Lepší sněžný muž, nežli žádný muž. Jiřina Bohdalová a Vladimír Menšík v hlavních rolích tak trochu pohádkové komedie (1970). Dále hrají: H. Růžičková, L. Hermanová, A. Michajlov, J. Němec, L. Smoček a další. Scénář a režie Ester Krumbachová
00:02:00 (nesrozumitelný šepot)
00:02:10 Vyvařený čaj...
00:02:15 Vyvařený čaj se schraňuje do plátěného, doma ušitého, sáčku.
00:02:23 Plátěného...
00:02:29 Á! Plátěného, doma ušitého.
00:02:37 Před čištěním koberce se sáček s vyvařeným čajem
00:02:44 ponoří na okamžik do horké vody.
00:02:54 Do horké vody.
00:02:58 Takže... Do horké vody. (zvonění)
00:03:05 Pak se sáček dá okapat. (zvonění)
00:03:11 Čaj se z něj vyjme. (zvonění)
00:03:17 Čaj se z něj vyjme. (zvonění)
00:03:28 Haló! (kvílení z telefonu)
00:03:33 Kdo je to? (muž šeptem) Tady Čert.
00:03:38 Inženýr Bohouš Čert, jestli si na mě ještě pamatuješ.
00:03:47 Bohouši!
00:03:50 Kde ses tady vzal? Co zde děláš?
00:03:53 Tak... Mnohokrát jsem si na tebe vzpomněl.
00:03:58 Mnohokrát a mnohokrát. Mnohokrát jsem vzpomínal
00:04:01 a teď ti volám čistě jen tak. Jen tak!
00:04:04 Nechtěl bys přijít, dejme tomu, na večeři?
00:04:08 Co bys řekl, dejme tomu, zítra?
00:04:12 Já žiju osaměle. Žiju si sám a sám pro sebe.
00:04:17 Takže jsem ochoten přijít, kdykoliv ty budeš chtít.
00:04:21 Polévky udělej, prosím tě, víc. Jednak ji mám rád.
00:04:25 Jednak se jindy povětšinou živím syrovými vločkami.
00:04:28 Syrovými vločkami?
00:04:31 Jakými, prosím? Ovesnými. Ovesnými, syrovými.
00:04:36 (úšklebek) Jakými? Takže zítra, ano? Přijdu v sedm.
00:04:41 (kvílení)
00:04:48 Inženýr Čert. Podivné jméno.
00:04:53 Ale znám horší.
00:04:55 Inženýr Bohouš Čert. A býval to mladíček, útlounký,
00:05:03 v pase tenký jak panna. A všechny dámy, mě nevyjímaje,
00:05:10 měly oči jen a jen pro něj.
00:05:15 Ach láska a mládí!
00:05:20 Mládí, to je naděje lidstva.
00:05:24 To jsou pupence a lupení a tak dál.
00:05:32 A léta utíkají, ať si to kdo přeje nebo ne.
00:05:38 A pak... Ta tesknice. Ach ta tesknice.
00:07:47 (zvonění)
00:07:54 (zvonění)
00:08:02 (zvonění)
00:08:10 Taková přesnost!
00:08:14 Dokonce o 10 minut přesnější.
00:08:43 Ty jsi ale ztloustla!
00:08:49 Taky už nejsi nejmladší.
00:08:52 No... Nevadí.
00:08:55 Jíst budeme, doufám, hned.
00:09:10 To víš, nemám nikoho, kdo by mi to zašíval.
00:09:16 Žiju si sám a sám, pro sebe.
00:09:20 Dovolíš? Hned nesu na stůl.
00:09:53 (srkání, mlaskání)
00:12:51 Ty jedna!
00:12:54 Doufám, že máš dost.
00:12:57 Abych pravdu řekl, moc jsem se nenajedl.
00:13:01 Bylo to dobré.
00:13:13 Ale bylo toho přece jen málo.
00:13:39 Husí paštička vlastní výroby. Mandličky.
00:14:48 Ty jedna čarodějko!
00:14:51 Takhle jsem se snad ještě nikdy nenajedl.
00:15:00 A teď musím jít. Je mi líto, ale nemám tolik času.
00:15:19 Byla jsem odjakživa, od útlého dětství,
00:15:23 tak trošku nemorální. Tak trošku zkažená.
00:15:30 Ano! Mě lákal odjakživa hřích.
00:15:40 Hřích! Ale co...
00:15:45 Co se budu hanět.
00:15:47 Jednak výborně vařím. A pak...
00:15:52 Já umím potěšit.
00:15:56 Já umím potěšit pány. Ano. Ať se mě ptají, nač chtějí,
00:16:02 odpovídám zásadně: Nevim! Nevim!
00:16:08 Nevim! Řekni mi to ty!
00:16:24 Poslyš! Cetla jsi někdy Freuda?
00:16:30 Nečetla. Co to je?
00:16:33 Nečetla?
00:16:37 To by sis ale měla přečíst. To je jedinečné vysvětlení vztahu
00:16:42 mezi oběma druhy člověka. To je úžasně zajímavé!
