00:00:03 -Dobrej, osmička.
-No jo, to je osm.

00:00:06 -Pánové, šestnáct.
-Ty to nastřeluješ na moje místo.

00:00:10 -Deset.
-Není to dobrý.

00:00:13 SMÍCH CHLAPŮ

00:00:16 -Čtrnáct.
-Dělej, dělej, dělej.

00:00:19 -Ty máš ránu, ty stará vojno.
-Ale zase mimo.

00:00:24 -Třináct.-Devatenáct.
-Devatenáct, dobře.

00:00:28 -Hotovo.
-Jirka, ne, ještě Jirka.

00:00:31 Čarostřelec.
-Šestnáct. -Šestnáct, double.

00:00:35 -Kolik mám? Jakej je stav?

00:00:38 -Moment. Ještě že můžete hrát Býčí oko.

00:00:40 Jste tak hraví, že byste cvrnkali i kuličky.

00:00:43 -Co neházíš? Ty nemáš šipku?

00:00:47 -Víš přece, že co mi patří, nosím s sebou.

00:00:59 -Bravo! -Výborně!
-Býčí oko, pánové!

00:01:04 Jste s Balíkem teprve dva z naší party, který jsem po válce potkal.

00:01:08 -Taková parta a...
-Každej jsme skončili válku jinde.

00:01:11 Já v Berlíně, Balík ve Frankfurtu.

00:01:13 Konečně, 9. května se sejdem v Praze U Šroubka

00:01:16 a trochu to roztočíme. První výročí vítězství.

00:01:19 Jé, ty to nosíš s sebou?

00:01:21 -Jako suvenýr na kluky. Copak dělaj?

00:01:24 Někdy bych je ráda viděla.
-Nevím, asi se maj dobře.

00:01:28 -A co Balík?

00:01:30 -Vím jenom, že dělá doktora v jedný brněnský nemocnici, za pár korun.

00:01:34 Jo a že se stačil oženit.

00:01:36 -Příští týden jedeme do Brna na zájezd, pozvu ho do divadla.

00:01:40 Ale to jeho oženění se ti moc nelíbí, viď?

00:01:43 Víš, já ho chápu. Za války si užil svoje.

00:01:47 A teď chce mít klid.

00:01:49 A na ten ty sis nikdy moc nepotrpěl, viď?

00:01:53 -Co víš. Třeba už po něm toužím taky.

00:01:56 Třeba už mám neklidu a samoty dost.

00:02:00 -Dovedu si tě představit ve všech situacích, ale jako ženatýho...

00:02:04 TROUBENÍ ZVENKU

00:02:13 -Co je ti na tom k smíchu?

00:02:15 Za války jsem ti přece k smíchu nebyl.

00:02:18 Aspoň pokud se pamatuju.

00:02:20 -Ono tenkrát taky nebylo vůbec nic k smíchu.

00:02:23 Každý den jste mohli někde zůstat. Ale to už je pryč.

00:02:29 -Soňo...

00:02:31 pamatuješ si na náš kemp v Anglii?
-Pamatuju.

00:02:35 -Nebylo nám tam dobře?
-Bylo.

00:02:38 Bylo nám tam dobře, z naděje, že jednou bude po válce

00:02:41 a my se vrátíme domů.
-Tak jsem to nemyslel.

00:02:45 Soňo, pojeď se mnou do Mariánek.

00:02:49 Mám tam v národní správě vilu a šikovnej obchod.

00:02:54 -Honzo, neblázni. Nehodíme se k sobě.

00:02:58 Chci být dobrá herečka. A na to potřebuju všechen čas.

00:03:03 -Prosím tě, herečka.

00:03:07 To jsou venkovský šmíry

00:03:09 v hospodě a v nich strejcové s vyvalenejma očima.

00:03:12 Těm chceš předvádět Julii?
-Věčně u šmíry nebudu.

00:03:15 -No tak změníš lokál za větší a po válce ti přibude pár stovek.

00:03:19 Neblázni, Soňo, když si mě vezmeš, budeš mít, na co si vzpomeneš.

00:03:24 Budem spolu cestovat, budem...

00:03:26 -Prosím tě, mluvíš jako milionář. Palec, a milionář.

00:03:30 -Nejsem milionář, ale...
-Jistě...

00:03:32 Slyšela jsem takový pohádky už od tebe mockrát.

00:03:36 Snad to svý štěstí dokonce nenosíš na srdci?

00:03:39 -Jak to myslíš?-Pamatuju si, jak jsi vždycky říkal:

00:03:42 "To, co mi patří, nosím s sebou." A štěstí na srdci.

00:03:46 -To byla tvoje fotografie. Tentokrát je to jinak.

00:03:51 Ale... dáváš mi naději, pamatuješ si toho o mně dost.

00:03:55 -Radši mi dej něco najíst, nebo umřu hlady.

00:03:57 -Promiň, dojdu něco objednat.

