Pohádka o malém Mukovi, jemuž důvtip, zvídavost a odvaha pomohou vyřešit dávný spor mezi čarodějkou a nadutým králem a získat princeznino srdce (1986). Hrají: M. Suchánek, J. Jirásková, od jejíhož narození letos uplyne 90 let, M. Kopecký, od jehož úmrtí brzy uplyne 25 let, K. Seidlová, S. Beneš, M. Eben, O. Havelka a další. Scénář J. Žáček. Kamera V. Štinglová. Režie J. Pokorná-Makoszová
00:00:23 Je to už velmi, velmi dávno.
00:00:27 Tenkrát byly ještě hrušky červené a jahody veliké jako melouny.
00:00:33 Žil byl chlapec, kterému říkali malý Muk.
00:00:38 Maminka s tatínkem umřeli, a tak se Muk toulal po světě.
00:00:43 Co si nevyžebral, to neměl.
00:00:58 Co jste to se mnou udělala, paní?
00:01:01 Potrestala jsem tě za to, že jsi tu chtěl krást.
00:01:04 Navždycky zůstaneš takhle maličký, loupežníku jeden.
00:01:09 Ale paní, já nejsem loupežník. Hledám službu.
00:01:13 Službu? To bys musel nějak dokázat.
00:01:17 -Co umíš?
-Třeba tohle, paní.
00:01:22 Ko ko kokodák!
00:01:27 To umíš docela hezky. Kde ses to naučil?
00:01:32 Vrátíte mi mou dřívější podobu, když vám to řeknu?
00:01:37 Ty jsi nějak moc chytrý. Ale já to vůbec nemusím vědět.
00:01:43 Ale paní, já vážně nejsem loupežník.
00:01:46 Takhle si mě kdejaká krátkozraká kočka splete s myší.
00:01:49 Co budu dělat, takhle maličký?
00:01:51 A co budeš dělat, když tě zvětším? Umíš něco užitečného?
00:01:57 ZPÍVÁ
00:01:59 Budu vám uklízet, mýt okna, prát,
00:02:02 udělám vše, co si budete přát.
00:02:04 Uklidím v policích, setřu z nich prach,
00:02:08 umyji nádobí, přeberu hrách.
00:02:11 Vyklepu koberce, vyleštím skleničky,
00:02:14 jen když už nebudu takhle moc maličký.
00:02:18 Jestli mám udělat to, co jsem vyzpíval,
00:02:20 tak zrušte své kouzlo.
00:02:24 Ať jsem, jak jsem býval,
00:02:27 ať jsem, jak jsem býval dřív.
00:02:35 No vidíš, to už je lepší.
00:02:40 Dokonce umíš i zpívat.
00:02:47 Děkuju, paní.
00:02:49 Paní, necháte si mě tady? Jinak nemám, kam bych hlavu složil.
00:02:58 No, někoho bych tady potřebovala. A zazpíváš mi občas?
00:03:04 Jak si přejete, paní, s největší radostí.
00:03:07 Ale mám jednu podmínku.
00:03:09 Večer budeš chodit spát nejpozději v půl osmé.
00:03:13 Jak si přejete, paní.
00:03:15 A kdyby tě náhodou někdy napadlo sem nakukovat, trest tě nemine.
00:03:21 Nebudu nikam nakukovat, paní.
00:03:23 Já vím, že z toho jsou jen samé nepříjemnosti,
00:03:26 tak si dám pozor.
00:03:30 Poslouchej, Muku...
00:03:33 Nelekej se, jsem obyčejný mluvící kocour.
00:03:38 Když chceš vidět, co se tu děje v noci,
00:03:42 někam se tady schovej.
00:03:55 Muku!
00:04:00 Muku!
00:04:07 KÝCHÁ
00:04:17 Ty slídile jeden!
00:04:21 Že se nestydíš!
00:04:24 Já už to víckrát neudělám, paní.
00:04:33 To máš za trest. Teď jdi spát.
00:04:39 Ale paní...
00:04:46 Dobrou noc, paní.
00:04:52 Tys mi pěkně poradil! Podívej se, co mi narostlo.
00:04:58 Můžeš si za to sám. Neměl jsi kýchat.
00:05:03 -Co je to, kocoure?
-Nevím.
00:05:07 Je to tady teprve ode dneška od rána,
00:05:09 možná, že je to nová past na myši.
00:05:19 Jé, ta je krásná...
00:05:23 Á hop!
00:05:26 Pozor! Á hop!
00:05:29 Princi Petře, ty jsi nemehlo!
00:05:31 Princezno, já za to nemohu, že jsem míč nechytil.
00:05:35 -Čím ho mám chytat, že?
-Skutečně, to je pravda.
00:05:37 Ale to potvrzuje, že jste nemehlo.
00:05:39 Být na tvém místě, princi Pavle, moc bych se nechlubila.
00:05:43 Ty už se nepamatuješ, jak jsi mi lezl na strom pro jablko?
00:05:47 A hned z první větve jsi spadl!
00:05:49 A vůbec, jste nemehla. A zábava s vámi taky není žádná!
00:05:54 To jste ale nápadníci!
00:05:57 Princezno, proč usedáš? Vždyť teď si máme hrát s míčkem!
