Slavná mordparta ze „čtyřky“ řeší případ vraždy bohaté živnostnice z Libně. Podle povídky Jiřího Marka (1970). Hrají: J. Marvan, J. Abrhám, V. Menšík, J. Vinklář, J. Bláha, S. Zázvorková, K. Fialová a další. Scénář J. Marek a J. Sequens. Kamera M. Harvan. Režie J. Sequens
00:00:50ZVONĚNÍ ZVONKU.
00:01:11-Kdo je to? -Dobrý večer.
-Pojď dál.
00:01:33VÝKŘIK.
00:03:29HRAJE HUDBA.
00:04:28Jste zatčen, poručíku!
00:04:33-Na pouť se chodí v 9 hodin?
-Omlouvám se, nečekaná povinnost.
00:04:40Chápu, ale matka s Kamilkou, ne. Jsou naštvané, čekáme od půl 8.
00:04:49Hlavně, že jste tady. 2 slivovice. Pro mě a mého nastávajícího zetě.
00:05:00Támhle sedí ženské, musíte si je udobřit. Tak, na zdraví.
00:05:11Já vám pomohu.
00:05:26-Promiňte, služební povinnosti.
-Začínáte brzy, Rudy.
00:05:36Chápete, Kamilko, služba.
00:05:42Na počest poručíka jezdectva Rudi Macháčka - dragounská polka!
00:05:55-Na koně, cvalem vpřed!
-ZPÍVAJÍ.
00:06:15Kamilka se už nemohla dočkat a vy si přijdete pozdě!
00:06:22-Smím prosit?
-No tak, hni sebou!
00:06:41-Zase jsi karbanil? -Ne, služba.
-Kolik jsi prohrál?
00:06:49-Budeš se divit, ale naopak.
-Už se divím dost dlouho!
00:06:56Slečno Zdychyncová, smím prosit? No tak, Kamilko. Hrajou pro nás.
00:07:12Podívej, jak to těm mladým sluší. Rudi je fešák!
00:07:18Jestli budete chodit chlastat, uvidíš! Srovnám vás oba!
00:07:33Zastavit, stát! Přímo hleď! A znovu! Všichni!
00:07:49ZPÍVÁ.
00:07:54Mámo pojď si zatancovat! Jako za mlada.
00:08:10VŠICHNI ZPÍVAJÍ.
00:09:21Koupte si osud! Za korunu štěstí!
00:09:33Osud. Osud.
00:09:42Je tu starej?
00:09:49-Starej je tady. Co je?
-To jsem rád.
00:09:57Hlásím loupežnou vraždu vdovy Zuzánkové, v Alšově 39.
00:10:05Blázníte? Víte, kde je ta ulice? Tam přece bydlí...
00:10:13-Zuzánková je od nás z ulice...
-Včera byla neděle...
00:10:21Ani mi to nepřipomínejte, včera byla na Proseku pouť.
00:10:27V 8,30 našel kominík Zuzánkovou na zemi s rozbitou hlavou.
00:10:34-Je to loupežná vražda.
-Co?!
00:10:42Slyšel jste to? To nám ještě scházelo!
00:10:51-Jak to, že je to loupežná vražda?
-Bylo tam boží dopuštění.
00:10:59Zrovna dneska! Doufám, že jste tam moc nemotal?
00:11:07Hlásím, že ne. Ona leží v kuchyni a bylo tam už hodně lidí.
00:11:15Kominík, sousedky a pan doktor Málek.
00:11:20Zavoláme radu Vacátka.
00:11:25Vy mně skočte pro dva slanečky a litr světlého, pak začneme.
00:11:33Takové rány se dají udělat jen sekyrou nebo kladivem.
00:11:41-Ale ona asi vraha znala.
-Proč? -Rány jdou přímo do čela.
00:11:53Zepředu. Žádné stopy po zápase.
00:12:02Vrah musel udeřit znenadání, při normální rozmluvě.
00:12:08-Kdy se to asi stalo?
-Dneska brzo ráno. -Jak to víte?
00:12:23Včera jsem s ní ještě mluvil. Okolo 1/4 na 8 jsme šli okolo...
00:12:30...se ženou a dcerou. Já tu totiž bydlím a všichni se známe.
00:12:43-Šli jsme na pouť...
-Ta vaše pouť je slavná.
00:12:50-Bylo tu hodně cizích lidí, co?
-To bývá každý rok.
00:13:00Tak ti Fišerovi od vedle, byli v kině dole v Libni.
00:13:07A ta druhá sousedka ležela, měla loupání.
00:13:14Její manžel byl na pouti. Nikdo nic neviděl a ničeho si nevšiml.
00:13:24A já mám chytat vraha! Co jste zjistil vy, pane Brůžek?
00:13:33Vypadá to na loupežnou vraždu. Všechno je přeházené.
00:13:40Jak poznáme, kde měla peníze, šperky nebo vkladní knížky.