00:04:37 -S touhle hrou bych vydržel až do konce války.

00:04:40 -To ti věřím.
-Věčně nás Býčí oko hrát nenechají.

00:04:44 Jednou nás už do akce pošlou, máme po výcviku.

00:04:48 -Už aby to bylo.

00:04:50 Mně jde tohle věčný čekání na nervy.

00:04:54 Prosím tě, co se tady motáš?
-Uklidni se.

00:04:57 -To nic, Zdeňku. -Co nic?
-Běžný projev strachu.

00:05:02 Když máš z něčeho strach, chceš, aby to už bylo za tebou.

00:05:06 -Ty tvoje doktorský teorie, to je taky pěkná blbost.

00:05:10 -Myslíš, že už půjdeme brzy?
-Ukaž.-Jasně.

00:05:14 -Dobrý.
-Kvůli tomu jsme přece tady, ne?

00:05:17 Ale neboj, brácho, přivezu tě mámě v pořádku.

00:05:20 Dáme na sebe pozor.
-Zdar!

00:05:26 Pane nadporučíku, 3. družstvo.

00:05:28 Vojín Balík Karel, vojín Podlešák Hynek,

00:05:32 vojín Palec Jan, vojín Zapletal Jiří, vojín...

00:05:37 desátník Zapletal Zdeněk.
-Dobrý, dobrý, dejte si pohov.

00:05:46 -Promiňte, musím něco zařídit.

00:05:55 -Kapitán Tylor vás seznámí s vaším úkolem.

00:06:03 -Do divadla. Já ani nemám co na sebe.

00:06:07 Nic pořádnýho není k dostání.

00:06:09 Jenom na černým trhu, a to stojí strašný peníze. A ty?

00:06:12 -No, jen to dopověz. A s tvým platem, ne?

00:06:16 Jen se neboj, tohle dlouho trvat nebude.

00:06:20 Jen co se sejdu s kamarádama.

00:06:22 -Kamarádi. Jako by ti tě měli zachránit.

00:06:25 -Třeba jo.
-Jo. Až se jednou sejdete,

00:06:28 jestli se vůbec sejdete, pochybuju, že to povede k něčemu jinýmu

00:06:32 než k velkýmu pití. Vzpomínání na starý zlatý časy.

00:06:36 Ani jeden z těch tvých slavných kumpánů ti nepomůže.

00:06:40 Každý se musí postarat sám o sebe.

00:06:43 -Tím, že se každý postará o sebe, postará se o ty druhé.

00:06:47 -Co? Já ti vůbec nerozumím.

00:06:51 -To není nutné. Důležité pro tebe je,

00:06:55 že budeš mít všechno, na co si vzpomeneš.

00:06:58 -Jo - auto, vilu, lednici, špajz plnej jídla,

00:07:01 sklep plnej pitý, bože můj.
-Přestaň, nemáš fantazii.

00:07:06 Hlavně si pořídíme kluka a holku, co?

00:07:10 -Tak na to fantazii nepotřebuju.

00:07:13 To je taky to jediný, co věřím, že si pořídíme.

00:07:17 Jenomže v tomhle krcálku já žádný děti nechci.

00:07:21 Jo a taky jsem se konečně dozvěděla, proč jsi jenom sekundář.

00:07:25 -Jo? Tak mi to pověz.
-Když za tebou přišel

00:07:28 pan ředitel Stehr, abys vstoupil do jejich strany, tak...

00:07:31 -tak jsem pana ředitele Stehra i s jejich rádoby lidovou stranou

00:07:34 poslal do háje! Jsou to podvodníci.

00:07:37 -A ty pitomec!

00:08:05 -Já nezakrývám, že tato vaše první akce

00:08:08 je velice náročná a nebezpečná.

00:08:11 -Vaše družstvo jsme vybrali proto, že jste výborná parta.

00:08:15 -Balíka vám dáváme navíc jako lékaře.

00:08:18 Kdybyste náhodou někdo po cestě zakopl.

00:08:24 Tak tohle je 1:2000. Je to kousek francouzského pobřeží.

00:08:29 Nás ale bude zajímat tenhle ten zámeček,

00:08:33 kde v 1. poschodí 3. dveře vlevo najdete trezor.

00:08:38 Z toho trezoru vezmete všechny písemnosti

00:08:41 a dovezete sem zpátky do Anglie. IRONICKY-Na kole.

00:08:45 -Ponorka, gumový člun, vlastní nohy budou výhodnější.

00:08:50 Velitelem bude desátník Zapletal.

00:08:54 Teď se prosím soustřeďte. Provedu první instruktáž akce...

00:08:58 Akce...

00:09:01 Býčí oko.

00:09:06 -V Mariánských Lázních. Dělá tam národního správce nebo co.

00:09:09 -Tak prosím.

00:09:12 Národního správce v pohraničí, ten se musí mít.

00:09:15 -Spíš mám dojem, že čeká na nějaké peníze po moc bohatém strýčkovi.

