fyzik,
01:23:18ale výtečný houslista.
01:23:31Nádherné...
01:23:47Když hrajete, cítím, že bych vás mohla milovat.
01:24:08-Tati slib, že budeš mít děti.
-Uvidíme.
01:24:14Žádné uvidíme. Vida, strejda je konečně tady.
01:24:22Dělej!
01:24:26-Pojď sem!
-Jak to vypadá na jevišti?
01:24:30-Začíná poslední jednání.
-Hlavně že to dobře dopadlo.
01:24:39Měli to naplnit na střední dolet.
01:24:43-Měj 4 děti, Frank ať je třetí.
-To bude fuška.
01:24:50-Přejete si?
-Nechcete zásah proti chemikům?
01:24:58-Ano.
-Kvůli nim už muži nejsou muži!
01:25:05-Ano, ale...
-Jménem naší delegace protestuji.
01:25:12-Správně.
-Nevíme, kde se chemici skrývají.
01:25:20-Vyvíjíme léky. Chce to čas.
-Zatím lidstvo vyhyne.
01:25:33Pane profesore, tohle přece není fyzikální ústav.
01:25:41Když jsme zničili základy fyziky, všechno je jiné.
01:25:47Ženy nemají vousy...
01:25:54-A co ti muži?
-To jsou muži? -Jo.
01:25:59-Ježíši...
-To je přece Frank!
01:26:05Franku!
01:26:10-Franku...
-Přejete si?
01:26:14Jsem tvoje Betsy. Byli jsme 7 let manželé.
01:26:22-To bych si pamatoval.
-Žil jsi jinou dobu.
01:26:29Dala jsem tvému tátovi bonbony, aby ses narodil.
01:26:37-On tomu nerozumí.
-Vidíte, ženy začínají šílet!
01:26:45-Kdo jste, pane?
-Profesor Moore.
01:26:53Vracím se z minulosti. Zabil jsem Einsteina, pánové.
01:27:03Vymazal jsem bomby z dějin.
01:27:06-Bomby? To neznám.
-Fyzikové ohrožovali svět.
01:27:15Svět ohrožují chemici. Plyny vyhubí lidstvo.
01:27:21-Možná ne, když existují muži.
-Skuteční muži?
01:27:45Betsy, pomoc!
01:27:54Naše fotografie. Toto jsem já a tohle ty.
01:28:13Ani neví, že spasil lidstvo. Roztomilý člověk.
01:28:19-A jak se bránil!
-Jak mu budete říkat?-Péťa. A vy?
01:28:25Také. Volala jsem to manželovi, měl velkou radost.
01:28:59-Přejete si?
-Celer. A tužku. Rychle...
01:29:32-Vážně si mě chcete vzít?
-Ano. Proto jsem to podnikla.
01:29:42Franku, budeme mít holčičku jako tenkrát, ano?
01:29:51-To sotva.
-Pane tajemníku, našlo se řešení.
01:29:57Profesor Moore zničí chemiky i jejich úkryt.
01:30:03Opravdu? A čím?
01:30:26Poděkujme profesoru Moorovi, že zničil zdroj plynu.
01:30:36Můžeme žít jako dřív, k velké radosti mužů, žen
01:30:45a celého lidstva, které zachránil před vymřením.
01:30:54Moore sestrojil bombu, vedoucí k šťastné budoucnosti.
01:31:10Na počest našeho zachránce uslyšíme sonátu e moll,
01:31:16kterou přednese Mistr Albert Einstein.
01:31:59To nebude nic vážného.
01:32:06-Gwen?
-Nejmenuju se Gwen.
01:32:32Dovolíte, abych vás vzájemně představil?
01:32:50-Profesor Moore, Mistr Einstein.
-Popovídejte si... se stařenkou.
01:32:58-Promiňte.
-Gwen?
01:33:04Jak ses měla celou tu dobu?
01:33:10Začátek století byl kouzelný. Jane!
01:33:16-Ano, mami?
-To je Jane. -My se známe.
01:33:22-Jak to, že se všichni znáte?
-Tomu nerozumíš.
01:33:28Zavinil to nový obor, ta... fyzika.
01:33:35Na radu Gwen jsem naštěstí fyziky nechal.
01:33:41Teprve vy jste ten obor pozvedl. Gratuluji.
01:33:51-Stoupněte si stranou.
-Proč, maminko?
01:34:06To nic, střepy znamenají štěstí.
01:34:23Skryté titulky Pavlína Kubíková
01:34:25Tvůrčí skupina Václava Lukse
Fantastický příběh, jehož děj se odehrává střídavě v Americe, někdy na přelomu druhého a třetího tisíciletí, a v Praze roku 1911, je založen na myšlence, zda a do jaké míry by předčasná smrt zakladatele moderní fyziky, Alberta Einsteina, ovlivnila vývoj naší civilizace. Na rozdíl od většiny děl tohoto žánru, která posunují příběh do daleké budoucnosti, se zde děj naopak vrací pomocí „stroje času“ do minulosti. Jako historický fakt autoři označili skutečnost, že profesor Einstein mohl přijít v Praze roku 1911 o život – na této myšlence je postaven celý děj filmu. Příběh se odehrává „v budoucnosti“, konkrétně v roce 1999. Skupinka bojovně naladěných fanatiků si pohrává s nebezpečným vynálezem – takzvanou bombou G, kvůli které ženy obrůstají plnovousem a nerodí děti. Při hledání viníka toho všeho dojde lidstvo k názoru, že všechno má na svědomí zakladatel moderní fyziky. Do minulosti proto odlétá výprava profesora Moora s jediným cílem – zabít mladého Alberta Einsteina…
Uvedením této slavné české sci-fi komedie si v těchto dnech připomínáme 95 let od narození režiséra Oldřicha Lipského, a také 95 let od narození autora hudby Vlastimila Hály.