00:06:02 -Ano, to je v denním plánu.
-Dejte mi pokoj s denním plánem!
00:06:05 Tedy princezno...
00:06:07 -My si s míčkem hrát budeme.
-Ano.
00:06:10 -My totiž kázeň máme.
-A my plán splníme.
00:06:17 PÍSEŇ Obyčejná holka nemá zdání,
00:06:22 jaký já mám problém se vdáváním,
00:06:27 když si pan král vezme něco do hlavy.
00:06:32 Vím, že holky mají volnou ruku
00:06:36 a můžou si vybrat ze sta kluků.
00:06:41 Já však znám jen prince, co mě nebaví.
00:06:48 Nevím, jak teď setřesu, co na mne dolehlo.
00:06:57 Jeden princ je nešika
00:07:01 a druhý nemehlo.
00:07:05 Ne a ne, a stokrát ne,
00:07:11 vdávat se nebudu,
00:07:15 nechci prince, co se s ním dá umřít na nudu.
00:07:29 Co tam bylo?
00:07:31 -To je zvláštní...
-Tak co tam bylo?
00:07:40 Ani prášek...
00:07:44 -Dobrý den, paní.
-Dobrý den.
00:07:47 Jsem ráda, že jsi pečlivý.
00:07:50 Za to, že se mi tak hezky staráš o domácnost,
00:07:53 tě pozvu na večeři.
00:08:00 -Dobrou chuť, paní.
-Nápodobně.
00:08:05 -Paní...
-Ano?
00:08:08 Chtěl bych se vás na něco zeptat.
00:08:11 Tak se ptej.
00:08:14 Kdo byla ta krásná dívka, kterou jsem viděl tam v zahradě?
00:08:18 Díval ses dalekohledem?
00:08:22 Nevím, jestli se to tak jmenuje. Díval jsem se tady do té roury.
00:08:28 Ano, to je dalekohled. Ale tohle je zvláštní dalekohled.
00:08:33 Vidíš jím do cizího království ze vzdálené země.
00:08:38 Ta dívka je princezna Anička. To je nešťastná dívka.
00:08:43 Proč je nešťastná?
00:08:46 Její otec, král Jaromír, chce,
00:08:49 aby si vzala prince Pavla nebo prince Petra.
00:08:53 Ti dva? Ale to jsou přece hrozná nemehla!
00:08:57 Ano, a právě proto princeznu lituji.
00:09:04 A to si je musí vzít?
00:09:08 -Naštěstí jen jednoho.
-A musí?
00:09:14 Nemusí, ale potom by ji král vydědil,
00:09:18 a vyděděnou by si ji nevzal už vůbec nikdo.
00:09:20 Já bych si ji vzal.
00:09:26 -Opravdu?
-No opravdu.
00:09:31 Ale podívejme...
00:09:34 No, budu o tom uvažovat.
00:09:40 Možná ti pomůžu,
00:09:43 ale to by ses nejdřív musel naučit spoustu věcí.
00:09:48 -Kouzlit?
-To ne, kouzlit ne.
00:09:51 Ale musel by ses naučit číst, psát, počítat...
00:09:55 Musel by ses naučit znát svět a rozumět lidem.
00:09:59 Když se to naučíš, tak ti možná pomůžu získat princeznu.
00:10:04 Ještě na něco ses chtěl zeptat?
00:10:11 Nezlobte se, paní.
00:10:14 Chtěl bych se zeptat... Já jsem totiž hrozně zvědavej.
00:10:20 Kdo to byl na tom obrázku, co jste si včera večer prohlížela?
00:10:30 To byl můj syn. Byl mladý, krásný a nadaný.
00:10:38 Měl před sebou velikou budoucnost.
00:10:42 Odešel za poznáním do světa.
00:10:46 Přišel i do země krále Jaromíra, a tam...
00:10:49 Co se tam stalo?
00:10:53 Odtamtud se už nevrátil.
00:10:58 Král Jaromír rád válčí.
00:11:02 Zneužil mého syna, můj syn zahynul.
00:11:06 A já věřím, že ten špatný král bude za své viny jednou potrestán.
00:11:14 A paní, proč nechcete, abych byl večer vzhůru?
00:11:20 Chci být se svými vzpomínkami sama.
00:11:27 ZPÍVÁ
00:11:29 Já vím, že cesta života se někdy ve tmách zamotá.
00:11:40 Nejde se lehce, nejde se lehce,
00:11:45 někdy se cesta ve tmách zamotá.
00:11:52 A jak se člověk trmácí,
00:11:56 tak v těžké chvíli poztrácí, co ztratit nechce.
00:12:05 Co ztratit nechce,
00:12:08 to v těžké chvíli, v té chvíli poztrácí.
00:12:15 Po noci ale svítá a slunce vyjde zas.
00:12:25 A vánek bolest pofouká,
00:12:30 všechno vyléčí čas.
00:12:37 Všechno vyléčí čas.
00:12:42 Všechno vyléčí čas.
00:12:48 Všechno vyléčí čas...
00:13:01 Rád bych vám pomohl, paní.
00:13:05 Děkuju, Muku.
00:13:10 A tak se Muk učil, studoval a četl.
00:13:13 Poznal vše, co se studiem poznat dá.