00:09:20 -Kecálista. Posluž si cukr.
-Děkuju, ne.

00:09:24 Znáš přece Palce. Trochu romantika, trochu blázen.

00:09:28 Jeden den jsme spolu slavili a druhý den jsem ho už nenašla.

00:09:32 Zmizel a od té doby jsem ho neviděla.

00:09:36 A... ty jsi někoho z party ještě nepotkal?

00:09:41 -Jo, Zdeňka Zapletala.
-Ještě maluje?

00:09:45 -Má v Praze na půdě nějaký kumbál. Říká tomu ateliér.

00:09:49 -To je divný.
-Co?

00:09:51 -Že je teprve rok po válce, a vy už o sobě skoro ani nevíte.

00:09:56 -No. ZÍVÁNÍ

00:09:58 -To víte, každej má dneska svejch starostí dost.

00:10:02 -Jistě.

00:10:08 -Ale nějaké setkání chystají, viď?
-Jo.

00:10:11 Budeme ho chystat tak dlouho, až se nesejdeme vůbec.

00:10:15 -Nepovídej! Pořád vykládáš o tom, jak se budeme mít, až...

00:10:19 -Ale, Marie, prosím tě.
-Co je?

00:10:21 Pořád fantazíruje, jak se budeme mít,

00:10:23 až jsi se s těma svýma kamarádama...

00:10:26 Vezměte si pečivo.
-Děkuju pěkně.

00:10:30 Ježišmarjá, já už musím letět, ujel by mi vlak.

00:10:32 -Jo, to je škoda. Karle, kabát.

00:10:35 -Děkuju za květiny.
-Moment!

00:10:37 Já vám dám na ně nějakej papír. Prosím tě, nějakej papír.

00:10:45 Tak, ukažte.
-Jsou moc hezký.

00:10:48 -Krása. A ta vůně.

00:10:50 No, tak snad to bude stačit, prosím.

00:10:54 -Děkuju pěkně. Na shledanou, těšilo mě.

00:10:56 -Na shledanou, dobrou noc.
-Já tě doprovodím.

00:11:01 Děkujeme za návštěvu.

00:11:06 -Ach bože můj.

00:11:08 -Prosím tě, co jí to vykládáš, že se budeme mít?

00:11:11 Budem, nebudem.
-Seš nějakej nervózní.

00:11:13 -Prosím tě.

00:11:19 Co s tím je?
-S čím?-No s rádiem.

00:11:22 -To asi ten elektrikář.
-Elektrikář?

00:11:25 -No, opravoval tady instalaci. Prej je v tomhle baráku vadná.

00:11:29 -Dávalas na něj pozor?
-A vařit za mě bude kdo?

00:11:32 Prosím tě, tady snad ani k ukradení nic není.

00:11:35 Já to ještě rozbiju...

00:11:50 -Úspěch našich akcí závisí na...

00:11:56 na dokonalém utajení. Tohle odevzdáte Hernandezovi.

00:12:01 Ponorka vyplouvá pozítří z Bordeaux.

00:12:04 Na doručení materiálů závisí úspěch našich akcí v Argentině.

00:12:11 Tahle zapečetěná obálka je ale důležitější než všechny

00:12:15 ty dokumenty, Herr Müller. Viď, Kurte?

00:12:19 Je v ní papír s hlavičkou Schwarzeiriche Union bank

00:12:22 ve Winterthuru.

00:12:24 Je to pěkných pár milionů pro financování naší činnosti

00:12:28 v Argentině po válce.

00:12:30 Částku banka vyplatí každému, kdo ten papír předloží.

00:12:37 -Tímhle sdělením jsme vás učinili nositelem státního tajemství,

00:12:42 Herr Müller. Víte, co to znamená?

00:12:45 O celé věci víme jen my tři.

00:12:49 A Himler.

00:13:08 -Máš? Jdeme!

00:13:20 -Ne, lituji, ale opravdu to nejde.

00:13:23 Uvědomte si, že já mám taky svoje závazky.

00:13:26 A penále, které od vás dostanu v případě nesplnění smlouvy,

00:13:30 mně ani v nejmenším nevynahradí ztráty, které ponesu.

00:13:33 Ne, lituji, ale nejde to, bohužel. Na shledanou. Na shledanou.

00:13:40 A dvě stě tisíc je pod polštářem.

00:13:43 Za deset procent si můžeš udělat radost.

00:13:47 -Ale on přece to zboží ještě může dodat, ne?-Nemůže.

00:13:52 Potřebuje k tomu nějaké detaily od Harryho Mayera.

00:13:56 A ten mu je nedá, protože jsme se domluvili.

00:14:01 -Ty jsi ale pacholek, Hynku.

00:14:16 TELEFON

00:14:19 -Podlešák.

00:14:21 -"Jak se máš, Hynku?"
-Kdo volá, prosím?

00:14:24 -"Ty mě opravdu nepoznáváš?"