00:16:49 To je skutečně zajímavé. A měla by sis to skutečně přečíst.
00:16:53 Ovšem nevím, jestli se to tobě bude líbit stejně jako mně.
00:16:59 Když se to líbí tobě, bude se to líbit i mně.
00:17:01 Nevim. Ty jsi přece jenom žena a... To je vše.
00:17:09 Šálek kávy? Prosím? Kávy? Ano.
00:17:13 Ale prosil bych ji ve větším hrnečku, s větším ouškem.
00:17:17 Jsem muž a pro muže nejsou takovéhle titěrnosti k ničemu.
00:17:23 No...
00:17:49 (v duchu) Počítej raději do deseti. Jeden, dva, tři,
00:17:54 čtyři, pět, šest, sedm, osm,
00:17:59 devět, deset.
00:18:05 Hodně sladíš, Bohouši.
00:18:09 Ano, sladím hodně. Potřebuju sílu.
00:18:16 Nepřipadám ti jako medvěd?
00:18:21 Ty říkáš vždycky zajímavé věci. Medvěd.
00:18:27 To se podívejme. To je skutečně zajímavé.
00:18:32 Protože takový medvěd...
00:18:39 Ano! Takový medvěd je možná kouzelně zajímavé zvíře.
00:18:48 Možná, že taky ne. Já nevim...
00:18:53 Nevim... Nevim...
00:18:56 Řekni mi to ty.
00:19:00 Poslyš, víš, že jsi docela inteligentní.
00:19:03 To ne. To nikdy.
00:19:06 Ty jsi inteligentní. Já ne. Nikdy.
00:19:14 Máš taková zajímavá hlediska, hluboké zájmy.
00:19:18 Ty jsi takový... Jistě víš, co tím chci říct.
00:19:24 Vlastně ani nevím, proč to povídám tobě.
00:19:27 Který to všechno máš v malíčku.
00:19:32 To ano! Já často sedím a přemýšlím.
00:19:40 Jen tak. Sám pro sebe si přemýšlím.
00:19:46 Nevím, jestli to můžeš pochopit. Sám, pro sebe.
00:19:51 Někdy přecházím, jindy si lehnu.
00:19:55 Ale vždy, nebo téměř vždy, já přemýšlím.
00:20:06 To já náhodou chápu.
00:20:12 Takže mi tedy promineš tu, která mě nazývala svým medvědem, viď?
00:20:16 Cože? Nechci ti nic tajit.
00:20:20 Každý muž je... Každá žena taky je, ty víš, co míním.
00:20:26 A já jsem měl donedávna milenku. Velice krásnou.
00:20:33 Oproti tobě velice mladou milenku. Milenku jako obrázek, chápeš?
00:20:38 Ano.
00:20:42 Ty jsi skutečně inteligentní. Skutečně. Ale já...
00:20:47 Nemá smysl, aby se profesor zahazoval se služkou. To ne!
00:20:53 A já se cítím poněkud profesorem. I když si myslím, že jsem...
00:20:57 Poměrně věcný a skromný. Ale ona?
00:21:03 Raději na to nemyslet.
00:21:06 Nemá skutečně smysl, aby se profesor zahazoval se služkou.
00:21:10 To řekl mimochodem Nietzsche. Co to je?
00:21:15 No, to je... Takový... On psal.
00:21:23 To je úžasně zajímavé.
00:21:28 Nicméně, teď jsme u věci samé. Viď, že by jsi chtěla kajak?
00:21:34 Kajak? Kajak byl odjakživa můj sen. Vidíš ji!
00:21:41 A já jí mám teď ten kajak vrátit?
00:21:49 Odporné! Tak ano, ano, ano, tak, tak, tak.
00:21:52 Ty jsi ale opravdu něco víc než žena.
00:21:57 Tak já jí mám ten kajak vrátit? Já? Já jí mám vrátit ten kajak?
00:22:03 Já jsem jí ten kajak opravil. Já jsem ho vylepil, vyztužil,
00:22:06 celý jsem ho nalakoval. Já jsem nadaný technik.
00:22:10 A já jí ho mám vrátit? Já jsem ten kajak vyztužil
00:22:13 a zalepil jsem v něm takovouhle díru!Takovou?
00:22:17 A já jí mám teď ten kajak vrátit! Mám jí ho vrátit? Řekni sama!
00:22:23 Má ona vůbec právo to po mně chtít? No, to nemá!
00:22:28 Uklidni se. Já jí ho taky nevrátím.
00:22:31 Ano, ano, ano. A přitom ona má bohatého milence.
00:22:36 Všechno jsem si zjistil. On má víc než já.
00:22:41 To by člověk nevěřil!
00:22:45 Já jsem jí ten kajak opravil. Já jsem ji v něm vozil, po moři.
00:22:55 Ale teď ti něco povím, co nikdo neví. Chceš?
00:23:00 Chci.
00:23:03 Víš, proč ona ten kajak chce? Protože je koketa.
00:23:10 Koketa? Jak ty ses mohl zahodit s koketou?
00:23:22 Byl jsem mladý.