00:13:48-Měla příbuzné?
-To se nepamatuji.
00:13:5415 let byla vdova, ale myslím, že nikoho neměla.
00:14:00A co je tohle? Srdečně zdraví a vzpomíná Pepa. Kdo je to?
00:14:11Nevím. Je to z Itálie.
00:14:22Seberte tady ty pohledy. Nebude to k ničemu, ale když nic jiného není.
00:14:36Dejte ji převézt na soudní, aby zjistili hodinu smrti.
00:14:43A zajistěte stopy. Ten vrah nebyl dnešní. Musel si to připravit.
00:15:01Také myslím, že pracoval v rukavičkách.
00:15:10Pojďte sem, pane komisaři.
00:15:15-Kdo bydlí tam v té vilce?
-Kostkovi. To je slušná rodina.
00:15:28Mám se zeptat, jestli někoho neviděli?
00:15:40-Neviděl jste dole někoho?
-Díval bych se, kdybych měl ten...
00:15:51...pokoj do ulice. Snacha nechce. Nemohl byste s ní promluvit?
00:15:59A neviděl jste, jestli někdo leze přes plot?
00:16:05-Lezou pořád. -Kdo?
-Zloději. -Včera večer také?
00:16:14-Říkám, že jo. Asi lezl na jablka.
-Ta ještě nejsou!
00:16:25-Špatně chodím. Nikam nejdu.
-Nechci, abyste chodil.
00:16:35-Jen se soustřeďte. Viděl jste, jak někdo leze do zahrady? -Ne.
00:16:43-Ne?! -Jo. -Tak viděl jste ho?
-On lezl ze zahrady.
00:16:55-Soustřeďte se. Jak vypadal?
-To já už nevím. Byla skoro tma.
00:17:06-Byl malý, tlustý...
-To ne, nemohl by přes plot.
00:17:17-Tak byl vysoký, štíhlý...
-Jo, takový byl.
00:17:27-A co měl na sobě?
-Takový... no, jako každý.
00:17:39Málem bych zapomněl. Už zvečera mně to bylo divné.
00:17:46Měl takové dragounské rajtky.
00:17:57-Co to povídáte, červené?
-Já ty rajtky znám.
00:18:09Když jsem byl na vojně v Uhrách, tak jsme jim ty rajtky záviděli.
00:18:22Prý se zase nosí? Syn mi to říkal. Snacha, ta by se mnou nemluvila.
00:18:35Kdy ten dragoun lezl přes plot? Kolik asi bylo hodin?
00:18:44Mohlo být tak kolem 9 hodiny.
00:18:54-Pane Kostka!
-Co je? -Jen si sedněte.
00:19:03Když mi řeknete, jestli měl vážně uniformu, přinesu vám tabák.
00:19:20Asi jo, když měl ty červené, dragounské rajtky.
00:19:27A jakou měl hodnost?
00:19:32To já už nevím. Byla skoro tma.
00:19:44-Ale na ty rajtky si pamatujete?
-A na holínky také.
00:19:59-Mohl byste to odpřisáhnout?
-Ano. A každému.
00:20:16-Už jste to někomu řekl?
-Komu? Se mnou tu nikdo nemluví.
00:20:33Dobře poslouchejte. To je hrozně důležité svědectví.
00:20:42Zatím o tom nesmíte s nikým mluvit. Já zítra přijdu.
00:20:53Tohle je vyšetřování vraždy, žádná krádež králíka.
00:21:04-Jaký tabák kouříte?
-Hercegovský. -Dám vám 3 balíčky.
00:21:12Ale musíte mlčet. Je to policejní tajemství.
00:21:20Tady vidíte směr útěku. Pachatel se dostal z bytu a tady přes plot.
00:21:33-Pak do té zahrady a odtamtud...
-No, asi na tu cestu, ne?
00:21:43-Pane komisaři, kam vede ta cesta?
-K restauraci Na Střelnici.
00:21:52-Tam se včera tancovalo? -Také.
-Pachatel se tam mohl ztratit.
00:22:01-Není vám dobře? -Asi vysoký tlak.
-Čím jste ho vyprovokoval?
00:22:17Tohle vypadá na silného, těžšího muže. Jako by nosil holínky.
00:22:32-Co říkáte? -Holínky...?
-Neviděl ho někdo odnaproti?
00:22:43Starému Kostkovi je přes 80. Ani nepochopil, co vlastně chci.
00:22:55-Nic neviděl.
-Vždyť je to také stáří.
00:23:04Vy to tady znáte, obhlédněte to a zítra mi dáte hlášení.
00:23:13Rozkaz, pane rado.
00:24:31ZVONĚNÍ ZVONKU.
00:24:37-Ach, policie?
-Policejní komisař, Zdychynec.
00:24:43Milostivá paní, Dragičová? Nebydlí u vás poručík Macháček?