00:14:27 -To bude asi omyl.
-"Býčí oko."

00:14:33 -Soňo,

00:14:35 to jsi opravdu ty?

00:14:37 -"No, už jsem se bála, že mě nepoznáš."

00:14:40 -Musíme se sejít.
-"Tak večer."

00:14:43 -Výborně. Tak v osm v kavárně Olymp.

00:14:47 Platí?
-"Ano, doufám, že přijdu včas,

00:14:50 mám ještě moc běhání. Tak v osm." -Pa.

00:14:59 -Rozmyslel si to?
-Ne.

00:15:02 Volal jeden známý z války.

00:15:05 Projíždí Prahou, večer se s ním na chvilinku sejdu.

00:15:45 -Čas máme výbornej, ponorka se vynoří za 50 minut.

00:15:49 Všechno je v nejlepším pořádku.

00:15:54 -A co s tou poukázkou?

00:15:59 -Tu ať od nás nikdo nečeká.

00:16:01 Poslal nás pro něco jinýho, ale to mu nesem.

00:16:33 -Počkej.
-Co chceš dělat?

00:16:59 Co blbneš?

00:17:09 -To snad nemůžem.

00:17:11 -Když jsme mohli jedno, můžeme i druhý.

00:17:19 A hotovo. A přesně za rok po válce U Šroubka.

00:17:26 A od něj rovnou do Švýcarska. A jdeme.

00:17:45 -Jirko!
-Pozor! Je to pod proudem!

00:17:50 -Jirko!

00:17:55 -Buď mi okamžitě řeknete, kde ten papír je, nebo střílím.

00:17:58 Budu počítat do tří. Jedna...

00:18:01 -Ale já nic nevím. Věřte mi, proboha.-Dva...

00:18:04 -Snad to má schované v trezoru.
-Kde?

00:18:07 -Tam.
-Klíče.

00:18:13 Otevřít. Dělej, rychle.

00:18:27 Všechno vyndejte a položte tady na stůl.

00:18:37 Klid. Posaďte se.

00:18:54 Teď budete muset dovolit.

00:19:48 -Tak co je?

00:20:04 -Konec.
-Ne, to ne.

00:20:09 -Máme nejvyšší čas.
-Musíme ho nějak...

00:20:12 -Ponorka čeká nad hladinou 3 minuty.

00:20:15 Když ho potáhneme s sebou, tak... VÝSTŘEL

00:20:22 -Už ten cirkus na zámku objevili. Jdou po nás!

00:20:29 Živí neodejdem.

00:20:33 -Máte pravdu.

00:20:36 Už mu nepomůžeme.

00:20:38 SIRÉNA

00:20:42 Jdem!

00:21:08 Tempo! Tempo!

00:21:14 -Teď to patří tobě.
-Běž!

00:21:23 -Chtěla to hlásit policii.

00:21:25 Měl jsem co dělat, abych jí to rozmluvil.

00:21:29 Je vystrašená.
-Co Zapletal?

00:21:32 -Tomu zatím ještě nic neukradli. Jenom mně a Balíkovi.

00:21:36 Musíme něco udělat.

00:21:38 -Tak podle tebe jsem teď na řadě já.-Nebo Zapletal.

00:21:42 O tý listině jsme věděli jenom my čtyři.

00:21:46 Balík a já už ji nemáme.
-Ty jsi se zbláznil.

00:21:49 Snad si nemyslíš, že to krade Zapletal nebo já.

00:21:53 -To jsi řek' ty.
-Jo a řeknu ještě něco.

00:21:57 Zorganizovat si vloupání do vlastního bytu

00:21:59 není přece tak těžký.
-Ty myslíš, že Balík,

00:22:02 nebo já, nebo my dva jsme to vyloupení hráli.

00:22:05 -To jsi pro změnu řek' zas ty. Hynku!

00:22:09 Neblázni, tohle nikam nevede. Nemůžem se podezírat navzájem.

00:22:17 -Zbejvá tedy jenom jedno.
-Co?

00:22:20 -Tedy vlastně... jedna. Soňa.

00:22:23 -Co Soňa?

00:22:25 -Soňa byla u Balíka v ten den, kdy zjistil krádež.-No a?

00:22:29 -A mě vylákala na schůzku, na kterou pochopitelně nepřišla,

00:22:33 a zatím mě doma vybrali.

00:22:35 -To je příliš primitivní.
-Tak si vymysli něco složitějšího.

00:22:38 -Ten telefon přeci není důkaz, že ti volala Soňa.

00:22:41 Mohla se za ni vydávat nějaká ženská.

00:22:43 -A proč právě za ni?
-To si musíme zjistit.

00:22:45 -Musíme se sejít, všichni.
-I se Soňou. A ještě něco.-No?

00:22:50 -Nebylo by dobře, aby se do toho zamíchala policie.

00:22:53 Budeš muset manželku nějak usměrnit.