00:23:26 Odpusť mi to. Byl jsem mladý a...
00:23:32 Ona měla svou sexuální přitažlivost Měla. Jezdívala za mnou autostopem.
00:23:41 Já jsem jí nikdy nedal na cestu ani halíř.
00:23:44 Myslel jsem si: Jsi koketa, ať tě svezou zadarmo.
00:23:47 Nemám pravdu? Máš.
00:23:52 A teď chce vrátit její kajak. Ačkoli víš, co jsem pro ni udělal.
00:23:57 Ačkoli mi ho půjčila. Já jsem jí v něm zalepil takovou...
00:24:03 Víš co? Já...
00:24:07 Zítra...
00:24:11 Upeču husu!
00:24:16 Ty!
00:24:21 A zelí?Zelí. A knedlík.
00:24:28 Knedlíček. Lehoučký. Měkoučký.
00:25:20 Tak kterou čtvrtku? Přední anebo zadní?
00:25:29 Dej mi tamtu husu celou, ať nezůstanou zbytky.
00:25:31 Já teď sám nevím. Přihoď mi i tamhleten špalčíček.
00:25:36 Šťávy mi dej hodně a zelí taky.
00:25:38 Knedlíky já si budu brát sám.
00:26:03 Ty jedna! Já jsem se do tebe asi skutečně dneska zamiloval!
00:26:11 Ty! Ty jedna!
00:26:18 Ty ty ty jedna!
00:26:32 Snad to nechceš vyhodit?
00:26:35 Vždyť to bylo na podlaze, Bohouši! U tebe se přece dá ze země jíst.
00:26:46 Pozor, sklo! Sklo? To myslíš vážně?
00:26:51 Ty myslíš vážně, že může střep ublížit muži jako jsem já?
00:27:13 Některým věcem nerozumím.
00:27:18 Když to moje přítelkyně Miriam... Moje přítelkyně Miriam,
00:27:25 ta se vyznala vždycky ve věcech lásky.
00:27:31 Jde mi o sen. Jde mi o lásku. Já chápu.
00:27:42 Madame, mám pro vás něco strašného.
00:27:47 Temné síly. Věřte, madame, že nebýt kartářka...
00:27:54 Mohu být od hodiny jasnovidka, madame.
00:28:00 Vy sice zvítězíte, ale utrpíte těžké ztráty, madame.
00:28:15 Vidím zde něco, jako veliké těleso.
00:28:22 Ano, ano. Vidím zde něco, jako veliké těleso.
00:28:27 Bůh mě netrestej!
00:28:31 Vypadá to jako pytel hrozinek. Je to sladké, jsou to hrozinky.
00:28:37 Hrozinky?
00:28:41 Hrozné!
00:28:44 Jako bych byla nějaký morfinik či alkoholik,
00:28:50 aby na mě doléhaly seschlé a nasládlé vůně cizích plodin,
00:28:58 i s tím jejich záhrobním tesklivým třpytem.
00:29:04 Ó! Jaký mně se zdál strašlivý sen!
00:29:09 Tohle... Vždyť je to můj Bohouš.
00:29:16 Vždyť to jsem já.
00:29:19 (šeptem) Bohouši! Bohouši!
00:29:25 (muž, šeptem) Madame! To co vidíte,
00:29:30 to co vidíte, to jsou duše hříšníků.
00:29:34 Dovol! Co to má znamenat?
00:29:39 Pročpak tak křičíte, madame?
00:29:43 Na znamení zvonku budete totiž zatracena.
00:29:46 (zvonění, mužský smích)
00:29:55 Haló! Kdo tam?
00:29:58 (šeptem) Kdo asi myslíš, miláčku?
00:30:04 Proč já raději nejsem povrchní?
00:30:07 Mohl bych k tobě přijít? Hned teď?Přijď!
00:30:16 Tys plakala. Ano. Jaký já měla hrozný sen.
00:30:24 To proto, že jsi zajímavá žena.
00:30:28 Víš, proč jsem přišel?
00:30:31 Protože bez tebe nemohu žít.
00:30:36 Nemáš tady něco k jídlu?
00:30:40 Mám. Ukaž!
00:30:47 Copak je tohle? To jsou bifteky.
00:30:53 A tohle? To jsou vajíčka.
00:30:59 Tamto je chřestíček. Tady hrášek. Tohle je hrášek?Ano.
00:31:03 Tohle je máslo a zde tohle sádlo. Copak je tohle?
00:31:10 To? To je nějaký prázdný sáček. Ten není prázdný.
00:31:16 Věř mi! Sama nevím, co v něm může být.
00:31:20 Jsem taková roztržitá. A... Jsou to staré hrozinky.
00:31:26 Cože? Bohouši! Co je s tebou?
00:31:33 Proč kupuješ hrozinky a vůbec o nich nevíš?
00:31:38 Jak to, že nevíš, že máš doma hrozinky? No, pověz mi!
00:31:45 Jak to, že máš hrozinky, které mi tajíš?
00:31:48 Ženy! Ach ty ženy!
