Koncentrační tábor Ravensbrück

Během druhé světové války táborem prošlo na 110 000 žen z celé Evropy. Byly zapojeny do otrocké práce organizované SS. Špatné ubytování v otřesných hygienických podmínkách, nedostatečná strava, totální tělesné vyčerpání, sadismus dozorkyň, zrůdné lékařské pokusy nebo popravy prováděné z nejrůznějších důvodů stály život 75 000 vězeňkyň. Francouzští dokumentaristé se pokusili připomenout život v tomto pekle prostřednictvím výpovědí posledních pamětnic a historiček, které se Ravensbrückem zabývají. Epilogem nápadu Heinricha Himmlera se stalo několik poválečných procesů s esesáky působícími v Ravensbrücku (táborový velitel, lékaři, dozorci a dozorkyně), při kterých padlo několik rozsudků smrti. Ze třiceti osmi obžalovaných bylo dvacet jedna dozorkyň. Jedna z francouzských pamětnic na ně vzpomíná takto: „Nenapadlo mne, že ženy se mohou chovat ještě hůře než muži.“ Ravensbrück má i svou českou stopu. Do tábora bylo deportováno na 5000 československých občanek. Tři roky zde bylo vězněno 196 lidických žen, smrt zde našly Milena Jesenská nebo Jožka Jabůrková.