00:22:56 -Musíme se sejít, dokud je ještě čas.

00:23:56 -Pro dnešek končím, Marie.

00:24:01 -Je.

00:24:07 Ale já nemám modré oči.

00:24:10 -A to je právě chyba.

00:24:15 Ale jediná, Marie.

00:24:18 Ty vaše hnědé oči, to jsou... pihy krásy.

00:24:30 -Ne, já nepotřebuju.
-Ale ano, ano.

00:24:34 Každý je potřebujeme.
-Děkuju.

00:24:36 -I když si někdy myslím, že čím jich máme míň,

00:24:41 tím jsme... svobodnější.

00:24:44 No, dalo by se to taky otočit, ale v tom případě bychom

00:24:49 k té svobodě potřebovali strašně moc peněz.

00:24:53 To bychom asi přestali pracovat.

00:24:56 A bez práce...

00:25:00 Ne, já mám radši málo peněz.

00:25:03 -Někdy vám moc nerozumím.
-Třeba je to tak lepší.

00:25:10 -Kdy mám přijít?

00:25:12 -Nevím, zavolám vám.

00:25:14 Koncem týdne jedu do Mariánských Lázní.

00:25:17 Máme tam sraz s přáteli z války. KLEPÁNÍ

00:25:21 Promiňte.

00:25:25 Á, dobrý den.
-Dobrý den. Dobrý den, slečno.

00:25:29 Jedno rekomando, prosím.
-Kdopak nám píše?

00:25:32 -Tady mi to podepište, prosím.
-Jo.

00:25:42 -Děkuji.

00:25:46 Děkuju, na shledanou.
-Na shledanou.

00:25:49 -Na shledanou, slečno.
-Na shledanou.

00:26:03 Stalo se něco?
-Ne, ne, ne, ne.

00:26:07 Omluvte mě, musím si něco zařídit.

00:26:10 -Samozřejmě.

00:26:13 Nemůžu vám nějak pomoct?

00:26:19 -Nemůžete.

00:26:22 Jste moc hodná, děkuju, na shledanou.

00:26:24 -Na shledanou.

00:26:31 -"Pokud nechcete, aby vás stihla vážná nehoda,

00:26:35 odešlete svou památku... na Býčí oko

00:26:38 na Hlavní poštu v Praze, poste restante... Býčí oko.

00:26:43 Kdybyste náhodou dostal dobrý nápad a oznámil to policii,

00:26:47 tak vás upozorňujeme, že jste dostal ten nejhorší nápad

00:26:51 ve svém životě."

00:26:58 -Pořád jste mi nevysvětlil, co mám já společného

00:27:01 s nacistickou skupinou, kterou vy sledujete?

00:27:04 -Nerozčilujte se, všechno se vysvětlí.

00:27:06 -Ale mě to nezajímá.
-Mělo by. -Opravdu? Nevím proč.

00:27:10 -V té nacistické skupině několikrát padlo jméno Rochefort.

00:27:14 -No a?
-Víte velice dobře jako já,

00:27:16 že za války jste v Rochefortu provedli jednu akci, Býčí oko.

00:27:20 -Chcete tím snad říct, že...
-Nic tím nechci říci.

00:27:23 Ani ne to, že s tou skupinou snad máte něco společného.

00:27:26 -Děkuju vám uctivě.

00:27:30 -Podívejte se, v našem zaměstnání hraje svou roli i náhoda...

00:27:35 -Spíš strach a zbytečná panika mé ženy.

00:27:38 -Byl bych nerad, kdybyste vaší paní zazlíval její strach.

00:27:41 To nebyl strach o ni, ale o vás.

00:27:43 -Jsem zvyklý podobné věci vyřizovat sám.

00:27:45 -Nebo s panem doktorem Balíkem, že?

00:27:47 S panem Palcem... Nebo s panem Zapletalem.

00:27:51 -Když toho tolik víte, pane kapitáne,

00:27:54 tak co vlastně chcete?
-Vy to nevíte?

00:27:58 -A vy ano?

00:28:00 -Pátráme po tom, jestli mezi vaší ukradenou obálkou

00:28:05 a tou nacistickou skupinou neexistuje nějaká spojitost.

00:28:09 Třeba v souvislosti s vaší akcí Býčí oko.

00:28:12 -Já žádnou spojitost nevím.
-A nějakou teorii o tom nemáte?

00:28:16 -Jsem obchodník, na teorie nemám čas.

00:28:21 No, tak jsme si popovídali a můžeme zase jít něco dělat,

00:28:25 pane kapitáne, ne? Já aspoň práci mám.

00:28:29 -Vy mi nepomůžete?
-Obávám se, že bych nevěděl, jak.

00:28:33 -Co se dá dělat, budeme se muset obejít bez vaší pomoci.

00:28:40 Zatím. Na shledanou.

00:28:42 -Na shledanou.

00:28:44 -V té obálce jste měl jistě fotografii

00:28:47 svého děvčete z války, že?