00:31:53 Lže mi! Ona mě klame!
00:32:00 Neřekne mi slovo!
00:32:10 Já už... Já už to nikdy neudělám!
00:32:18 Ty, ty, ty, ty!
00:32:23 Neválej se po zemi!
00:32:27 Jak to vypadá? No! Neplač!
00:32:35 Nejsi hezká. Když pláčeš. Tak neplač!
00:32:56 Hned, hned!
00:33:16 Budeš na mě myslet? Ano.
00:33:19 Mohu zas večer přijít? Jinak bych nemohl žít.Přijď!
00:34:27 Haló! Bohouši! Někdo ohlodal v celém bytě nožky od nábytku!
00:34:34 Jako by tu měli nory nějací cizopasní hlodavci.
00:34:38 Nenasytní, žraví, nestoudní. Co si mám počít?
00:34:43 Jak mám přimět řemeslníka, aby vykonal tak podivnou opravu.
00:34:49 Zvlášť v dnešních časech! Kdy lidem tak zjemnilo nervstvo.
00:34:55 (kvílení z telefonu)
00:34:57 Bohouši! Bohouši! Slyšíš, nebo neslyšíš?
00:35:05 Tady zase straší! Zase tu straší, Bohouši!
00:35:10 (šeptem z telefonu) Ty jedna kuchto Proč já mám snášet tvoje záchvaty?
00:35:16 No, řekni! Vypadáš, jako bůhvíjak zajímavá žena.
00:35:20 Ale přitom jsi jenom žena. Rozumíš?
00:35:24 Nožky od nábytku jsou ti smyslem života.
00:35:28 Že se nestydíš! Já se stydím. A nezlob se už na mě.
00:35:33 Dobrá! Tak já už se nebudu zlobit.
00:35:38 Miluješ mě? Odpověz!
00:35:43 Miluju tě! Tak fajn! A už mě nezdržuj.
00:36:20 Haló!
00:36:23 Žes ohlodal ten nábytek ty? (z telefonu) Ale, ale, ale, ale...
00:36:30 Jdi se vycpat! (smích)
00:36:33 Sežral jsi nožičky od nábytku a teď to budeš zapírat?
00:36:39 Neřeknu ti ani slova. Dokud ke mně nebudeš vlídná a milá.
00:36:45 To je poučné. Člověk tady není proto,
00:36:49 aby se osudu podrobil. Nýbrž, aby se ho zmocnil.
00:36:53 A v mém případě to byla stará česká kuchařka.
00:36:59 Je to kniha taková, řekněme, zvláštní.
00:37:05 To je ta kniha, kde jsou recepty i na vaření pouhé hlíny.
00:37:09 Stačí voda a trocha klihu. Tak se kdysi vyráběla
00:37:13 jakási staročeská žvýkací guma. A tento skvostný recept...
00:37:20 Čemu se směješ? Nesměju se. Usmívám se.
00:37:26 Jsem ráda, žes přišel.
00:37:36 Proč máš tak velké oči? Abych tě lépe viděla.
00:37:44 A proč máš tak velké uši? Abych lépe slyšela, jak chroupáš.
00:37:53 Už nemudruj a papej.
00:37:59 Cos mi to udělala? Otisky zoubků.
00:38:05 Žijeme ve světě vyspělé kriminalistiky.
00:38:08 A teď se těš! Co ty si myslíš, co? Jak si to představuješ?
00:38:13 Tak ty tak! Počkej!
00:38:39 Tak! A konec lásky! Ať už jsi pryč!
00:38:44 Co říkáš? Neslyším!
00:38:51 Já jsem hluchý!
00:38:53 Vypadni!Cože? Ten nábytek byl jako zachovalý!
00:39:00 Byl jako nový! Neslyším.
00:39:06 Já jsem ohluchl z lásky k tobě.
00:39:11 Já jsem hluchý z těch tvých urážek.
00:39:15 Ježišmarjá, co ze mě teď bude?
00:39:18 Kdo bude teď chtít zaměstnat hluchého inženýra?
00:39:24 Který se míní oženit. A založit rodinu.
00:39:30 Ne! Nahluchlá dáma není světu třeba Ale hluchý génius?
00:39:38 To je sůl a koření dobré společnosti.
00:39:44 Cherchez la femme!
00:39:48 Každý talentovaný pán dříve či později ohluchne.
00:39:54 To je mi známo. Ale proč ne?
00:39:58 Je-li ženat.
00:40:03 Papej nožičky! Spapej si je! Proč ne?
00:40:09 Budeme mít domov bez nožiček. Nevadí!
00:40:15 A k večeři ti udělám humrový salátek s citrónkem.
00:40:22 Pstruha na víně. Škvarkové placičky.
00:40:30 Vepřovou kýtu na žampiónech.
00:40:34 Rýžový nákyp, nákyp s meruňkama.
00:40:40 Pivo, víno, kávu, koňak, kontušovku, jeřabinku,
00:40:47 režnou, whisku...
00:40:51 Už zase slyším.Jo?