00:24:53-Ano.
-Mohu tedy dál?
00:25:04-Nestalo se nic nezákonného?
-Potřebuji jen malou informaci.
00:25:13Přicházím spíš jako nastávající tchán pana Rudiho.
00:25:24To je ovšem něco jiného. Pojďte dál.
00:25:41-Nějaká nepříjemnost.
-Ne, vůbec ne.
00:25:47Jde o rodinnou věc. Překvapení pro Rudiho.
00:25:54-Kde má boty? -Proč boty?
-Kouříte?
00:26:05Rudi má za měsíc svátek, chci mu nechat ušít nové jezdecké boty.
00:26:18A nemohu ho žádat o míry. Tak to chci udělat za jeho nepřítomnosti.
00:26:31Rudi má štěstí na tak seriózního tchána.
00:26:41-On, při jeho motýlí povaze.
-Jak to myslíte? -Nijak.
00:26:51-Věnujte se radši svým botám.
-A kde jsou? To jste mi neřekla.
00:27:02-Tady.
-Taky jsem si mohl všimnout sám.
00:27:16Tyhle myslím nosí k dragounským rajtkám. Cítí se v nich dobře?
00:27:26Ještě lépe se cítí bez nich.
00:27:34-Vyčistil je včera, když přišel.
-To je měl tak zablácené? -Asi.
00:27:45V jistých věcech je velmi pořádný. Vadí vám to?
00:27:55Dnes je to vzácná vlastnost. Takové vysvědčení charakteru.
00:28:10Charakter on má. Pevný.
00:28:21-Kdy bude svatba?
-Brzy, ale datum ještě nevím.
00:28:31-Slečna Janička se nemůže dočkat?
-Kamilka. -Ale, malé faux pas.
00:28:43Já se splést mohu, ale kdyby se to stalo Rudimu...
00:29:06-Mohu vám nabídnout kávu?
-Nechci vás obtěžovat.
00:29:13Vařím dobrou. Nebožtík manžel byl lékař. Žili jsme dlouho v Orientu.
00:29:22-Uznáte, že mohu mít zkušenosti.
-Trochu kávy bych si tedy vzal.
00:29:34Jsem tu hned.
00:29:59Písek! Ježíšmarjá!
00:30:10On tam má písek!
00:31:24Za 10 minut bude káva. Víte, jak ji vaří v Egyptě?
00:31:30-Kam jdete?! Je vám nevolno?
-Nevím. -Není divu, takové horko.
00:31:43Mám masérský kurs. To chce dýchat, osvobodit se od těsných šatů...
00:31:56-To je orientální škola.
-To je nějaký omyl.
00:32:05Mám neodkladnou záležitost. Omluvte mě, prosím.
00:32:12Služba u policie je někdy neúprosná...
00:32:18-Nikdy nevnucuji zdravotní pomoc.
-Jen to neříkejte Rudimu.
00:32:29-Nechci zkazit překvapení.
-Spolehněte se. Také nechci.
00:33:30Vy se tu procházíte a támhle vám lidi lezou Zuzánkům do kuchyně.
00:34:23Rudy!
00:34:29-Musím s vámi mluvit.
-O čem? -Počkám u vás v bytě.
00:34:39-Proč? Stejně přijdu večer k vám.
-To není nic pro ženy. -Tak dobře.
00:34:50-Kdy jste mě v neděli službu?
-Od 3 do 8. -Proč lžete?
00:35:01-Já nelžu.
-Lžete!
00:35:06-Váš velitel se jmenuje Hrouda?
-Ano.
00:35:14A ten mi řekl, že jste měl celý den volno. Neměl jste žádnou službu!
00:35:24-Rudy, copak vy nemáte žádné vysvětlení? -Ne.
00:35:37Nemáte? V tom případě zapomeňte, že jste byl hostem naší rodiny.
00:35:46Dovolená na můj účet. Večeřel jste u nás. Na veřejnosti vystupoval...
00:35:54...jako můj zeť. Na to zapomeňte! Teď před vámi stojí nešťastný...
00:36:01...policejní komisař Zdychynec. A ten se ptá úředně.
00:36:08-Kde jste byl v neděli odpoledne?!
-To vám nikdy neprozradím. -Co?!
00:36:15-Ne!
-Tak tedy odpovídejte na otázky!
00:36:21-Kdy jste přišel na pouť?
-Asi ve 3/4 na 9. -Bylo 9.
00:36:28-A v kolik jste slíbil přijít?
-V 1/2 8. -Co jste tu dobu dělal?
00:36:41-Spěchal jsem za vámi. -Kudy?
-No, tramvají a pak...
00:36:59-Rovnou na tancovačku.
-Co jste dělal v pískovně?
00:37:09Tam jsem, prosím... No, byl jsem tam, odskočil jsem si.
00:37:19-Z pochopitelných důvodů.
-Vy přiznáváte, že jste tam byl?