00:13:17 Také dělal salta a kotrmelce
00:13:20 a občas zpíval, aby pobavil svou paní.
00:13:24 Jednoho dne k němu Enenké přišla a řekla:
00:13:29 Dobrý den, Muku.
00:13:32 Dobrý den, paní.
00:13:34 Už ses naučil všechno, co ses u mě mohl naučit.
00:13:38 Přišel čas, abych tě zbavila tvého dlouhého nosu.
00:13:47 Děkuju, mockrát děkuju, paní.
00:13:51 A teď půjdeš do zámku ke králi Jaromírovi
00:13:54 a požádáš o službu.
00:13:57 A o jakou službu mám žádat?
00:13:59 To nechám na tobě, na co si troufáš.
00:14:03 Kdyby sis náhodou někdy nevěděl s něčím rady,
00:14:06 tady máš klobouk.
00:14:11 Když si ho nasadíš na hlavu, odnese tě tam, kam si budeš přát.
00:14:19 A tady máš měšec. Ten se nikdy nevyprázdní.
00:14:26 Říká se o vás, že jste zlá kouzelnice,
00:14:31 ale za tu dobu, co jsem u vás prožil,
00:14:34 jsem poznal, že to není žádná pravda.
00:14:39 Mám vás moc rád, paní.
00:14:43 Tak jdi.
00:14:49 A ty věci, které jsem ti dala, užij k dobru všech.
00:14:58 Princezno, nech toho!
00:15:02 Princezno, upadneš a zlomíš si nohu.
00:15:06 Já se na to skutečně nemohu dívat.
00:15:09 Tak to bych musela být trdlo jako ty!
00:15:12 A vůbec, jste nemehla a nebavíte mě.
00:15:15 Tak se musím bavit sama.
00:15:17 Jé...
00:15:20 Co to bylo?
00:15:22 Princezna nám spadla do zámecké díry.
00:15:25 Ale já jsem jí to říkal!
00:15:27 Já jsem ji varoval, ale ona nedala na naše slova.
00:15:31 A teď abychom jí pomáhali.
00:15:33 Přesto se, Vaše Bystrozrakosti, domnívám, že se drobně mýlíte,
00:15:37 neboť kde by se zde v zámecké zahradě vzala díra?
00:15:41 To máte pravdu, ale vypadá to jako studna.
00:15:46 Tak neseďte tam jako dvě pecky, pomozte mi přece!
00:15:49 Bývala to kdysi studna, ale vyschla.
00:15:51 Tak mi pomozte!
00:15:53 To se lehko řekne, ale jak, že?
00:15:57 Ano... To se ptáte mě? To já nevím.
00:15:59 Tak něco udělejte, zbabělci!
00:16:03 Vaše Odhodlanosti, kdybyste mě podržel,
00:16:07 já bych jí možná podal ruku.
00:16:10 To je smělé, ale to bychom tam mohli spadnout všichni, to ne.
00:16:15 Podej mi ruce, princezno.
00:16:28 Děkuju.
00:16:36 Kam ji nese?
00:16:38 -Hochu, kam ji neseš?
-Do zámku.
00:16:42 -Kam?
-Aha, do zámku.
00:16:45 -Kam?
-Do zámku.
00:16:48 -Kdopak jsi?
-Říkají mi malý Muk, princezno.
00:16:52 -Ty mě znáš?
-Jak bych tě neznal?
00:16:55 O tvé kráse si povídá celá zem.
00:16:59 A co vlastně hledáš v královské zahradě?
00:17:02 Slyšel jsem křik a volání o pomoc.
00:17:05 A pak bych se taky rád stal královým rádcem.
00:17:09 Zachránil jsi mě.
00:17:11 Bez tebe bych jistě zůstala v té díře celý den,
00:17:15 protože ta dvě přihlouplá princátka,
00:17:18 ta by mě v té díře nechala pořád.
00:17:21 A někoho zavolat na pomoc, to by je ani nenapadlo.
00:17:25 Vlastně je to štěstí, že jsou takoví.
00:17:28 Aspoň jsem tě mohl vytáhnout já.
00:17:31 Zdáš se být moudrý a jsi odvážný.
00:17:37 Takového rádce král potřebuje. Pojď!
00:17:40 Já se za tebe u tatínka přimluvím, pojď.
00:17:44 No tak princezna je vytažená, a co budeme dělat my?
00:17:50 Vaše Milosti, vaše starosti na mou hlavu!
00:17:55 Já osobně bych se snad šel najíst.
00:17:58 Skutečně, přiznám se, že jsem z té námahy dostal...
00:18:03 ...prostý lid tomu tuším říká hlad.
00:18:06 To máte pravdu.
00:18:08 Už jsme se dneska nadřeli dost. Jdeme.
00:18:18 Šach, Vaše Veličenstvo. A příštím tahem mat.
00:18:23 Mě, maršálku, dopaluje,
00:18:26 když mi vždycky říkáš dopředu příští tah.
00:18:29 Tatínku, podívej koho ti vedu. To je Muk.
00:18:33 Vytáhl mě z té studny v zahradě.
00:18:36 Nemohl by zůstat u dvora? Třeba jako tvůj rádce.
00:18:40 -Takový malý?
-To přece nerozhoduje.
00:18:45 Vyzkoušej si ho, tatínku.