00:40:55 Protože jsem poznal, že ti na mně záleží
00:40:58 víc než na ledajakém nábytku. Protože jsem poznal,
00:41:01 že mě skutečně miluješ. To byla jen jakási taková zkouška.
00:41:06 A ty, tys v ní obstála skvěle! Ano, skvěle!
00:41:14 Proto ti přísahám, že už za tvými zády
00:41:18 nebudu nikdy nic okusovat! A navíc pozvu k tobě na večeři
00:41:25 inženýra Luboše, který bude svědkem na naší svatbě.
00:41:32 Svatbě! Slyším!
00:41:39 Luboš!
00:41:43 Luboš... Nám bude svědkem.
00:42:21 (zvonění)
00:42:33 Podívej se na ten svetr. No, podívej se.
00:42:37 Mohu já jako tvůj snoubenec chodit mezi lidi? Řekni sama!
00:42:40 A kdo mi to vypere, když nikoho nemám?
00:42:43 Kde je Luboš? Co?
00:42:46 Vařila jsem zásnubní večeři pro tři lidi.
00:42:50 Takže ty mi ten svetříček nechceš vyprat?
00:42:53 Luboš dneska nepřijde, má dneska angínu.
00:42:56 Ale my se přece spolu zasnoubíme sami, nebo ne?
00:43:12 Budeš to mít už konečně vyprané?
00:43:15 Mám totiž, abych pravdu řekl, mám značný hlad.
00:43:20 Nu co, vyperu ho až potom.
00:43:37 Baf!
00:43:48 Baf! Prosím?
00:43:55 Stalo se něco?
00:44:06 Cos to jedl? Cos to jedl?
00:44:10 Tak takhle jsi mi přísahal?
00:44:17 O jaké přísaze to mluvíš?
00:44:21 Copak nechápeš, jak neúměrně veliká byla ta rostlina do tvého bytu.
00:44:28 Připadal jsem si vedle ní jako někde mezi komáry.
00:44:31 Jako v nějaké bažině. Možná jsem tvrdý,
00:44:35 ale to proto, že jsem muž.
00:44:41 Nebo ty se mnou nechceš žít v harmonii?
00:44:49 Co to je? Snad vermut.
00:44:53 Ta harmonie. To je, řekl bych, souhra.
00:45:00 Do malého bytu malá rostlina, do velkého velká.
00:45:02 Sebekrásnější dílo ztrácí, když je o píď větší nebo menší
00:45:08 než by mělo být. Odkud máš ty správné míry?
00:45:15 Zde v té mé palici. V této mé chlapácké palici.
00:45:19 Zde se zrodily všechny ty správné míry pro svět.
00:45:22 Ty moje holubičko!
00:45:27 Copak? Kam zmizel kompot?
00:45:31 No, povídám, kam zmizel ten kompot?
00:45:35 Tak ty nechceš, abych ti vysvětlil, co je to harmonie?
00:45:40 Nechci! Chci vědět, kam zmizel ten kompot!
00:45:44 A to ostatní...
00:45:47 Už ti zase víc záleží na kompotu. Ach, ženy!
00:45:50 Jakým prokletím vy jste pro svět! Nevyzpytatelné, ničivé, rozmarné,
00:45:56 tajemné, nic nechápající. Bytosti, z nichž každá, ale každá...
00:46:00 Abych tě nepolila polévkou! Ty fešáku!
00:46:03 Kdo je u tebe fešák? Ty!
00:46:06 Prosím! Když hrubosti, tak hrubosti!
00:46:12 Proč myslíš, že se v poslední době tady objevují tajemná znamení?
00:46:17 A proč myslíš, že jsem si vybral právě tebe?
00:46:20 No, proč? Řekni!
00:46:24 Protože já jsem skutečný čert. Ááá!
00:46:28 Jsem zloduch. Jsem pekelník. Jsem démon.
00:46:35 Mým oborem jsou automobily a ženy. Za tu dobu, co u tebe jím,
00:46:38 jsem si ušetřil na auto. Což mělo být pro tebe překvapení.
00:46:42 No, prosím! Když ty jsi obyčejná žena,
00:46:46 budu zase já obyčejný čert. Čerti nejsou!
00:46:51 Ty jedna materialistko! Ty mě budeš poučovat,
00:46:54 jestli čerti jsou nebo nejsou. A co je tohle, podívej! (kvílení)
00:46:58 Fuj!
00:47:04 Tak ty si teď myslíš, že já si tě nebudu chtít vzít.
00:47:11 Jenomže otázka je, jestli si já budu teď chtít vzít tebe.
00:47:14 Kdo by se chtěl oženit s ženskou, která nemá nejmenší ponětí o tom,
00:47:17 že musí poslouchat! Muže svého... Kdo ti zas tohle nakecal?
00:47:23 Hospodin. Co ty se máš co ohánět Hospodinem!
00:47:28 Čerte jeden nedobrý! A dej mi svatý pokoj!
00:47:34 Jako by nějaká nebeská dáma vysílala žvásty pro pány z nebe!
00:47:50 Vám stačí bonbonky a trocha lichotek!