00:37:31Ano.
00:38:01A z pískovny jste vylezl k vilkám v Alšově ulici. Ano?
00:38:08A potom?
00:38:13-Potom jsem přišel...
-Dost! Už to nechci slyšet.
00:38:18Jsme skoro příbuzní, odmítám další výslech.
00:38:25Řekněte mi jako muž muži, udělal jste něco, co bych neměl vědět?
00:38:40-Ano, je to tak.
-Ano?!
00:38:49V tom případě...
00:39:06-Co je v té zásuvce?
-Tam? Já jsem... -To jsem čekal.
00:39:14Ne!!!
00:39:19Kde jste vzal tolik peněz?!
00:39:23Lhal jste, že jste syn chudých rodičů! Ty padouchu!
00:39:33-Kde jsi vzal tolik peněz?!
-Tak dost!
00:39:37Já jsem svéprávný občan! Já se urážet nenechám!
00:39:43Kdo vám dovolil, hrabat se mi ve věcech?!
00:39:52Má důstojnická čest mi velí...
00:39:59-...požádat vás o satisfakci.
-Co to bylo?! Ty hadrníku!
00:40:10Myslel jsem, že jsi slušný člověk. A ty jsi...
00:40:18No co, jen to řekni.
00:40:24Ty, libeňskej policajte!
00:40:46ZVUKY FACEK A VÝKŘIKY.
00:40:58Taková hanba!
00:41:03-Napij se. -Co to je?
-Heřmánkový čaj, udělá ti dobře.
00:41:10-Dej mi s tím pokoj!
-Kdo tě tak zřídil? Svěř se mi.
00:41:20-Hřáli jsme si na prsou hada.
-Jakého hada?
00:41:28-Pojď se! Něco ti řeknu.
-Co, tatínku.
00:41:37Ten člověk mi nesmí přes práh! Rozumíš?! Vyhodím ho!
00:41:44-O kom mluvíš, tatínku?
-Ty to víš dobře! O dragounovi.
00:41:57To nebude jednoduché, taťko.
00:42:04S tím je konec! Každou chvíli ho seberou.
00:42:10Už nemůžu mlčet!
00:42:14-Je to lump! -Rudínek není lump.
-A kriminálník! Seberou ho.
00:42:26Nebreč! Ještě jsem tady já. Jestli jste si nafackovali...
00:42:34...kvůli pití, dobře ti tak. Ale holce štěstí kazit nebudeš.
00:42:44Na kolena! Odpros otce! Tak, bude to?!
00:42:52Tatínku, odpusť mi to!
00:43:02My jsme spolu...
00:43:08On mi Rudínek sliboval, že si mě vezme a...
00:43:15-...my jsme spolu...
-Má to snad znamenat, že...
00:43:21Jo, svatba musí být do měsíce. Než to bude na ní vidět.
00:43:29Neplač! Zhřešila jsi!
00:43:44-Mami, on omdlel.
-Co?!
00:43:51To jste si to zkomplikoval. A nám také. Co teď budeme dělat?
00:44:00-Asi se budu muset zastřelit
-Na to je vždycky dost času.
00:44:08Jaké máte důkazy?
00:44:16Výpověď starého Kostky. A ta stopa přesně odpovídá.
00:44:28A on se přiznal, že byl v pískovně i Alšově ulici. A nemá alibi.
00:44:39A kde přišel k těm penězům? A proč o nich mlčí?
00:44:50To jsou vážné indicie.
00:44:56Nemůže to být jen náhoda? Abychom neudělali hloupost.
00:45:07-To nejsou indicie, ale důkazy.
-Ale musí tu být motivace.
00:45:16Poručík od kavalerie, fešák! Proč by zabíjel ženskou pro peníze?
00:45:24Mohl ji znát. Chodil k nám a ona bydlí v naší ulici.
00:45:35Svou povinnost jste splnil a my už se o pana poručíka postaráme.
00:45:45Je to vážné, ale nakonec to určitě dopadne dobře a svatba bude.
00:45:52-To nikdy! Po tolika urážkách?
-Nebudete si ho přece brát vy.
00:46:00-Tady je jeho fotografie a adresa.
-Je to fešák!
00:46:08No tak, neberte si tak k srdci.
00:46:24Bouše, Brůžek!
00:46:28-Začíná se to motat. Něco nového?
-Musel to udělat někdo z domácích.
00:46:39-Někdo, kdo zná místní poměry.
-A jak jste na to přišel vy?
00:46:52S tou Zuzánkovou nikdo cizí v poslední době nemluvil.
00:47:00Myslím, že je hloupost, aby někdo přišel, ona mu otevřela a on ji...
00:47:08-...pak jen tak praštil do hlavy.
-Škoda, že nám nepomáhá komisař.
00:47:17-To se mýlíte. Podívejte se.
-No sakra, to je fešák.