00:18:48 No tak dobře, já si ho vyzkouším.
00:18:52 Maršálku, šachy dohrajeme jindy. Dáme si příští partii.
00:18:57 A nebo si dáme jinou partii.
00:19:01 Ticho!
00:19:04 -Tak ty jsi Muk?
-K službám, Vaše Veličenstvo.
00:19:08 Ticho, ani muk!
00:19:10 Jestlipak bys dovedl kupříkladu dejme tomu dohrát tuhle partii,
00:19:16 ale vyhrát ji?
00:19:19 Pokusím se, Vaše Veličenstvo.
00:19:27 To je jenom oddálení.
00:19:41 Mat, pane maršálku.
00:19:44 -Takže já jsem vyhrál!
-To je nefér, Vaše Veličenstvo.
00:19:49 Kdybyste hrál vy, určitě bych vyhrál já.
00:19:53 Ty chceš říci, že jsem hloupější než tady tento Muk?
00:19:56 To je drzost a urážka, měl bys být potrestán!
00:19:59 -Co říkáš, Muku?
-Jistě, Vaše Veličenstvo.
00:20:01 Maršálek se provinil a trest by byl namístě.
00:20:03 -Jaký trest navrhuješ?
-Veličenstvo, buďte shovívavý,
00:20:07 protože maršálek je zajisté váš věrný služebník.
00:20:10 -To, co řekl, řekl bez rozmyslu.
-To řekl.
00:20:13 -Nemyslel...
-To by nevadilo, že nemyslel.
00:20:16 Nemyslel to tak, že vy jste hloupější než já.
00:20:19 Myslel pouze, že umím hrát šachy o něco lépe než vy,
00:20:21 a to je jen věc cviku.
00:20:24 V každém případě ale myslím, že by se vám maršálek měl omluvit.
00:20:29 Prosím za prominutí, Veličenstvo. Hloupě jsem se unáhlil.
00:20:34 Vstaň, neponižuj se. Omluvit se smíš, ponižovat nemusíš.
00:20:38 Můžete mně odpustit?
00:20:40 Jen co budu mít trošku času, tak ti odpustím.
00:20:43 -Můžeš jít.
-Děkuji, Veličenstvo, děkuji.
00:20:48 A ty, milý Muku, se dostavíš sem zítra ráno v devět hodin.
00:20:54 Budu tady řešit nějaké spory, tak mně pomůžeš.
00:20:57 Samozřejmě, že dostaneš plat. Ty dostaneš velký plat.
00:21:02 Ty dostaneš dobrých patnáct set...
00:21:04 Patnáct set nedostaneš, ty dostaneš tisíc...
00:21:06 Dostaneš osm set zlatek ročně. Spokojen?
00:21:09 Díky, Veličenstvo.
00:21:12 Jsem spokojen, jak jen může být spokojen ten,
00:21:15 co smí žít ve stínu tvé moudrosti.
00:21:18 Muku, teď se mnou pojď do zahrady.
00:21:21 Konečně si budu mít s kým popovídat.
00:21:23 -A na prince Petra úplně zapomněla!
-A na Pavla taky!
00:21:31 To se ještě uvidí.
00:21:46 Vaše Spiknutosti, ten kluk se mi vůbec nelíbí.
00:21:51 Co je to vůbec zač?
00:21:53 Přišel, vytáhnul princeznu z díry, a myslí si, že nás přeskočí.
00:21:58 No, ale to se, Vaše Zamaskovanosti, plete,
00:22:02 protože my mu princeznu nedáme.
00:22:05 Ne, ne, ne. My, možná vy, něco vymyslíme.
00:22:12 Uctivá poklona, pánové. Smím se zeptat,
00:22:17 co tady takoví dva urození mužové, jako jste vy, dělají?
00:22:22 Vypadáte, s prominutím, jako dva zajíci na mezi.
00:22:26 To se nestydíte, princové?
00:22:32 -Čert nám ho byl dlužen!
-Maršálka?
00:22:35 Toho taky, ale hlavně toho kluka.
00:22:38 -Musíme se ho zbavit.
-Maršálka?
00:22:42 Toho eventuálně taky, ale hlavně toho kluka.
00:22:45 Moje slova.
00:22:47 Ale jak?
00:22:50 Pardon, to se ptáte mě? To já nevím.
00:22:54 -Tak uvidíme.
-Uvidíme.
00:22:58 -Jdeme.
-Kam?
00:23:00 -Něco málo pojíme...
-A uvidíme.
00:23:03 Tak prosím.
00:23:22 -Nejsou támhle ti dva princové?
-Jsou.
00:23:25 -Vypadají nějak naštvaně.
-Dobře jim tak, nekňubům.
00:23:29 Ale víš, že jsi mi slíbil, že mi zazpíváš?
00:23:33 ZPÍVÁ
00:23:35 Já jsem jen obyčejný kluk, říkají mi malý Muk.
00:23:43 To proto, že mám víc přání,
00:23:48 že mám víc přání než měřím.
00:23:54 Já vím, že sny mám nemalé,
00:23:59 snad odvážné a troufalé,
00:24:04 a přesto v jejich vyplnění,
00:24:09 v jejich vyplnění věřím.