00:47:55 A to řekl Byron. A to byl Lord!
00:47:59 Ty jedna nevzdělaná opice!
00:48:03 Sám jsi opice! Ty opičáku!
00:48:09 Ano! Ano! Já to vím, že jsem povstal z opice.
00:48:14 To řekl Darwin. A já jsem to četl, a proto to vím!
00:48:20 Ale ty, tys nic nečetla! Ty nevíš nic! Ty jen tak,
00:48:25 co ti slina na jazyk přinese. Ty ani nevíš, že nějaký Darwin byl!
00:48:31 Vlez mi na záda! S těma svejma pacholkama!
00:48:35 Pacholkama! Darwin byl sám ta největší opice!
00:48:40 On že mě bude učit? Znám jeho foto, neboj se!
00:48:46 Můj nevlastní strýček mi je ukázal v jedné knížce a můj strýček
00:48:50 to byl nejen vzdělanec, to byl taky kavalír!
00:48:55 Ten stoleček se zlacenýma nožičkama jsem dostala od něho!
00:48:59 A ty? Tys mu akorát sežral... ...ty nožičky!
00:49:05 A do dneška... Do dneška jsi mi nedal nic!
00:49:10 Ani kapesní zrcátko. Co?
00:49:17 Ty by sis přála kapesní zrcátko? Jestli chceš, dám ti zrcátko!
00:49:21 Proč ne! A proč sis o něj už dávno neřekla?
00:49:24 Když po něm tolik toužíš! No! Zrcátko?
00:49:31 No, zrcátko! Za obědy?
00:49:36 Zrcátko za večeře? Zrcátko za mou péči?
00:49:44 Ááá! Vraťme se k tématu. Jsem člověk vzdělaný, a proto vím,
00:49:49 že nemá smysl, aby se profesor zahazoval se služkou!
00:49:52 Já jsem totiž povstal z opice! Ano! Ale ty jsi povstala
00:49:56 už jen z mého žebra. Fuj! Fuj!
00:50:01 (meluzína, kvílení)
00:50:07 Bohouši! Bohouši, kde jsi?
00:50:14 Bohouši, kde jsi?
00:50:23 To srdce! (výbuch)
00:50:32 (kvílení meluzíny)
00:50:42 (štěkot psa) (žena) Co se stalo?
00:50:45 -(muž) Marie, Marie!
-(žena) Haló, výtah! Já se bojím!
00:50:59 (vyzváněcí tón) Tak! Nejdříve výtah...
00:51:08 A pak ještě někde trajdat! (stále vyzváněcí tón)
00:51:15 (kvílení)
00:51:23 Čeho ode mne žádáš? Kde je můj palčák?
00:51:30 Kde je můj vypraný svetr? A kdo zaplatí výtah?
00:51:37 Už je to tak!
00:51:43 Musím dělat pokání!
00:51:51 Tak, pecičky!
00:51:57 Z mého nejlepšího kompotu.
00:52:02 Z kompotu odcizeného z perfektně připravené tabule.
00:52:11 Když nezůstala z těch nožek od nábytku ani tříska!
00:52:14 To jsi už nemohl sníst i pecičky?
00:52:18 Tady jsi je poskládal do tmy.
00:52:24 Jako u nějaké autobusové zastávky.
00:52:32 Abych já nemohla začít s pokáním.
00:52:39 Ale já! Já ti teď přísahám pomstu! Pomstu, pomstu, pomstu!
00:52:46 Ale kdepak! Na lásku s takovými rozhodnutími.
00:52:53 Srdce je srdce. S tím se nedá hnout.
00:52:59 Se srdcem... Stačí závan jakési jiné
00:53:06 odvrácené části naší bytosti.
00:53:14 Neminulo noci, aby se mi inženýr Čert nezjevil ve snách!
00:53:28 Kdypak mi vrátíš můj palčák?
00:53:48 Ach, Bohouši! Kde jsi? Kde jsi?
00:54:16 Ach! Jak krásně a mužně
00:54:21 on ten výtah zničil! Ach!
00:54:51 Jak se ti líbím?
00:54:58 To by bylo něco na šatičky pro mě! Nepečeš náhodou husu?
00:55:05 Někdo tady v domě peče husu. Nepečeš ji náhodou ty?
00:55:10 Pro koho já bych asi pekla husu? Pro sebe?
00:55:15 Ne, pro mě! Jestli nemáš peníze, já ti půjčím.
00:55:20 Proč ne? Vždyť tě miluju!
00:55:26 Když jsi ale pekelník, nebudeš nakonec po mně chtít úpis krví?
00:55:38 Jaký úpis krví? Já budu chtít vrátit peníze.
00:55:41 Jinak bych byl nucen tě zažalovat. Na to tě upozorňuju!
00:55:45 Tak se zase vrať, odkud jsi přišel!
00:55:47 Chodím pěšky!No! Každý den! Radši sprav výtah.
00:55:53 A... Pekelník jako jsem já umí věci zničit,
00:56:00 ale nikdy je nedá dohromady. Od čeho jsou tady ženy?