00:47:26-Kdo to je? -Za prvé, Zdychyncův nastávající zeť.
00:47:32A za druhé, podezřelý z vraždy.
00:48:53-Budete si přát pokoj s obsluhou?
-Bez té se obejdu. Pane Trejba!
00:49:07-Pan Brůžek! Pěkně vítám.
-Ze mne určitě radost nemáte.
00:49:15Dejte sem recepční knihu. Máte skoro plno. Dobrý kšeft, co?
00:49:25-Ale máme samé manželské páry.
-To koukám.
00:49:35Ale oddací listy jim místo faráře vystavujete vy, že jo?
00:49:45-To mě ale dneska moc nezajímá.
-Děkuji pěkně. -Kromě jednoho.
00:49:55-Před chvílí přišel. Kde je?
-Už si nevzpomínám.
00:50:04Tak sem dejte tu knihu a budeme ty manžele na pokojích legitimovat.
00:50:13Jeden párek po druhém.
00:50:24-21. Druhé patro, vlevo.
-Fajn.
00:52:03VÝKŘIK.
00:52:20Policie.
00:52:23Legitimujte se.
00:52:27-Kde je Rudi? -To bych také rád věděl. Teď mě zajímáte vy. Jméno?
00:52:35-Eva Jarolímková. -Povolání?
-Já jsem, prosím, doma. -Cože?
00:52:44-Kde doma? -U nás v Rakovníku. Tatínek tam má velkostatek.
00:52:52-Co děláte tady? -Budu se vdávat.
-S kým? -No, s ním. S Rudínkem.
00:53:04-Máte doklady?
-Tam. V kabelce, na umyvadle.
00:53:28Zdá se, že mluvíte pravdu.
00:53:34-A kde je poručík Macháček?
-Snad na chodbě. On tam musel.
00:53:47Myslela jsem, že se vrací a přišel jste vy.
00:53:57-Víte, že je trestné být takhle v hotelu? -On je skoro můj muž.
00:54:10-Víte určitě, že si vás vezme?
-Bude muset. Jestli chápete.
00:54:24Volánky, ty jsou vděčné. Na svatbě nikdo nic nepozná.
00:54:37-Co jste to řekla?!
-Vítám tě, taťko.
00:54:44-Co to je?! -Svatební šaty.
-Sundej to! -Tobě se nelíbí?
00:54:53-Takhle nesmíš. Je teď citlivá.
-Já ti dám, citlivá!
00:55:11Sundej to!
00:55:18Takové krásné šaty!
00:55:39-Kdo mi to zaplatí?
-Vy mlčte! -To je ostuda!
00:55:55Já vám všem dám!
00:56:12-To je nadělení!
-Taťko?
00:56:20-Nerozčiluj se. Je ti něco?
-Dcera policejního komisaře...
00:56:27-...v jiném stavu se zločincem!
-Co? -Vrah zetěm komisaře!
00:56:34-Nemáš horečku?
-To budou psát všechny noviny!
00:56:42-Vacátko už po něm jde. -Už?
-Konal jsem svou povinnost.
00:56:49-On ho usvědčí. -A nespletl ses? Byly to jeho stopy a rajtky?
00:57:02Zjistil sis, kdo tady nosí vysoké boty a rajtky?
00:57:09-To mě nezajímá.
-Ale kde čepujou pivo, to jo!
00:57:18-Nepleť se do služebních věcí!
-A víš, že Zuzánková má synovce?
00:57:30-Tajila to, protože se za něj styděla. -A sakra!
00:57:49-Pojď sem! -Kam jdeš?
-Zapni mi to u krku! Do práce.
00:57:56-Policie musí sledovat stopu.
-To ty dovedeš.
00:58:02Tam ne! Chtěla by peníze za šaty. Jdi přes Kamilčin pokoj.
00:58:29Kamilo! Už je pryč.
00:58:40Tohle dáš všechno do skříně. Nebreč!
00:58:49Po Rudim jde kriminálka. Než se to vyšetří, svatba musí počkat.
00:58:56Nedá se nic dělat.
00:59:02-Jak se jmenuje ta paní od Rudiho?
-Paní Dragičová.
00:59:15ZVONĚNÍ ZVONKU.
00:59:30-Dobrý den. -Přejete si?
-Policie. -Stalo se něco?
00:59:38-Bydlí tady pan poručík Macháček?
-Ano, ale není doma.
00:59:45-Zdá se mi, že jsem vás už viděl.
-To je možné. -Paní Dragičová?
00:59:53Ano, můj zesnulý manžel byl lékař. Dalmatinec. Znáte Dalmácii?
01:00:00-Azurové moře, modré nebe...
-Kdy se vrátí pan poručík?
01:00:07-Snad ráno, jestli má službu.
-Nemá. Počkám tu na něho.
01:00:15-Ukážete mi jeho pokoj?
-Tady. Ale on tam není!