00:24:15 Ten, kdo si vůbec nevěří,
00:24:20 je jako vrabčák bez peří.
00:24:26 A bez peří se ke štěstí letět nedá,
00:24:31 jen bez peří se letět nedá.
00:24:36 Teď letím přímo, nechci lhát,
00:24:42 a troufám si říct mám tě rád.
00:24:47 Jsem ten, kdo v tobě svoje štěstí hledá,
00:24:52 jsem ten, kdo v tobě štěstí hledá.
00:24:57 Jsem ten, kdo v tobě štěstí hledá.
00:25:07 Koza nesmí dovnitř, vždyť strašně zapáchá!
00:25:11 Pusťte nás!
00:25:14 Za žádnou cenu nesmí dovnitř!
00:25:18 Tak co je? Já nemám času nazbyt!
00:25:22 -Tak o co jde, povídám?
-Vaše Veličenstvo, přece o kozu.
00:25:27 -Otec ji odkázal mně.
-Jakou kozu?
00:25:31 O tu, co tady stojí, Vaše Veličenstvo.
00:25:35 Vaše Veličenstvo, bratr nemluví pravdu.
00:25:37 -Otec odkázal kozu mně.
-Jak to můžeš říct?
00:25:40 -A co ty, jak ty to můžeš říct?
-Ty hadrníku!
00:25:45 Nechte toho! A co na to ty, Muku?
00:25:50 Veličenstvo, dovolte mi vést výslech.
00:25:52 Veď, suď! A vy dva toho nechte!
00:25:58 -Napsal váš otec závěť?
-Nenapsal.
00:26:02 A má někdo z vás svědka na to, že je koza jeho?
00:26:08 -To u nás není zvykem.
-Bratr má pravdu.
00:26:12 Když nemáte psanou závěť ani svědka,
00:26:14 koza se zabavuje a bude ke královské večeři.
00:26:17 To přece nejde, koza je naše!
00:26:20 Takhle jste měli mluvit dřív,
00:26:22 mohli jste se o kozu bratrsky podělit.
00:26:24 Ale to ne, vy jste se o ni prali. Odveďte je!
00:26:29 A ven!
00:26:32 Bravo, Muku, takhle se má soudit!
00:26:35 Šup s kozou do kuchyně!
00:26:38 Ty jsi nejlepší soudce, jakého jsem kdy viděl.
00:26:41 Děkuji, Veličenstvo.
00:26:45 A tak soudil ve prospěch krále, říše i spravedlivých.
00:26:50 Král si ho oblíbil a dokonce se tvářil přívětivě i na to,
00:26:54 že Muk chodil s Aničkou na vycházky.
00:26:57 A to právě bylo proti srsti princům Pavlovi a Petrovi,
00:27:01 ale také královým dvořanům,
00:27:03 protože v té době byli u dvora všichni přesvědčeni,
00:27:07 že princezna si vždycky musí vzít prince.
00:27:10 A nejvíc je dopalovalo,
00:27:13 že Muk rozdával zlato od Enenké chudým
00:27:16 a pomáhal komu mohl a jak jen mohl.
00:27:20 Poslouchej, Muku, jsou na tebe samé stížnosti.
00:27:25 Prý rozhazuješ zlato plnými hrstmi, je to pravda?
00:27:31 Podaroval jsem jenom několik vašich poddaných.
00:27:33 -To nesmím?
-No tak zlatkou snad.
00:27:37 Ale slyšel jsem... Nebo jsem snad slyšel špatně?
00:27:41 Vy slyšíte vždycky dobře, Veličenstvo.
00:27:44 Tak já se tě ptám, kde to zlato bereš.
00:27:47 -Je to dědictví po otci.
-Lže! Lže, Vaše Veličenstvo.
00:27:54 -Prý je to z mé pokladny.
-Ale to není pravda!
00:27:56 To by Muk nikdy neudělal, je to hodný a poctivý člověk.
00:28:00 -Není schopen krást!
-Mlč, dcero, mlč!
00:28:04 Opakuji, že je to dědictví.
00:28:07 Jestli chcete, podívejte se do svých truhlic
00:28:09 a své peníze si spočítejte.
00:28:11 Tak ty nejenom kradeš, ty ještě zapíráš.
00:28:14 Já si tak budu něco počítat!
00:28:16 Princ Pavel a princ Petr mně všechno řekli.
00:28:20 Odveďte ho!
00:28:21 -To nemůžeš, tatínku!
-Zavřete ho do kobky!
00:28:23 To nemůžeš, já mám Muka ráda!
00:28:28 Já ho mám ráda, tatínku.
00:28:31 A ty mi, dcero, zítra ráno oznámíš, koho sis vybrala,
00:28:34 zda prince Petra nebo prince Pavla.
00:28:37 Já tady toho druhého nehodlám déle zdržovat.
00:28:40 Ne, ne, a ne! Oba jsou to nafoukaní hlupáci!
00:28:44 Už jsem řekl! Nebo tě vydědím!
00:28:47 Bravo!
00:28:50 No vida, zítra si vezmu princeznu za ženu.
00:28:54 Tak to asi těžko, protože já si ji vezmu za ženu.
00:28:58 Ale to jste to špatně pochopil. Já si ji vezmu za ženu.
00:29:01 Ne, já!
