Lev pouště

Je rok 1929 a Mussolini je nespokojen se situací v Libyi, kterou Itálie okupuje bezmála 20 let. Neustálé vzpoury žádají konečné zlomení domácího odporu. Z toho důvodu duce vysílá do země nekompromisního generála Rudolfa Grazianiho, aby se úkolu ujal a porazil vůdce odporu – učitele Omara Mukhtara (Anthony Quinn) přezdívaného Lev pouště. Ten je mazaným bojovníkem s dokonalou znalostí terénu, co svými rychlými výpady ze zálohy ochromuje italské jednotky a mizí stejně rychle jako přichází. Proto má také mezi italskými vojáky pověst přízraku. Graziani nastolí v okupovaných provinciích novou vlnu represí, a to donutí Mukhtara opět bojovat. První zdrcující Grazianiho porážka otevře italskému generálovi oči a uvědomí si, že svůj úkol za současné situace nemůže splnit. Dojde tak k razantním krokům – stavěním koncentračních táborů, vypalováním vesnic, trávení studní, popravám a k mohutné ofenzívě do pouště, kterou se do té doby nikdo neodvážil učinit.

Filmové zpracování osudů Omara Mukhtara a tzv. pacifikace Libye se i přes obrovskou výpravu vrcholící spektakulárními bitvami stal kasovním neúspěchem. S rozpočtem přibližně 35 miliónů dolarů (nejdražším americkým filmem byl do té doby Superman z roku 1978 s rozpočtem 55 miliónů) neutržil ani 2 miliony. K úspěchu v kinech nepomohlo ani výrazné herecké obsazení, ať už oscarový Anthony Quinn, Oliver Reed, Irene Papasová či Rod Steiger, co si roli Benita Mussoliniho zahrál již podruhé (poprvé ve filmu Poslední dny Mussoliniho z roku 1974). Se snímkem se pojí také kontroverzní zákaz promítání v Itálii od roku 1982 s odůvodněním, že film poškozuje pověst italské armády, a na tamních televizních obrazovkách, resp. placeném kanálu Sky, se objevil až v roce 2009 při oficiální návštěvě Muammara Kaddáfiho.