01:00:39-To je drzost! Co tu chcete? -Nic.
-Co nic? -Přišel jsem na návštěvu.
01:00:46-Okamžitě vypadněte! Kdo jste?!
-Inspektor Brůžek z kriminálky.
01:00:53-Vás to nemusí zajímat!
-Chtěla jsem objasnit situaci.
01:00:59-Proč jste utekl z hotelu Lola?
-Nebyl jsem tam. A vypadněte!
01:01:09-Oblékněte se, jdeme na policii.
-Co si to dovolujete?!
01:01:15-Vyžeň ho, Rudínku! Ať jde pryč!
-Klid, to se vysvětlí.
01:01:22-Nevidíte, že jste tu nevhod?!
-Už jsem jednou přišel nevhod.
01:01:29A dozvěděl jsem se, že slečna Jarolímková je s vámi...
01:01:39Neotravuj, Hildo! Mám tu s panem inspektorem jednání.
01:01:49Dělejte, hrdino. Pan rada Vacátko vás rád uvidí.
01:01:55-Kdopak jste vy? -No, dovolte!
-To je moje snoubenka. -Také?
01:02:06-Jméno? -Hilda Braunová.
-Odkud? -Z Brna.
01:02:12-Povolání? -Studuji filozofii. A otec má textilní továrnu.
01:02:19K takové partii vám gratuluji. A vám k takovému fešákovi.
01:02:27Ale na svatbu bych se netěšil. Bude muset hodně vysvětlovat.
01:02:40Moc brzy se nevrátíte.
01:02:46Kde jste byl v neděli mezi 3 odpolední a 9 hodinou večerní?
01:03:00-Se svou snoubenkou.
-Kterou?
01:03:06-Se slečnou Julií Kosteleckou.
-Cože? -Není také v jiném stavu?
01:03:18Pokud je mi známo, tak rozhodně...
01:03:23Rozhodně... ano.
01:03:32-Ten člověk není člověk, spíš...
-Klid. To přece není trestné.
01:03:46-A odkud je ta slečna?
-Z Jihlavy. Otec je ředitel...
01:03:55-...rolnické banky.
-Podívejme se, samé dobré partie.
01:04:01-A kde jste tedy byl? V Jihlavě?
-Ne, v Praze. V hotelu Lola.
01:04:11V pokoji 21?
01:04:16-Jak jste tam dlouho byli?
-Od 3 do 8.
01:04:26To je zajímavé.
01:04:31Sedněte si.
01:04:35-Může vám to slečna dosvědčit?
-Může, byl jsem pořád v pokoji.
01:04:47-Co jste tam dělal?
-Předčítal jsem román.
01:04:58Sakura ve vichřici.
01:05:04-A potom? -Střídavě jsem četl...
-Bez detailů.
01:05:16Julinka může dosvědčit, že jsem se nevzdálil.
01:05:23-A potom? -Julinka odjela a já spěchal na Prosek. Zkratkou.
01:05:32-Přes pískovnu? -Také.
-Pak kolem vilek v Alšově ulici?
01:05:42-Ano.
-Proč?
01:05:48-Je to blíž. Mám to vyzkoušené.
-Aha. A od kdy?
01:05:56-Když jsem spěchal od Zdychynců.
-To chápu.
01:06:09-A znáte paní Zuzánkovou?
-To je ta... -Ano, to je ta!
01:06:23Vy mě podezříváte z vraždy?! To je urážka! Nikdy jsem ji neviděl!
01:06:36-V tom má prsty ten policajt!
-Uklidněte se, pane poručíku.
01:06:46-Musím to prošetřit.
-To je neslýchané!
01:06:53Ale ještě jednu otázku.
01:07:03Odkud je těch 27 000 ve vaší zásuvce? Víme, že máte samé dluhy.
01:07:14-Vyhrál jsem je v kartách.
-Kde? A na kom?
01:07:25Minulý týden, v hotelu Astoria. Byl tam takový silnější člověk.
01:07:35-Byl to handlíř s dobytkem.
-Může vám to někdo dosvědčit?
01:07:41Ne, hráli jsme sami. Nemůžu za to, že neuměl hrát a měl peníze.
01:07:53-Jedině on, ale já ho neznám.
-Ale já ho znám a moc dobře.
01:08:02To je pan Neznámý. O tom jsme tu už slyšeli tolikrát.
01:08:13Tak odkud jsou ty peníze?
01:08:26Škoda. Mohl jste jít domů. Ale takhle se nedá nic dělat.
01:08:34Služba.
01:08:38Odveďte pana poručíka do separace.
01:08:48No, prosím.
01:09:01Stejně není čistý, na to bych vzal jed. Něco nám tají. Ale co?
01:09:11V tom budou zase ženské. Takový nemrava jako on, určitě nějakou...
01:09:19-...podvedl. Potřeboval peníze.
-No uvidíme.