00:29:03 ZPÍVÁ
00:29:05 Zítra si vezmu princeznu za ženu a budu králův zeť.
00:29:09 Já si ji vezmu a tebe hned vyženu, radši se ztrať už teď.
00:29:14 -Vím, že mě miluje.
-Vím, že tě nesnáší.
00:29:19 -Před tebou trucuje.
-V hlavě ti haraší.
00:29:25 -Na mě se usmála.
-To asi z lítosti.
00:29:30 -Hned si mě vybrala.
-Lžeš samé hlouposti.
00:29:35 Zítra si vezmu princeznu za ženu.
00:29:38 Máš až moc kuráže.
00:29:41 Já si ji vezmu a tebe hned vyženu.
00:29:43 No, to se ukáže.
00:29:46 Tak tedy zítra, zítra uvidíme,
00:29:50 zítra, zítra, zítra, zítra se ukáže.
00:30:00 -Já jsem se podíval do pokladny.
-No a?
00:30:05 Něco chybí, ale ne tolik, kolik jsi rozdal.
00:30:09 Vidíš, králi.
00:30:11 Tak mi řekni, kde jsi to zlato vzal.
00:30:13 Z dědictví.
00:30:17 Já tě v tom vězení můžu nechat celý život, pozor.
00:30:23 Tak dobře. Já mám takový měšec.
00:30:27 Nikdy se nevyprázdní, je kouzelný.
00:30:31 Podívej se, když mně ten měšec dáš, já tě pustím na svobodu.
00:30:35 -Souhlasíš?
-Ano, pane králi.
00:30:39 Stráže, odemknout. Pusťte ho ven.
00:30:49 Tady je.
00:30:56 -Zavřít a nepustit.
-Zrádce!
00:31:00 Nejsi nic jiného než zrádce!
00:31:02 Ty mě urážíš? Dobře, zítra tě budu soudit.
00:31:06 Asi tě dám popravit.
00:31:09 Chci říci jenom tolik:
00:31:11 Jsem nevinný a nic špatného jsem neudělal.
00:31:14 Celý tenhle soud je podvod.
00:31:16 Urazil jsi nejenom mne, ale i celý soud.
00:31:19 To se neodpouští. Čeká tě nejpřísnější trest.
00:31:23 Jak to vypadá, milý Muku, čeká tě smrt.
00:31:26 Ale smíš mít ještě poslední přání. Mluv.
00:31:31 Chci svůj klobouk.
00:31:34 Podejte mu ten klobouk, ať má něco hezkého na hlavě.
00:31:40 Posaď mi ho na hlavu.
00:31:44 Děkuji, Veličenstvo.
00:31:47 Ať jsem u své paní a přítelkyně!
00:31:55 Kde je?
00:31:58 On zmizel! To je ovšem...
00:32:01 ...vynikající!
00:32:03 Uletěl nám!
00:32:06 Pěkný ptáček...
00:32:12 Muk se vrátil k Enenké a všechno jí vyprávěl.
00:32:16 Enenké usoudila, že nadešla chvíle potrestání krále Jaromíra.
00:32:30 Tak co, dítě moje?
00:32:33 -Kterého sis vybrala?
-Já nechci ani jednoho, tatínku.
00:32:37 Dobrá, vyberu ti sám.
00:32:40 Ty si vezmeš za manžela prince Pavla.
00:32:49 Je mocnější, je bohatší. A konec konců vypadá trošičku líp.
00:32:57 Vaše Veličenstvo, promiňte, že vyrušuju,
00:33:00 ale je tady nějaká babka.
00:33:02 Představte si, že má čerstvé jahody.
00:33:05 To je v téhle roční době úplný zázrak,
00:33:08 tak jsem si myslela,
00:33:10 jestli by na ně Vaše Veličenstvo náhodou nemělo chuť.
00:33:14 -Mělo, jahody bych si dal.
-Tak já ji sem pošlu.
00:33:20 Jahody, Veličenstvo, čerstvé jahůdky.
00:33:25 -Stojí zlaťák.
-Dobře.
00:33:46 Jé, podívejte se!
00:33:55 Co je tady k smíchu?
00:34:00 To určitě ta babizna. Okamžitě ji najděte!
00:34:14 Ještě že si král vybral zrovna vás.
00:34:17 Zbláznila jste se, Vaše Pošetilosti?
00:34:20 Nosatou princeznu? Tedy... Já mizím.
00:34:24 Být na vašem místě, šel bych taky,
00:34:26 nebo si ji nakonec budete muset vzít vy.
00:34:29 To máte ale pravdu. Tak rychle něco pojíme...
00:34:32 ...a vyrazíme.
00:34:50 Bohužel to narostlo i Aničce.
00:34:54 Neboj se, Muku. Až přijde vhodný čas,
00:34:58 dám ti jiné jahody, které působí opačně.
00:35:02 Děkuju, paní.
00:35:07 A tak plynuly dny a týdny.
00:35:10 Muk pořád čekal, kdy mu kouzelnice Enenké dá druhé jahody,
00:35:16 po kterých Aničce velký nos zmizí.
00:35:20 Denně se jí ptal.
00:35:24 Má paní, kdy? Kdy už?
00:35:28 Nepospíchej, milý Muku, ještě nepřišel ten správný čas.