00:28:50 Nebo tam snad bylo něco, co by zajímalo nacisty?

00:28:53 Já si myslím, že klíč k celé záležitosti

00:28:56 je někde mezi vámi. Třeba o tom ani nevíte.

00:28:59 -Opravdu rád bych vám pomohl, ale...

00:29:02 -Rád byste se poradil s přáteli, že?

00:29:05 Už jsem vám řekl, jak jsem dopadl u pana Podlešáka.

00:29:08 -No, on je trochu... Cukr!

00:29:14 -Pane Zapletale,

00:29:16 vy jste podobnou návštěvu jako pan Podlešák neměl?

00:29:25 -Jednou se mi zdálo, že věci nejsou na svém místě.

00:29:28 Ale to se mi mohlo opravdu jenom zdát.

00:29:31 Já tady moc velkej pořádek nemám.
-Neztratilo se vám nic?

00:29:39 Slečna Soňa u vás náhodou na návštěvě nebyla?

00:29:43 -Proč se ptáte právě na ni?

00:29:45 -Ona přece taky tak trochu patřila k té vaší partě za války. Či ne?

00:29:50 To víte, profesionální zvědavost. U doktora Balíka byla.

00:29:55 -U mě byla taky...
-Děkuji, nesladím.

00:29:59 -Příjemně jsme si popovídali.

00:30:11 Bratr...

00:30:17 za války...

00:30:19 -Nacisti?

00:30:30 -Něco vám dám přečíst.

00:30:32 Ale upozorňuju vás, že neřeknu víc, než co v tom dopise je.

00:30:37 Jestli to tak chcete vzít, tak to tak berte.

00:30:41 -Beru.

00:31:10 Co chcete dělat?

00:31:12 -Poradit se s přáteli.
-Kdy?

00:31:16 Rád bych mluvil s vámi se všemi najednou.

00:31:23 -To opravdu... nevím.
-Nic neriskujete.

00:31:27 Vy se sejdete, já tam řeknu pár slov

00:31:30 a pak se uvidí. Pomohlo by mi to.

00:31:42 -Konečně...

00:31:44 Dobrá.

00:31:49 Třeba to tak bude lepší.

00:31:52 Máme sraz v sobotu u Palce v Mariánkách.

00:31:59 -Nemaj se špatně, páni národní správci.

00:32:02 To my se k nim nemůžeme rovnat. Žijou si jak šlechta.

00:32:06 -Vážně?-No vážně.
-No jo, čas nás změnil.

00:32:10 -Obávám se, že ne k lepšímu.

00:32:12 -Pravej doktor. V každý bolístce se rád pošťourá.

00:32:15 -Já udělám prostě dva kroky, zakopnu, letím, no šílenej trapas!

00:32:19 Já myslela, že se propadnu.

00:32:21 -Stejně by mě zajímalo, jestli je Soňa tak dobrá herečka...

00:32:24 -Neblbni. Už jsem vám přece říkal, že mně Soňa nevolala.

00:32:27 Ten den hrála 100 km od Prahy, ověřil jsem si to. -Jo?

00:32:31 -Hm.
-A proč nás tedy objížděla?

00:32:34 -Rozhodně ne proto, aby nás okradla.

00:32:37 Od někoho z nás se zřejmě něco domákla a chce se s náma svízt.

00:32:41 To je přece jasný.

00:32:43 -Je to zázrak, že jsme zase všichni pohromadě.

00:32:45 -Kdo ví, kdy se zase sejdeme a kde?

00:32:47 -Až budeme chtít vidět Soňu, budeme za to muset zaplatit.

00:32:50 -Doufám, že ty lístky budou hodně drahý.

00:32:53 -Tak na to.
-Tak ahoj.

00:32:58 -Copak dělá paní?

00:33:00 -Soňo, chtěl jsem se ti za tu minulou návštěvu trochu...

00:33:03 -Ale, prosím tě.

00:33:05 -Spěcháš někam? Nebo někoho čekáš?-Ne.

00:33:08 Měl jsem dojem, že se mi zastavily.

00:33:19 -Co se ti na nich nelíbí?
-Doufám, že Soňa jako herečka

00:33:23 pečuje o svou krásu a půjde brzo spát.

00:33:25 Byla by tady zbytečná.
-Přátelé, pozor!

00:33:32 -No ne, to je nádhera!

00:33:34 -Býčí oko, přátelé!
-Tak jedem.

00:33:37 -Ale já nemám co zapisovat. Já si to musím zapisovat.

00:33:41 -Pánové, Soňo.
-Soňa nemůže zapisovat.

00:33:45 Pozor, já se lepším.
-Dobrý.

00:33:48 -Dobrý večer. Dobrý večer.

00:33:51 -Co si přejete?
-Pan Palec.

00:33:54 Dovolte, abych se vám, kteří mě neznáte, představil.

00:33:57 Kadlec. Kapitán Kadlec.