00:56:03 Než aby napravovaly zlo. Aha! To tě nenapadlo, od čeho tady jsi?
00:56:16 (šeptem) Ty si tam tančíš, miláčku? Ne! Já jenom dupu po tvým svetru!
00:56:24 A co tam teď děláš? Trhám ti rukavici.
00:56:30 Jestli neodejdeš, tebe taky roztrhám!
00:56:34 (zvonění)
00:56:40 Haló! (šeptem) Ty máš ale temperament!
00:56:44 (smích) To je ale temperament! Ty jedna!
00:56:48 Odkud voláš? Před minutkou jsi stál za dveřmi.
00:56:52 Z pekel, miláčku, z pekel. (kvílení)
00:56:57 Kšc! Kšc! Kšc! Neotravuj!
00:57:03 Jak to? Neotravuj! Ty tvoje kouzla,
00:57:09 ty tvoje zázraky mě už nebaví! Jestli to chceš vědět.
00:57:15 Při námluvách prosím... Kouzlo sem, kouzlo tam.
00:57:18 Ale my, prosím Tě, my už to snad nemáme zapotřebí, ne?
00:57:22 Ne? Já kdybych s tebou mluvil ještě sto let, bude to samý zázrak!
00:57:30 Samý zázrak! Jo?
00:57:36 Já myslela, žes už na mě zapomněl!
00:57:41 Jak bych na tebe mohl zapomenout!
00:57:45 Pusť mě jenom zpátky k sobě, do předsíňky!
00:57:51 A já už odtud nikdy nezmizím! To ti přísahám!
00:57:57 Ty tvoje přísahy... ...ty už známe!
00:58:02 Vidíš? Vidíš sama, jak mě miluješ?
00:58:07 Vidíš sama, že beze mne nemůžeš žít?
00:58:12 Ty, ty jedna, prcinko! Bohouši! Začneme nový život!
00:58:21 Zvu tě na koncert. Vezmeš si ty stříbrné šatičky.
00:58:25 A pak se vrátíme sem a... A budeme, budeme papat!
00:58:56 To je on?
00:59:08 To je on?
00:59:38 To je on?
00:59:42 Je fešák!
01:00:12 Jen klid! Jen klid! Ono se nám všechno v dobré obrátí!
01:00:23 Jako se vám karta od posledně obrátila k dobrému.
01:00:30 Už jste uvažovala o mém proroctví?
01:00:34 Uvažovala jste, co by mohly znamenat ty zlořečené hrozinky?
01:00:42 Hrozinky!
01:00:47 Hrozinky! Na ty se chytí!
01:01:03 (zvonění)
01:01:08 (zvonění)
01:01:17 Ano? (šeptem) To jsem já, Bohouš!
01:01:22 Ano? Ty se na mě zlobíš?
01:01:27 Proč jsi tak netaktně odešla z koncertu
01:01:29 ve chvíli našeho usmíření? Protože jsi mrkal!
01:01:33 Já že jsem mrkal? Na Miriam.
01:01:36 Vůbec jsem ani nevěděl, že tam nějaká Miriam je.
01:01:40 Když naslouchám hudbě, někdy mrkám dojetím, to je pravda.
01:01:43 Ale proto bys mi snad nemusela dělat scény?
01:01:46 Však právě proto na tebe čekám se slavnostní večeří.
01:01:55 Dneska je tam ale zima. 7 pod nulou.
01:01:59 Skutečně? To bych ani nebyl věřil. To víš, jsem zvyklý na větrné
01:02:05 smršti, na létání v nečase. Však jsi viděla.
01:02:15 Jsem už zvyklý na všechno. Nemysli si, nemám to lehké.
01:02:25 Copak máme k večeři? To je tajemství!
01:02:31 Nevadí. Zatím budu jíst cukr.
01:02:37 Potřebuji sladké. Mám nějaké špatné zdraví.
01:02:43 Od té doby, kdy jsem kvůli tobě dočasně ohluchl.
01:02:54 Poslyš! Zdají se mi strašné sny.
01:03:00 Zdává se mi o bílých koních v zpěněné vodě.
01:03:06 To by vypadalo na nějaké neštěstí.
01:03:11 Skutečně? Taky mě trochu bolí v krku.
01:03:17 Nemáš tady teploměr? Ne.
01:03:21 To si ho budu muset koupit sám.
01:03:28 K tomu ke všemu se mi včera zdálo o žlutých koních.
01:03:32 A černé vodě! To by vypadalo na úmrtí.
01:03:49 Copak to máš za nový náhrdelníček? Velice ti to sluší.
01:03:57 Ale není to obyčejný klíč? Je? Je to klíč od kuchyně.
01:04:04 Odkdypak zamykáme kuchyň? Ode dneška.
01:04:09 Protože v kuchyni je překvapení. Povídám, tajemství.
01:04:16 A to je pěkná, pevná šňůrečka. To by asi nešlo přetrhnout?
01:04:23 Já jsem jenom měl strach, abys ten klíček neztratila.
01:04:25 Klíč, to není kráva. Ztratí se jako nic.
