Vizionář Waldes

Jindřich Waldes pocházel z jihočeské obce Nemyšl u Tábora, kde se v roce 1876 narodil. Když se zde rodina Waldesových setkala s antisemitismem, rozhodla se v září 1889 přestěhovat do Prahy. Mladý Jindřich nastoupil do učení u firmy Eduard Lokesch und Sohn, Mettalenwaren in Prag. Vyučil se zámečníkem, ale díky znalosti světových jazyků se u firmy Lokesch již v sedmnácti letech uplatnil jako obchodní zástupce. V jedenadvaceti letech založil se dvěma společníky firmu „Waldes a spol.“ Nejprve vyráběl knoflíky, později vynalezl spínátko, které neodíralo látku a patentoval jej pod dnes již světoznámou značkou Koh-i-noor. Postupem času se jeho firma rozrůstala, měla pobočky i v zahraničí. Sám Waldes se vyznačoval tvůrčí erudicí a nápady, vlastnil například 465 patentů.

Po roce 1918 začal Waldes svou firmu přetvářet v nadnárodní společnost s pobočkami v Evropě i Americe. Jednou z prvních byla pobočka v Drážďanech, následovala pobočka v Paříži, Varšavě, New Yorku a Barceloně. Ve třicátých letech vyráběly Waldesovy závody polovinu veškeré světové produkce kovových spínadel, „těchto nezbytných maličkostí každodenního života“, jak hlásala firemní reklama. Jindřich Waldes se tak stal bez nadsázky světovým králem knoflíků.

Waldes proslul také jako milovník, sběratel a mecenáš výtvarného umění. K jeho oblíbencům patřili např. Fila, Myslbek, Hynais a další známí umělci. Jeho nejbližším přítelem však byl František Kupka, kterého od roku 1919 kdy se spolu prvně seznámili, až do své smrti neúnavně podporoval. Waldesova sbírka Kupkových děl byla nejvýznamnější sbírkou na světě, kterou tvořil, jak sám říkal z čistě vlasteneckých pohnutek.

Jindřich Waldes zemřel ve věku 65 let při plavbě do Ameriky, kam prchal před nacistickou zvůlí. V roce 2000 obdržel Jindřich Waldes od prezidenta republiky in memoriam vyznamenání Za zásluhy.