00:33:59 -Bezpečnost?
-My už se známe, viďte?

00:34:01 O vás, slečno Trefná, jsem už četl v Divadelní rubrice.

00:34:05 Jsem rád, že vás mohu poznat osobně.

00:34:07 Pan dr. Balík. Pozval mě sem pan Zapletal.

00:34:18 -Co pro vás můžeme udělat, pane kapitáne?

00:34:24 -Kde jste to sebral?

00:34:26 -V hračkářství. Já se ve vašich hrách vyznám.

00:34:30 -Neposadíme se?

00:34:38 -Předpokládám, že jste o našem rozhovoru své přátele informoval?

00:34:42 -Já ano.

00:34:44 -Byl bych nerad, kdybyste panu Zapletalovi

00:34:47 něco vyčítali.

00:34:49 To já jsem ho požádal, aby vám nic neříkal.

00:34:51 Ve vašem zájmu.
-Odkdy hájíte naše zájmy?

00:34:54 -Podezření mezi přáteli je velice špatná věc.

00:34:56 Je to to nejhorší, co může přátelství stihnout.

00:35:00 -Nic se nestalo, tak jaképak podezření.

00:35:02 To všechno je taková maličkost, že se obejdeme i bez vás.

00:35:05 -Copak nechápete, že se do hry dostaly vážnější věci?

00:35:09 Žádná maličkost, Honzo.

00:35:11 My jsme za války udělali jistě spoustu dobrýho, ale...

00:35:16 taky jednu blbost.

00:35:18 -Jediná blbost za války byla ta, žes tam místo bráchy

00:35:23 nezůstal ležet ty.
-Ty jsi hulvát, Hynku.

00:35:26 Jistě máš při obchodních jednáních úspěchy.

00:35:29 -Já už tady nikomu a ničemu nerozumím.

00:35:32 Rozumíš jim, Soňo?
-Přestaňte s tou komedií!

00:35:34 Myslíte si, že jsem pitomá, že nevím, o co vám jde?

00:35:37 -Uklidni se.-Z čeho máte strach, že se takhle houfujete?

00:35:40 -Pojď se posadit, Soňo.
-Nechci vás už ani vidět.

00:35:42 -Slečno Trefná, byl bych rád, kdybyste tady zůstala.

00:35:46 Budu klidnější, když vás budu mít na očích.

00:35:49 -Jak to myslíte, pane kapitáne?
-Že se vám s námi nic nestane.

00:35:54 Ostatně... byl bych rád, kdyby nikdo z vás neopouštěl

00:35:58 tuto místnost. Nikdo, rozumíte?

00:36:02 -Myslel jsem, že honíte zloděje.

00:36:05 Teď to vypadá, jako že jdete po nás.

00:36:07 -To "oni" jdou po vás.

00:36:09 Patrně máte u sebe něco, co jim kdysi patřilo. -Co?

00:36:13 -Vy to nevíte? A asi to má slušnou cenu i pro vás.

00:36:18 Jinak byste to už dávno odevzdali příslušným úřadům.

00:36:23 -Od nás už nedostane nikdo nic. Už ne.

00:36:26 -A vy zase nedostanete to, co už vám vzali.

00:36:32 A na tom jsem založil svůj plán.
-Jaký plán?

00:36:36 -Musíte se s nimi navzájem dohodnout.

00:36:39 A proto jsem na ten dopis odpověděl.

00:36:43 Samozřejmě, že vaším jménem, pane Zapletale.

00:36:45 -Kdo vám dal právo...
-Pojď si sednout.

00:36:48 -Napsal jsem dopis s návrhem na domluvu.

00:36:51 A pozval jsem je na dnešní večer sem k vám. -Nepřijdou.

00:36:55 -Musí. Vědí, že pan Zapletal jim nic dobrovolně nevydá.

00:36:59 Přemýšlejte o tom chvíli z jejich stanoviska.

00:37:04 TELEFON
-Promiňte.

00:37:06 -Dobře, ale jak si to představujete, kapitáne?

00:37:09 -Palec.
-"Chcete se tedy domluvit?"

00:37:13 -Ano.
-"Tak dobře poslouchejte.

00:37:16 Buď přesně splníte to, co vám řeknu,

00:37:20 nebo je po domluvě a já si pomůžu jinak.

00:37:23 Rozumíte?"
-Ano.

00:37:25 -"Rozhrňte záclony a nechte rozsvíceno.

00:37:30 Z vily vyjde jenom Zapletal. Vy ostatní zůstanete v pokoji.

00:37:35 Vy, vaši dva přátelé, ta pěkná slečna i ten cizí chlap.

00:37:41 Poslouchejte, není to fízl?"
-To si myslíte,

00:37:44 že jsme si na to přizvali ještě policajta?

00:37:47 -"Poslouchejte dál.

00:37:49 Zapletal půjde směrem ke vchodu do parku a tam bude čekat."

00:37:57 -Dobře, ale...
-"Vyjednávat budeme jenom s jedním.