00:35:35 Poslyšte, paní, já mám Aničku rád.
00:35:38 Přestaňte bránit naší lásce a dejte mi ty jahody.
00:35:43 Ale milý Muku, já ti přece žádné jiné jahody nedám.
00:35:48 Využila jsem tě ke své pomstě.
00:35:51 Ale vám přece ublížil král! Co máte proti princezně Aničce?
00:35:57 Je to jeho dítě.
00:35:59 Můj syn musel zemřít, jeho dítě bude do smrti trpět.
00:36:03 A on s ním.
00:36:05 Slitujte se nad nevinnou dívkou,
00:36:07 slitujte se nad tím, který vás měl rád, který vás obdivoval.
00:36:11 Vždyť přece sama víte,
00:36:13 že král víc než svou dceru miluje peníze, bohatství a moc.
00:36:16 Vy trápíte jenom ji a mě.
00:36:19 Dobře, dostaneš svou princeznu a zbavíš ji toho dlouhého nosu.
00:36:26 Ale budeš muset i ty přinést své riziko.
00:36:31 Řekněte, co mám dělat, paní.
00:36:35 Půjdeš do zámku a požádáš o princezninu ruku.
00:36:40 To udělám rád, ale jak ji zbavím toho ohavného nosu?
00:36:43 Počkej, nejdřív musíš přinést tu tvoji oběť.
00:36:56 Co jste to se mnou udělala, paní?
00:37:02 A teď jdi do zámku a požádej o princezninu ruku!
00:37:07 Ale nesmíš nikomu, ani princezně, říct, kdo jsi doopravdy.
00:37:12 Říkej o sobě, že jsi král z velikého království,
00:37:15 ostatní už si vymysli sám.
00:37:19 Jestli si tě v téhle podobě princezna vezme,
00:37:23 bude zbavena své ozdoby a i tobě se vrátí dřívější podoba.
00:37:29 Ale pozor, ať tě neprozradí tvůj hlas.
00:37:34 Jestliže se ti to nepodaří,
00:37:37 zůstanete oba tak, jak jste teď.
00:37:39 Jdi.
00:37:43 Před domem tě čeká tvůj královský průvod.
00:37:57 A venku opravdu čekal nádherný kočár s doprovodem.
00:38:02 Na zámku ho král přijal velice přívětivě,
00:38:05 především pro královské dary, které sloužící složili z kočáru.
00:38:10 Souhlasil, aby se ucházel o ruku princezny,
00:38:13 i když nápadník byl starý a ošklivý.
00:38:18 Milá dcero, toto je král z daleké země.
00:38:22 Má zlaté srdce, a nejenom srdce.
00:38:25 Přivezl nejvzácnější dary, a hlavně žádá o tvou ruku.
00:38:31 Já s tím souhlasím, a tak vás nechám o samotě.
00:38:39 Slyšel jsem, že jste krásná, temperamentní a energická.
00:38:44 V tom prvním pověst nelhala.
00:38:48 Ale proč jste tak smutná, princezno?
00:38:53 Protože si vás budu muset vzít, králi.
00:38:57 Tak proto jste tak smutná?
00:39:00 Já vím, jsem starý a ošklivý.
00:39:03 -Ale ne, to ne proto.
-Ne?
00:39:06 Ne. A neptejte se dál, stejně to nemá žádnou cenu.
00:39:10 -Snad bych vám mohl pomoci.
-Ne, nemohl.
00:39:18 Tak vám alespoň slibuji, že až si mě vezmete,
00:39:22 budete tou nejšťastnější ženou pod sluncem.
00:39:25 Splním každé vaše přání.
00:39:34 Mat, pane maršálku.
00:39:36 Hrajete skvěle, králi, před vámi se nemusím přetvařovat.
00:39:41 Náš král hraje mizerně,
00:39:44 ale nemáte ponětí, jak se rozčiluje.
00:39:46 když něco opomenu a omylem mu dám mat.
00:39:50 -Vezmete si princeznu, králi?
-Rád bych.
00:39:55 Alespoň se dostane odtud, chudinka.
00:39:59 Zamilovala se do takového malého kluka.
00:40:02 Král ho chtěl dát popravit, ale on mu upláchl.
00:40:06 A teď se princezna trápí a trápí.
00:40:10 A proč se pro ni nevrátí, ten její milý?
00:40:14 Nedivte se, bojí se.
00:40:17 Ale kdybych já byl na jeho místě a v jeho věku,
00:40:22 vrátil bych se a princeznu bych unesl.
00:40:28 Teď budete mít bílé, pane maršálku.
00:40:34 Čas utíkal jako voda. Přišel den zásnubního plesu.
00:40:43 Pozoruji vás každý den, princezno.
00:40:46 Jste stále smutnější.
00:40:49 Vím, proč jste smutná,
00:40:51 a proto jsem se rozhodl, že vaše trápení skončím.
00:40:54 Nechci, abyste se stala mojí ženou, protože nechci, abyste plakala.
00:40:59 Milujete jiného, milujete malého Muka.
00:41:04 Jak to víte, králi?
00:41:06 Že milujete jiného, to není těžké uhádnout.
00:41:09 Zbytek mi pověděl maršálek.