01:04:28 A byla by ho škoda. Je to pěkný, velice pěkný, klíč.
01:04:31 Směl bych si ho prohlédnout zblízka Ano!
01:04:35 Ale musíš mi slíbit, přísahat, že se do kuchyně nepodíváš,
01:04:42 ať se děje, co se děje.
01:04:47 Co by se mělo dít? Já teď musím na chvilku odejít,
01:04:50 ale hned se vrátím.
01:04:55 Slibuješ? Přísaháš? Že se do kuchyně nepodíváš!
01:05:04 Slibuju! A přísahám!
01:05:38 (mlaskání)
01:05:43 Jsem opuštěná dáma. Pro ohlášky se nejde.
01:05:59 (tlumeně) Pomóc! Je tu někdo?
01:06:07 Já tě slyším! Pomóc! Pomoz mi!
01:06:11 Haló! Okamžitě vylez ven!
01:06:15 Nemohu. Vylez! Budeme se prát.
01:06:18 Povídám ti, že nemohu. Odkud to mluvíš?
01:06:23 Tady odtud, zezdola. Až tady máš hlavu?
01:06:27 Ano! A umírám! Au! Au! Dej mi pít!
01:06:33 Ale prosil bych malinovku. Já ti dám malinovku!
01:06:38 (sténání)
01:06:41 Au! Au! (sténání)
01:07:01 (sténání)
01:07:16 (šeptem) Tady Čert. Tady Čert.
01:07:24 Inženýr Bohouš Čert. Jestli si na mě ještě pamatuješ.
01:07:34 Mnohokrát jsem si na tebe vzpomněl.
01:07:40 Mnohokrát jsem si na tebe vzpomněl.
01:07:43 Mnohokrát! Mnohokrát!
01:07:53 A teď bez tebe nemohu žít! Nemohu bez tebe žít!
01:07:58 Nemohu bez tebe žít! Nemáš tady náhodou něco k jídlu?
01:08:05 Jen tak. Jen tak náhodou. Nemáš něco k jídlu? Něco k jídlu?
01:08:12 Něco k jídlu? Něco k jídlu? Něco k jídlu? Něco k jídlu?
01:08:16 K jídlu... K jídlu...
01:08:18 (výbuch, kvílení)
01:08:21 Bohouši! Bohouši, kde jsi?
01:08:28 Bohouši, vylez!
01:08:35 (v duchu) Byl to čert, nebyl to čert. Co na tom záleží?
01:08:40 Byla to vražda, nebyla to vražda.
01:08:44 I to je jedno. Ano, ano. Toto byl duchovní odkaz
01:08:50 mého zmizelého inženýra Čerta. A bylo to účinnější
01:08:55 než-li hašiš nejlepší kvality. Neboť po požití jediné hrozinky
01:09:02 jsem ochutnala krásu nejčistších iluzí.
01:09:05 A tak mě hned napadlo. Že na tom by mohla,
01:09:09 opuštěná a oklamaná dáma jako já, ohromně vydělat.
01:09:16 Ta imaginární vůně karafiátů mě přesvědčila, že kšeft
01:09:21 s těmito hrozinkami bude to pravé. A že ceny mohou být těžké
01:09:26 jako ta vůně svatební snové kytice. A ta zticha plující lodička
01:09:34 nad modravými hlubinami snu mi vnukla nápad prodeje
01:09:38 diskrétního a tajného, jako jsou polibky dvou milujících
01:09:43 se srdcí. Ach! Ach! Ty ceny, které já jsem stanovila...
01:09:53 A ty ceny stoupaly úměrně k poptávce den ze dne.
01:09:56 Ano, ano! Protože na iluze a sny se chytí každý.
01:10:02 A je ochoten za ně platit. A já jsem dnes a denně...
01:10:07 Dnes a denně nakupovala...
01:10:24 A teď už vlastně ani nevím, co bych ještě...
01:10:29 A tak chci vlastně financovat novou výpravu do Tibetu.
01:10:35 Aby mi přivezli sněžného muže.
01:10:44 Skryté titulky: Karel Vykusa Česká televize 2012
Asi čtyřicetiletá žena (Jiřina Bohdalová) žije navzdory své inteligenci a hezkému vzhledu sama. Občas na ni dolehne „tesknice“ a ona zatouží po společnosti muže. Jednoho dne se jí telefonem ozve přítel z mládí, Ing. Bohouš Čert (Vladimír Menšík), kterého si ona pamatuje jako štíhlého mladíka. Pozve ho na večeři, kterou připraví s mimořádnou péčí. Stejně tak si dá záležet na svém vzhledu. Jaké je její překvapení, když se ukáže, že ing. Čert ztloustnul a stal se z něj zanedbaný, drzý, poživačný a nevychovaný sobec. Delikátní večeři zhltne s hlasitým mlaskáním a srkáním a nadto sní i veškeré zásoby z ledničky. Ona mu však všechno odpouští, neboť doufá, že Čert se jednou vyjádří a požádá o její ruku. Jenže ani ženská trpělivost není nekonečná…