00:38:01 Tak žádné blbosti, nebo neuvidíte ani frank."

00:38:04 -Co dál?
-"Do dvou minut Zapletal vypadne.

00:38:08 A ještě něco. Telefon nezavěšujte,

00:38:11 pěkně ho položte na stůl, aby náhodou někoho nenapadlo

00:38:16 někam volat. Tak přijdete, nebo ne?"

00:38:19 -Co mám dělat?
-Musíme poslechnout.

00:38:23 Zatím nepoužijí násilí, chtějí se dohodnout.

00:38:27 Nabídnou vám dělení.
-Měli bysme se s ním domluvit.

00:38:31 Jestli toho chlapa chytne, tak utřeme nos.

00:38:33 -Hergot, drž už hubu.
-"Dejte tu ruku z telefonu pryč."

00:38:37 -To je cvokhaus! Jeden policajt, a zblbne tři normální chlapy.

00:40:04 -Jak vás tak pozoruju, pane kapitáne,

00:40:07 tak jste měl kolem vily políčeno. Teď je to k ničemu, co?

00:40:11 -Máte skoro pravdu.

00:40:51 -Hrdinové vzpomínali? Konečně si popovídáme spolu.

00:40:55 Jenomže tak velký hrdinové jste zase nebyli,

00:40:59 když jste tam nechali ležet kamaráda.

00:41:02 -Byl... mrtvý.

00:41:08 Jirko!

00:41:10 -Konečně. Už jsem si myslel, že mě nepoznáš.

00:41:16 -Jir...

00:41:22 Je to možný?
-Tenkrát jsem tam nezhebnul.

00:41:25 Hele, nebudeme ztrácet čas. Máš ty zbylý papíry?

00:41:29 Tak se sbal a jedem.
-Kam?

00:41:32 -Proč myslíš, že jsem chtěl, abys tady byl zrovna ty.

00:41:36 Mám pas. I pro tebe.

00:41:39 Za hodinu jsme na hranicích a pak ať si nás někdo honí.

00:41:43 Budeme užívat. Tak pojď, jedem.

00:41:49 -To snad není možný.

00:41:51 -Že jste mě nechali ležet u drátů, protože jste utíkali pryč

00:41:55 s kradeným šekem, tak to možný bylo.

00:41:58 Brácha nebrácha.

00:42:00 -Byl jsi pro nás mrtvý. I Karel to konstatoval.

00:42:03 Němci by nás všechny postříleli.

00:42:06 -Prostě jste se na mě vyflákli.
-To není pravda!

00:42:09 -Ale je. Němci mě za pár hodin vzkřísili.

00:42:12 Stál jsem jim za to.

00:42:20 Víš, jak vypadaly jejich výslechy?

00:42:25 Jenomže já jsem chtěl žít.

00:42:27 Abych se moh' vrátit, abych se vám moh' pomstít...

00:42:31 za všecko, co jsem kvůli vám musel prožít.

00:42:34 Za svůj zbabranej život. Vy jste byli hrdinové, co? A já?

00:42:38 -Nezajímá mě nic, co souvisí s tebou.

00:42:48 Svůj život jsi ukončil ten den, kdy jsi začal náckům zpívat.

00:42:53 Tehdy jsi umřel podruhý a... doopravdy.

00:42:59 Pro mě už neexistuješ.

00:43:06 Chci po tobě jenom dvě věci.

00:43:09 -A to?
-Ty papíry, které jsi ukradl.

00:43:13 -Ty zapomínáš, že jeden podíl patří mně.

00:43:17 -Nikdy nám nic nepatřilo. Nebyly naše.

00:43:27 -A ta druhá věc?
-Aby jsi zmizel navždycky.

00:43:32 -Zdeňku, neblázni.

00:43:35 Nech ty pitomce plavat, já nechám ty svoje.

00:43:40 Pojď, pojedeme spolu... daleko.

00:43:46 -Ne. Dej sem ty papíry.

00:43:52 No.
-Zůstaň, kde jsi!

00:43:55 Já po tobě chci taky jenom dvě věci.

00:43:58 Ty papíry, tvůj a můj podíl.

00:44:00 -Nemám.
-Nekecej.

00:44:03 Obrať kapsy naruby. A dělej. Dělej!

00:44:11 -Ty papíry ti nedám.
-Zdeňku, já střelím! Á!

00:44:15 VÝSTŘEL, VÝKŘIK
-Jménem zákona, stůj!

00:44:20 Neblbni, pojď.

00:44:43 -Měl byste si tady pana Zapletala pár dnů nechat.

00:44:47 Člověk, který přišel 2x o bratra, by neměl zůstávat sám.

00:44:50 -Ale jistě.
-Tak a já půjdu.

00:44:54 Na shledanou.

00:45:50 Na shledanou.

00:46:15 SKRYTÉ TITULKY: Simona Sedmihorská Česká televize, 2019