01:09:27Ale v té vraždě asi prsty nemá.
01:09:34Ale já si myslím, že ten libeňský komisař je popleta a ochlasta.
01:09:46Musíme si všechno prověřit sami. Až řeknu teď, obrátíte se...
01:09:54...a řeknete, co vidíte na zahradě. Rozuměl jste?
01:10:06Teď! Tak rychle. Co vidíte?
01:10:11-Nějakého chlapa. -Co dělá?
-Leze přes plot. -Mladý?
01:10:21-Copak to poznám na takovou dálku?
-Co má na sobě? -Jako každý.
01:10:29-Kalhoty a kabát. -A barva kalhot?
-Červené.
01:10:37Jsou to ty rajtky, tak asi červené.
01:10:45Tak asi červené...
01:10:50-Opravdu jsou červené?
-Spíš černé.
01:11:01Mně už je ale 82 let.
01:11:07Pořád jsem chtěl ten pokoj do ulice, ale moje snacha, ta ne.
01:11:19-Jsou tedy černé nebo červené?
-To je dobré, dědo.
01:11:27Pane Bouše, slezte. Hotovo.
01:11:35-Jak jste přišel na toho dragouna?
-Když pan Kostka tvrdil,...
01:11:46-...že ten chlap měl rajtky...
-Červené? Co pane Kostka?
01:11:54To netvrdím, to pan komisař pořád něco o rajtkách a ty jsou červené.
01:12:06-No, já... -Počkejte. Tady někdo něco zvoral.
01:12:15Já bych byl jen rád. Ale jak mně vysvětlíte ty stopy?
01:12:21Chodil tudy často. Když se pozdě v noci vracel od vaší dcery.
01:12:34-To se stává. Jaké máte číslo bot?
-42. -Já také. Pan Kostka také.
01:12:46A takových je. Stopa v trávě je na nic.
01:12:56Ale nějaký chlap tam v neděli musel lézt.
01:13:06-Ano. A měl holínky a rajtky.
-Věřím vám, dědo.
01:13:13Tak přece je to on. Ty holínky a rajtky. Cirkusák.
01:13:23-Jaký? -Ta paní měla synovce, který jezdí s cirkusem.
01:13:34-Občas jí odněkud napíše.
-Nejmenuje se Pepa?
01:13:40-Josef Zuzánek. Vy už to víte?
-Přece ten lístek z Itálie.
01:13:49-Za tím kredencem?
-Ano. Tomu se říká stopa.
01:14:00-To jste na ni přišel opravdu sám?
-No, ano.
01:14:09Chce to zkušenost... a znalost místních lidí.
01:14:20Mohu prosit na slovíčko?
01:14:27-Jsem manželka komisaře Zdychynce.
-Těší mě. Čím mohu sloužit?
01:14:35-Je to choulostivé. -Poslouchám.
-Vy teď propustíte pana Macháčka?
01:14:44-Proč se o to zajímáte? -Na stopu pana Zuzánka jsem přišla já.
01:14:53-Váš muž se s tím nepochlubil.
-To je mu podobné.
01:15:00-V neděli kolem jel cirkus Kolorádo do Brandejsa. -Jste bystrá paní.
01:15:12Ta záležitost s poručíkem se velmi dotkla mé dcery Kamilky.
01:15:21Nešťastné dítě...
01:15:27Neplačte. Mohu vám pomoci?
01:15:34Mohl byste mu naznačit, že budeme svolní?
01:15:43Jak to myslíte?
01:15:47Že všechno zařídíme. Věno zvýšíme o 5 000. Mohu doufat?
01:15:56Rád bych mu to vyřídil, ale on ten váš ženich... jak bych to řekl?
01:16:08-Je rozpracován na více místech.
-Rozpracován? -Ano, bohužel.
01:16:24-Z kriminálního hlediska?
-Také.
01:16:31Promiňte, spěchám.
01:16:40Támhle.
01:16:44Nebyl jste v neděli na pouti? Nekoukejte. Dal jsem vám povolení.
01:16:54-A Zuzánka jste tam neviděl?
-Byl přímo na tancovačce.
01:17:02-Co tam dělal? -Byl tam chvíli. Pak odešel. Ani si mě nevšiml.
01:17:11-A teď bez přemýšlení! Kolik bylo?
-Kolik? Asi mezi 9 a 10.
01:17:22-Jdu pro něj! -Podívám se do jeho maringotky. Která to je?
01:17:30-A žádné zatýkání. Je nebezpečný.
-Sám vím, jak mám postupovat.
01:17:39A vás budu také ještě potřebovat.
01:17:59Jste Josef Zuzánek?
01:18:04-Pro dnešek dost, Kristýno. Co je?
-Půjdete se mnou! -A proč?
01:18:15-Nechte toho! -O ničem nevím.
-Nebuďte drzý. Víte, kdo já jsem?
01:18:23-Co jsem provedl?
