Nový dokumentární cyklus o neznámých kapitolách českého průmyslu. Příběh kolabujícího hospodářství a snah o změny v období padesátých a šedesátých let. Režie I. Bystřičan

Československu 50. a 60. let vévodí příběh těžkého průmyslu. Jdou do něj obrovské investice jako do tahouna hospodářství. Děje se to na úkor spotřebitelského průmyslu a zemědělství. Přesnější obraz o době tak poskytují osudy malé tvarůžkárny v Lošticích. Dokreslují, proč stát a jeho centralizované hospodářství nejsou schopny zajistit rozvoj průmyslu, dostatek zboží ani vzestup životní úrovně.

Továrna na výrobu syrečků v Lošticích s tradicí sahající až do roku 1876, se musí vyrovnat se změnami, které diktuje nový komunistický režim. Masivní znárodnění a s ním související čistky ve vedení podniků mají v první fázi za následek ztrátu know how. V loštické tvarůžkárně to ale probíhá jinak. Malý podnik má natolik specializovanou výrobu, že si režim nemůže dovolit zbavit se původních majitelů a zkušených pracovníků. Přesto příběh tvarůžkárny vypráví o postupném pádu tradičních provozů na pozadí velkých změn.

První roky 50. let je v plném proudu kolektivizace zemědělství, během níž zemědělci přicházejí o své majetky ve prospěch kolektivních družstev. Československo je jednou z posledních zemí Evropy, kde stále ještě funguje přídělový systém výdeje potravin na lístky. Změny v zemědělství, neúroda a problémy centrálního plánování vedou k nedostatku potravin i dalšího zboží. Roku 1953 je situace v hospodářství zoufalá. Končí první pětiletka a výsledky nedosahují předsevzatých cílů. Lidé si za peníze oficiálně nemají co koupit, zatímco kvete černý trh.

Vláda se odhodlává k reformě, která má odstranit lístkový systém. To ale hrozí obřím zvýšením poptávky po zboží. Měnová reforma má znehodnotit kupní sílu obyvatel a nedat poptávce šanci. 1. června roku 1953 se obyvatelé Československa probouzejí a zjišťují, že jejich peníze jsou téměř bezcennými kusy papíru. Podvedené obyvatelstvo se bouří. I dělníky za účast na protestech často čekají tresty včetně několikaletých vězení nebo práce v uranových dolech. Tvrdý dopad má měnová reforma na zemědělství. Soukromí zemědělci jsou postiženi tím, že přicházejí o peníze na nákup osiva. Zároveň dochází ke snížení výkupních cen jejich produktů. To se okamžitě odráží v potravinářství a v podnicích jako je loštická tvarůžkárna, které nemají od zemědělců dost surovin. Výsledkem je nedostatek potravin na trhu.

Od Československa se čeká, že bude kovárnou východního bloku. Do průmyslu přichází nejvíce investic na úkor ostatních odvětví jako zemědělství, spotřebního průmyslu i potravinářství. Počátkem 60. let kolabuje hospodářství. Produktivita podniků je nízká a na nedostatkové zboží se stojí fronty. Jedním z důsledků měnové reformy a chaosu centrálního plánování je demotivovanost pracovníků i nekvalita práce. Vláda si uvědomuje nutnost ekonomických reforem.

Po první neúspěšné Rozsypalově reformě přichází ekonom Ota Šik. Reformy si získávájí velkou popularitu, vzbuzují velkou naději a vlévají energii do podniků i mezi pracující. Mají přinést větší podíl zaměstnaců na řízení, autonomii podniků a připuštění tržních principů. V 60. letech je už jasné, že samotná fyzická síla v hospodářství nestačí. Hodí se do těžkého průmyslu, ale všude jinde je potřeba mnohem lépe promýšlet a plánovat. Podniky si uvědomují, že potřebují odborníky, kteří rozumějí výrobě a řízení. V podnicích jako je loštická tvarůžkárně to znamená, že experti nemohou být propuštěni z důležitých funkcí.

Součástí modernizace a reformního ovzduší 60. let let je inspirace děním v západních zemích. Na vzestupu je kybernetika, kterou kdysi režim zavrhl jako „buržoazní pavědu sloužící k zotročení dělnické třídy pomocí strojů.“ Nyní ale znamená naději pro racionálnější centrální plánování a stávají se trendem na poli výzkumu i plánování v podnicích. Ve společnosti sílí myšlenka demokratizace, a totéž se děje i na úrovni podniků. Produktivita práce se zvyšuje, plán se většinou plní a klesají výrobní náklady. Může se jednat i o výsledek celkové reformní atmosféry, proměny řízení a nových prvků autonomie v podniku. Už se nikdy nedozvíme, jestli by se podařilo vytvořit specifický tržní socialistický systém s vysokou autonomií podniků a kybernetikou racionálně řídící plánování. V srpnu 1968 se odehrává sovětská okupace a veškeré reformní proudy se zastavují. Společnost a ekonomiku čeká takzvaný návrat do normálu.

Stopáž26 minut
Rok výroby 2021
 P ST AD HD
ŽánrDokument