00:41:11 Domníval se sice, že by bylo lepší, abych si vás vzal
00:41:15 a odvedl vás z této země a z tohoto nešťastného království,
00:41:19 kterému vládne bezcitný panovník,
00:41:21 ale já jsem poznal, že by to nebylo dobré.
00:41:24 Vy jste mladá, krásná, a já...
00:41:28 Sbohem, princezno.
00:41:31 Počkejte, králi. Děkuji vám za vaši velkomyslnost.
00:41:35 Můj milý Muk se ke mně už nikdy nevrátí.
00:41:39 Možná už nežije, kdo ví?
00:41:42 Stanu se vaší ženou, protože... Já nevím, jak to říct,
00:41:46 ale jako kdybyste vy a on byli jeden muž.
00:41:51 Kdybych ti, Aničko, jenom směl říct...
00:41:55 Už můžeš, milý Muku!
00:41:58 Tvá a její láska,
00:42:00 tvá a její moudrost zvítězily nad mou touhou
00:42:04 potrestat se zlým králem i jeho dítě.
00:42:07 -Muku!
-Aničko...
00:42:11 Vrátila bych vám vaše původní podoby,
00:42:14 ale ještě nenastal ten správný čas.
00:42:16 Ale proč, paní?
00:42:19 Vaše ruce a vaše životy musí spojit král Jaromír.
00:42:24 A jako svatební dar vám musí dát můj měšec.
00:42:40 -Budeme mít hodně dětí.
-Kluky a holčičky.
00:42:43 -Půjdeme za králem.
-Ano.
00:42:53 Milé děti, jakpak se vám líbí dnešní ples?
00:42:56 Moc, tatínku.
00:42:58 Byli bychom rádi, kdybys nás oddal už dnes.
00:43:02 Ale, ale... Děti, vy na to nějak spěcháte.
00:43:08 Mám jednu podmínku, králi.
00:43:11 Třeba deset, milý zeti. Mluv.
00:43:14 Slyšel jsem, že máte kouzelný měšec.
00:43:17 Chci ho jako svatební dar.
00:43:20 No vida, ty jsi nějaký dobře informovaný král!
00:43:24 Králové bývají dobře informovaní, to víte jistě sám.
00:43:29 Mě to napadlo hned,
00:43:31 že si nechceš vzít mou dceru kvůli tomu jejímu krásnému nosu.
00:43:34 Ale tatínku!
00:43:37 Nu, co je pravda, je pravda. Tady je.
00:43:43 Na, vezmi si ho, stejně to zůstane v rodině.
00:43:48 Děti, spojte své ruce.
00:43:52 Děti, poklekněte.
00:43:56 Milý králi,
00:43:58 bereš si zde přítomnou princeznu Aničku dobrovolně za ženu?
00:44:03 Ano.
00:44:06 A pak řekla ano i princezna Anička.
00:44:10 Král jim dal měšec
00:44:13 a prohlásil jejich manželství za právoplatně uzavřené.
00:44:17 A v té chvíli vylovil Muk odněkud čarovný klobouk,
00:44:21 nasadil si ho, a oba rázem zmizeli.
00:44:30 To se divíš, králi, co?
00:44:32 Měšec pryč, princezna pryč, a naděje na bohatého ženicha taky.
00:44:37 A ty tu sedíš s dlouhým nosem a divíš se.
00:44:40 Já ti to přeju.
00:44:43 -Kdo jsi? Kde se tady bereš?
-Na tom nezáleží.
00:44:48 Přišla jsem zaplatit dluh. Nejenom za sebe,
00:44:52 ale i za všechny špatné skutky, kterých ses v životě dopustil.
00:44:56 A nebylo jich málo.
00:44:58 Tak teď se chyť za ten svůj ošklivý nos
00:45:02 a přemýšlej o tom.
00:45:06 A nosatý král chvíli jen tak seděl a zíral.
00:45:11 Ale potom se zvedl a odešel o tom přemýšlet.
00:45:16 Přemýšlel a přemýšlel.
00:45:21 A jestli neumřel, přemýšlí o tom dodnes.
00:45:36 Skryté titulky: Miloslava Čumpelíková
Muk byl sirotek a ještě k tomu malého vzrůstu, ale byl milý a dobrosrdečný. Nikoho neměl, a tak se ho ujala čarodějka Enenké, které kdysi zlý král zahubil syna. Mukovi se zalíbila jedna princezna, a tak se vydal do služby k jejímu otci. Na cestu ho čarodějka vybavila kouzelnými dary – měšcem, v němž peníze neubývaly, a kouzelným kloboukem. Kdo si ho nasadil na hlavu, rázem se ocitl tam, kde si sám přál…
Na motivy literární předlohy německého klasika W. Hauffa vznikla pohádka plná pěkných písniček. Podle scénáře J. Žáčka ji v roce 1986 natočila režisérka J. Pokorná-Makoszová, která do hlavních rolí mládence Muka a čarodějky Enenké obsadila M. Suchánka a J. Jiráskovou, od jejíhož narození brzy uplyne 90 let. Krále si zahrál M. Kopecký, od jehož úmrtí brzy uplyne 25 let.
* 8. 2. 1929
† 7. 3. 2018
* 17. 2. 1931
† 7. 1. 2013