-Byl jste v neděli na Proseku?
01:18:30-To je blbost! Nebyl. -Byl jste tam na pouti. Někdo vás viděl.
01:18:37No, tam jsem byl. Měl jsem pár panáků a pivo. To nic ale není.
01:18:47-Kdybyste neměl při tom v kapse tohle! -Kde jste to vzal?
01:18:55U vás v maringotce, pod slamníkem. 3 vkladní knížky a hotovost.
01:19:01-Víte, komu to patří? -Ne.
-Zavražděné Zuzánkové, vaší tetě!
01:19:07Zatýkám vás pro důvodné podezření z její vraždy. Jménem zákona!
01:19:18Vidíte, co děláte!
01:20:41-Mohl bych aspoň vědět kam jedeme?
-Do hotelu Lola, ne.
01:20:52Poznáváte se, madam? A já odkud vás znám. Seděla jste...
01:20:59...pro andělíčkářství. Naučil vás to manžel.
01:21:07-Nevím o čem mluvíte, pánové.
-Víte to dobře.
01:21:13Měli jste to moc dobře zařízené. Pan dragoun připravoval dámy...
01:21:22...do patřičné situace, a vy jste je té ostudy zbavovala.
01:21:30-Půjdete s námi. Máme svědkyně.
-Prosím?
01:21:41Co s vámi? Všechny dámy přísahaly, že vyhledaly paní Dragičovou samy.
01:21:52A já nenašel nic, co by trestně postihlo vaši nadměrnou výkonnost.
01:22:01Jste tedy volný.
01:22:06Ale pozor!
01:22:11Pokud jde o ty peníze, musím zatím věřit, že jste je poctivě vyhrál.
01:22:21Ovšem, než vás chytneme při hazardu. To by bylo zlé.
01:22:30Teď můžete jít.
01:23:03Malé faux pas se může přihodit každému. Spoléhám na tvou věrnost.
01:23:11Čekej, až se vrátím, Rudiarde.
01:23:53Rukulíbám, milostivá paní...
01:24:01-Copak, Rudínku?
-Já vás tam nepustím!
01:24:09-Varuji vás... -Copak?
-Já vás tam nepustím!
01:24:17Chcete svou chybu odčinit sňatkem? Pro mě jste čestný muž.
01:24:25Odpouštím vám, děti. Polibte se.
01:24:46Rudi! Odpouštím vám! Zvyšuji věno o 10 000! O 20 000! O 30 000!
01:25:22Skupinku, prosím.
01:25:28Hezky se usmívat. Hlavičky k sobě.
01:25:38Pardon, miláčku.
01:25:44-Musíte s námi, udělal jste chybu.
-Jakou? -Tady s tou svatbou.
01:25:51Dragičová vás proklela a řekla, že jste se o výtěžek dělili.
01:26:01-Je to pravda? -Ano. Totiž... Jen částečně. Provozní výdaje.
01:26:08-Ty ženské vás také něco stály.
-Peníze v šuplíku si neužijete.
01:26:17-Nevěsta je ale bohatá. -Skvělá partie. Nemůžeme se domluvit?
01:26:29Ano, jestli půjdete teď nebo až po svatební hostině.
01:26:35Co až zítra? Vidíte to neviňátko. Budete si vyčítat, že jste ji...
01:26:45-...připravil o svatební noc.
-VÝKŘIKY "ŽENICH".
01:26:55Děkuji.
01:27:01Postavte se vedle.
01:27:07Uděláme si jeden svatební polibek. Zvedněte závoj.
01:27:29Slyšel jste někdy něco o božích mlýnech, pane Brůžek?
01:27:37-Slyšel.
-Slyšel, ale neviděl.
01:27:45Bůh mu buď milostiv.
Další kriminální případ ze staré Prahy podle knihy Jiřího Marka, jenž se narodil před 105 lety, Hříšní lidé města pražského natočil režisér Jiří Sequens v roce 1970. Podtitul filmu – krvavý vaudeville – vystihuje mírně ironický nadhled, s nímž autoři přistupují k řešení vraždy bohaté soukromnice z pražského předměstí. Hlavním podezřelým je mladý a elegantní dragoun Rudi Macháček. Ukáže se, že je to nastávající zeť libeňského policejního komisaře Zdychynce. Rada Vacátko však přijde na kloub i poněkud lechtivé záležitosti – švarný důstojník je výrobcem a dodavatelem „zboží“ pro šarmantní a okouzlující andělíčkářku Dragičovou.
Ve filmu se jako obvykle setkáte nejen s mordpartou z pověstné „čtyřky“ – Jaroslavem Marvanem, Josefem Vinklářem a Josefem Bláhou, ale i s Vladimírem Menšíkem v roli komisaře. Jeho ženu hrála Stella Zázvorková, podařeného snoubence Josef Abrhám a záhadnou paní Dragičovou Květa Fialová.
